Blábolení o vojně - zelaná, rudá aneb paštiková barva :D

[Venny]

Pro vojenskou přepravu nebylo podmínkou, že vagón musel mít zelenou barvu (Byz-k, Bai, Rybák). Setkal jsem se v rámci vojenského transportu i s vozem Bam v originálním červeno - krémovém nátěru, samozřejmě s vytápěním šporheltem, jak bylo ostatně zvykem u všech vozů pro tento účel. Podmínkou byl nápis, že vůz smí být použit pouze pro vojenské účely - což starší model Byz-k zobrazuje. Jiné vozy být nesměly. To se měnilo až po roce 89.
Dane, pro tvoji informaci: v rámci ucelených vojenských transportů se osobní vozy řadily VŽDY doprostřed soustavy. Kromě jiného to souviselo i se strážní službou ve vyčkávacích stanicích. Pokud byl vojenský transport včleněn do pravidelné nákladní přepravy, mohl být včleněn kdekoliv v soupravě, podmínkou bylo, že osobní vůz byl hned vedle doprovázeného nákladu. Toto platilo zejména při přesunu techniky do / z GO v nějakém VOZ (informativně např. Šternberk, Horka n.M., Mostkovice atd., bylo toho spousta, podle výzbroje), nebo přesunu mezi útvary a podobně. Pokud koloťukové a jiní dopravní odborníci zjistili závadu na jakémkoliv voze tohoto "malého" transportu, kterou bylo nutno řešit opravou vozu nebo jeho výměnou za jiný, odehrávalo se to vždy uceleně, tzn. že nebylo možné nechat střežený vůz v soupravě a s doprovodným někde šíbovat a naopak. Hezky pěkně společně. Problém samozřejmě nastal, když bylo nutno přeložit imobilní náklad. Ale to už řešily vyšší instituce. Někdy to končilo tak, že chudáky vojcly šoupli někam na odstavnou a čekalo se např. na jeřáb, který mohl náklad přeložit. Ne vždy se totiž vozila jen auta či pásy. Ale i kolem toho byla obrovská opičárna, protože bylo nutné zabezpečit fůru věcí - od přeložení, které zpravidla zabezpečoval útvar mnohdy vzdálený stovky km až po to, aby doprovod neumřel hlady, žízní a špínou a neposral půlku kolejiště.
Z uvedeného vyplývá, že ucelené transporty byly určeny k přesunu organických jednotek nebo jejich částí, zatímco přeprava v rámci nákladních vlaků byla pro jednorázovou účelovou přepravu. Velikost a počty doprovodných osobních vozů se určovaly podle předpokládaného počtu přepravovaných osob a co zrovna bylo k dispozici v depu. Zdejší oblast obhospodařoval do začátku 90. let depozit vozů v Kynžvartu, vybavený především Byz-k a Bai. Pro styk armády a ČSD sloužily orgány vojenské dopravy organizované na stupni "kraj". Přes ně šly veškeré požadavky vojska na železniční přepravu. Technika se mohla nakládat jen na vymezených stanicích, pro speciální útvary s tzv. "režimovou technikou" byla stanovena nakládací místa mimo posádku. Pro zajímavost - my, jakožto útvar PVO PV jsme tuto techniku (ne všechnu, samozřejmě) vagónovali ne ve Stříbře, kde jsme měli posádku, ale na jedné stanici kousek od Plzně. Vše samozřejmě s různými utajovacími opičárnami. Jo, to byl život...

 

[JiříkTK]

Podmínkou byl nápis, že vůz smí být použit pouze pro vojenské účely

My jsme v letech 78/80 coby velitelský sbor jezdili normálním kupákem, někdy i jedničkou. Kvůli topení byl vždy řazen za mašinou. Akorát mužstvo mělo takové ty spejšl vozy ještě s kamnama na uhlí.

 

[Venny]

My jsme všechno, coby spešl útvar 1. sledu, odjezdili výše uvedeným způsobem ve 2-3 vozech. A to jsme jeli trasu Plzeň - Žilina - Čierna "pri Čope". Tam už zase platilo, že v transportu trvajícím více než (asi) 24 hod, musela být zřízena příprava teplé stravy, takže polňačka s permanentně ožralou RTZ do nějakého Géčka s dírou pro komín ve stropě. Vedle plošiňák s cisternou na vodu, případně vejtřaska / ZIL v úpravě na převoz potravin. Nejdelší transport, co jsem zažil, se odehrával na trase Plzeň - Praha - Olomouc - Hranice - Púchov - Žilina - Košice - Čierna - Čop - Užhorod (nebo Mukačevo) - Lvov - Kyjev - Donbas - Volgograd - Věrchnyj Baskunčak - Charabali - Ašuluk. To navíc přistupovaly chladírenské zásobovací návěsy na tahačích T138 + 2-3 zinkové futrály. Ztráty byly povoleny, ale naštěstí se nikdy nic vážnějšího nestalo. Můžete si tipnout, jak dlouho takový převoz trvá + půl dne na překladišti Čierna.
Další přepravy byly poměrně "směšné" ve srovnání s touto anabází. Jen na Doupov (vagónování Podbořany), Skřivánčí pláň (Postoloprty) nebo Perč u Žatce (Trnovany). To se ani kuchyň nezřizovala, ovšem o to víc se po navagónování chlastalo. To byl veselej život... , ale už nikdy víc.
Na území SSSR se převoz organizoval obdobným způsobem: napřed vozy s výzbrojí, pak doprovod (+ polňačka), zásobování (včetně vody a PHM) a doprovodná vozidla logistického a technického charakteru. Takticky se umisťovala sanitka, aby s ní v případě potřeby bylo možné co nejdříve sjet z vagónu, protože při vagónovacích pracech už musela být dole a v BoPo 1. Nakládání a vykládání probíhalo po částech, podle velikosti stanice a vybavení čelní / boční rampou.
Pokud se nepletu, cena převozu se odvíjela od počtu náprav.

 

[bob57_cz]

se odehrával na trase Plzeň - Praha - Olomouc - Hranice - Púchov - Žilina - Košice - Čierna - Čop - Užhorod (nebo Mukačevo) - Lvov - Kyjev - Donbas - Volgograd - Věrchnyj Baskunčak - Charabali - Ašuluk.

Brácha taky jezdil na střelby PVOS s radarem z Klimentova, ale nikdy nejel takto na přímo. Z Kynžvartu dojeli nejdále do Štěpánova, tam je odpřáhla mašina a zmizela. Po několika hodinách je zapřáhla jiná z opačného konce a jeli zpět až do Kolína. Další přepřah a pokračování přes Havl.Brod spodem na Blavu atd. Takto mátli nepřítele na území ČSSR tři dny, než konečně dozazili do překladiště ČnT/Čop.

 

[Venny]

V Klimentově nebylo žádné PVOS, ale pluk KUBů, tedy prostředek PVO PV. V tzv. "době míru" byly části těchto útvarů nasazovány do HS PVOS, tedy do hotovostního systému. Ve Stříbře byl stejný útvar, ale takové šachy s námi na drahách nedělali. Opičárny byly pouze při přesunech režimové techniky po ose atd. Samozřejmě připouštím, že každý podobný útvar to mohl mít jinak zorganizované.
Útvar PVOS byl tak v Hamrníkách, ale ti asi moc cvičení nevytloukli, protože měli jiné zaměření. Nakládací místo pro Klimentovské PL bylo opravdu v Kynžvartu, to sedí.

 

[bob57_cz]

V Klimentově nebylo žádné PVOS, ale pluk KUBů, tedy prostředek PVO PV.

Střelby byly PVOS a oni je doplňovali. Klimentští nestříleli, neměli ty raketky, ale měli tam ty radary. Nevidím v tom problém, jak to chápat a co vyvracet.

 

[Venny]

Asi bys měl předeslat, v kterých dřevních dobách tam tvůj brácha sloužil... O tom, že doplňovali nějakou skvadru PVOS nepadlo od tebe ani slovo.
Ještě jednou - v posádce Mar. Lázně, kasárna Klimentov byl bigošský a pelácký pluk na bázi kompletu KUB. V dnes již neexistujících kasárnách Hamrníky byl dislokován radiotechnický útvar coby prostředek radioelektronického boje. Je otázka, odkud byly radar / radary zapůjčeny a jaké. Stoprocentně brácha nebyl se střeleckým RL, ten by jim byl k hovnu, a pokud byl radar průzkumový / přehledový, je to také nezvyklé, protože tím by mohla být narušena bojová pohotovost u poskytovatele a to v té době bylo nepřijatelné. Šlo to pouze u párových mašin a to ještě s velkou nevolí. Pokud byl radar z Hamrníků, je to ještě nepravděpodobnější, protože doprovod by musel spadat pod bezpečnostní prověrky. Praxe byla jiná - prováděly se pouze fyzické zápůjčky, bez organických obsluh. A za další - palebné baterie / oddíly PVOS používali jiné průzkumové prostředky, převážně stacionárního provedení. Ještě bych dodal že organizačně jsou oddíly a baterie úplně jinde ( struktura PVO státu) a zde je pravděpodobnější zápůjčka mašiny od podobného útvaru pod společným velením. Tak tomu kdysi bylo i u nás, kdy jsme krátkodobě zapůjčovali přehledový radar ze Stříbra do Mariánek. Důvod je podružný. Stříbrský i mariánskolázeňský PL pluk spadaly v té době pod společné armádní velení (tedy byli jsme vojskový prostředek) a zápůjčka byla nařízena náčelníkem PVO armády a řešili ji náčelníci PVO na stupni podřízených divizí. Zápůjčky střeleckých mašin (pro odborníky SURN) bývaly běžnější, ovšem samozřejmě mezi útvary stejné výzbroje.
Tolik pro upřesnění, ne pro vyvracení.

 

[bob57_cz]

Asi bys měl předeslat, v kterých dřevních dobách tam tvůj brácha sloužil.

78-88 stačí? Za tu dobu tam byl minimálně 2x. Dovezl mi první digitálky, sobě osciloskop, později barevnou minitelevizi atd. Klidně to můžeš dál zpochybňovat. Vím, co vím.

O tom, že doplňovali nějakou skvadru PVOS nepadlo od tebe ani slovo.

Tomuhle nerozumíš?!: "Brácha taky jezdil na střelby PVOS s radarem z Klimentova."
Kdo jezdil? Brácha
Kam? Na střelby.
Čí střelby? PVOS
S čím? s radarem.
Odkud? z Klimentova
Kolik detailů potřebuješ? Že ta ruská kráva měla přes 20 metrů, vlečňák a stožár?

 

[Venny]

Jako vždy Bobe, máš pravdu. I když říkáš nesmysly. I když v Mariánkách - Klimentově existoval pouze protiletadlový raketový pluk v organizaci 20.msd, tedy PVO-PV. I když já mám za sebou troje střelby v letech 1984, 86 a 88 s naprosto shodným druhem výzbroje, lišícím se pouze tím, že byl v organizaci 19.msd. I když ve výzbroji takového pluku neexistovala žádná kráva o 20 metrech, ale mobilní mašiny, které byly sbaleny či rozbaleny do provozní polohy řádově v minutách. I když nejbližší útvar PVOS tvořila hláska kdesi u Chebu. I když podle doby, kdy tvůj brácha sloužil, probíhalo jak v Klimentově, tak ve Stříbře přezbrojování z hlavní na rakety. I když jsem v Klimentově u peláků (PVO-PV) sloužil poslední rok své kariéry. I když jsem se ti v dobré víře snažil předestřít zvyklosti, které v té době v "rezortu" fungovaly.
Je ti už tedy jasné, že se musím ozvat, protože na tvých tvrzeních bylo něco nepřesně? Uznáš někdy v něčem, že tvé encyklopedické znalosti jsou neúplné nebo zkreslené?
---
A už bych rád ponechal toto vlákno tématu, ke kterému bylo určeno.

 

[bob57_cz]

Uznáš někdy v něčem, že tvé encyklopedické znalosti jsou neúplné nebo zkreslené?

Já ti tu nedávám žádné encyklopedické znalosti, na kterých ty exhibuješ. Prostě jsem sdělil mi známou skutečnost, ač se ti to nelíbí. A je mi to srdečně jedno, exhibuj si dál.

 

[Venny]

Jasně:

I když já mám za sebou troje střelby v letech 1984, 86 a 88

 

[Dan J.]

Ahoj.
Chlapi, je fajn pokecat o vojně, je to věčné téma, i za rady kde se vozy řadily a jak to s vojenkými transporty bylo je super a děkuji za ně. Ale podstatu věci jsem se stejně nedověděl. Ano, pokud byl vůz pro přepravu vojáků, byl označen nápisem, že nesmí být řazen do osobní přepravy. To ale není případ tohoto Calmu (Balmu). O pár stránek vzad jsou fotky skutečného vozu. Já mám někde v nějakém Železničáři fotku z trati Tábor - Bechyně, kde jsou tyto dva vozy v osobním vlaku za, a teď nechci kecat, buď to táhne žehlička, nebo E466.0. Nebudu to hledat, musel bych do krabic na půdě a kvůli jedné fotce se mi v tom hrabat nechce. Takže mám za to, že v 70. letech mohly být tyto vozy klidně součástí ososbních vlaků, né jen vojenských transportů.

 

[Josef Vogeltanz]

No ano, ale potom ne pod označením jaké jsi použil pro skin. To číselné označení bylo zavedeno až někdy kolem roku 2006.
Informace konkrétně k tomuto vozu jsem čerpal zde. Informace je od člověka povolaného a proto jsem použil poznámku o vojenské přepravě.