Elektrické lokomotivy ŠKODA pro Open Rails z dílny Pikku Locomotive Works Inc.

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Pikku
  • Datum začátku Datum začátku
Je to nějaká špatně zbastlená kabina trojkového (183) šestikola od někoho, kdo vůbec netuší, co tam je za „hejblátka a měřátka”. Kontroler nemá pořádné animace, není poznat, kde zrovna má nějakou polohu. Trakční kVmetr má na doraz, trakční Ametr sice padá jako při nadproudu, ale ten tam vidět není a jde zapnout nebo se znovu zapíná i mimo nulovou polohu HK. To v msts bylo ošetřeno, pokud byly správně nastavené monitory. Druhý Ametr se chová také jako trakční, přestože je to Ametr pomocných pohonů - kompresory, ventilátory, topení kabiny. Vzduchu je na funkčnost zatím dost a není důvod k padání výkonu v důsledku nedostatku vzduchu. Kabina by se měla z gruntu přestavět na rozumnější. Tohle je hrůza hrůz.
 
Ono i ta jízda je divná, mylím, teď nechci kecat, někde okolo 64% jede výkon mašiny a zrychluje skoro na 100 km/h., pokud dám větší hodnotu na kontroléru, okamžitě padá z výkonu. To mám nainstalovaný update pro tyto mašiny.
 
Dane pošli mě ten eng. Podívám se na něj. Přes pokročilou hodinu jsem se ještě projel s nákladem cca 800t a výkon, potažmo výkon/ampérmetr mě takto neskáče.
Ke kabině se vyjadřovat nebudu. Je od Somatka a ve své době byla a bohužel stále dlouho ještě bude asi tím nejlepším, co je pro šestikola dostupné.
Faktem je, že by se rozsahy měřáků daly upravit lépe. Pravý ampérmetr se nebude chovat jinak - buďto může kopírovat výkon/tr.proud (byť v jiném rozsahu) anebo trolejové napětí (tj. bude ukazovat stálou hodnotu). Jiné zdroje "pohybu" ručiček simulátor nemá.
 
A proč má trakční volmetr na doraz? Protože v té "ubastlené" kabině je nastaven rozsah 0 až 4kV. Pokud se s lokomotivou 181 a kabinou 183 pojede po trati zadrátované na 25kV, bude rafička opřená o pravý doraz vždy.
 
A proč má trakční volmetr na doraz? Protože v té "ubastlené" kabině je nastaven rozsah 0 až 4kV. Pokud se s lokomotivou 181 a kabinou 183 pojede po trati zadrátované na 25kV, bude rafička opřená o pravý doraz vždy.
To je sice pravda, ale u tak zkušeného aktivisty bych nepředpokládal, že posadí DC mašinu pod AC dráty. To je velká minela.
Naprosto souhlasím. Je tu někde v dohledu nějaký kabinář?
Jsou k dispozici kvalitní snímky animací jako třeba od Davida Hájka?
 
A ty se nějak zapínají ručně? Mám za to, že mašiny dofoukávají automaticky. Navíc, ty by měly vliv na výkon jízdy? Fakt nejsem fíra z povolání. :)
První co mě padlo do oka, byla poloha ručiček manometrů. Protože OR zatím nemám, napadlo mě jestli se v něm nemusejí kompresory zapínat (např. při uvedení lok. do provozu, nebo po změně stanoviště). Po opomenutí a tím i nedostatkem tlaku v hlavním potrubí by došlo k zabrzdění a to u většiny el. mašin v MSTS vede k odpadnutí tažné síly.
 
To je sice pravda, ale u tak zkušeného aktivisty bych nepředpokládal, že posadí DC mašinu pod AC dráty. To je velká minela.
Zkušený aktivista ale na vině není. Tím neumětelem je simulátor sám. On totiž nekáže rozlišit víc než jednu napěťovou soustavu. Pokud tvůrce trati zapíše do nazevtrati.trk MaxLineVoltage ( 25000 ), celá trať se chová jako pod 25kV. Se soupravou, kterou jsem zmínil včera, jsem jel na Trati 321 z Břeclavi do Kút. Ručička za rohem. Potom jsem jel na stejné trati z Bíliny do Ústí a ručička opět za rohem. Nastavení MaxLineVoltage ( ) je prostě plošné pro celou trať. Nedávno tu byla debata ohledně animace a počtu sběračů kvůli napěťovým soustavám. Při průjezdu dělením a pohledu z venčí ruční veksl sběračů by byl možná efektní, ale při pohledu kabiny se nezmění nic. Význam má akorát nastavení vícesystémové lokomotivy pro DC nebo AC zvlášť, protože se může lišit výkonem. To je ale záležitost starších vícesystémovým lokomotiv se stejnosměrnými motory. Ty současné, vybavené moderními trakčními měniči, střídači a asynchronními motory mají ve valné většině trakční i brzdné výkony na všech soustavách shodné (s výjimkou 1,5kV DC).
 
A samozřejmě i nastavení toho měřáku trolejového napětí lze upravit. Každému měřáku lze předepsat rozsah stupnice a počátek s koncem (úhly). Pro DC kabinu, tedy mohu úhlem vymezit rafičce max. polohu 3kV u rozsahu 0 a 0,5KV (nebo 0 až 0,4kV). Ovšem to nic nemění pokud lokomotivu postavím pod 25kV. Ukáže stejně 3kV. Proto kabináři - profíci tvoří DC a AC verze kabin pro vícesystémové lokomotivy.
 
Pokud tvůrce trati zapíše do nazevtrati.trk MaxLineVoltage ( 25000 ), celá trať se chová jako pod 25kV.
Ono je to snadno řešitelné a jednoduché. Namísto upravování desítek a stovek mašin v jejich parametrech a sjednocování kabin na nesprávnou hodnotu napětí trati lze udělat úplně jednoduchou věc. Mašiny se nechají jednoduše ve verzi kabin pro odpovídající napětí, které jim přísluší. Nepředpokládá se přejíždění do neodpovídajícího systémového úseku. Přepnutí napětí si jednoduše provedu výměnou jediného souboru trati.trk, kde budu mít jednou zápis pro 25kV a podruhé pro 3kV. Předpokládal jsem, že tohle je již dávno známo a hráči i aktivisti to umí používat. Druhou možností by bylo využití Michalova přepínače pro vícesystémovky, ale tento již nebyl po vytvoření vypuštěn do světa mezi utility. Skončil jen v testu msts a to úspěšném. Pro jeho použití by bylo ale potřeba ke stávajícím kabinám přidat další sady textur. Nezkoušeno v OR. Záměna .trk je nejsnadnější cesta.
Po opomenutí a tím i nedostatkem tlaku v hlavním potrubí by došlo k zabrzdění a to u většiny el. mašin v MSTS vede k odpadnutí tažné síly.
Na videu evidentně není tento případ.
Pro DC kabinu, tedy mohu úhlem vymezit rafičce max. polohu 3kV u rozsahu 0 a 0,5KV (nebo 0 až 0,4kV).
Na rozsahu 0-0,5kV polohu 3kV nenajdu a nenastavím. Pokud ale nastavím maximální výchylku na úhlu s hodnotou popisu 3kV a do rozsahu přístroje zapíšu třeba jen 10V, bude zafika vždy na hodnotě úhlu dorazu 3kV bez ohledu na hodnotu napětí v souboru.trk. (z čehož vyplývý, že kabina není udělaná správně). Ovšem při řešení nastavení malého rozsahu na velkém napětí se ztrácí efekt pomalého náběhu a zakmitání ručičky kolem správné hodnoty napětí. Ručička tam skočí bleskově. Na tento efekt msts se už také asi zapomnělo.
 
Právě, že na videu to vidět není, ale při jízdě jde pohled posunout níže.
Open Rails 2020-03-15 03-33-49.jpg

Při větším natočení kontroléru se ještě dole ukáže červený plechový jazýček.
 
Právě, že na videu to vidět není, ale při jízdě jde pohled posunout níže.
Při větším natočení kontroléru se ještě dole ukáže červený plechový jazýček.
Znovu. Bylo předloženo video, kde není vidět za roh. I kdyby vidět bylo, nezměnilo by to stejně nic na předmětu dotazu.
Rafika Ametru nejde do proudu až do vytočení celé serie. Zhasne kontrolka odporových stupňů a naskočí budík. Pak zase naběhne kontrolka a budík padne atd. Prostě je to celé blbě.
 
Jo, to jsem se upsal. Myšleno samozřejmě 0 - 5kV a 0 - 4kV. Kabina není úplně v pořádku, špatně je nastaven i manometr hlavní jímky. Jinak na jiném místě jsem psal o přehledu parametrů a funkcí, které fungují pod ORTS a které už nikoliv. Pracuji s textovým editorem, který umí barevnou syntaxi vč. uživatelské. Když jsem si tam dal seznam již nepoužívaných parametrů MSTS, červenají místy se i moje vlastní nová nastavení.
 
Psal jsi "Kontroler nemá pořádné animace, není poznat, kde zrovna má nějakou polohu. ". Já na to "Má dole stupnici a ukazatel, ale na videu to není vidět". A jsme ve špatným vlákně, tady to patří párám.
 
Otázka čistě teoretická: troufneš si na té kabině alespoň zkalibrovat ty měřáky? (podle mě by šlo jen o parametry
ScaleRange ( ) a ScalePos ( ) u trolejového voltmetru a manometru hlavní jímky, případně ampérmetru pomocných pohonů.
Je to stejný postup jako MSTS. V tomto se ORTS nic neliší.
 
Back
Nahoře