Napětové a napájecí markery OR CZSK

[Howky]

Jelikož Icik vypustil ven verzi OR a track Vieweru, kde je možné nastavit napětové a napájecí markery, tak by určitě bylo fajn, kdyby to zde mělo i své vlastní vlákno.

Za prvé zde bude odkaz na návod od Icika, který se zde neztratí.

Odkaz zde:
Návod na napětové a nápájecí markery

A za druhé bych zde rád ukázal i nějaké návody: co a jak nastavit.
A za třetí zde, můžete na tohle téma diskutovat.

 

[Howky]

Kusá kolej bez troleje
Pokud chcete mít kusou kolej, kde nemáte trolejové vedení bez napětí, stačí přidat dva markery:
Jeden pro napětí 3000V (nebo napětí, které v dané stanici máte)
Druhý pro napětí 0V ( ten z naší kusé koleje udělá kolej bez napětí)

Jak by to mělo vypadat:

 

[Howky]

Změna napětí např. z 3kV na 25kV
(napětí si lze zvolit dle svých potřeb)

Pokud máme na trati místo kde se mění napětí např. z 3kV na 25kV, stačí přidat tyto markery
Popíšeme si to ve směru z 3kV na 25kV (samozřejmě, funguje to i obráceně

Jeden marker pro napětí 3000V
Druhý pro napětí 0V - tím vytvoříme úsek bez napětí mezi 3kV a 25kV
Třetí pro napětí 0V - tím vytvoříme úsek bez napětí mezi 3kV a 25kV
Čtvrtý marker pro napětí 25kV
Nyní máme vytvořenou změnu napětí, ovšem malé ale:

Aby to fungovalo jak má, musí být na obou stranách napájecí stanice.
Tyto napájecí stanice nemusejí být hned za naši změnou napětí, ale musejí být někde na trati či v nějaké stanici.
Pozor, napájecí stanice musejí být! Nemůžete mít např. jen jednu napájecí stanici pro 3kV a na druhé straně nemít napájecí stanici 25kV!
Nefungovalo by to!

Jak by to mělo vypadat:

 

[Tygy]

Přidám návod pro osazení kolejové spojky s děličníkem. Samozřejmostí je, že musí být umístěno někde napájení v trati či v nějakém traťovém úseku propojeném s tímto systémem.

 

[Tygy]

Jedno informativní schéma styku dvou napěťových soustav. Uvedeno je sice 3kV DC / 25kV AC, ale platí to všeobecně pro všechny napěťové soustavy.

 

[Icik]

Napájecí stanice by se měla umisťovat pokud možno dle reálných podkladů, protože se bere v potaz její vzdálenost od vlaku, počítá se úbytek napětí a tím se určuje tvrdost napětí v troleji.

 

[Tygy]

Informace o vzdálenostech jednotlivých napájecích stanic.
Vzdálenosti měníren ( DC soustavy 1,5kV a 3kV ) od sebe v reálu jsou maximálně 25km.
Vzdálenosti napájecích stanic ( AC soustavy 15kV a 25kV ) jsou v reálu 60 - 90km.
Uvádím zde tyto informace záměrně, aby měli i stavitelé fiktivních tratí návod k umísťování těchto PSS do svých tratí a mělo to tak reálnější charakter.
Pořád všeobecně platí, že čím vyšší je napětí, tím větší vzdálenost může být pro napájecí stanice. Maximální hranice jsou uvedeny výše.

 

[Zbyněk Šemora]

Napájecí stanice by se měla umisťovat pokud možno dle reálných podkladů

Napájecí stanice jsou v tratích přece umístěné dle podkladů. Nebo se jedná o pomyslné body na mapě?
Ale i tak, pokud se to dá osazovat uživatelsky, tak by si to někdo mohl vzít na starosti a zodpovědně vyznačit. Jen doufám, že to pole neuděláte od cedule EP po ceduli EP. Protože to neutrální pole není v celé délce. Například když se rozjíždíš od návěstidla a za ním je stahovačka a je to do kopce, tak jsme koukali na pantograf, jestli už jsme za dělením a fíra mohl hned zvednou sběrač, protože cedule EP byla ještě relativně daleko. Jinak by se projet nedalo.

 

[Howky]

Přes track viewer musíš ještě definovat marker pro napájecí stanici, samotný model ve hře nestačí

 

[Howky]

Ale jinak informace pro ostatní, kde jsou umístěny napájecí stanice?
Tak není problém dohledat tyto informace, kdyby někdo potřeboval
Např:

 

[Zbyněk Šemora]

Tak není problém dohledat tyto informace, kdyby někdo potřeboval

No jo, ale to jsou aktuální. U tratí, kde jsou tyto osazovány před 20 lety, jsou kolikrát stahovačky jinde. Tedy tak jednoduché to není.

 

[Dan J.]

No jo, ale to jsou aktuální. U tratí, kde jsou tyto osazovány před 20 lety, jsou kolikrát stahovačky jinde. Tedy tak jednoduché to není.

Přesně tak, musí se to brát podle stavu dané tratě, ne k roku nyní.

 

[Tygy]

No jo, ale to jsou aktuální. U tratí, kde jsou tyto osazovány před 20 lety, jsou kolikrát stahovačky jinde. Tedy tak jednoduché to není.

Pokud máš v místě osazeny znaky TV stáhni a zvedni, uvidíš je a lépe to trefíš.

 

[Davidus]

Jedno informativní schéma styku dvou napěťových soustav. Uvedeno je sice 3kV DC / 25kV AC, ale platí to všeobecně pro všechny napěťové soustavy.
Zobrazit přílohu 51481

Platí něco podobného, i když se přehází z jedné napájecí stanice na druhou? Nerad bych si do tratě dal nějaké kraviny.

 

[Tygy]

Platí pro 25kV AC.
Záleží na privedení projektu daného úseku. V reálu to může být dvěma způsoby. Prcním je mechanické dělení, tedy stejně vypadající napínáky na trati se závažími ( kotevní úseky ) s tím rozdílem, že jsou v kotevních nástavcích podélně vloženy izolace a nejsou zde klasické lanové elektrické propoje ve tvaru "C".
Druhý způsob vzhledem k nedostatku místa může být provedeno sjízdnými trolejovými děliči a nad nimi izolacemi v nosném laně, jedná se o stejnou napěťovou soustavu.
V těchto případech se nesmí jezdit ood výkonem a místo je osazeno znaky vypni/zapni proud. Ale v určitých případech může být použito i stáhni/zvedni sběrač. Není to pravidlem. Všechny specifikace pak řeší projekt.
Platí pro 1,5 a 3kV.
Ve většině případů se používá mimo staniční úsek, stejné mechanické dělení s kotvením, opět vložené izolace podélně bez "C" proudových propojení. Místo je osazeno znaky stáhni/zvedni sběrač, důvodem je nepropojit vzájemně tyto dva úseky. Důvodů je více, jeden hlavní je, že díky požadavku na rovnoměrné zatížení distribučňí sítě VN a VVN, ze kterých jsou měnírny napájené, nemusí být shodně připojeny na stejnou fázi. Tím dochází k rozdílu fázového posunu ještě před usměrněním a tudíž rozdílnému potenciálu na DC napájení v troleji.
Platilo to dlouhá léta, dnes už jsou tato místa ošetřena určitým způsobem, tím vzikají tzv. podmíněné stahovačky a používají se i jiné modernější technologie usměrnění.