Vaše nejoblíbenější lokomotiva

H

Hex

Host
Každý ma oblíbenou nějakou lokomotivu. A jaká je to u vás?
 
Lokomotíva to síce nie je, ale nepoznám na železnici nič krajšie, ako graffitmi nepoškvrnený, relatívne čerstvo nalakovaný, zelenokrémový panťák.
ŽST Košice, 7.5.2016
460.054.jpg
 
Jako dítě jsem miloval Hungárii. Motorovou jednotku M298. Pravidelně jsem jezdil na kole do Šakvic na její čas a kochal se jejím průjezdem a tajně doufal, že se s ní alespoň jednou svezu. Sen se mi splnil až v 16. letech. Vyhráli jsme nějakou hudební soutěž, kde jsem hrál na cello a cestou z Prahy to vycházelo na čas Hungárie. Tenkrát jsem se modlil, když jsme stáli frontu na místenky, aby se na nás ještě dostalo. A byl to pro mě velký zážitek, protože to byl jediný vlak, který mezi Prahou a ČT směl jezdit 130 km/h. Pak jsem se s touto jednotkou svezl ještě jednou a to když jsem cestoval z vojny domů, v úseku Karlovy Vary - Praha, kde to jezdilo jako Krušnohorský expres. Ale to už nebyl takový zážitek, byl už to jen to takový loudavý rychlíček.

Z lokomotiv se mi líbili nejvíc laminátky. Pak člověk dospěje a už je mu to celkem jedno. Zjistí, že každá lokomotiva má nějaké kouzlo.
 
Ano, ano Hungária. Kdykoli jsem byl v Brně, byl jsem se na ni podívat. Okolo jedné odpoledne odjížděla na Prahu. Svezl jsem se jen jednou z Brna do Prahy. Jela to bez zastavení. A jak píše Zbyněk, když jsem zestárl (říct, že jsem dospěl se mi zdá dost troufalé), tak Hungárku zrušili a již jsem favorita neměl. No a dnes s obdivem koukám na všechny parní lokomotivy.
 
Parní: Šlechtična, Papoušek
Diesel: Pomeranč
Motor: 854 (ne nadarmo jim mám na obrázku v profilu)
Tramvaj: Laminátka
 
Mám veliké štěstí,že se mi splnilo,co jsem si vysnil jako kluk a můžu ty krásné velké stroje řídit. Ale to nejsou stroje, je to živý organismus. Během služby s každou navážu takový zvláštní vstach. Povídáme si beze slov. Já jí chválím, případně se omluvím, když kvůli zpoždění jí musím "víc pobídnout" a ona mi dá svou řečí najevo,že do toho jdem a nebo že dnes není úplně v kondici a tak se snážíme najit tu správnou rovnováhu. Nebo v dobách turnusových leštěnek, když jsem dostal letmo popelku a dal jsem ji naší řečí najevo, že si jí vážím a že se mi s ní bezva jede, dokázala věci, že jsem koukal. Když končíme,tak jí poděkuju a pozdravím. A která je nejlepší? Jsou jak ženy (Né nadarmo je v češtině lokomotiva ženského rodu). Kolegové říkají - dobrá je každa, která vás doveze, ale já vím, že krásná je každá. A pokud někdy nedoveze - přece i my býváme někdy nemocní.
 
No čo to asi bude u mňa...ich rodokmeň číta bezmála 8000 jedincov a vyšli z dvoch pôrodníc skoro do polovice sveta...1435/1520CóCó990
 
Sice je tohle 7 let starý téma, ale věřím, že oživit jej asi neuškodí.
Většina z vás si určitě z mého podpisu a z mé profilovky odvodila, jaké lokomotivy jsem si oblíbil, ale velmi rád ty lokomotivy tady ukážu v jejich plné parádě a taky napíšu, proč jsem si je oblíbil.

Elektrika: ČD 362 (Eso)
362_160_CZ-CD_Ostrava_hlavni_nadrazi.jpg
Důvod, proč jsem si jej oblíbil: Primárním důvodem je "zpěv" Esa při rozjezdu. Eso při rozjezdu "zpívá" trojtónnou stoupající sekvenci sestávající se z tónů o frekvenci 33 1/3 Hz, 100 Hz a 300 Hz. 300 Hz tón pak Eso po rozjezdu "drží" do ± 70 km/h (odpozorováno metodou pokus-omyl v Open Rails CZ/SK), potom Eso sníží tón na 100 Hz a ten "drží" do své maximálky (tomu se říká "horní stovka"). Navíc "zpěv" Esa při rozjezdu mi hodně připomíná rozjezd Pražské tramvaje Tatra T6A5, která při rozjezdu "zpívá" stejně, jen při rozjezdu tóny rychleji "vystřídá." Dalšímy důvody jsou:
1. Esa jsou v Česku a na Slovensku celkem dobře rozšířená. I když v Česku se na území napájeném DC napětím musí o většinu práce "dělit" se svým DC "bratrem" Peršanem (162).
2. Eso je dvojsystémová lokomotiva. Může být napájeno jak DC, tak i AC napětím.
3. Eso je univerzální lokomotiva. Cestující nebo náklad pro něj nejsou žádný problém.

Diesel: ČD 754 (Brejlovec)
a%2C_hlavn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_754.043.jpg
Důvod, proč jsem si ho oblíbil: Primárními důvody jsou:
1. Brejlovec má docela zajímavý design čelních oken u svých kabin, díky kterým získal svou přezdívku. Ten design čelních oken na mě působí celkem zvláštně, ale nic proti němu nemám.
2. Brejlovec dokáže vytápět vagóny pro cestující elektricky. Patří totiž mezi trio ČKD lokomotiv, které mají přídavný elektrický topný agregát. Další dva diesely, které umí vytápět elektricky, jsou Berta (749) a Katr Brejlovec (750.7). Nevýhodou sice je, že když má Brejlovec zapnutý přídavný elektrický topný agregát, tak nejede na 100% svého výkonu (při jízdě do stoupání se to může dost vymstít) a při stání na místě má spalovák trochu vytočený do otáček.
Dalšímy důvodem je, že stejně jako Eso, tak i Brejlovec je univerzální lokomotiva a jak cestující tak i náklad zvládne bez problémů.

Pára: ČSD 498 (Albatros)
Skoda_498104_01.jpg
Důvod proč jsem si ji oblíbil: Buďme upřímní. Kdo by si tuhle legendu mezi Československými párami neoblíbil? Albatros by dlouhou dobu ikonou československých drah a Albatros s číslem 498.106 dodnes drží rychlostní rekord za Československé páry (160 km/h). Dodnes se dochovalo 5 kusů této parní legendy a ty jsou:
1. 498.106 - Tento kus drží rekord za Československé páry. V současnosti je umístěn v depozitáři NTM v Chomutově, a je bohužel neprovozní.
2. 498.104 - V současnosti se jedná o jediný provozuschopný kus z řady ČSD 498. Je to také kus, který je na fotce výše. V současnosti je deponován v Bratislavě a je příležitostně využíván k retro jízdám/zážitkovým jízdám na území Česka a Slovenska.
3. 498.112 - Tento kus se po odstavení používal jako kotel pro parní vytápění dolu Antonín Uxa v Tlučné. Později byl odkoupen a použit jako zdroj náhradních dílů pro 498.106. V současnosti je odstaven v České Lípě, kde se opravuje do vystavovatelného stavu. Nevěřím ale, že bude plně zprovozněn.
4. 498.022 - Jeden z kusů nulkového podtypu z řady ČSD 498, který se dochoval v kompletnín stavu. V současnosti je odstaven v DHV Lužná u Rakovníka a je úplně neprovozní. Nicméně letos (březen 2024) se lokomotivy ujmula firma Steam Story Agency s úmyslem ji zprovoznit. Já sám tedy doufám, že se jim podaří 498.022 "vzkřísit" a že ho někdy opět někde uvidíme na trati v rámci retro jízdy.
5. 498.014 - Tento kus se bohužel nedochoval celý. Potkal jej totiž stejný osud jako 498.112. V současnosti je jeho torzo umístěno v depozitáři NTM v Čelákovicích, a z technických a finančních důvodů se bohužel neuvažuje o jeho opravě.
 
Také se podělím o mé nejoblíbenější lokomotivy
Elektriky:
Řada 163:
163.083
163.084
163.085
Řada 362:
362.001
362.109
362.165
Řada 460
460.027/028
460.069/070
460.079/080

Diesely:
754.080
T334.0966

Proč to jsou zrovna tyhle lokomotivy? Proto že k nim mám spousty vzpomínek a mám minimálně aspoň jednu fotku či video každé uvedené lokomotivy a u některých lokomotiv jsem byl přímo v kabině. Přemýšlel jsem kterou lokomotivu uvést ale protože ke každé z nich mám něco tak se jich napsal více.
 
Primárním důvodem je "zpěv" Esa při rozjezdu. Eso při rozjezdu "zpívá" trojtónnou stoupající sekvenci sestávající se z tónů o frekvenci 33 1/3 Hz, 100 Hz a 300 Hz. 300 Hz tón
Haha. Když tyto mašiny začaly jezdit, také mne tyto frekvence fascinovaly až takovým způsobem, že když jsem se rozjížděl na bicyklu, tak jsem si je zpíval. A měl jsem i pocit, že mám lepší odšťuch. :) Ale tomuto se už říká profesionální deformace, protože kolega strojvedoucí z panťáků mi vyprávěl, jak vždy vytočí manželku, když řídí auto a pobrukuje si cvakání kontroléru. :)
 
Oblíbenost lokomotiv, to je čistá nostalgie. Moderní lokomotivy už nemají tu duši a nevyžadují řemeslo tak, jako první či druhá generace lokomotiv Škoda či ČKD. Pro mě je nostalgie řada 751 a 749, které duněly údolím řeky Jihlavy velice pravidelně. No a asi nejpovedenější dizajn byla laminátka, ozvláštněná zvukem pneumotoru při krokování po odbočkách, v provozu se vyskytující jen o něco výše proti proudu Jihlavy či Sázavy.
Tyto řady jsem pozoroval už coby malé štěně nesměle z nástupiště, později jsem na nich dělal údržbu a opravy a nejednou jsem usedl i za jejich více či méně plné volanty.
Laminátka se mi pak vrátila v podobě trenažéru, který jsme v Žilině na univerzitě zachraňovali a přestavovali do digitálu.
A proč je to čistá nostalgie? Laminátka, byť je dizajnovým klenotem, je naprosto šílená na údržbu a v dnešní době nedostatku odborníků v údržbě jen stěží spolehlivá. S přibývajícími kily je i ke strojvedoucím poněkud málo tolerantní. No a "cecky", jak se jim na Jihlavsku říkalo, jsou minimálně co do hlučnosti a spotřeby paliva dávno překonané. V obou případech je to ale ukázka tehdejšího kumštu - ty lokomotivy jezdí (při troše dobré vůle) dodnes.
 
Back
Nahoře