Elektrické lokomotivy ŠKODA pro Open Rails z dílny Pikku Locomotive Works Inc.

[Pikku]

Vážení přátelé, máte neuvěřitelnou možnost porovnat najednou DVĚ ladění od dvou ladičů, obě ladění jsou parádní a obě ladění mají nějaké drobné rozdíly. Mohou však bez problémů existovat vedle sebe. Kdo dá přednost lokomotivě od @bob57_cz ať zkouší 181008, kdo si vybere šestikolák od @Josef Vogeltanz ať jezdí se 181069. Oba modely jsou parádní, obě ladění jsou skvělá. Těším se (a určitě nejen já) na zpětnou vazbu od vás uživatelů. (Ne že bychom se jí nějak zabývali, ale ten pocit mít můžete.) Pro ježdění s vyladěnými šestikoly stačí již jen maličkost - stáhnout si přibližně sedmdesát ME soubor ze známých stránek a hrát si. Kdo si hraje, nezlobí.

 

[bob57_cz]

Otestoval jsem to opravené ladění, které má zatím Pikku na stránkách. Nejede se s tím špatně, ale s 1836 tunami za zády (ložené Wapky) z toho vytáhnu na rovince max. lehce přes 70 (nějakých cca 73).

Těžko tušit, které opravené ladění jsi testoval, ale já zapřáhnul za 181 008 Wapky v počtu 30ks o hmotnosti 2400t a pomalu jsem po 5km dosáhl 80km/h.

 

[bob57_cz]

Jsem za to opravdu moc rád, děkuju chlapi. Pro mě jsou soubory .eng .cvf a .sms jen shlukem písmen.

My děkujeme, chlape. Bez Tvých modelů bychom neladili. Pro mne je zase 3D modeling abstraktní sprosté slovo.

 

[Josef Vogeltanz]

Otestoval jsem to opravené ladění, které má zatím Pikku na stránkách. Nejede se s tím špatně, ale s 1836 tunami za zády (ložené Wapky) z toho vytáhnu na rovince max. lehce přes 70 (nějakých cca 73).

Řekl jsem si důvěřuj, ale ověřuj a ke svému testovacímu vlaku jsem připojil ještě dalších 400 t na celkovou 1800 t.
Zde je výsledek:


Podle tabulky zátěže na str. 28 zde, to lokomotiva dá s rychlostí max. 83 km/h. A video to potvrzuje, stačilo k tomu 7 km roviny. A na TrackMonitoru je vidět, že má ještě malou rezervu.

 

[bob57_cz]

Podle tabulky zátěže na str. 28 zde, to lokomotiva dá s rychlostí max. 83 km/h.

Je potřebné si uvědomit, k čemu ta tabulka slouží. Je to pomůcka pro strojvedoucí a výpravčí, kteří si tím ověří, jestli je lokomotiva schopna utáhnout danou zátěž na příslušném stoupání a jakou rychlostí. Je to tabulka, která mi dá vědět, že to mašina utáhne bezpečně. V žádném případě to není tabulka, která by říkala, že mašina toho neutáhne více nebo vyšší rychlostí. V reálu opravdu zvládne o dost více a záleží na fírovi, jak s ní zachází.

 

[MERIDIAN]

Nevím, zda to tak je, ale vždy jsem měl pocit, že údaje v tabulkách jsou bez shuntů. Je to možné?

 

[bob57_cz]

Nevím, zda to tak je, ale vždy jsem měl pocit, že údaje v tabulkách jsou bez shuntů. Je to možné?

Ne. Pocit není jistota a už vůvec zkušenost.
Bez šuntů se na vyšší rychlosti nedostaneš ani náhodou. Tabulka je sestavena s ohledem na dovolené kotevní proudy kvůli chlazení motorů. Bez šuntů se dostaneš něco přes 40kmh a pak už to rychle vadne. Viz přímo graf trakční charakteristiky.

 

[MERIDIAN]

Ne. Pocit není jistota a už vůvec zkušenost.
Bez šuntů se na vyšší rychlosti nedostaneš ani náhodou. Tabulka je sestavena s ohledem na dovolené kotevní proudy kvůli chlazení motorů. Bez šuntů se dostaneš něco přes 40kmh a pak už to rychle vadne. Viz přímo graf trakční charakteristiky.

Děkuj za odpověď. Na šestikoláku jsem se nikdy nesvezl.

 

[Plexi]

Těžko tušit, které opravené ladění jsi testoval, ale já zapřáhnul za 181 008 Wapky v počtu 30ks o hmotnosti 2400t a pomalu jsem po 5km dosáhl 80km/h.

Podle tabulky zátěže na str. 28 zde, to lokomotiva dá s rychlostí max. 83 km/h. A video to potvrzuje, stačilo k tomu 7 km roviny. A na TrackMonitoru je vidět, že má ještě malou rezervu.

Já to dnes otestoval v úseku Beroun - Řevnice, kde je nulový sklon.
25x vůz Wap, směska modelů/skinů od Kebarka, Pikka (původní MSTS i nové pro OR) a jeden skin odsud. Loženo vápencem, někde chybějící vápenec suplovalo uhlí. Některé vozy měly tudíž hm. 72 a některé 74 tun. Výsledný mix čísel udával dohromady 1960,2 tun, resp. 1836 tun bez mašinky. Lokomotiva 181.069, poslední verze ladění, která je na Pikkových stránkách.

Rychlost se, po dokrokování na ten nejzazší stupeň (tj. 100% výkonu) po chvilce ustálila na 70 km/h a nevypadalo, že by vlak hodlal zrychlovat. Pak jsem ovšem začal pomalu sjíždět ze stupňů a na 27% výkonu mašina najednou ožila a začala zrychlovat.
Video mám, ovšem už se mi ji nechtělo nikam nahrávat, takže zítra to snad nahraju.

---

Ještě pár připomínek k plecháčům:
1) Zvuky. Hukot ventilátorů je strašně potichu, že není skoro slyšet. Trakční motory jej někdy v rychlosti mezi 5-10 km/h hravě přehluší. Je to v pořádku?
2) Mašina s 5 vozy B/Bdt/BDs vyletí jak žíznivá čára (o 3x Bdt nemluvě). Je to v souladu s reálem?
3) Lze nějak upravit rychlost sjíždění ze stupňů (zkratka Ctrl + A)? Je to strašně pomalé a než jsem odkrokoval ručně, tak jsem stihl přejet zastávku.
Střídavky neznám a nejsem fíra, tak to nemůžu posoudit.
Jinak mašinka lítá jako vítr a jízda je jako víno, parádní práce

Díky moc.

 

[Dan J.]

Jenže ten eng co jsi zkoušel je právě ten starý eng, kvůli kterému to chlapi opravujou.

 

[bob57_cz]

Lokomotiva 181.069, poslední verze ladění, která je na Pikkových stránkách.

Udělej stejný test s mašinou 181.008, jestli to bude stejné.

Já to dnes otestoval v úseku Beroun - Řevnice, kde je nulový sklon.

Nulový úplně není, podél Berounky je mírně na spádu s vodou. Nevím, jak to mají stavitelé v trati BP a 321. Já používám na zkoušení testovací trať se skutečnými sklony (není tam nic jiného v objektech krom koleje a kilometrovníků). Viz poslední a předchozí testovací videa.

Pokusil jsem se s tou mašinou 069 o totéž a nic takového, co popisuješ s ožitím na 27 %, se nekonalo. Stáhni si opravdu poslední verzi u Pikka a tu pak provětrej.

 

[Josef Vogeltanz]

A není dobré míchat vozy nastavené pro MSTS a ORTS. Oba simulátory přistupují k řadě parametrů odlišným způsobem.

 

[tomazo]

Zdravím Vás pánové,
při použití nového naladění řady 181 je opravdu znatelný rozdíl oproti dřívějšímu ladění a to v obou nově vydaných verzích. Skvělá práce. Mrzí mě, že byla opomenuta oprava směru otáčení dvojkolí na podvozku č. 2. Při simulaci mám rád pohled na soupravu z venku, zvláště rozjezdy jsou úžasné a to vadné dvojkolí mi jak se říká "tahá oči".
Ještě bych Vás p. Pikku zdvořile požádal o jednu laskavost. Ne jenom Vás, ale i ostatní pány modeláře. Je možné uvolnit ke stažení textury jednoho páru stěračů s uchycením na vrchní rám okna? Modelům, kde nejsou vymodelovány, by to vzhledově velmi prospělo a dovolím si říci i zdokonalilo. Stejně se říká: "ženská bez prdele je jako týden bez neděle".

 

[Pikku]

... Mrzí mě, že byla opomenuta oprava směru otáčení dvojkolí na podvozku č. 2.
..

To jde za mnou, zapomněl jsem na to. Časem bude oprava, teď momentálně moje srdce bije šesti válci.

 

[slanour]

Já to dnes otestoval v úseku Beroun - Řevnice, kde je nulový sklon.
25x vůz Wap, směska modelů/skinů od Kebarka, Pikka (původní MSTS i nové pro OR) a jeden skin odsud. Loženo vápencem, někde chybějící vápenec suplovalo uhlí. Některé vozy měly tudíž hm. 72 a některé 74 tun. Výsledný mix čísel udával dohromady 1960,2 tun, resp. 1836 tun bez mašinky. Lokomotiva 181.069, poslední verze ladění, která je na Pikkových stránkách.

Rychlost se, po dokrokování na ten nejzazší stupeň (tj. 100% výkonu) po chvilce ustálila na 70 km/h a nevypadalo, že by vlak hodlal zrychlovat. Pak jsem ovšem začal pomalu sjíždět ze stupňů a na 27% výkonu mašina najednou ožila a začala zrychlovat.
Video mám, ovšem už se mi ji nechtělo nikam nahrávat, takže zítra to snad nahraju.

---

Ještě pár připomínek k plecháčům:
1) Zvuky. Hukot ventilátorů je strašně potichu, že není skoro slyšet. Trakční motory jej někdy v rychlosti mezi 5-10 km/h hravě přehluší. Je to v pořádku?
2) Mašina s 5 vozy B/Bdt/BDs vyletí jak žíznivá čára (o 3x Bdt nemluvě). Je to v souladu s reálem?
3) Lze nějak upravit rychlost sjíždění ze stupňů (zkratka Ctrl + A)? Je to strašně pomalé a než jsem odkrokoval ručně, tak jsem stihl přejet zastávku.
Střídavky neznám a nejsem fíra, tak to nemůžu posoudit.
Jinak mašinka lítá jako vítr a jízda je jako víno, parádní práce

Díky moc.

1) to ti neodpovím, eště sem modely nezkoušel
2) rozhodně to možné je - plechovky jsou "od přírody" živé stroje, např. s dobrou plechovkou udělám od rozjezdu po záhlaví dané stanice se 3vozy na háku hravě stovku- stanice v rovině, žádné stoupání/klesání
3)opět sem model nezkoušel, ale opravdu loko trvá, než zkrokuje na 0. Průměrně to může trvat 15-20s. Opět v reálu to má každá loko jinak a taky záleží na tom, zda už máš zashuntováno.

 

[bob57_cz]

3) Lze nějak upravit rychlost sjíždění ze stupňů (zkratka Ctrl + A)? Je to strašně pomalé a než jsem odkrokoval ručně, tak jsem stihl přejet zastávku.
Střídavky neznám a nejsem fíra, tak to nemůžu posoudit.

Já to posoudit mohu a ten rohlík je opravdu extrémně líný. Opravit to jde zcela jednoduše. Stačí změnit v souboru *.eng příslušné lokomotivy hodnotu Throttle ( 0 1 0.001 0 na Throttle ( 0 1 0.004 0

 

[tomazo]

Dobrá rada s odkazem na jednoduchou úpravu v souboru. Díky. Lze k této úpravě Ctrl + A ( odbočky rychle dolů ), přidat animaci kontroléru natvrdo na pravou stranu? Tak jak to je v reálu. V cab. souboru řady 242 je animace kontroléru jen vlevo plus shunty, takže to asi nebude možné upravit. Nebo se mýlím?

 

[Martens]

Dobrá rada s odkazem na jednoduchou úpravu v souboru. Díky. Lze k této úpravě Ctrl + A ( odbočky rychle dolů ), přidat animaci kontroléru natvrdo na pravou stranu? Tak jak to je v reálu. V cab. souboru řady 242 je animace kontroléru jen vlevo plus shunty, takže to asi nebude možné upravit. Nebo se mýlím?

Obávám se, že nepůjde. Animace kontroleru jak v ORTS, tak MSTS by měla být postavena na absolutní hodnotě nastaveného výkonu a nikoliv na jeho jeho gradientu ( tedy zda se na danou hodnotu dostala nakrokováním nebo skrokováním směrem dolů).

 

[bob57_cz]

Animace kontroleru jak v ORTS, tak MSTS by měla být postavena na absolutní hodnotě nastaveného výkonu ...

Přesně tak. Řešili jsme to už před 15 roky s tvorbou binu a jednoznačně to nešlo a nejde.

 

[Plexi]

Udělej stejný test s mašinou 181.008, jestli to bude stejné.
Nulový úplně není, podél Berounky je mírně na spádu s vodou. Nevím, jak to mají stavitelé v trati BP a 321. Já používám na zkoušení testovací trať se skutečnými sklony (není tam nic jiného v objektech krom koleje a kilometrovníků). Viz poslední a předchozí testovací videa.

Pokusil jsem se s tou mašinou 069 o totéž a nic takového, co popisuješ s ožitím na 27 %, se nekonalo. Stáhni si opravdu poslední verzi u Pikka a tu pak provětrej.

Takže, byla stažena opravdu ta nejposlednější verze, co je na Pikkových stránkách. Otestováno opět mezi Berounem a Prahou, kde v reálu sice je spád, ale v trati 321 je rovina.
Dobrá zpráva je, že mašina už nejede 70. Špatná zpráva je, že se ani nerozjede. Zvednu smetáky, zapnu hlavní vypínač, zařadím směr, odbrzdím soupravu, odbrzdím mašinku. Pak zadám první stupeň - nic se neděje. Jediné, co se pohne, je pravý ampérmetr. Tak zadám druhý stupeň, mašina se pohne do rychlosti asi 0,1 km/h a pak sama sjede zpátky na nulu. Toto se opakuje při každém pokusu o rozjezd. Tak neunávně mačkám D a dostanu se až někam ke 30% výkonu. Ampérmetry v červené, vlak se rozjíždí, ale mašina opět sama od sebe krokuje dolů, dokud mě to nepřestane bavit a sjedu si sám až na nulu. Mám záznam, ale nahrávání se mi přerušilo na 95%, tak to nechám na zítra. 181.008 jsem zatím nezkoušel. Tak mě napadlo, jestli to nemůže být špatnou verzí OR (mám Monogame, ale jakou verzi, to za boha neviem).