Zahraniční vozidla do Open Rails

Bercik

Začátečník
Ty vozy upravené pro OR maji špatně nastavené MaxBrakeForce... Většinou kolem 35kN pro ložené, přitom dle Josefova návodu jsem se dopočítal sil kolem 150kN... Z 90km/h jsem s 1400t vlakem brzdil 1700m.. :/

Je to zajímavé, pro mě na 35kN od 60km / h do 0 celých 400m, což je správný výsledek.
 

Lukyn-CZ

Průvodčí
S jakou lokomotivou? Bez EDB? A na rovném úseku bez oblouků a skolnu?? Těch 35kN je málo...
Já z 60km/h se 1450t na 602m. Vozy PKP_Rs_eV Drzewo a lokomotiva CDC 123.024
 

Dan J.

Strojvedoucí
Hlavní problém je, že Poláci a Maďaři se vydali totálně nekompatibilní cestou pro tvorbu v AE MSTS a tím je pro mne takto řešená trainset tabu.:(
 

bob57_cz

Učitel češtiny
Těch 35kN je málo...
Já z 60km/h se 1450t na 602m.
Dlouhou brzdnou dráhu ti může dělat i špatně nastavená adheze na voze. Brzdová zkouška se dělá na soupravě stejných vozů, takže je úplně jedno, jestli to má 500, 1000, 2000 tun. Každý vůz brzdí sám sebe a stejně. V reálu se prodlužuje doba náskoku podle délky vlaku, ale v simu to zohledněno není.
 

Josef Vogeltanz

Pomocník strojvedoucího
... Každý vůz brzdí sám sebe a stejně. V reálu se prodlužuje doba náskoku podle délky vlaku, ale v simu to zohledněno není.

Na tak docela. Open Rails se umí se zpožděním náskoku popasovat. Má na to parametry ORTSBrakePipeTimeFactor a ORTSMainResChargingRate. Dělal jsem s tím poměrně obsáhlé zkoušky a tak vím, že jde dokonce u vozů i hnacího vozidla nastavit brzdový režim G. V OR se ale prakticky nepoužívá.

Zkousky.jpg
Máš pravdu, že měření by mělo probíhat se stejnými vozidly (jako typová zkouška v reálu). Ovšem na hmotnosti záleží. Bez té nejdou spočítat brzdící procenta zkoumaného vlaku a bez brzdících procent zase nemohu porovnávat dosaženou brzdící vzdálenost s nomogramem. A to bych měl měl udělat, chci-li tvrdit, že něco brzdí málo nebo hodně.

A pokud jde o max. brzdící síly ložených polských vagónů, ty jsou opravdu mimo a nijak to nemusí ani souviset se mnou. Jen pro ilustraci: Nákladní vagon Eas má brzdící váhu podle přestavení 26t prázdný a 51t naložený. Pokud je tedy naložím nákladem a bude mít celkovou váhu např. 52t (23,5t svoji, zbytek náklad), půjde přestavovač na 51t. A těžko jej budu brzdit pouhými 35kN. Ne že by to nešlo, ale otázkou je jak dlouho a na jaké dráze.
Zkoumal jsem třeba jejich vagon Habbillns, kde mají pro celkovou hmotnost 82t MaxBrakeForce (60kN). Prakticky méně než polovinu. Hodnota se blíží spíše té, která by byla použita u brzdícího režimu G. O takovém režimu ale není v engu nikde žádná zmínka.
A je tam ještě další nesrovnalost: Vagon má dvojici 16" brzdových válců. Ale v engu mají obsah pomocné jímky pouhých 57l. Obávám se, že takový objem dva 16" válce neukrmí. Zcela chybí parametry pro ruční brzdu, ačkoliv má model viditelné kolo ruční brzdy na podélníku.
 

bob57_cz

Učitel češtiny
A je tam ještě další nesrovnalost: Vagon má dvojici 16" brzdových válců. Ale v engu mají obsah pomocné jímky pouhých 57l. Obávám se, že takový objem dva 16" válce neukrmí.
Tvá obava asi vychází z předpokladu dlouhého zdvihu pístu ve válci, ale to není vůbec potřeba. Ten zdvih stačí pár centimetrů, o zbytek se postarají vhodně spočítané páky brzdoví. Při max. tlaku v brzdovém válci 3,8bar vychází síla na ojnici jednoho pístu zhruba přes 6,3tun, což odpovídá necelých 62kN (dva válce dvojnásobek).
Ten parametr ORTSBrakePipeTimeFactor je zapsán ve wag vozidla? Pro více vozidel je snad simulátor v consistu načítá a sčítá? ORTSMainResChargingRate je snad plnící konstanta zásobní jímky (bez ORTS na začátku stejně jako v msts). Předpokládám, že bude jen jednoduše lineární místo reálné paraboly časové konstanty (což při plnění na 90% je postačující, posledních 10% sice trvá dvojnásobně, ale je nedůležité).
 
Ne, ORTSBrakePipeTimeFactor se udává v ENG, v sekci (Engine) a udává rychlost průrazné vlny pro celou soupravu, na připojených vozech už pak nezáleží (což není úplně přesné". Závažná chyba je v tom, že parametr TrainPipeLeakRate() je rovněž zapsán v sekci Engine(), takže připojená mašina pak udává netěsnost celé soupravy bez ohledu na její složení, což není reálné. Kolega zkoumal zdroják a povedlo se mu přesunout řádek do sekce Wagon() a přidat kód pro sčítání jednotlivých netěsností pro každé vozidlo soupravy, jenže se to pak chovalo nějak nevyzpytatelně, takže bude třeba ještě něco dalšího ve zdrojáku upravit a na to zatím bohužel nebyl čas.
A ano, ORTSMainResChargingRate určuje rychlost plnění hlavní jímky a je lineární. Dá se spočítat vztahem, který je uveden na stránkách CTN, mám ověřeno, že funguje, mám jej převedený na metrické jednotky a zanesený v XLS utilitě spolu třeba s výpočtem objemu potrubí.
 

Josef Vogeltanz

Pomocník strojvedoucího
To, že to jsou oba parametry součástí engu je fakt. Ale vliv na rychlost reakcí vozových rozvaděčů to má. A lineární rozhodně není. U měření s velkým počtem vozů (např. 49x Eas) si nešlo nevšimnout, že jednotlivé změny tlaků v BV, HP i PV zrychlují nebo zpomalují tempo (podle toho zda je napouštěno nebo vypouštěno a taky pozicí ve vlaku). Nakonec to napovídá i fotka z měření, kterou jsem pro ilustraci připojil nakonec svého návodu (HUD ukazuje informace o brzdách).
Beru to tak, že simulace v tomto případě neodráží zcela realitu, jen se jí snaží přiblížit. Jsem rád, že vozové rozvaděče reagují alespoň takto a necvičí všechny naráz. Na druhou stranu to může být dobrý námět pro experimenty s ep brzdou. Je tady s námi již od dob MSTS, ale až na pár témat na foru Elvas Tower, jsem se s ní nikde nesetkal. Vím že figuruje v nastavení .wag - rozvaděč i .eng - rozvaděč a brzdič. a měl by jí mít každý soudobý osobní vůz.

Pokud jde o velikost pomocných vzduchojemů, nekomplikuji si život. Objem pomocných vzduchojemů se opravdu špatně shání. Ještě tak u hnacích vozidel (např. http://www.atlaslokomotiv.net), ale u vozů už vůbec. Mnohem častěji se člověk dopídí počtu a palcové velikosti BV nebo napoví typ rozvaděče. A technická norma TNŽ 284642 v tab.3 zase k palcovým mírám rozvaděčů a BV přiřazuje objemy (a rozměry) pomocných vzduchojemů. Tohle přiřazení jsem rovněž uvedl do návodu jako přílohu, jen tam není uveden zdroj. Z tohoto zdroje vím, že 16"BV odpovídá vzduchojem 100l (2x 16" tedy 200l).
 

Pajavlaky

Signalista
Objem reálného pomocného vzduchojemu je při současném naprogramování brzd v OR k ničemu a je dokonce chybou tento reálný objem nastavovat coby objem AuxiliaryReservoir, neboť to vede k abnormální spotřebě vzduchu z hlavního vzduchojemu. Jako nejjednodušší kompromis pro vyřešení této otázky doporučuji nastavovat objem AuxiliaryReservoir coby součet zdvihových objemů reálných brzdových válců vynásobený hodnotou TripleValveRatio, to celé následně vynásobené konstantou k definovanou jako podíl max. tlaku v reálném brzdovém válci a max. tlaku v brzdovém válci ve hře, např. k=3.8/3.5 (při TVR=2.33).
 

Josef Vogeltanz

Pomocník strojvedoucího
Možná. Já se s reálným objemem pomocné jímky (technická norma) ani s reálným násobitelem 2,5 rozdílů tlaků mezi BV (0 až 3,8baru) a HP (5 až 3,5 baru) problém nemám. (Zdroj: technické parametry rozvaděčů DAKO). S obojím jsem brzdy nastavil a odzkoušel (viz. tabulka výše). A zatím nepřišel žádný přesvědčivý argument, že by bylo něco špatně.
 
Nahoře