Ladění řady 820 - M240.0

Josef Vogeltanz

Pomocník strojvedoucího
Neustále experimentuji s hydraulickým přenosem výkonu, ačkoliv jej oficiálně OR neumí a v podstatě neuměl ani MSTS. Tato skutečnost se řešila simulovaným elektrickým přenosem výkonu. Nutno si ale přiznat, že je to jen z nouze cnost. Vozidlo je schopné pohybu ba i něco táhnout, ale to je asi vše.
Podle mého názoru má hydraulika daleko blíže k simulaci mechanického převodu. Ten MSTS i OR zvládají i v automatickém režimu, tj. automatickým řazením. To je zase o krok blíže činnosti přenosu výkonu měniči hydrodynamické převodovky. Netvrdím (a nikdy nebudu), že měniče hydrauliky a kolečka mechaniky jsou totéž, ale rozhodně jsou si navzájem blíže než oba typy převodovek s trakčním generátorem a trakčními motory.
Na paškál jsem si vzal dvě řady OR dosud nepolíbené a to Singrovky M240.0(820) a Rosničky T334.0(710). Při testování jsem zjistil, že na funkční převodovku mají zásadní vliv některé parametry pohonu:
DieselEngineType ( hydraulic ) - samozřejmě simulátoru nutno oznámit, že má tu čest s diesel-hydraulickým přenosem.
ChangeUpRPMpS ( )
ChangeDownRPMpS ( )
RateOfChangeUpRPMpSS ( )
RateOfChangeDownRPMpSS ( )
- tyto čtyři parametry v sekci motoru určují v jakém počtu a jak rychle jsou zvyšovány/snižovány otáčky motoru a převodů. Převodovka totiž musí umět stíhat podle toho jak je aktuálně roztočená a zatížená.
DieselTorqueTab ( ) - tabulka kroutícího momentu hřídele motoru v závislosti na otáčkách. Krouťák má oproti výkonu poněkud jiný průběh. U nafty strmě naběhne už na 30% rozsahu otáček, potom se chvíli drží do cca.50% a dál začne pozvolna klesat. Převodovka je uprostřed, tedy mezi krouticím momentem motoru a trační síle na nápravách. Ta navíc s rostoucí rychlostí klesá.
Blok převodovky (zde příklad z řady 820):
GearBoxNumberOfGears ( 3 ) - počet převodových stupňů, převodovka H250M je třístupňová
GearBoxDirectDriveGear( 3 ) - číslo převodu, který je přímý náhon od motoru, hydrodynamika toto nemá.
GearBoxMaxSpeedForGears ( 21 40 55 ) - rychlosti (v mph) při kterých převodovka přeřazuje. Tohle je alfou správného odladění chování převodovky v simulátoru. Hodnoty neodpovídají reálu, ale jsou přizpůsobené požadavku na chování převodovky - na plynulé přeřazování převodovky.
GearBoxMaxTractiveForceForGears ( 40kN 30kN 18kN ) - trakční síla při změně převodu. První hodnota je rozjezdová a odpovídá skutečné max. trakční síle 820ky. Ostatní je omegou odladění chování a opět přizpůsobené.
GearBoxOverspeedPercentageForFailure ( 170 ) - schopnost převodů snést přetočení. V tomto případě o 70% jmenovitých otáček. O vlivu tohoto parametru na chování převodovky pod OR toho moc nevím.
GearBoxBackLoadForce (4500) - pokles tažné síly v N při podřazení. Efekt jsem nezjistil.
GearBoxCoastingForce (2000) - pokles tažné síly při přeřazení. Efekt jsem rovněž nezjistil.
GearBoxOperation ( automatic ) - převodovka se ovládá sama a simulace hydrodynamiky toho využívá. (pro zajímavost - u 820ky je možné řadit i ručně)
GearBoxEngineBraking ( direct_drive ) - určuje, který z převodů umožnuje brzdění motorem. Zde přímý náhon, ale simulátor to neumí což je zrovna u 820ky velká škoda.

Dále jsem zjistil, že ladění hydrauliky funguje jen do určitého výkonu. Rosnička zvládla obstojně sebe samu, s přimhouřením oka dva, tři vagony. Několikavozový manipulák však nikoliv. Ve větší zátěži vždy spadly otáčky a začaly pulzovat nahoru/dolů. Zkoušel jsem to dlouho, ale nakonec to vzdal a Rosničce potupně vrátil diesel-elektriku.
Singrovka dopadla mnohem lépe. Zvládá sólo jízdu, jeden i dva Balmy. Ale pozor, s dvěma Balmy a stoupáním letí teplota chlazení rychle nahoru a je štěstí že OR neumí simulovat požár jako tomu bývalo v reálu.
Ladění singrovek dávám volně k dispozici. Určitě se dá ještě dále vylepšovat. A protože je kabina už stará a v nízkém rozlišení, udělal jsem si na jejích základech jinou (subjektivně koukatelnější). V mém případě jde o premiéru a začátečnický počin. Kabina je přiložena k ladění. Chování není 100% v souladu se zvuky, které jsem použil od Jacka. 820ka zůstala tak trochu stranou zájmů. Ladění je použitelné i pro drátenický vůz MVTV3. Ten má ale jiný model a musely by se přizpůsobit rozměry.

cabview820.jpg
 
Chování není 100% v souladu se zvuky

To je bohužel zásadní problém, vozidla s hydrodynamickým nebo hydromechanickým přenosem se vždy budou muset řešit kompromisem. Pokud to má mít kvalitní a reálné zvuky, viz 810 a 851, musí se nastavit elektrický přenos. Při mechanickém zvuky neustále lítají nahoru a dolů což vešerou snahu o ladění poněkud kazí, nedá se to poslouchat.
Nemohl jsem to ale vyzkoušet, oba soubory shodily OR
 
No nevím, zvuk motoru mě tam kopíruje velikost aktuálních otáček. A ty se u převodovaného přenosu mění hodně a často. Tedy alespoň u rozjezdu. Jsem asi "zvukař" na baterky, takže mě to za uši tolik netahá. Na druhou stranu, jak jsem už napsal, elektrika místo převodovky je realitě stejně vzdálená jako souznění otáček motoru. Kontrolér dovolí pouze postupně navyšovat otáčky/výkon a jízda je lineární jak jen to imaginární trakčáky dovedou. S chováním zpřevodovaného pohonu to nemá vůbec nic společného. Jen to prostě umí jezdit. Zkusil jsem "simulaci v simulátoru" protože mě chování mech. převodovky přijde k hydraulice blíže než její náhrada trakčáky. Ale proto jsem to dal k dispozici, aby to mohlo posoudit vícero uživatelů.
 
Skutečný mechanický přenos v engu jsem jako zvukař zavrhl už kdysi, prostě se na to reálné zvuky udělat nedají. Kontrolérem přidáváš otáčky motoru, konkrétně zde u singrovky to funguje podivně. Při přidávání se přehrává pokles otáček při nastavených rychlostech v sms. Při skutečném řazení dle F5 to nedělá nic. Pokud v jízdě stáhnu výkon na volnoběh, zvuk motoru je stále ve výkonu a padá až při zpomalení, možná parametrem níže, nevím.
Zkusil jsem proto hned eng ep a zatím tyto postřehy:

MaxBrakeForce, proč 127kN, vždyž to ze 70km/h stojí na 130 metrech. Při ladění vozů už jsem vyloženě rezignoval na nějaké výpočty a sprostě tam dávám hodnoty z MSTS nebo měřím ujetou vzdálenost. Stejně tak mě neoslovila složitost vzorečků jak pro výpočet rychlostí kosmických lodí, když to pak brzdí o zeď. Spíš jsem příznivcem reálného chování než papírově správných hodnot.

Tato sekce se musí ladit podle zvuků, přímo ovlivňuje rychlost přepínání jednotlivých wav:

ChangeUpRPMpS ( 75 )
ChangeDownRPMpS ( 25 )
RateOfChangeUpRPMpSS ( 5 )
RateOfChangeDownRPMpSS ( 1 )

Hodnoty proto doporučuji vzít ze 742. Asi proto motor padá na volnoběh hodinu.

Pak sekce kontroléru, singrovka má jen pět jízdních stupňů.


Zvuky jsou poplatné době, bohužel nové nebudou, nejsou žádné nahrávky.
 
To zastavení nebude úplně mimo. Řada 820 má uváděnou hmotnost 32t a brzdící váhu 38t (P). Z toho mě vychází brzdící procenta 120. Pokud je vynesu do nomogramu zábrzdných drah pro režim P, vychází mě u rychlosti 70km/h papírových 180m. Při zkoušce jsem se dostal na 198m, ale MaxBrakeForce jsem před tím znovu přepočetl a vyšlo mě MaxBrakeForce ( 116kN ).
"Probrzdil" jsem tedy o 18m navíc oproti papírovému údaji, což můžou způsobit zpožděné reakce mých nešikovných prstů na klávesnici. Levačkou nuluju počítadlo metrů a pravačkou brzdím.
Jiná metoda, jak si ověřit nastavení brzd mě nenapadá.

mereni.jpg
 
Ono to chce údaje z praxe, nikoliv z výpočtů. Nikdo mi nenamluví, že to brzdí jako osobní auto s posilovačem brzd :)

Mám jen jeden záznam, který tu dát nemůžu, zkoušky rychlobrzdy u kyklopa. Lokomotiva se rozjela na rovných 100 km/h a provedla se zkouška. Těsně před tím jsem se lekl, že neudržím kameru a rozbiju si hlavu o sklo, že bude následovat přesně to co u tohoto engu 820. Ale ono se jaksi nestalo. Asi dvě, tři sekundy nic, potom velmi pozvolně začala klesat ručička rychloměru. Zastavení za 32 sekund. Brzdnou dráhu nevím, byla ale kolem půl km, žádných sto metrů. Proto těm výpočtům MaxBrakeForce vůbec nevěřím. Mašina není sice motor, ale tohle je návrat někam k defaultní Acele a Dash9. Tam taky stačilo jen ťuknout do brzdiče a už to stálo.

Nemá někdo podobné údaje z praxe?

Jinak ještě jsem zkoušel eng s tím řazením. Když dám kontrolér třeba na čtvrtý stupeň a nechám to jet, zvuky stupňů (otáčky) se při zrychlování samy zvedají, po zařazení samy padají a zase se zvedají, což je blbost, není to čistá mechanika. Prostě se na to zvuky udělat nedají.
 
Není lepší počkat, než dojde v OR k vytvoření mechanického přenosu a pak jej aplikovat ?
 
Jen krátkej vstup:
1) Obecně se dá říct - to JSOU údaje z praxe! Vysvětloval jsme to zde mnohokrát.
2) Zábrzdná dráha při konstantním zpomalení roste s kvadrátem počáteční rychlosti (tolik k filozofii s Kyklopem).
3) Josefovy "výpočty" MaxBrakeForce jsou ve skutečnosti jen více či méně přesné odhady. Moje výpočty jsou naopak přesné zcela, ale bohužel na ně nemám čas (a zatím ani chuť, protože pro většinu uživatelů je reálná fyzika věc zcela podružná a nemoderní, nepatřící do tohoto století). Tyto výpočty nicméně lze obejít zde již zmíněnými značně zdlouhavějšími testy v samotném simulátoru a průběžným hledáním hodnoty MaxBrakeForce, přičemž pro vagóny je třeba mít testovací eng a do něho dosazovat příslušné parametry vozu (včetně jízdního odporu). Upozorňuju ale, že napřed je potřeba mít u vozidla správně nastavenou dobu plnění brzdového válce, jinak jsou výsledky zavádějící.
 
To Howky:
OR si s mechanickou převodovkou umí poradit, nepodporuje hydrodynamickou převodovku. Účelem mého experimentu bylo porovnat chování vozu se simulovanou dieselhydraulickou převodovkou a simulovaným diesel-elektrickým přenosem. Troufám si tvrdit, že chování vozu nastaveného s převodovkou (byť mechanickou) má mnohem blíže k realitě než když má nastaven diesel-elektrický přenos.
Zásadním problémem jsou ovšem zvuky, tam nezbývá než souhlasit s Jackem.

To Pajavlaky:
MaxBrakeForce kupodivu skutečně počítám a neodhaduji jako ty "výpočty". Dávno jsem už přišel na to, že si těmi komplikovanými výpočty akorát nahrazuješ zkušební ježdění v simulátoru. Zbytek metoda pokus/omyl.
 
Pánové, než se to zvrhne v nějaké dohady. Jako skinař, aktivitář, zvukař a kvůli těmto činnostem občasný trochu ladič, potřebuji metodu okamžitou. Jak jsem psal výše, vzorcům pro výpočty rychlostí kosmických lodí nerozumím ani nechci. Pájův argument, že to spočítá, ale teď zrovna nemá čas je mi úplně k ničemu. Pustit soupravu na testovací trati a laborováním s hodnotou než dojdu k nějaké reálné brzdné dráze je práce tak na půl hodiny a není co řešit. A nemusím se doprošovat, přípomínat a doufat, že snad za x měsíců budu vědět jedno číslo. Které stejně reálu neodpovídá jak vidno.

Znova k té teorii a praxi, nechcete snad trvrdit, že výpočet je správný když to v simu brzdí sto metrů a v reálu půl kilometru? K čemu pak je takový výpočet. Jestli je hodnota u plnění taková nebo onaká dle tabulek... pánové, máte nějaké video nebo nějaký záznam skutečnosti, že se bijete o nějaké desetiny? Chce to praxi. Jako uživateli mi stačí, aby se s tím dalo jezdit, aby se to chovalo reálně. Chci jezdit, ne pročítat eng a kotrolovat kdejakou hodnotu jestli je podle tabulek.

Opravdu nevím, ale přijde mi, že že s hodnotami MaxBrakeForce rovnými nebo vyššími hmotnosti vozidla se to chová jako vlak a ne jako auto. U té singrovky jsem vzal z MSTS 32kN, poněkud rozdíl oproti 127. A kamenujte mě :)
 
Které stejně reálu neodpovídá jak vidno.
Jaceku, nemíchej pořád dohromady dvě věci - Josefovy a moje výpočty. Moje hodnoty seděly vždy na metr viz např. video se 742. Nelze to vůbec stavět vedle sebe. Zatímco já používám pokročilou vysokoškolskou matematiku, Josef používá matematiku šestý třídy (navíc nijak fyzikálně podloženou).

Znova k té teorii a praxi, nechcete snad trvrdit, že výpočet je správný když to v simu brzdí sto metrů a v reálu půl kilometru
viz bod 2 v příspěvku #9

pánové, máte nějaké video nebo nějaký záznam skutečnosti, že se bijete o nějaké desetiny? Chce to praxi.
Pochopte už konečně ty i ostatní "praktici", že brzdící váha na vozidle je de facto údaj, na jaké zábrzdné dráze vozidlo dané řady z určité rychlosti PRAKTICKY zastavilo při brzdových zkouškách. Nomogramy slouží jen coby pomocné zobrazení poměru brzdící váhy a hmotnosti na zábrzdnou dráhu z určité rychlosti. Klidně by se ale mohly úplně vypustit a na skříň by se mohla psát rovnou počáteční rychlost a zábrzdná dráha, princip by byl v tomhle směru stejný. (Nomogramy jsou zaváděny primárně kvůli definici brzdících procent, které mají význam pro výpočet potřebné zábrzdné vzdálenosti - neplést si se zábrzdnou dráhou! )

Jako uživateli mi stačí, aby se s tím dalo jezdit, aby se to chovalo reálně. Chci jezdit, ne pročítat eng a kotrolovat kdejakou hodnotu jestli je podle tabulek.
Tak trochu rozpor....

U té singrovky jsem vzal z MSTS 32kN, poněkud rozdíl oproti 127. A
Ne že bych obajoval Josefovu hodnotu, ale tenhle zdánlivě markantní rozdíl je způsobenej proměnlivostí součinitele smykového tření v OR, který byl v MSTS konstantní. A navíc, na tom, jak se v MSTS nastavovaly MaxBrakeForce, opravdu není nic příkladného... (Polovina expertů opsala hodnotu hmotnosti, druhá polovina hodnotu brzdící váhy. Špatně to bylo obojí.)

Tím už bych to ukončil.
 
No tak dobře. Omlouvám se za mystifikaci způsobenou zveřejňovaným laděním a někdy nápady. A abych to tady neplevelil, neuváděl v omyl a nezakládal flame, žádám Taxe ať tohle vlákno spláchne do odpadu. Odkaz na uložto jsem si odstranil sám.
Prostor zde přenechám těm, kteří si myslí že na Facebook a do skupiny ORTS se nelze dostat anonymně. A zjistit, že tam pouze pomlouvají a tlachají bez nějakých výsledků.
 
Pánové, klid. Nejde o to kdo co jak počítá, co kdo má nebo nemá blbě. Pouze se mi nezdá obecně ta přebržděnost v OR, plynoucí z těch složitých výpočtů. Znovu, když na videu vidím zastavení po 32 sekundách z rychlobrzdy, proč se mám považovat za správný výpočet, podle kterého v simu zastavím za 8 sekund? Netvrdím, že vy dva něco počítáte blbě, ale že celá MaxBrakeForce dle manuálu OR neodpovídá reálu.
 
Jaceku srovnáváš reálný zabrzdění ze 100 km/h se simulátorovým zabrzděním ze 70 km/h (připomínám: zábrzdná dráha při konstantním zpomalení roste s kvadrátem rychlosti). Navíc motorové vozy mají obecně více brzdících procent než lokomotivy, které brzdí obecně mizerně.

Co se ti nezdá třeba na tomto? OR pracuje s MBF přesně tak, jak má.
 
Účelem mého experimentu bylo porovnat chování vozu se simulovanou dieselhydraulickou převodovkou ...
Pak tedy by mne zajímalo porovnání i s převodovkou benzinohydraulickou, turbinohydraulickou, elektrohydraulickou i větrnovrtulovohydraulickou. Dosud jsem se setkával jenom s nezávislými převodovkami hydraulickými bez ohledu na zdroj momentu na vstupu.
 
Back
Nahoře