Otázka pro fíru

Ahoj! Není tu nějaký "plzeňák", který by mi dokázal vysvětlit jak vypadá přepřah mezi německou ER20 a TurboEsem na Jižním Předměstí? Děkuji pěkně.
 
Ahoj. Tož doufám že nebudu kecat kraviny. Kdyžtak mě znalejší opravte :) Sice sem to neviděl na vlastní oči, ale co sem slyšel ve vysílačce, tak asi takto: Fíra na Esu čeká na "sudejch" kolejích v Plzni na Hlavním. Když se blíží "furthák"(Ex), pošle ho výpravčí jako posun, na Jižní předměstí. Tam ho nechá stát na vedlejší koleji. Přijede Ex, posunovač(kterej přijel s Esem) vyvěsí Herkulese. Herkules dále pokračuje bud na Hlavní na odstavení, nebo do depa. Eso najede na soupravu, udělá se brzda a odjiždí na Hlavní, kde nastopijo cestující a valí ku Praze. Tak nějak to probíhá, ale jak říkám popisuju co slyším ve vysílačce :) S pozdravem Honza
 
Mám dva dotazy ohledně lokomotiv a pantografů. :)

1. Stane se něco, když lokomotiva jede pantografem po namrzlé troleji (neopotřebovává se pantograf či neničí se trolej)? A dá se tak jet?
2. Proč se lokomotiva se soupravou rozjíždí někdy na oba dva pantografy a ihned po rozjetí jeden z nich stáhne?
 
Od dráhy jsem už 21 let, ale tohle se nezměnilo.
1. Ne. Tak se normálně jezdí.
2. Při rozjezdu tečou obvodem velké proudy a už za mě vyšlo nařízení, aby se ve stanicích se silnějším znečištěním ovzduší a tedy i zhoršeného kontaktu mezi lyžinou a trolejí, aby se například v Kolíně a Pardubicích rozjíždělo na oba sběrače. Na dva sběrače se tenkrát mohlo jezdit max 50km/h (kvůli rozkmitání troleje), proto se musí druhý sběrač po rozjezdu stáhnout.
Ale na dva sběrače to vydrží i víc. Kolikrát jsme potkali vlak, kde fíra zapomněl po rozjezdu přední sběrač stáhnout a mydlil si to 120. :)
 
1. Ano, při odběru proudu obloukem se dlouhodobě více opotřebovává obložení ližiny sběrače.
2. Dva sběrače by měly být při stání, proud do topení soupravy se rozdělí mezi oba a kontakt trolej-sběrač se méně ohřívá. Ohřívání troleje zhoršuje její mechanické vlastnosti.
 
Ahoj, chtěl bych se pozeptat, je taková situace:
Rok 1988, ve vagónce Studénka je sešibovaná motorová jednotka AČ2, která má nejprve po vlastní ose dojet na výstavu do Olomouce a následně na brněnské výstaviště. Musela by jednotka AČ2 nejprve z vagónky někam do nádraží a pak dostat povlení k odjezdu, nebo by mohla být vapravena rovnou z vagónky směr Olomouc?
Předem díky Dan.
 
Rovnou určitě ne. Už jenom kvůli nafasování "V" rozkazu.
A že by jela po vlastní ose, to se mi taky nezdá.
 
V Archívu televizních novin je (byla, už to nemohu zaboha vygůglit a bohužel jsem si neuložil odkaz) reportáž, že jela po vlastní ose do Čierné nad Tisou, tak v MSTS může jet na výstavu do Brna a Olomouce. :-) Je mi líto neudělat s ní aktivitu, když už ji mám v trainsetu, kvůli Studénce. Jinak díky moc za info.
 
@Dan J.: Rozhodně nemohla jet přímo z vlečky. Napřed musela mít v pořádku papíry od ministerského technika - přeměření a udělení přechodnosti na síť ČSD, potom instradovat - zavést do grafikonu podle objednávky přepravy a teprve potom podle instradace vyjet s patřičnými náležitostmi. Minout dopravní kancelář bylo nemyslitelné, když by nebyly písemné rozkazy pro mimořádnosti, tak minimálně vydání vlakopisu nebo vlakopisu pro LV výpravčím. Bez papíru se jet nemohlo.
 
Mohl by mi prosím nějáký fíra říct - bude se to hodit do aktivity, na které dělám - když jede na osobáku sólo vůz, např. 810, tak do zastávek brzdí průběžnou nebo přímočinnou brzdou? Banální otázka, ale fakt netuším.
 
Samozřejmě přímočinnou, protože má okamžitý účinek a působí přímo. Průběžnou nemá co brzdit.
 
Ahojte, neviem kde to smerovať, asi tu to bude najvhodnejšie...
f54cb96fe45a9d78c4e8eb61022fadb1.jpg

Tu na fotke vidno, že na prototypovej gorile "chýbajú" jednak smerová páka ale aj páka kontroléra, a miesto toho sú tam akési tlačídka. Vie mi prosím niekto vysvetliť, ako sa s tým zaobchádzalo, prípadne, kedy sa prešlo na páčky ?
Ďakujem.
 
Je to takzvané "piáno". Krom 01 a 02 to měla ještě nějaký čas i 03, která se toho zbavila snad dokonce jako poslední až někdy v roce 86 či 87.
Zprava jsou vidět nad sebou 2 modrá tlačítka pro ovládání plnění PE převodníku EDB, pak je černý hříbek potvrzení bdělosti, dále nad sebou dvě hranatá/čtvercová tlačítka, jedno nearetované a druhé aretované pro volbu šuntů.
Podlouhlé utopené je nearetované, při lehkém stisku +1 a hluboký stisk ++ krokování stupňů. Nalevo od něj aretované pro -1 lehkým stiskem a -- zaaretováním hlubokým stiskem. Poslední vlevo je šíbr směru P/0/Z.
Nad pultíkem krokování je pod sešitovým jízdním řádem ještě schovaná barevná prosvětlovací klávesnice ARR a CB, které také přináleží dva displeje DIMM pod tou stříškou nad sešiťákem.
Líp je to vidět na CS200, kde bylo použito stejné/podobné řešení:
01.jpg
02.jpg
 
Pánové zdravím.
Něvíte prosím někdo jaká byla povolená traťová rychlost Glucholazy - Mikulovice před rokem 1989? Nyní je tam 30, ale dle jízdního řádu pro vlak 3606 dle GVD 1988/89 nesedí jídzní doba, takže dedukuji, že tam v těch letech musela být povolená rychlost vyšší?
 
To bude zřejmě podobná klasika jako u úseku Hrádek n.N. - Žitava. Pšonci nejsou zainteresováni na nějaké větší údržbě trati a na nabídky na spolufinancování nechtějí slyšet. Zájem na zkvalitnění provozu naopak je z naší a německé strany, jenže když jako na potvoru je tam mezi stanicemi kousek polské nudle.
 
Dan J. napsal:
Pánové zdravím.
Něvíte prosím někdo jaká byla povolená traťová rychlost Glucholazy - Mikulovice před rokem 1989? Nyní je tam 30, ale dle jízdního řádu pro vlak 3606 dle GVD 1988/89 nesedí jídzní doba, takže dedukuji, že tam v těch letech musela být povolená rychlost vyšší?
Rozbalte kliknutím...
Dane, odhadoval bych to na 50km/h podle další části tratě, ale je to jen odhad.
 
Pro psaní příspěvků je nutné se přihlásit či zaregistrovat.
Back
Nahoře