Virtuální železniční dílny - OR nastavení pro modely
- Tvůrce vlákna Josef Vogeltanz
- Datum začátku
bob57_cz
Učitel češtiny
To je někdo z Kasejovic?
Fíra má sedět na řiti v mašině a pokud vyleze zevlovat ven, tak se uvnitř vidět nemůže.
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
Nezapomínám ani na oblíbenou úzkorozchodnou trať JZD a její trainset. Trať je sice fiktivní, ale vozový park je složen většinou z reálných vozidel typu "posbíráno odevšad". Přidal jsem dnes dva přírůstky depa JZD: Tu46.2 (ex. ÖBB 2091) a Tu49.0 (ex. Baureihe V51).
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
A ještě jeden přírůstek tohoto víkendu:
Ve virtuálních dílnách v sekci motorových lokomotiv je přidána dvojice nastavení pro dva různé modely jedné z nejrozšířenějších lokomotiv ČD, ČDC i soukromých dopravců. Starší model od Ondřeje Janiše reprezentuje repaint stroje 742.026-8 z plzeňského depa a novější model 742.159-7 pochází od Neznamsebe. Obě lokomotivy používají upravenou kabinu pro ORTS (Icík) a zvuky (rovněž ORTS) od Jacka. K dispozici je i obrácená varianta.
Ve virtuálních dílnách v sekci motorových lokomotiv je přidána dvojice nastavení pro dva různé modely jedné z nejrozšířenějších lokomotiv ČD, ČDC i soukromých dopravců. Starší model od Ondřeje Janiše reprezentuje repaint stroje 742.026-8 z plzeňského depa a novější model 742.159-7 pochází od Neznamsebe. Obě lokomotivy používají upravenou kabinu pro ORTS (Icík) a zvuky (rovněž ORTS) od Jacka. K dispozici je i obrácená varianta.
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
Abych jen neplevelil vlákna spřátelených dílen, dávám něco do placu i v těch svých.
Prvním počinem je C&K nákladní pára zvaná Čtyřkolák - ČSD 434.1. V MSTS se na ni nikdy a nikde nedostalo, takže s laskavým svolením autora modelu jsem jí ujal, udělal jí zcela nové nastavení pro ORTS a nyní dávám k dispozici:
Má většinu vychytávek, které si parní lokomotivy mohou k ORTS dovolit vč. dynamického zbrojení (uhlí v tendru je pohyblivé, lokomotivě i tendru se s ubývajícím uhlím a vodou mění zatížení a s ním spojené fyzikální vlastnosti).
Druhým počinkem potěším fandy úzkokolejek. Do trainsetu virtuální trati JZD přibyl podvozkový krytý vagón řady Za/ú. Současně s ním šla ven i jeho varianta ČSD Za/ú, ale v tomto případě půjde nejspíš o polofikci. Reálnou předlohou je maďarský vůz řady Gah. Teoreticky by se mohl po válce dostat na nějakou slovenskou úzkokolejku, ale důkaz ovšem nemám.
Prvním počinem je C&K nákladní pára zvaná Čtyřkolák - ČSD 434.1. V MSTS se na ni nikdy a nikde nedostalo, takže s laskavým svolením autora modelu jsem jí ujal, udělal jí zcela nové nastavení pro ORTS a nyní dávám k dispozici:
Má většinu vychytávek, které si parní lokomotivy mohou k ORTS dovolit vč. dynamického zbrojení (uhlí v tendru je pohyblivé, lokomotivě i tendru se s ubývajícím uhlím a vodou mění zatížení a s ním spojené fyzikální vlastnosti).
Druhým počinkem potěším fandy úzkokolejek. Do trainsetu virtuální trati JZD přibyl podvozkový krytý vagón řady Za/ú. Současně s ním šla ven i jeho varianta ČSD Za/ú, ale v tomto případě půjde nejspíš o polofikci. Reálnou předlohou je maďarský vůz řady Gah. Teoreticky by se mohl po válce dostat na nějakou slovenskou úzkokolejku, ale důkaz ovšem nemám.
JiříkTK
Pomocník strojvedoucího
No jasně, na fiktivní trati mají místo fiktivní i polofiktivní fiktivní vozidla.
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
No vzhledem k tomu, že fiktivní úzkokolejky v MSTS/ORTS hrají prim ...
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
Na Virtuální železniční dílny jsem umístil lokomotivu řady 264.0 s tendrem řady 414.0
Počínaje tímto strojem z dílen Pikku Locomotive Works Inc. zahajuji vydávání sérií strojů konstrukční školy Karla Gölsdorfa. Série byla původně původně určena pro MSTS/MSTS Bin, ale k vydání z různých důvodů již nikdy nedošlo (resp. se dostalo jen na některé řady). Navíc kvůli ztrátě zdrojových dat taky není možné modely dále zdokonalovat. Je tedy potřeba si uvědomit, že kvalita modelů odpovídá tehdejší době. Z toho ale není nutné mít obavy, protože modely od Pikka už tehdy byly poměrně kvalitní.
Uprosil jsem autora s tím, že jim dám ještě jednu šanci napsáním nových nastaveních pro ORTS a jejich postupnou reinkarnaci (vydání) na svém webu.
Prvním počinem je rychlíková lokomotiva řady 264.0. Součástí je tendr řady 414.0. Lokomotiva je nastavena s dynamickým zbrojením a animovaným uhlím v tendru. Nastavení je dvojí - s tlakovou brzdou a el. osvětlením a starší provedení se sací brzdou Hardy a acetylénovým osvětlením. Bohužel provedení se sací brzdou nenajde moc využití, chybí odpovídající vagóny rychlíkové vozby se sací brzdou.
Počínaje tímto strojem z dílen Pikku Locomotive Works Inc. zahajuji vydávání sérií strojů konstrukční školy Karla Gölsdorfa. Série byla původně původně určena pro MSTS/MSTS Bin, ale k vydání z různých důvodů již nikdy nedošlo (resp. se dostalo jen na některé řady). Navíc kvůli ztrátě zdrojových dat taky není možné modely dále zdokonalovat. Je tedy potřeba si uvědomit, že kvalita modelů odpovídá tehdejší době. Z toho ale není nutné mít obavy, protože modely od Pikka už tehdy byly poměrně kvalitní.
Uprosil jsem autora s tím, že jim dám ještě jednu šanci napsáním nových nastaveních pro ORTS a jejich postupnou reinkarnaci (vydání) na svém webu.
Prvním počinem je rychlíková lokomotiva řady 264.0. Součástí je tendr řady 414.0. Lokomotiva je nastavena s dynamickým zbrojením a animovaným uhlím v tendru. Nastavení je dvojí - s tlakovou brzdou a el. osvětlením a starší provedení se sací brzdou Hardy a acetylénovým osvětlením. Bohužel provedení se sací brzdou nenajde moc využití, chybí odpovídající vagóny rychlíkové vozby se sací brzdou.
Václav Polák
Cestující
Zdravím,
stáhl jsem si pack lokomotiv řady 754 ze stránek VŽD. Použil jsem (jen upravil názvy a směrování souborů) Eng lokomotivy 754.066 a celkem často se mi stává, že při "sjetí" z výkonu na 0% se nedá již při opětovném zařazení výkonu akcelerovat. Jedniné řešení je zastavit vlak a znovu se rozjet. Je možné že je něco špatně u mě, testoval jsem na trati BP.
Děkuji za pomoc s vyřešením problému!
stáhl jsem si pack lokomotiv řady 754 ze stránek VŽD. Použil jsem (jen upravil názvy a směrování souborů) Eng lokomotivy 754.066 a celkem často se mi stává, že při "sjetí" z výkonu na 0% se nedá již při opětovném zařazení výkonu akcelerovat. Jedniné řešení je zastavit vlak a znovu se rozjet. Je možné že je něco špatně u mě, testoval jsem na trati BP.
Děkuji za pomoc s vyřešením problému!
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
Vzhledem k dosud nedořešeným problémům s modelem (fyzikou) dieselelektrického přenosu výkonu, může být chyba u některé testovací nebo "unstable" verze OR. Projel jsem se před chvílí z Nýrska na Železnou Rudu (754066+4xBdt+BDs) naprosto bez problémů - verze OR U2020.08.02-1806. A protože v rohu svítila nová aktualizace U2020.08.03-1821, zkusil jsem i tu a opět bez problémů.
Jak jsou na tom ostatní dieselelektrické lokomotivy?
Jak jsou na tom ostatní dieselelektrické lokomotivy?
Považan
Cestující
Ja som toto isté spozoroval okrem spomínaných 754 aj na niektorých 770/1. OR ladenie k daným strojom bolo pribalené k zvukom 771 pre OR zo stránky https://modely-msts.cz/. Skúšal som to na nejakej staršej stabilnej verzii 1.3.1xx. Dávnejšie som to neaktualizoval.
Václav Polák
Cestující
Ostatní dieselelektrické lokomotivy problémy nedělají. (749, 754 z Trainsetu BP...). Verze OR: M6 (přesné označení teď nevím).
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
Trainset BP je nastaven pro MSTS, nikoliv pro ORTS. Myslel jsem modely s čistým nastavením pro ORTS. Je jedno zda moje nebo jiné.
Václav Polák
Cestující
Dobře, tak například 721 nebo 757 od Pikka.
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
Tady je vysvětlení ode mě. Přičemž už neplatí ani to rozšíření, které tam uvádím. Podle zdroje autora nových úprav, má rozšířený (advanced) model fyziky dieselů navíc pouze parametry trakční charakteristiky ORTSMaxTractiveForceCurves (tedy nikoliv i tabulky ORTSTractionCharacteristics), tření ORTSCurtius_Kniffler ( A B C D ) a prakticky nepoužívaný moment setrvačnosti ORTSInertia( x ). Problém výpadků výkonů bude potom souviset s přítomností bloku charakteristiky diesel-motoru ORTSDieselEngines a tabulky trakčních charakteristik ORTSTractionCharacteristics. Ačkoliv je má každé slušně provedené nastavení diesel-lokomotivy nebo motoráku, některé verze OR na to prostě kálí.
A zde je popis v originále. Z diskuze je patrné, že nejsem sám, komu se navrhované řešení nelíbí.
Smutné na tom je, že se zcela rozdílně chovají různé verze OR. Za sebe můžu říct, že zpětně přepisovat desítky nastavení dieselových lokomotiv a motorových vozů neplánuji.
A zde je popis v originále. Z diskuze je patrné, že nejsem sám, komu se navrhované řešení nelíbí.
Smutné na tom je, že se zcela rozdílně chovají různé verze OR. Za sebe můžu říct, že zpětně přepisovat desítky nastavení dieselových lokomotiv a motorových vozů neplánuji.
Václav Polák
Cestující
Děkuji za objasnění,
je to škoda, že se každá verze chová rozdílně. Třeba já mám v té verzi M6 možnost přidání bloku pro funkci ARR, ale myslím, že ve stabilní verzi 1.3.1 by to dělalo problémy a nefungovalo by to.
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
Blok ARR nemá oficiální podporu (bohužel). Bude tedy fungovat pouze s vlastní verzí ORTS (viz. příslušné vlákno ARR). Situace je stejná jako u každého podobného projektu open source. Počáteční úsilí opadne, později se projektu věnuje už jen několik nadšenců, ale ti z toho "open" udělají spíše "closed". Nemají totiž už tolik času se věnovat podnětům zvenčí. U ORTS je situace o to horší, že je kladen důraz spíše na efektovou vizuální stánku (snaha dotáhnout OR na RW), než na tu funkční a navíc funkce nebo parametry evropských železnic jsou minoritní záležitostí. Jen díky několika ambiciozním programátorům z Itálie, Francie a v minulosti i z Čech má ORTS alespoň něco z evropských železnic. Shoda panuje možná u parní trakce (dáno historicky), ale ne už u spřáhel, brzd, zabezpečovačů, regulace atp.
K tomu zjištění stačí průběžně sledovat dění na hlavním diskuzním foru ORTS - Elvas Tower.
K tomu zjištění stačí průběžně sledovat dění na hlavním diskuzním foru ORTS - Elvas Tower.
Josef Vogeltanz
Pomocník strojvedoucího
Dost velkým zklamáním například bylo vložení tzv. rozjezdového odporu vozidel do kódu ORTS. Autorovi se zdálo, že by počáteční rozjezdový odpor měl být podle jeho (subjektivního) mínění daleko vyšší, než umožňují stávající početní metody (např. kalkulace pomocí FCalc2.0). Přišel tedy s dvěma novými vlastními parametry, které si nechal ihned implementovat do kódu.
Když jsem jej však požádal o způsob stanovení rozjezdového odporu a argumentoval, že pro vozy není problém se samovolně ujet už na 3‰, vyšlo najevo, že neexistuje reálná metoda výpočtu jeho nových parametrů a hodnoty stanovuje pomocí vlastního programu a představ. V závěru threadu vyplývá, že má i problém držet krok s testovacími verzemi ORTS ostatních vývojářů.
Takhle to teď chodí u vývoje ORTS.
Když jsem jej však požádal o způsob stanovení rozjezdového odporu a argumentoval, že pro vozy není problém se samovolně ujet už na 3‰, vyšlo najevo, že neexistuje reálná metoda výpočtu jeho nových parametrů a hodnoty stanovuje pomocí vlastního programu a představ. V závěru threadu vyplývá, že má i problém držet krok s testovacími verzemi ORTS ostatních vývojářů.
Takhle to teď chodí u vývoje ORTS.