Otázka pro fíru

[markus22]

To Vitas: ja bych to řešil asi takhle

1) nějaký vagon pro přepravu automobilů (DDm, Laaes) hned za loko
2) nějaké rola s kamionem hned za loko
3) porouchana lokomotiva, nebo pojedeš jako přípřež
4) při přelezení na druhé stanoviště porucha zadního sběrače

...zkušenější a znalejší mne zde opraví popřípadě doplní

 

[Vitas]

To Vitas: ja bych to řešil asi takhle

1) nějaký vagon pro přepravu automobilů (DDm, Laaes) hned za loko
2) nějaké rola s kamionem hned za loko
3) porouchana lokomotiva, nebo pojedeš jako přípřež
4) při přelezení na druhé stanoviště porucha zadního sběrače

...zkušenější a znalejší mne zde opraví popřípadě doplní

Jo s tou poruchou sběrače, to je dobrý

 

[papej]

Dobrý den,
mám dotaz na strojvedoucího, který jezdí na trati Dřísy – Lysá nad Labem a vozí nákladní vlaky. Všechny aktivity se zabývají létem a většinou jsou ve dne. Mne však zajímá to, jak se chová lokomotiva při extrémních podmínkách (zima a sněžení). Zkoumál jsem jízdu s vlakem lokomotiva 363 a vlak složený z 30 vozů Falls ložených uhlím. Vlak má hmotnost 2 485 tun. Za normálních podmínek (sucho a jasno) se vlak rozjíždí bez prokluzu kol proudem 690 A. Za extrémních podmínek se s vlakem rozjíždím s použitím pískování proudem 690 A na dosažení rychlosti 20 km/hod. a pak snížím proud na 390 A (jízda bez prokluzu). Problém nastává u kopce do Staré Boleslavi. Na proud 390 A lokomotiva kopec nevyjede. Pomůže při rychlosti 35 km/hod. zvýšit proud na 690 A při pískování. Pak má lokomotiva rychlost při vjezdu do Staré Boleslavi 36 km/hod. a při zvyšování rychlosti snížím proud na 390 A. Vím, že v uvedené sestavě vlaky moc nejezdí. Ale zajímá mě, jak je to ve skutečnosti. Vím, že podobný problém se tu ještě nevyskytl (jsem pouze 2 roky účastníkem fora). Děkuji Vám za odpověď.

 

[E 499.2]

RE:

To Vitas: ja bych to řešil asi takhle

1) nějaký vagon pro přepravu automobilů (DDm, Laaes) hned za loko
2) nějaké rola s kamionem hned za loko
3) porouchana lokomotiva, nebo pojedeš jako přípřež
4) při přelezení na druhé stanoviště porucha zadního sběrače

...zkušenější a znalejší mne zde opraví popřípadě doplní

Doplníme
5) když je námraza,popř. prší (sněží)
jinak k té 1 nemusí být vždy za lokomotivou (názornej příklad u EC 120/121 Košičan a řekl bych že záleží na váze soupravy vlaku jinak s tebou souhlasím )

 

[Čouda]

No tak na váze soupravy teda rozhodně nezáleží.

 

[Zbyněk Šemora]

Čoudo, na co vlastně reaguješ ? Tady jsou příspěvky dva roky staré (28.10.2007, respektive se probudil E499.2 ), ale na váze soupravy záleží vždy. Za to asi mohou ty černé tunely, kde vládne špinavá krása a dostáváš se mimo realitu.

 

[Tom Kanka]

RE:

... nemusí být vždy za lokomotivou (názornej příklad u EC 120/121 Košičan a řekl bych že záleží na váze soupravy vlaku ...

V současnosti se naopak DDm musí řadit na konec vlaku. Nemá to nic společného s hmotností vlaku, je to z důvodu poškození aut - při řazení za lokomotivu byly případy, kdy byla "posmrkaná" jak od svářečky.

 

[klimi]

E.499.2: Ano, přesně jak píše Tom. Tvůj Košičan je opravdu názorný příklad, zvlášť když se koukneš na ŽP a řazení EC120/121

 

[E 499.2]

RE:

... nemusí být vždy za lokomotivou (názornej příklad u EC 120/121 Košičan a řekl bych že záleží na váze soupravy vlaku ...

V současnosti se naopak DDm musí řadit na konec vlaku. Nemá to nic společného s hmotností vlaku, je to z důvodu poškození aut - při řazení za lokomotivu byly případy, kdy byla "posmrkaná" jak od svářečky.

Tak mi vysvětli náklady ? Když vlak veze automobily a nejsou přikrytý plachtami a auta jsou nový proč jsou teda hned za lokomotivou ? A na váze určitě záleží

E.499.2: Ano, přesně jak píše Tom. Tvůj Košičan je opravdu názorný příklad, zvlášť když se koukneš na ŽP a řazení EC120/121

Tak košičan zrovna ne
Ale Cassovia ano

 

[klimi]

Jenže Cassovia jezdila před 2 rokama, to pravidlo platí celkem nově.

Vysvětli nám závislost na váze a jízdě na předním sběrači. Nějak mi to nedává smysl.

 

[Zbyněk Šemora]

Tato debata je ale také dva roky stará. Pak se člověk těžko orientuje, o čem je vlastně řeč. Na váze vlaku při jízdě záleží vždy, ale samozřejmě to není vázáno na to, jestli jedu na přední nebo zadní sběrač.
Ale vlákno k odpovědi vyzývá nějakého fíru. Ten se za dva roky ještě neozval. Asi proto, že má samé šichty a na blbosti nemá čas. Snad nějaký fíra bude na slezině a pak se jej můžete zeptat osobně.
Ale pokud to nebude nějaký rychlokvaška, jaké produkuje pražská MHD, jak psaly včera Novinky. Mnozí neumí ani česky a znají jedinou frázi "Tramvaj kaput".

 

[klimi]

ZŠ: No jo, ale neměl jsem nikdy problém, že bych v Praze někdy nedojel a to i za celkem solidní peníz (26 Kč). Vemte si, že přestupní jízdenka ve Varech stojí 25 ,- Kč tedy jen o 1 Kč míň než v 8x větším městě... V Kar. varech už jen čekám, kdy budu muset u řidiče paltit rublema.
Kéž bych si to po sobě přečetl nebo kéž by fungoval edit...

 

[E 499.2]

Tato debata je ale také dva roky stará. Pak se člověk těžko orientuje, o čem je vlastně řeč. Na váze vlaku při jízdě záleží vždy, ale samozřejmě to není vázáno na to, jestli jedu na přední nebo zadní sběrač.
Ale vlákno k odpovědi vyzývá nějakého fíru. Ten se za dva roky ještě neozval. Asi proto, že má samé šichty a na blbosti nemá čas. Snad nějaký fíra bude na slezině a pak se jej můžete zeptat osobně.
Ale pokud to nebude nějaký rychlokvaška, jaké produkuje pražská MHD, jak psaly včera Novinky. Mnozí neumí ani česky a znají jedinou frázi "Tramvaj kaput".

Zbyňku,ale ty si býval strojvedoucím ne ? Tak by si nám mohl vysvětlit ten přední a zadní sběrač

 

[Pawlik]

Tato debata právě začínala novým dotazem, jenže kdosi si ho asi nepřečetl a reagoval na dotaz poněkud fousatý.
Nový dotaz tak zapadl v hromadě odpadků.
Ale s tou hmotností by mě to také zajímalo, co tím básník myslí.

 

[Zbyněk Šemora]

....
Zbyňku,ale ty si býval strojvedoucím ne ? Tak by si nám mohl vysvětlit ten přední a zadní sběrač

Já sice jen mechaničil, ale zácvik jsem dělal. Tenkrát to platilo úplně jinak. Ve směru jízdy vždy zadní sběrač (z důvodu havárie, aby zdvižený přední neponičil střechu), ale když jely dvě lokomotivy, tak z důvodu nerozkmitání troleje musela mít přípřežní mašina přední a vlaková zadní sběrač, aby mezi nimi byla co největší vzdálenost.
Lokomotiva na dva sběrače ze stejného důvodu rozkmitání troleje může jet max 50km/h. Dva se používají na předtápění souprav z důvodu eventuelního nevyhřátí jednoho bodu a tím přepálení troleje. Jeden čas bylo ve vyhláškách, že ve stanicích s agresivním ovzduším, jako je Kolín nebo Pardubice se všechny vlaky musí rozjíždět vždy na dva sběrače (jinak to platí jen pro těžké nákladní vlaky), ale zase jen max do 50km/h.

Ale o tom, aby grafitem od sběrače nedostalo mezi oči sklo osobního auta na voze za lokomotivou jsem nikdy neslyšel. Ale například čelní skla lokomotiv takto zasažená se bez problému dala umýt, pokud špína nebyla měsíc stará. Osobní zkušenosti. Takže na nějaká auta za lokomotivou by mě nechala chladným. Však to už někdo umeje.
Přece jezdí i ucelené soupravy s auty. Tak hold první vůz za lokomotivou to vždy trochu schytá.

 

[Pawlik]

Zbyňku, ale zrovna tak to s těmi auty je. Jezdí se na přední smeták kvůli pošpinění nebo dokonce poškození laku či čelního skla.
On to nikdo neumyje, když si pošlu dráhou auto a ono mi přijede zasviněné od grafitu, budu dráhu hnát svinským krokem.

 

[Tomes]

Ano, je to tak, vyšlo to ve Vyhláškách, že v případě řazení vozu pro přepravu automobilů za lokomotivou, má tato jet na přední sběrač, to samé u přípřeže. Vytápět soupravu na 2 sběrače (na stejnosměrné soustavě) kvůli přepálení troleje se nemusí - kolik sběračů má žehlička, která velmi často právě předtápí soupravy ? Jinak max. rychlost 50 km/hod. při 2 sběračích platí stále.

 

[Tom Kanka]

RE:

... nemusí být vždy za lokomotivou (názornej příklad u EC 120/121 Košičan a řekl bych že záleží na váze soupravy vlaku ...

V současnosti se naopak DDm musí řadit na konec vlaku. Nemá to nic společného s hmotností vlaku, je to z důvodu poškození aut - při řazení za lokomotivu byly případy, kdy byla "posmrkaná" jak od svářečky.

Tak mi vysvětli náklady ? Když vlak veze automobily a nejsou přikrytý plachtami a auta jsou nový proč jsou teda hned za lokomotivou ? A na váze určitě záleží

E.499.2: Ano, přesně jak píše Tom. Tvůj Košičan je opravdu názorný příklad, zvlášť když se koukneš na ŽP a řazení EC120/121

Tak košičan zrovna ne
Ale Cassovia ano

Já jen vím, že na základě nařízení zhora musíme z výše uvedených důvodů vozy DDm s auty řadit vždy na konec vlaku - tedy i u Košičanu.

 

[Zbyněk Šemora]

Zbyňku, ale zrovna tak to s těmi auty je. Jezdí se na přední smeták kvůli pošpinění nebo dokonce poškození laku či čelního skla.
On to nikdo neumyje, když si pošlu dráhou auto a ono mi přijede zasviněné od grafitu, budu dráhu hnát svinským krokem.

Za komoušú jsi mohl tak jen držet ústa a krok Ale také si nepamatuji, že by nějaké vlaky na přední smeták v době do roku 1994 jezdily. Kromě případů havári zadního nebo dříve u ES499, kdy pro každou soustavu byl jiný sběrač. Ale ono to zase s tím grafitem tak zlé nebylo. Když se myly okna na stanovišti mezi jednotkami, tak nejvíc to bylo špinavé od rezavé vody ze střechy a to šlo dolů špatně. Za to když tam bylo trochu grafitu z lyžiny, to nebyl problém. Takže auta na tom Košičanu, i když budou na konci vlaku a bude pršet, tak než se dojede do cíle, stejně ze střechy sousedního vozu dostanou zásah a bude potřeba auto od rzi umejt.

 

[Tom Kanka]

Jenže ty průsery s poškozenými auty nebyly kvůli ušpinění, ale kvůli posmrkanému (popalenému) laku.