Lakovna Acatus

[Josef Vogeltanz]

Jak píšu, nepochopil jsi, jak funguje lokomotiva, jen jsi mi to potvrdil.

Přesto u vývoje, konstrukci a na technologii elektrických lokomotiv pracuji již 35 let.

Tak proč jsi ji tedy ohnul?

Já je neohýbám, tohle vytýkám jiným.

A to je ta chyba.

Úplný nesmysl. Krom toho, tady nejde o adhezi, ale o chybnou trakční charakteristiku. Adheze je stejně jako maximální rychlost nějaké omezení (jedno je fyzikální, druhé je provozní), obálka pro vlastnosti vozidla. Ani jedno z těch omezení není přímo dáno trakčním motorem a neznamená to, že za tou obálkou nastane vakuum.
Trakční charakteristika vozidla (ty jednotlivé křivky) ukazuje přirozenou charakteristiku trakčního motoru převedenou z Mk - omega do Tažná síla - rychlost.
Motoru je úplně jedno, jestli je přimontován k dvojkolí lokomotivy nebo na zkušebně k dynamometru, on se o nějakou adhezi nezajímá a rozhodně v nižších otáčkách (rychlostech) nezvadne, aby zabránil překročení adheze, jak to máš ve svých charakteristikách.

Ano mez adheze je skutečně omezení, ale rozhodně ne jako max,. rychlost administrativní (provozní). Mez adheze vyplývá z fyzických vlastností vozidla.
Trakční charakteristika vozidla je trakční charakteristikou vozidla, ne jen motorů. proto se do záhlaví každé TCH zapisuji parametry, které se tom podílí. Např. druh napájení, střední prům. ojetí kol., převodový poměr, použité motory a jejich parametry v hodinovém a trvalém režimu. Motory samotné v trakční charakteristice mají ještě svoji proudovou charakteristiku.

Úvaha k zamyšlení. Máš tebou naladěné naprosto totožné lokomotivy. Jedna má hmotnost 70 t, druhá 90 t. Protože mají rozdílné hmotnosti, budou mít každá i rozdílnou maximální tažnou sílu.

Tak to asi nepůjde o totožné lokomotivy.

Tvými postupy budou mít tyto lokomotivy dvě rozdílné trakční charakteristiky (odlišné matice hodnot F-v v engu), které budou respektovat omezení adhezí.
Ale proč? Copak se na těch lokomotivách něco měnilo v rámci trakčních motorů? Neměnilo! Obě charakteristiky (ty křivky) musí tedy být totožné.
Tak proč ty křivky ohýbáš a snažíš se tam nacpat omezení adhezí. To jsou dvě naprosto nezávislé věci.

Protože budou mít odlišnou hmotnost, budu mít obě i odlišnou mez adheze. Hmotnost u adheze hraje dost významnou roli. Z toho důvodu nebudou trakční charakteristiky (jako celek) takových lokomotiv stejné.

To jsem tě měl za fundovanějšího člověka ( podle příspěvků v minulosti).

Tenhle spor vzniknul vlastně z malichernosti. V engu od Acatuse jsem uveden jako spoluautor. Ale protože s obsahem nesouhlasím, ozval jsem se. A kromě připomínky jsem chtěl vědět i jakým způsobem k hodnotám trakčních charakteristik došel. Jinými slovy já "Nemáš ty hodnoty v pořádku, jak si k nim přišel?" A odpověď? " Ty to máš taky blbě".

 

[Josef Vogeltanz]

Zobrazit přílohu 28470

No vida 550t a s o 50t navíc raději nezastavovat. Hmotnosti 750t nebo větší pouze Esa. Holínky nebo hodinky.

 

[Pawlik]

Přesto u vývoje, konstrukci a na technologii elektrických lokomotiv pracuji již 35 let.

Vývojem jakých konstrukčních celků jsi se zabýval, smím-li se optat?

Já je neohýbám, tohle vytýkám jiným.

Možná, že jsem použil jinou charakteristiku a mylně domnívám se, že to je ta tvoje. Nicméně je jednoznačně "ohnutá". Viz obrázek níže.

Ano mez adheze je skutečně omezení, ale rozhodně ne jako max,. rychlost administrativní (provozní). Mez adheze vyplývá z fyzických vlastností vozidla.

Vždyť přesně to jsem napsal. Umíš číst? Nebo si snad ze mě už děláš dobrý den?

Trakční charakteristika vozidla je trakční charakteristikou vozidla, ne jen motorů. proto se do záhlaví každé TCH zapisuji parametry, které se tom podílí. Např. druh napájení, střední prům. ojetí kol., převodový poměr, použité motory a jejich parametry v hodinovém a trvalém režimu. Motory samotné v trakční charakteristice mají ještě svoji proudovou charakteristiku.

Tak to asi nepůjde o totožné lokomotivy.

Jasně, chytat za slovíčka. Ano, nejde o totožné lokomotivy, jedna má ve strojovně o 20 t betonu navíc. Na křívky F-v jednotlivých výkonových stupňů to nemá žádný vliv, ty jsou pro oba stroje stejné, jak jsem psal. Snažil jsem se tě tou úvahou dotlačit k poznání, co děláš špatně, marně.

Protože budou mít odlišnou hmotnost, budu mít obě i odlišnou mez adheze. Hmotnost u adheze hraje dost významnou roli. Z toho důvodu nebudou trakční charakteristiky (jako celek) takových lokomotiv stejné.

Jako celek ne (to nikde netvrdím, naopak), ale výkonové křivky shodné budou. Proto to neustále dokola ve svém předchozím příspěvku zdůrazňuji, jenže ty to neráčíš reflektovat.

To jsem tě měl za fundovanějšího člověka ( podle příspěvků v minulosti).

O moje znalosti se nestarej, já se narozdíl od tebe nedomnívám, že síla na dané výkonové křivce motoru přestane s klesající rychlostí stoupat nad mez adheze.

Tenhle spor vzniknul vlastně z malichernosti. V engu od Acatuse jsem uveden jako spoluautor. Ale protože s obsahem nesouhlasím, ozval jsem se. A kromě připomínky jsem chtěl vědět i jakým způsobem k hodnotám trakčních charakteristik došel. Jinými slovy já "Nemáš ty hodnoty v pořádku, jak si k nim přišel?" A odpověď? " Ty to máš taky blbě".

Vaše věc.
Vůbec se nedivím Acatusovi, že je nasranej jak brygadýr. To je jak když hrách na stěnu hází.
Já jsem ti jasně napsal, co je blbě, a ty argumentuješ zpochybňováním mých znalostí.

Takže zde je obrázek (svislá osa F [kN], vodorovná v [km/h], řada 350. Žlutě je zvýrazněn onen tvůj nesmysl, o kterém zde celou dobu mluvím.
Vyjádři se jasně. Domníváš se, že oříznutí charakteristiky ve formě zalomení jednotlivých křivek do vodorovna na hodnotě cca. 210 kN je v pořádku? To je jediné, co mě teď zajímá. Stačí odpověď ano/ne.

 

[Acatus]

No vida 550t a s o 50t navíc raději nezastavovat. Hmotnosti 750t nebo větší pouze Esa. Holínky nebo hodinky.

Tady je to velmi podobné, jak s tou třídou sklonu. Holínky nebo hodinky. A najednou to není X, ale VIII. Jestliže chci něco testovat v extrému a ne v komerci, potřebuji normativy stropu a ne onu komerci, která počítá i s počasím a řadou dalších omezujících faktorů, včetně jistoty správce infra, která generuje vatu. Vyžádal jsem si tedy průběh tachografu ve stejných podmínkách, které jsou používány při testech ve hře. Zadání bylo: zkušební úsek tratě Tišnov - Říkonín (rozdíly tam jsou, ale pro třídu skonu nepatrné), hmotnosti vlaku 700 a 750 tun, žádné omezující koeficienty a ejhle. Jsme hnedle jinde. Prezentovat tyto tachografy zde však nemohu.

 

[Josef Vogeltanz]

Vývojem jakých konstrukčních celků jsi se zabýval, smím-li se optat?

O moje znalosti se nestarej,

Nápodobně

já se narozdíl od tebe nedomnívám, že síla na dané výkonové křivce motoru přestane s klesající rychlostí stoupat nad mez adheze.

To jsou ale výkonové křivky vozidla, nikoliv motoru. Pravdu máš, že síla na výkonové křivce za mezí adheze pokračuje dále, ale otázka je její využitelnosti. Ten graf ukazuje, že jsem charakteristiku neořízl podle meze skluzu, ale podle max. tažné síly lokomotivy - 210 kN

Vaše věc.
Vůbec se nedivím Acatusovi, že je nasranej jak brygadýr. To je jak když hrách na stěnu hází.
Já jsem ti jasně napsal, co je blbě, a ty argumentuješ zpochybňováním mých znalostí.

Tak fajn, tady je mimořádná příležitost tohle ukončit. Využij tedy svých znalostí a praxe a můžeš zafungovat jako arbitr. Napiš rovnou jednoduché hodnocení na obě nastavení engu 350ky. Proč je to či ono dobré nebo špatné a proč. To nezabere moc času a uklidní to situaci. I když nevyřeší otázku jak správně (a opakovatelně) tvořit trakční charakteristiky elektrických lokomotiv pro ORTS.

 

[Josef Vogeltanz]

Tady je to velmi podobné, jak s tou třídou sklonu. Holínky nebo hodinky. A najednou to není X, ale VIII. Jestliže chci něco testovat v extrému a ne v komerci, potřebuji normativy stropu a ne onu komerci, která počítá i s počasím a řadou dalších omezujících faktorů, včetně jistoty správce infra, která generuje vatu. Vyžádal jsem si tedy průběh tachografu ve stejných podmínkách, které jsou používány při testech ve hře. Zadání bylo: zkušební úsek tratě Tišnov - Říkonín (rozdíly tam jsou, ale pro třídu skonu nepatrné), hmotnosti vlaku 700 a 750 tun, žádné omezující koeficienty a ejhle. Jsme hnedle jinde. Prezentovat tyto tachografy zde však nemohu.

Hmm, kdo že to přišel s 18 ‰? A že tam s lokomotivou řady 350 honí zátěž 760 t osmdesátkou?

 

[Acatus]

To nezabere moc času a uklidní to situaci. I když nevyřeší otázku jak správně (a opakovatelně) tvořit trakční charakteristiky elektrických lokomotiv pro ORTS.

To je marné hoši. Nezbývá, než vydávat paralelně a dát hráči na výběr. Viz řada 181 s bob57_cz.

... že jsem charakteristiku neořízl podle meze skluzu, ale podle max. tažné síly lokomotivy - 210 kN.

A o tom celém to tady už roky je, přitom taková blbost.
Taky přemýšlím, proč gorila VŽD ve videu tahá jen na 130 kN? Jak k tomu autor došel nastavením, vím, jen nechápu proč?

 

[Josef Vogeltanz]

A o tom celém to tady už roky je, přitom taková blbost.

Ne o nic větší blbost než prohánět gorilou 760 t zátěž na 18 ‰ osmdesátkou. A ještě to dávat na obdiv

 

[Zbyněk Šemora]

V dobách MSTS jsme měli celkem slušně naladěný vozový park, ladičové jako ŽSR, bob, atd na tom pracovali celé roky. A podle toho se tvořili aktivity.
Přišel Openrails a celý lokomotivní park šel z výkonu rapidně dolů, tak se to nejprve nějakým poměrem uměle navyšovalo.
A nyní se dohadujete, že Acatus dal gorilám víc než to má spočítaný Joska. Já jsem si převzal vymazlená ladění od Acatuse a jak jsem začal testovat své aktivity, tak poznávám, je to stále málo. Ve srovnání ladění MSTS je výkon mnohem menší. Lokomotivy musí jet na maximální tah, abych udržel jejich maximální rychlosti. Zkoušel jsem Pannonii, z Bratislavy včas a v Malackách jsem měl asi 4 minuty. Abych udržel 120, musel jsem jet s laminátkou stále na shunty. Do Lamače jsem byl rád, když jsem z lokomotivy vyždímal 85Km/h. A tohle by právě chtělo probrat s praktiky, kteří na těchto lokomotivách jezdí. Já nemohu posoudit, co je správně, ale nemyslím si, že pokud chci jet maximální rychlostí že musím jet stále na plný výkon lokomotivy. Když jsem filmoval traťové podklady mezi Prahou a Břeclaví, jel jsem na gorile z Pardubic s takovým "líným" fírou. On jezdil jenom na sérii a shunty. Paralel téměř nepoužíval. Tak mu to jelo max 140. V ladění pro MSTS to bylo možné. Nyní asi už ne.

 

[Pawlik]

Nápodobně

Já jsem se o tvoje znalosti nestaral a ani jsem je nezpochybňoval. Tenhle argumentační faul jsi použil jen a pouze ty. Takže si své "nápodobně" laskavě strč za klobouk a vytáhni ho na někoho, kdo bude ochoten se s tebou bavit na takové nevalné úrovni.
Nad to jsi se zde oháněl 35 lety praxe ve vývoji lokomotiv, ale nebyl jsi ochoten ani naznačit, čeho se to týkalo.
Na argumenty, kterými jsem prokázal, že se mýlíš, nereaguješ. Když jsem ti ukázal, že mi vkládáš do úst něco, co jsem nenapsal, nereaguješ.
Potkal jsem v praxi obrovské množství strašně chytrých chlapíků a nikdo normální nikdy nemachroval věkem nebo praxí, jen argumenty a znalostmi.

To jsou ale výkonové křivky vozidla, nikoliv motoru. Pravdu máš, že síla na výkonové křivce za mezí adheze pokračuje dále, ale otázka je její využitelnosti. Ten graf ukazuje, že jsem charakteristiku neořízl podle meze skluzu, ale podle max. tažné síly lokomotivy - 210 kN

Ano vozidla, můj překlep. Tyto jsou však jen přímou transformací charakteristik motoru, jak píšu v předchozích příspěvcích Mk-omega -> F-v.
A to je pouze to jediné na co zde pořád dokola upozorňuji. Jak se tedy k čertu ze spojité charakteristiky motoru mohla stát nespojitá charakteristika, kterou máš v grafu F-v???
Já chápu tvoji snahu nějakým způsobem omezit max. tažnou sílu, ale to musí být adhezí a ne ohnutím křivky.

Tak fajn, tady je mimořádná příležitost tohle ukončit.

To bude nejlepší.

Využij tedy svých znalostí a praxe a můžeš zafungovat jako arbitr.

Kéž by jsi to myslel upřímně, jenomže tohle je jen jedovatá slina.

Napiš rovnou jednoduché hodnocení na obě nastavení engu 350ky. Proč je to či ono dobré nebo špatné a proč. To nezabere moc času a uklidní to situaci. I když nevyřeší otázku jak správně (a opakovatelně) tvořit trakční charakteristiky elektrických lokomotiv pro ORTS.

Co mi u tvojí charakteristiky vadí, je fakt, že:
1) v rychlosti "0" km/h tam můžu nasypat 56° a lokomotiva se bez protestů a s maximální tažnou silou 210 kN rozjede až do maximální rychlosti. = PIKO vláček. Chceš-li obráceně, tak lokomotivě, která jede 160 km/h a zvýší se jízdní odpor (jízda do stoupání), začne zpomalovat, na daném stupni se zvyšuje tažná síla, ale ne výš, než na 210 kN a s nimi se lokomotiva klidně dostane až na nulovou rychlost. Jak jsem psal. Pomocí těch křivek jsi vytvořil něco, jako je skluzová ochrana a to je nesmysl.
2) rafičky ampermetrů lezou až za roh a tažná síla je přitom velmi nízká, někde kolem 130 kN. Jak mám tedy využít tu maximální sílu 210 kN? Vždyť to nejde.

Co naopak neshledávám jako problém u Acatusovy chky je fakt, že:
1) lokomotiva nabývá velmi vysokých výkonů. To je přirozené a je to dáno charakteristikou motoru. Ty křivky totiž nejsou křivky konstantního výkonu, jak si mnozí myslí, ale výkon s klesající rychlostí mírně stoupá. A proč nevadí, že ten výkon je třeba 8 MW? Prostě proto, že ho nepřeneseš na kolej, nenastane, nikdy. Teoreticky můžeš křivku extrapolovat pro nulovou rychlost a výkon bude nekonečný, prakticky to nejde kvůli proudovému zatížení a vlastnostem magnetického obvodu pro motor na brzdě anebo zmíněné adhezi pro motor v lokomotivě.
2) Má ty křivky vytažené nad maximální adhezní silu a to proto, aby se vůbec do toho skluzu mohl dostat. Tvoje mašiny nekloužou.

 

[Acatus]

Ne o nic větší blbost než prohánět gorilou 760 t zátěž na 18 ‰ osmdesátkou. A ještě to dávat na obdiv

A co takhle proto, že to nevezu na hospodár série, což by pro výsledek dosažené Vmax bylo při testech na dosažení Vmax asi potřeba? Koneckonců jsou ty tabulky počítány na hospodáry a ne na řízení, které je ve videu. Na sérii by rychlost jistě padala, ale nebylo cílem videa. Cílem bylo kopec s proměnlivým profilem vyjet na dostupný výkon stroje, jakožto krátkodobý, nikoliv trvalý. Ostatně shodný způsob řízení byl použit i u 350 VZD.

 

[Josef Vogeltanz]

Kéž by jsi to myslel upřímně, jenomže tohle je jen jedovatá slina.

A proč by byla? Nakonec jsi to stejně sepsal.

Co mi u tvojí charakteristiky vadí, je fakt, že:
1) v rychlosti "0" km/h tam můžu nasypat 56° a lokomotiva se bez protestů a s maximální tažnou silou 210 kN rozjede až do maximální rychlosti. = PIKO vláček. Chceš-li obráceně, tak lokomotivě, která jede 160 km/h a zvýší se jízdní odpor (jízda do stoupání), začne zpomalovat, na daném stupni se zvyšuje tažná síla, ale ne výš, než na 210 kN a s nimi se lokomotiva klidně dostane až na nulovou rychlost. Jak jsem psal. Pomocí těch křivek jsi vytvořil něco, jako je skluzová ochrana a to je nesmysl.
2) rafičky ampermetrů lezou až za roh a tažná síla je přitom velmi nízká, někde kolem 130 kN. Jak mám tedy využít tu maximální sílu 210 kN? Vždyť to nejde.

Co naopak neshledávám jako problém u Acatusovy chky je fakt, že:
1) lokomotiva nabývá velmi vysokých výkonů. To je přirozené a je to dáno charakteristikou motoru. Ty křivky totiž nejsou křivky konstantního výkonu, jak si mnozí myslí, ale výkon s klesající rychlostí mírně stoupá. A proč nevadí, že ten výkon je třeba 8 MW? Prostě proto, že ho nepřeneseš na kolej, nenastane, nikdy. Teoreticky můžeš křivku extrapolovat pro nulovou rychlost a výkon bude nekonečný, prakticky to nejde kvůli proudovému zatížení a vlastnostem magnetického obvodu pro motor na brzdě anebo zmíněné adhezi pro motor v lokomotivě.
2) Má ty křivky vytažené nad maximální adhezní silu a to proto, aby se vůbec do toho skluzu mohl dostat. Tvoje mašiny nekloužou.

Já z té neochoty sklouznout nadšen nejsem. Dobře si uvědomuji, že do reálného chování to má daleko. Jsem jen přesvědčen, že umělé navyšování tažné síly rovněž není dobrým řešením. Protože se OR s mezní adhezí neumí dobře popasovat, výsledkem je, že lokomotiva je potom schopná místy neskutečných výkonů. Pokud by ta mez adheze fungovala dobře, nebyly by přemrštěné kN v TCH na závadu. Lokomotiva by je prostě zmařila protáčením os, ale bez efektivního tahu. Výsledkem potom je situace, že lokomotiva předvádí proti jízdním odporů víc než nakolik má (viz. debata na téma gorily, 18 ‰, 760 tun a 80 km/h).
Rafičky je to nejmenší, ta animace nemusí ukazovat skutečné proudy (kabináři vědí). Jde o to sladit hodnotu MaxCurrent v engu s rozsahem amezemi budíku v .cvf).

 

[Acatus]

Já z té neochoty sklouznout nadšen nejsem. Dobře si uvědomuji, že do reálného chování to má daleko. Jsem jen přesvědčen, že umělé navyšování tažné síly rovněž není dobrým řešením. Protože se OR s mezní adhezí neumí dobře popasovat, výsledkem je, že lokomotiva je potom schopná místy neskutečných výkonů. Pokud by ta mez adheze fungovala dobře, nebyly by přemrštěné kN v TCH na závadu.

Adhézní křivka je k dispozici, byť využít se u goril dá jen zčásti, což mmch dokazuje video 350.015, ale v 350 VZD není využito ani její procento ze sta.

 

[Icik]

Jen sem dám ještě graf adhézní síly. To abyste viděli, jak OR zkresluje průběh adheze. Je to graf ze 150 (E499.2). Na 350 jsem bohužel nenašel, ale věřím, že to bude hodně podobné.

 

[Acatus]

Na střídavé 350 je 214 - 140 kN v rozmezí rychlostí 0 - 160 km/h.

 

[Pawlik]

A proč by byla? Nakonec jsi to stejně sepsal.

Já z té neochoty sklouznout nadšen nejsem. Dobře si uvědomuji, že do reálného chování to má daleko. Jsem jen přesvědčen, že umělé navyšování tažné síly rovněž není dobrým řešením. Protože se OR s mezní adhezí neumí dobře popasovat, výsledkem je, že lokomotiva je potom schopná místy neskutečných výkonů. Pokud by ta mez adheze fungovala dobře, nebyly by přemrštěné kN v TCH na závadu. Lokomotiva by je prostě zmařila protáčením os, ale bez efektivního tahu. Výsledkem potom je situace, že lokomotiva předvádí proti jízdním odporů víc než nakolik má (viz. debata na téma gorily, 18 ‰, 760 tun a 80 km/h).
Rafičky je to nejmenší, ta animace nemusí ukazovat skutečné proudy (kabináři vědí). Jde o to sladit hodnotu MaxCurrent v engu s rozsahem amezemi budíku v .cvf).

Když o mně někdo napíše: "To jsem tě měl za fundovanějšího člověka" a posléze "Využij tedy svých znalostí a praxe a můžeš zafungovat jako arbitr",
tak je to buď jízlivost nebo schizofrenie.

Já si zase myslím, že tvoje nastavení je nesmyslné a třeba ten 56° stupeň neodpovídá lokomotivě se ss motorem, ale moderní lokomotivě, která je řízena požadavkem poměrného tahu. A ten 56° vypadá jako požadavek PT = 100 %.
Jako "kompromis", který je za hranou považuji ř. 181, kde dokonce při přeřazení stupňů nahoru, klesá tažná síla.

Celou dobu se tu urputně bráníš a najednou to zakončíš větou ve smyslu, že nejsi nadšen z tvého nastavení, že si uvědomuješ atd.
Mám tomu rozumět tak, že již chápeš, co se snažím celou dobu vysvětlit?

U Acatuse nikde nevidím nějaké neskutečné výkony. Pokud extrémně nepřekračuje proudy, ani tažná síla ani výkon mu nerostly ani v nejmenším do nereálných výšin na videu, které sem vložil.

 

[Pawlik]

Jen sem dám ještě graf adhézní síly. To abyste viděli, jak OR zkresluje průběh adheze. Je to graf ze 150 (E499.2). Na 350 jsem bohužel nenašel, ale věřím, že to bude hodně podobné.

Iciku, a proč si tu OR křivku nenastavíš pomocí těch koeficientů? Tam je nějaký bug? OR na to nereaguje?

 

[Icik]

Iciku, a proč si tu OR křivku nenastavíš pomocí těch koeficientů? Tam je nějaký bug? OR na to nereaguje?

Bugů v OR je mnoho. Ale v tomto případě se jedná spíše o mezení, které ti nedovolí posouvat křivku po vertikální ose nahoru a dolu. Ty si dokážeš narovnat křivku, ale už s ní nehneš směrem dolů.
Proto mám ve své verzi OR pomocný koeficient využití adheze. Ten mi dovolí hýbat s křivkou jak potřebuji. Tam už jezdím s vlakama a ne s pikovláčkama. Mimochodem to byl nápad od Igora Hnízdo.
Osobně si myslím, že Acatusova 350 by se silně klouzala už chvilku po rozjezdu. Po 50km/h by se ji jen protáčely nápravy. OR to strašně zkresluje.
To, co je v grafu za mezí adheze, už není schopna lokomotiva přenést na kolejnice. To je fakt.

 

[Pawlik]

Bugů v OR je mnoho. Ale v tomto případě se jedná spíše o mezení, které ti nedovolí posouvat křivku po vertikální ose nahoru a dolu. Ty si dokážeš narovnat křivku, ale už s ní nehneš směrem dolů.

A proč to nejde? Důvod jsem zatím nepochopil. Rovnice jako taková to umožňuje. Díky.

Osobně si myslím, že Acatusova 350 by se silně klouzala už chvilku po rozjezdu. Po 50km/h by se ji jen protáčely nápravy. OR to strašně zkresluje.

Proč? Pokud nepřekročí mez adheze.

To, co je v grafu za mezí adheze, už není schopna lokomotiva přenést na kolejnice. To je fakt.

To je jasný, to je jak urvané z řetězu.

 

[Icik]

A proč to nejde? Důvod jsem zatím nepochopil. Rovnice jako taková to umožňuje. Díky.

Pokud si postavíš excel jako já, tak to uvidíš. Po dosazení hodnot do rovnice se ti to bude zavírat nebo otevírat jako nůžky. Ten tvar zkrátka nedostaneš.

Proč? Pokud nepřekročí mez adheze.

To máš pravdu. Ale ona by už nejspíš překročila dle reálné křivky adheze viz křivka 150 a na 350 by byla ještě nižší.