Ladění ENG/WAG pro Open Rails

[Josef Vogeltanz]

Až na to, že ORTS je srdečně jedno, co má u parametru MaxCurrent uvedeno za hodnotu. Podmínkou je pouze aby souhlasilo nastavení (stupnice, rozsah) ampérmetru v nastavení kabiny. Na samotnou jízdu, kromě tohoto vizuálního efektu to nemá vůbec žádný vliv. Lokomotiva potáhne stejně, bude-li u MaxPower zapsáno 40, 1000 nebo 4000 A. Řídí se pouze udaným celkovým výkonem a dílčími hodnotami v tabulce trakční charakteristiky. V závislosti na aktuální rychlosti a zátěži potom v HUD zobrazí celkové výkony a proudy. Tohle tvrzení není těžké ověřit. Včera jsem to udělal s vlakem o hmotnosti 2400 t a hodnotami 40, 2400 a 4500 A v parametru MaxCurrent. Jediným rozdílem je práve chování ručiček ampérmetrů, protože do nastavení kabiny jsem nezasahoval. A taky je to důvod, proč nemám snahu to u již vydaných vozidel u Pilkka opravit. Střídavky využívají TCH, kterou kdysi spočetl Paashi a není potřeba na tom nic měnit. Lokomotivy jezdí dobře.

 

[Acatus]

Ty mají lokomotivy řady 242 a 230 čtyři a všechny jsou paralelně napájené. Dvojicí usměrňovačů. Motory 5AL4446iP mají svorkové napětí 750 V a výkon 800 kW (ano, 4x 800 kW = lokomotiva 3200 kW celkem = MaxPower). Takže ten maximální proud bude produkovat čtveřice motorů. Když si odpustíme ztráty (pro tebe, evidentního neelektrikáře), potom jeden takový motor na plný výkon potřebuje? Cca. 1067 A. Čtyři motory potom 4x 1067 A = 4268 A. V žádném případě ne "zkusmo" dodaných 7050 A.

No to mi potom vysvětli, proč máš u nastavení řady 242 tento parametr na hodnotě 2400A? Lívance, viď? Nejdříve něco naladíš a pak si to v komunikaci u jiného případu sám zpochybníš...

Na to si přišel jak?

Ptáš se pořád dokola na to samé. Pro ty, kdož jste to ještě nepobrali, dovysvětlím, že zobecnit v simulátoru parametry trakce v kombinaci s různými typy regulace včetně přepisu TCharky do reálné simulace, je dle tabulkových hodnot nemožné. Dosáhnout toho lze pouze individuálním nastavením kombinace parametrů MaxForce a MaxCurrent, k čemuž lze dospět jejich laděním bez ohledu na tabulkové hodnoty těchto dvou parametrů. Výsledkem je neměnný trakční výkon (MaxPower), usměrní se (nemyslím elektricky =) pouze trakční proud vůči tažné síle na obvodu kol, abychom na každý stupeň, či odbočku trafa dostali na Ametry na pultech alespoň přibližně reálné hodnoty a nemuseli jezdit na proudy 1500A (u šestikola řady 181), či dokonce 1800A (u řady 150), jak to známe u nastavení trakce u elektrik z dílen VŽD. Simulátor naopak naštěstí umí přečíst přepis trakční charakteristiky, který dává modelu reálnou/takřka přesnou podobu při řazení rozjezdových stupňů a je už na našich schopnostech přizpůsobit charakteristice proudy a tažnou sílu. Proto se tady Boba ptám na ten proud na 6. stupni, což je základ ke správnému nastavení trakce daného modelu/řady.

Podle grafu výše to vychází asi na 6.st., 0 km/h, 227 kN, 1190A. Podle D2/1 z r.1994 má loko 230 max.Ft 240kN, proud hodinový 1140A, trvalý 1100A, při 200kN proud 1050A. V grafu je psaná tažná síla při hodinovém proudu 229 kN a při trvalém pak 219 kN. Máme tu nějaký rozdíl 229/227 a 1140/1190. To jsou řádově odchylky v procentech a zanedbatelné při ladění.

Doufal jsem, že to bude více, protože mi "brousí" už na 900A. Díky.
PS: pro ty, kdož tomuto nerozumí, jen podotknu, že nyní přeladím MaxForce a MaxPower tak, aby si mašina brala tažnou sílu na správných proudech. Hodinový trakční výkon 3200 kW se tím nezmění. Mašina s tím vlakem (ve videu) o hmotnosti 634 tun pojede do toho krpálu pořád stejně svých 75 km/h max. Jen pro porovnání, eso 363.001 od Igora tam dá s tou zátěží 90 km/h.

 

[Acatus]

Lokomotivy jezdí dobře.

Dobře je za tři.

Až na to, že ORTS je srdečně jedno, co má u parametru MaxCurrent uvedeno za hodnotu.

Tak potom už vůbec nechápu, proč s tím pořád prudíš. Navíc si o mě začínáš pěkně opírat kolo, což se mi přestává líbit!

Na samotnou jízdu, kromě tohoto vizuálního efektu to nemá vůbec žádný vliv.

A o ten vizuální efekt tady celou dobu jde. Problém u tebe je však v tom, že vůbec netušíš, jak ten vizuální efekt má vypadat. Taky jsem na lamině nebyl, proto se zeptám v komunitě, kdo to zná a nehraju za každou cenu chytrého.

Lokomotiva potáhne stejně, bude-li u MaxPower zapsáno 40, 1000 nebo 4000 A.

Amper asi těžko, pane elektrikáři.

 

[Josef Vogeltanz]

Asi takhle: Hnací vozidla mají v reálu své parametry popsány v řadě dokumentů výrobce i drážních předpisů. Tyto parametry jsou potom opsány a k dispozici v různých publikacích vč. netu. Není problém hodnoty těchto parametrů použít v nastavení vozidla v simulátoru a s tímto nastavením dosáhnout chování přibližujícímu se reálu. Důkazem toho je např. dvojí nastavení pro lokomotivu 183. Já do engu použil výhradně hodnot parametrů dle reálu a nevypadá to, že by byl v jízdních vlastnostech obou lokomotiv nějaký rozdíl.

 

[Josef Vogeltanz]

MaxPower je překlep, ale v tomto případě není na závadu, protože el. výkon se s pomocí proudu počítá. A pokud jde o tebe, nemusel sis dodávat kuráže a čekat až na příspěvek od Boba. Mohl jsi se do toho pustit už včera.

 

[Acatus]

Žiješ v mé blízkosti, že víš, že jsem včera mohl? A ty tvoje blitky s kuráží už taky pěkně přeháníš. Když už nemáš co, vytáhneš s osobními difamacemi. Fakt trapné.

 

[Josef Vogeltanz]

Pouze jsem reagoval na jízlivě výpady a nepravdivé informace tvého prvotního příspěvku. Nemohu za to, že následně opustíš věcnou debatu a začneš se místo toho vztekat, jako někteří zde reagují na poznámky o gramatice jejich příspěvků..

 

[Acatus]

Tak jsme si to trochu vysvětlili a jedeme dál.
Na 6. st. jsem naladil kompromis 1166A. Fok 214kN na otisku je dána přepočtem rychlosti, která v digitálním rychloměru dává již 1 km/h a počítá už následnou hodnotu tažné síly z dalšího řádku v engu. V engu mám zápis u 0 km/h na 6. st. 230kN.
Zde jsem vám zavěsil na košt poslední vývojovou verzi řady 230. Jak mnozí poznáte, jedu to na kabinu od Duusa a Nebuluse, co visí u Hekla, do cvf. souboru jsem zatím nesahal, Ametry ocejchuji (velmi lehce), až se vyspím po noční. Zatím testujte.

 

[tomazo]

Zdravím Vás,
se stále pokračujícím vývojem OR, vítám snahu Acatuse naladit designérský skvost Ing. Otakara Diblíka. Ano, jsou zde k dispozici kvalitní
práce, které vytvořili pánové ZSR a Paashi. Otázkou zůstává, kterou si teď vybrat. Při testech všech tří verzí, beru ladění Acatuse i s vědomím,
že se jedná o verzi testovací. Trochu jsem si v Cabu přidal ampéry ( ScaleRange ( 0 2000 ), přepsáno na hodnotu 1800 ). Pocitová záležitost.
Závěrem připomínám ladičům svatou pravdu, kterou zde zmínil bob57_cz. " V reálu opravdu zvládne o dost více a záleží na fírovi, jak s ní zachází ".

 

[Považan]

Zde jsem vám zavěsil na košt poslední vývojovou verzi řady 230.

Súbor bol zmazaný. Bude nejaká ďalšia verzia ?

 

[Josef Vogeltanz]

Ano, jsou zde k dispozici kvalitní
práce, které vytvořili pánové ZSR a Paashi. Otázkou zůstává, kterou si teď vybrat.

Na to není těžké odpovědět:
První z pánů nastavoval vozidla pro MSTS mnohým modelářům a hrál v tomto I. ligu. Druhý se podílel na rozvoji kódu ORTS a mnohé z nových parametrů vysvětlil a popsal zde, na vývojářské diskuzi Elvas Tower a na (bohužel již stagnující) diskuzi o ORTS - open-rails.forumczech.com. Všechno ale pouze jako inspirace pro případné zájemce o nastavování vozidel v ORTS. Tuhle debatu vedeme ve vlákně Ladění ENG/WAG pro Open Rails. Bohužel nastavení MSTS a ORTS nejsou vzájemně kompatibilní.

 

[bob57_cz]

Bohužel nastavení MSTS a ORTS nejsou vzájemně kompatibilní.

Vzájemně určitě ne, jednosměrně částečně ano.

 

[Acatus]

Považan: Bude.
Zatím mohu doporučit video ze stanoviště v úseku Brno - Kutná Hora. Dohledal jsem i detailnější údaje k tomu vlaku na videu. Jde o kotle (cisterny) Almasfuzito - Tábor, 2x230+18 vozů, hmvl 1567 t, pna 80, dvl 309m, mašiny 230.105+025. Odjezd z Majlontu v 10.41, květen 2018.
Na videu je krásně vidět, že to fíra neklopí přes 1000A, ale na těch 18 promilích tam tu 12. hodinu (1000A) má a mašinky drží celou dobu na IV. Pro úplnost k testování naladěného engu přikládám normativ přes Řikonín a tabulku hmotnosti tažených vozidel pro řadu 230.

 

[Acatus]

Zde je verze 5, která vzešla z hrstky věcných připomínek. Např. že řada 240 drží 100 km/h se dvěma vozy řady B na 10-12 odbočce, tak je tam doplněna Fok i ve vyšších rychlostech. Zajímavé je testovat v tandemu s loko jiného nastavení. Krásně to ukáže rozdíly, mnohdy nedostatky, ale nejvíce věřím reálu, který je potřeba nakoukat, když už ne ošahat. Za věcné připomínky, třeba i v poklidu do SZ, budu rád. Vždy se to dá doladit. Brzdu jsem neladil, ale z posunu mi připadá, že by to chtělo MaxBrakeForce přidat přes 100kN.

 

[Acatus]

Testy s těmi kotly z videa a připomínky v SZ ukazují na potřebu přidat ji do výkonu. Zítra, příp. o víkendu si s tím pohraji.

 

[Acatus]

Verze 5.1 a 5.2

Verze 5.1 je mírně upravená verze 5, především v šuntech a MaxPower jsem ji přidal do výkonu.

Verze 5.2 je kompletně přepracovaná TCharka, a to na základě poznámek fírů a důkazů z reálu (videa).
Poznámky a poznatky z provozu:
- loko řady 240 drží rychlost 100 km/h se dvěma vozy řady B na 10. - 12. odbočku,
- v reálu, vlak o hmotnosti 1500-2200 t. drží (řada 230) na rovince při dosažení požadované rychlosti 20.-26. odbočka,
- laminátka při rozjezdu snese i těch 1200A ( za sucha ), ale to je fakt strop,
- normativy pro řadu 230 jsou výše,
- z videa na 2 x 230 je patrné, že 1. st. jde fírovi na cca 300A, druhý na 500A.
Proto jsem TCharku ve verzi 5.2 překopal, aby mi při sladěných proudech nabíhaly Ametry alespoň přibližně a udržela rychlost na zmíněných odbočkách. U TCharky verze 5 a 5.1, tedy přesného přepisu ORTSTractionCharacteristics dle grafu, toho docílit nelze. Nevím, zda-li je to tím, že mašiny jsou za ta léta přeladěny, rozdíl zatím nechápu.
Proto taky vznikla verze 5.2. Předpokládám, že se do ni teoretici a jejich likeři pustí, ale mám to na háku, neb máte k dispozici verzi 5 ze čtvrtku, která je dle tech. parametrů.
Shunty z 26. odbočky nasimulovat neumím a ani to asi nejde.
Verze 5.2 udrží v přímé a bez sklonů hmvl 1800t v rychlosti 88 km/h na 23. odbočce. Při testech bacha na použité vozy!!! Jezdím u ložených vozů na tření 1600 N a celkový odpor lehce přes 4000 N, tak se slaďte, ať se bavíme o tom samém. A taky, primárně testuji na trati BP a ne na "přímce" bez okolních zátěží, protože je to laděno pro mapy MSTS - OR, tak to chci cítit v reálné mapě, na které to budete hrát. To ale neznamená, že bych měl výhrady proti zkušebním "lajnám". Břeclav - Brno je ale dobrá lajna a naopak Tišnov - Vlkov slušný krpál.
Obě verze jsem projel paralelně s videem a výsledek si můžete ověřit každý sám. Parametry vlaku z videa máte výše. Opět bacha na odpor použitých tažených vozidel.

Závěrem k engu 230ACT:
Nikomu ho nenutím. Komu se to ladění líbí, máte do svých trainsetů další volbu (nezapomeň si přepsat název engu dle svého trainsetu!), ostatní si jezděte na čem chcete. Lehce lze dle toho přepracovat i plecháče, kdyby někdo potřeboval rozjet na vjezdu do Řikonína od Tišnova vlak "na normu" ve 21 promilích.

pozn. k modelu:
Kdyby někdo náhodou začal ladit model laminy, přimlouval bych se k posunutí nárazníků blíže k ose loko a zúžení mřížky houkaček ve vertikálním směru (to druhé možná jen chyba skinu).
pozn ke zvukům:
Šlo by pls odladit ve zvuku v cabu ten hukot a proti tomu zvýraznit zvuk převodovek? viz video zde.

 

[tomazo]

Perfektní práce. Děkuji.

 

[bob57_cz]

Šlo by pls odladit ve zvuku v cabu ten hukot a proti tomu zvýraznit zvuk převodovek? viz video zde.

To si jednoduše nastavíš v souboru.sms sám změnou položky Volume u konkrétního zvuku.

 

[Opíčák_350]

Skúšal som eng s 2x B a nevedel som sa dostať na vyššie prúdy. Simuloval som vlastne trvalý plus a prúdy sa držali okolo 600-700A. Ocenil by som tam aj nejaký čas, kým sa zberač vyštverá, alebo zíde dole... Neviem či sa ladili aj brzdy, ale určite by som tam dal nejaké 2-3 sekundy medzi pohybom a reakciou brzdiča. Možno len nemám správnu verziu OR, a preto mám tieto problémy, neviem, netuším. Keď tak ma opravte.

 

[Acatus]

Skúšal som eng s 2x B a nevedel som sa dostať na vyššie prúdy.

Taky jsme jednou zkoušeli se 100padinou přerovnat zásilky pošťákům v PostW při posunu na hlavním. To ještě na nich nebyl počítač od Pavla Svobody (HS Transu). Krokování bylo pomalejší než akcelerace. Kolik bys tam chtěl nakroutit? Možná nám dokáže říct lakitouch, kolik se lamině se dvěma vozy dá nakrokovat? Samotného by mě to zajímalo. Já teď dojel "Berounku" s pěti vozy od Šneka a u rozjezdů to bylo v podstatě o plynulém krokování na 32 a dolů na 10. Šunty jsem ani nevyužil. Na trati byla (Vmax 70 - 90). Možná proto je možno u lamin šuntovat od 26.
A zkoušel jsi to i s verzí 5.1 if same problem?

Ocenil by som.....

Já taky. Dělám do výkonu, brzdu a pomocné pohony zatím ne. Zkus Josefa. Ten to umí. Obšlehnout by to nějak šlo, ale budu rád, když se u DF schválí aspoň ten trakční výkon.