Stretnutie fandov MSTS/OR/RW Bratislava 2018

Zúčastním sa stretnutia v BA 17.11.2018


  • Hlasovalo členů
    22

KimiR

Provozní technik
#66
KimiR právě dorazil domů, díky všem za setkání, rád jsem vás zase po dlouhé době viděl.Děkuji i Taxovi za skvělou organizaci

PS: díky Josko-Alcapone
 

Tax

Moderátor
Správce
#67
Pikka som uložil spať (nebol ožratý, len unavený), dúfam že VáclavS a MMouka pochodili na ubytovni, Poison, Dvacka a Mikulda sú v hoteli. Ráno sa vidíme na parkovisku pri kačene 310.507
 

Martens

Strojvedoucí
#68
Taxi, díky za příjemné setkání. Gumokol nach Prag doletel v cistem case 2:30 minut. Rád jsem se se všemi po dlouhé době setkal.
 
#69
Viz včerejší výpadek troleje v Praze:
Zvláštní situace... Dneska nám padaly dráty zase na Masaryčce, omezen provoz na Kolín, Nymburk atd. Náhody? Na ty nevěřím.
 

JiříkTK

Vlakvedoucí
#71
PB174600.jpg
Mouka a Dvacka
PB174601.jpg
Zbyněk s dámskou posilou našeho kolektivu
PB174602.jpg
Ujo Pikku a ujo Tax
PB174604.jpg
Mikulda, JelkoLN, Zbyněk s posilou, Alcapone, Pikku
PB174619.jpg
Jožo Mihálik a Papa Harkabus při intenzivní práci
PB174620.jpg
JelkoLN, KimiR, Alcapone, Pikku, Tax, Dvacka, zády otočen Mikulda, shora vše řídí "elektrikář" Mouka
 
Naposled editoval moderátor:

Tax

Moderátor
Správce
#72
Tax už je doma, ostatní účastníci nedeľnej exkurzie niekde na ceste domov alebo do práce.
Zopár foto z nedeľnej exkurzie v ŽMSR

Mistr Poison pred perníkovou chalúpkou:

01_poison.jpg

Mistr Pikku pri hnacom dvojkolesí litevky 399.005

02_pikku.jpg

Umývadlo v perníkovej chalúpke

03_perinovka.jpg

V perníkovej chalúpke prebieha družná debata. Druhý sprava je Michal T., vedúci ŽMSR ktorý nás rovnako ako vlani sprevádzal po verejných aj neverejných častiach múzea a jeho zázemia.

04_perinovka.jpg

Mechanické návestidlá, v pozadí M286.018, vpravo vodáreň a hromada zeminy na stavbe remízy pre drezíny

05_zmsr.jpg
 
Naposled editoval(a):
#74
Cesta do Praglu za pracou ok, aj ked D1 pred Prahou mala mensie namietky.
Chlapi rad som vas videl.
@Tax tebe diky za suprovu akciu a dufam ze nie poslednu
 

dvacka

Průvodčí
#75
I přes zasněžené Otrokovice jsem dojel v pořádku a bez zpoždění domů :D
Mockrát děkuji Taxovi za organizaci celé sleziny a rád jsem se opět setkal se všemi zúčastněnými :)
 
#76
Taky už jsem zdárně doma, co se mohlo po cestě podělat to se podělalo; zpoždění, chybějící vozy... Ale dorazil jsem zdárně na setkání i zpět domů. Slezina se prodloužila až do Prahy, protože jsme při chybějící jedničce :mad: obsadili jídelák:p. Díky Taxi za organizaci skvělého setkání.
 

poison

Pomocník strojvedoucího
#78
Já jsem ještě měl nějaké povinnosti a tak se blížím zasněženou cestou k domovu, jak řekl Pikku, bylo to skvělé, nezbývá než souhlasit, k tomu všemu přispěl nejen Tax se svou organizací, ale i SŽDC a Národní dopravce. Slyšet v jídeláku Československou hymnu v podání jednoho z hostů se jen tak nezažije, exkurze v bývalém MDC se změnila v poetické dopoledne s přesahem až za oběd, takže není co vytknout. Díky za tuto akci a rád jsem všechny zase viděl. ;)
 
#80
Já také děkuji za skvělou organizaci sleziny. Omlouvám se, že nebyl prostor se věnovat ostatním. Když už tam Martina s námi byla, tak asi by bylo na místě napsat, kdo to je.
Jak jsem dal poslední video do vlákna mých hudebních aktivit, tak Martina jsou s Ančou nejlepší kamarádky. A seznámili jsme se všichni před pěti lety v Kroměříži na večírku absolventů konzervatoře. Tam mne pozvala kolegyně z orchestru, kde jsem hrával, měla tam svůj absolventský koncert. S tím, že po koncertě bude ještě večírek a na jejich privátě pak mohu i přespat. Po koncertě mne kolegyně uvedla na jejich ubikaci, že patřím k ní a ať se o mě postarají. No, ale vypadalo to nejprve jako velký trapas. Já dědek tam jen tak asi hodinu seděl, sem a tam pobíhaly desítky absolventek mezi pokojem a koupelnou, strojily se, malovaly a já tam byl jak neviditelný. Asi po té hodině si mne konečně někdo všiml. A byla to právě Martina s Ančou. Kafe mi uvařily a hned jsme našli nějakou společnou řeč. Pak se šlo slavit kamsi do města (Masné krámy, kdo to tam zná), kde měli rezervované první patro. Přišli jsme tam, pivo teklo proudem, hrála tam živá hudba a tam jsem byl Martinou vyzván, jdeme tancovat. Já se svěřil, že jsem netančící. Kdepak, Martina mi povídá, "muzikant, že by neuměl tancovat?" A nakonec mi to šlo. Dohrála se jedna písnička, tak zase přiskočila Anička, že teď zase mám tancovat s ní a tak se střídaly. No, až se šlo zpět na ubikaci, tak se mne držela každá z jedné strany a já myslel, že se mi to jenom zdá. Protože sranda je, že se mi do té Kroměříže tenkrát vůbec nechtělo. Netušil jsem, do čeho jdu. A to jsem původně plánoval, že po koncertě mizím posledním vlakem dom. Kdepak, vhozené rukavice se mají vždy zvedat. Anča pak později začala také hrát v tom orchestru, tak jsme se tam vídávali a teď v létě mne i navštívila ohledně hudební spolupráce. S Martinou jsme se právě potkali až teď v sobotu. Do té doby jen korespondence. Asi tolik ke story, aby nevznikaly nějaké konspirační teorie. :D Vlastně je to odpověď Taxovi, jak mne na slezině vyzval, abych podal výklad o nářadí, co jsem měl v té velké tašce. Takže tady je ten výklad.
Když to tak vezmu, tak bych z těch kamarádek poskládal hudební kapelu. Martina klavír, Anička housle a hudební skladatelka, teď mi na víkend přijede zpěvačka i houslistka (z rodiny, nehledat nic dalšího :D ) a já cello. Karolína, ta od září je téměř Brňačka na vejšce a aktivní hudbě se už nevěnuje. Ale s tím jsem tenkrát počítal.

Taxi, prosím tě. Pak dej vědět, co se stalo tomu disku. Nikdy nespadl, celou dobu leží na stole pod monitory a v předvečer sleziny náhlá smrt. Pokud je opravdu po smrti, tak se nedá nic dělat, ale naděje umírá poslední. Proto jsem ho přivezl. Díky.
 
Nahoře