David Hájek
Pomocník strojvedoucího
Zdravím,
uznávám,že název tématu může působit poněkud nezvykle,ale snad se mi ho v následujících řádcích podaří obhájit.
Takže,dnes jsem i přes nepříznivou předpověď počasí /slunečno/ vyrazil fotit další objekty mezi Polomem a Bohumínem.Když jsem si to tak uháněl přes Svinov po nové dálnici,slunce se schovalo za mraky a já na nejbližším sjezdu odbočil k nádraží a začal fotit objekty ve stanici Ostrava-Svinov.Jen tak mimo řeč,mám nafoceno vše,ale výpravní budova byla fotitelná jen ze strany od kolejiště.Po tom,co nám ji páni projektanti skoro celou "zabalili" do skla to ale byl obrovský úspěch.
Po skončení práce ve Svinově jsem zavolal kolegovi na ostravský "hydrák" a optal se ho na to,kampak se nám dnes po poledni přesouvá oblačnost od západu.Bylo mi sděleno,že podle satelitu je už oblačno nad Olomoucí,takže jsem nelenil a pelášil přes Bílovec a Nový Jičín do Polomu.Když jsem tam dorazil,hned se bylo třeba pustit do fotografování.Docela mne potěšilo,že se i zde dařilo.Během focení se chvilku poklábosilo i s místním "výpravčím" a pak mne už čekalo nafocení posledního "kousku".Oním kouskem byla budova tuším že bývalé traťovky,ve které se usídlili naši Romští spoluobčané.Více než oni mě ale znervózňovali asi tři psi,kteří svým chováním v plné míře dostáli své pověsti hlídačů a obranářů. Jeden drobný psík se mi sice zakousl do nohavice a udělal v ní otvor o rozloze cca.3 cm čtvereční,ale co bych pro náš MSTS neudělal.Touha po nafocení budovy byla u mě prostě silnější,než psíkova touha po krvi. A jak to nakonec dopadlo? No,řekl bych že perfektně.S místními Romy jsem si nakonec docela dobře povykládal a získal tak "povolení" k nafocení jejich obydlí.Jako projev mého vděku jsem nabídl zvěčnění všech místních obyvatel v místě,kde by byli na modelu budovy vidět.Mé nabídky nakonec využili jen prckové,ale i přesto se podle mě textura vyvede. 
Potom mne už čekalo fotografování mostů a především strážních domků mezi Polomem a Jeseníkem nad Odrou.Našeho Stříbrného bleska /myšleno Felicii/ jsem pak tedy proháněl po všemožných i nemožných cestách a stezkách a jako první v pořadí byla fotozastávka u domku na kilometru 226,1.I tam na mne sice čekal pes /černý ovčák/,ale naštěstí v doprovodu svého pána,se kterým jsem se rovněž dal do řeči.Vzpomínal,jak se v jeho domku /v současné době pronajatém od ČD/ za Franc Josefa narodil jeho děd,za první republiky jeho otec a skoro i on sám /po válce se už totiž většinou jezdívalo do porodnic/ a jak se tady u štreky žije relativně v klidu a pohodě.Po zhruba dvacetiminutovém rozhovoru jsem i od onoho "samotáře" získal svolení s nafocením jeho domku.Při pohledu na něj se mi začaly vybavovat knihy,ve kterých se psalo o všech takových strážních domcích.Vždyť já dnes fotil stošedesát let staré stavby,které kdysi obývali kolikrát zcela mimo civilizaci strážníci,kteří se museli starat o svůj úsek trati.K dispozici měli jen jednu kozu či kravku coby zdroj mléka a kousek pole.No,pánové /a dámo/,nechci tady moc vzpomínat na doby dávno minulé,ale za chvilku zamyšlení to určitě stálo.Po nafocení domku jsem se s jeho "pánem" rozloučil a vydal se k domku dalšímu,stojícímu víceméně na dohled na kilometru 227,1.I tam jsem se pustil do řeči s jeho obyvatelkou a ... .
No a protože jsem všem dnes osloveným "strážníkům" současné tratě č.270 slíbil zveřejnění fotografií jejich "království",činím tak nyní a zde.Přidám i snímky opuštěného domku na kilometru 229,8 /u mostu přes řeku Odru/ a dnes ještě obývaného domku na kilometru 262,6 /za žst.Ostrava-Svinov směrem k Ostravě hl.n./.Nezapomenu ani na děcka z Polomu,ke kterému jejich obydlí a čapí hnízdo na bývalém trakčním stožáru patří jako k Praze Hradčana.
Strážní domek na km 226,1
Strážní domek na km 227,1
Strážní domek na km 229,8
Strážní domek na km 262,6
uznávám,že název tématu může působit poněkud nezvykle,ale snad se mi ho v následujících řádcích podaří obhájit.
Takže,dnes jsem i přes nepříznivou předpověď počasí /slunečno/ vyrazil fotit další objekty mezi Polomem a Bohumínem.Když jsem si to tak uháněl přes Svinov po nové dálnici,slunce se schovalo za mraky a já na nejbližším sjezdu odbočil k nádraží a začal fotit objekty ve stanici Ostrava-Svinov.Jen tak mimo řeč,mám nafoceno vše,ale výpravní budova byla fotitelná jen ze strany od kolejiště.Po tom,co nám ji páni projektanti skoro celou "zabalili" do skla to ale byl obrovský úspěch.
Po skončení práce ve Svinově jsem zavolal kolegovi na ostravský "hydrák" a optal se ho na to,kampak se nám dnes po poledni přesouvá oblačnost od západu.Bylo mi sděleno,že podle satelitu je už oblačno nad Olomoucí,takže jsem nelenil a pelášil přes Bílovec a Nový Jičín do Polomu.Když jsem tam dorazil,hned se bylo třeba pustit do fotografování.Docela mne potěšilo,že se i zde dařilo.Během focení se chvilku poklábosilo i s místním "výpravčím" a pak mne už čekalo nafocení posledního "kousku".Oním kouskem byla budova tuším že bývalé traťovky,ve které se usídlili naši Romští spoluobčané.Více než oni mě ale znervózňovali asi tři psi,kteří svým chováním v plné míře dostáli své pověsti hlídačů a obranářů.
Jeden drobný psík se mi sice zakousl do nohavice a udělal v ní otvor o rozloze cca.3 cm čtvereční,ale co bych pro náš MSTS neudělal.Touha po nafocení budovy byla u mě prostě silnější,než psíkova touha po krvi. A jak to nakonec dopadlo? No,řekl bych že perfektně.S místními Romy jsem si nakonec docela dobře povykládal a získal tak "povolení" k nafocení jejich obydlí.Jako projev mého vděku jsem nabídl zvěčnění všech místních obyvatel v místě,kde by byli na modelu budovy vidět.Mé nabídky nakonec využili jen prckové,ale i přesto se podle mě textura vyvede. Potom mne už čekalo fotografování mostů a především strážních domků mezi Polomem a Jeseníkem nad Odrou.Našeho Stříbrného bleska /myšleno Felicii
/ jsem pak tedy proháněl po všemožných i nemožných cestách a stezkách a jako první v pořadí byla fotozastávka u domku na kilometru 226,1.I tam na mne sice čekal pes /černý ovčák/,ale naštěstí v doprovodu svého pána,se kterým jsem se rovněž dal do řeči.Vzpomínal,jak se v jeho domku /v současné době pronajatém od ČD/ za Franc Josefa narodil jeho děd,za první republiky jeho otec a skoro i on sám /po válce se už totiž většinou jezdívalo do porodnic/ a jak se tady u štreky žije relativně v klidu a pohodě.Po zhruba dvacetiminutovém rozhovoru jsem i od onoho "samotáře" získal svolení s nafocením jeho domku.Při pohledu na něj se mi začaly vybavovat knihy,ve kterých se psalo o všech takových strážních domcích.Vždyť já dnes fotil stošedesát let staré stavby,které kdysi obývali kolikrát zcela mimo civilizaci strážníci,kteří se museli starat o svůj úsek trati.K dispozici měli jen jednu kozu či kravku coby zdroj mléka a kousek pole.No,pánové /a dámo/,nechci tady moc vzpomínat na doby dávno minulé,ale za chvilku zamyšlení to určitě stálo.Po nafocení domku jsem se s jeho "pánem" rozloučil a vydal se k domku dalšímu,stojícímu víceméně na dohled na kilometru 227,1.I tam jsem se pustil do řeči s jeho obyvatelkou a ... .No a protože jsem všem dnes osloveným "strážníkům" současné tratě č.270 slíbil zveřejnění fotografií jejich "království",činím tak nyní a zde.Přidám i snímky opuštěného domku na kilometru 229,8 /u mostu přes řeku Odru/ a dnes ještě obývaného domku na kilometru 262,6 /za žst.Ostrava-Svinov směrem k Ostravě hl.n./.Nezapomenu ani na děcka z Polomu,ke kterému jejich obydlí a čapí hnízdo na bývalém trakčním stožáru patří jako k Praze Hradčana.
Strážní domek na km 226,1
Strážní domek na km 227,1
Strážní domek na km 229,8
Strážní domek na km 262,6
Naposled editoval moderátor:
