Nejfrekventovanější trať v ČR
- Tvůrce vlákna 754 067
- Datum začátku
train.msts
Pokladník
Nejfrekventovanější jednokolejná trať je Brno - Přerov. Která je nejfrekventovanější obecně nevím.
Milan Grygar
Cestující
již dlouhodobě je nejfrekventovanější úsek v ČR a vůbec v Evropě jednokolejka mezi Praha hl.n. a výhybnou Vítkov. Jinak která trať v současné době je nejfrekventovanější taky netuším.
Milan
Milan
Čuřil napsal:LuděkD napsal:
To je ale hloupe polozena otazka :xKazda trat je frekventovana, pokud po ni neco jede.
Ale dobra, podle mne to je trat 270 :salut:
Zajímalo by mě proč hloupě? Vždyť otázka zní jasně!
on se neptá na frekventovanou trať , ale na nejfrekventovanější... 
tipl bych že by to mohla být trať Praha-Kolín-Pardubice ale jenom tipuji
Naposled editoval moderátor:
T
Tom Kanka
Host
Nyní zřejmě Praha hl.n. - Praha Vršovice.Milan Grygar napsal:
David Hájek
Pomocník strojvedoucího
bob57_cz napsal:
Zdravím,
už jsem i zaslechl,že druhá traťová /viz.výše zmíněná kolej ve větší osové vzdálenosti od první a nulté koleje/ by měla být zrušena.V drtivé většině případů je využívána pro jízdy nákladních vlaků v úseku Bohumín-Vrbice - Ostrava-Hrušov.Tuším,že už ani ten Hrušov dnes není obsazenou služebnou.Jisté ale je,že zmíněný úsek je dodnes pojížděn "po dřevě".Asi už holt při koridorizaci úseku Ostrava hl.n. - Bohumín nezbyly peníze.
Nicméně,štreka mezi Vrbicí a Hrušovem je prý podbita na rychlost 100 km/h,ale i přesto se po ní jezdí šedesátkou.Údajně proto,aby se případná návštěva z fondů PHARE slitovala a přispěla drobným penízkem na přetavbu celého cca. čtyřkilometrového úseku.Tak uvidíme co z toho nakonec bude. :? David
PAja26
Pokladník
Tento úsek ještě modernizovám nebyl. S rekonstrukcí 1. části (tj Ostrava Hrušov - Vrbice) se má začít nejdříve v září 2008 a práce se rozběhnou naplno až v březnu 2009. Ta třetí (nákladní kolej) bude během výluk zachována a bude sloužit pro dopravu z důvodu zacování dvoukolejného provozu. (toto se týká tekonstrukce myslím koleje č.1) Jesltli dojde k jejímu snesení po rekonstrukci nevím.
T
Tom Kanka
Host
Pokud si dobře pamatuji, tak nejfrekventovanější jednokolejkou byla vždy trať Plzeň-Cheb. Teď jsem se díval na plachtu a pokud tam opravdu jezdí všechny vlaky, které jsou nakresleny, prvenství jí v případě limitu 80-ti vlaků zůstalo.PAja26 napsal:
Venny
Průvodčí
Tom Kanka napsal:
Kloním se k tomuto názoru nejen z "lokálně patriotického" náhledu. Už třeba jen proto, že provoz v tomto úseku 170-ky byl plně automatizován již v polovině 60. let jako první v republice. I obyčejné zastávky jsou VŽDY dvojkolejné. Způsobovala to především doprava hnědého uhlí ze Sokolova na Plzeň a dále. Upřesním, že jednokolejný úsek je historicky (před výstavbou koridoru) z Kozolup do Lipové u Ch. Více zajímavostí o 170-ce : knížečka pod názvem 130 LET TRATI PLZEŇ - CHEB. Bývá k dostání na stanicích nebo informačních centrech ČD (nevím, jak je to ve vnitrozemí). :study:
Doprava je v současnosti poněkud omezena z důvodu výstavby III. koridoru v úseku Plzeň - Stříbro, již o dvou TK. Uhlí ze Sokolova nyní jezdí vrchem přes Vary a Chomutov.
Venny
Průvodčí
bob57_cz napsal:
Nazývejme to jak chceme - účelem bylo zvýšit propustnost trati na maximum. Uhelné vlaky byly dost dlouhé a bylo nutné je někam vtěsnat. Myslím, že zrovna tady na 170 byl v polovině 60. let ustanoven čs. rekord v délce uhelného nákladního vlaku, ještě se Štokry.
Protijedoucí vlaky se opravdu mohly vykřižovat - vím pouze o osobních, náklady nepoužívám.
T
Tom Kanka
Host
Nic ve zlém ale myslím si že na tomto fóru bychom mělu umět rozeznat výhybnu od zastávky.
Venny, nezlob se ale formulace "dvoukolejná zastávka" na jednokolejné trati je nesmysl. Souhlasím s Bobem že se jedná o výhybny i když ve skutečnosti jsou v grafikonu uvedeny jako stanice. Jako zastávky jsou vedené pouze Pňovany zast. a Sulislav. Zvýšení propustnosti této trati (jako součásto tehdejšího II. hlavního tahu) bylo řešeno tímto způsobem, neboť terén se jevil pro přestavbu na dvoukolejku značně nepříznivý. Proto zde bylo poprvé u nás poprvé použito dálkové ovládání a mám pocit, že i první čtyřznakový autoblok. (Nevím jak je to teď ale pamatuji si že za bolševika byly stejně ve všech stanicích "červené čepice" i když jen sledovali jízdu vlaků a do výpravy a řízení jízdy vlaků nezasahovali. Ono dálkové zab. zař. dle sovětského vzoru prý nebylo zcela spolehlivé a tak v případě poruch se stanice měli předávat do místní obsluhy)
Ten rekord v délce nákladního vlaku je myslím v té publikaci opravdu uveden ale tuším že pan Bek ve svém Atlasu lokomotiv uvádí jiný vlak někde na Moravě. Ale to nemusí být směrodatné protože v jeho Atlasu je uvedeno množství nesmyslů - tím ale nechci v žádném případe jeho práci nikterak degradovat.
Venny, nezlob se ale formulace "dvoukolejná zastávka" na jednokolejné trati je nesmysl. Souhlasím s Bobem že se jedná o výhybny i když ve skutečnosti jsou v grafikonu uvedeny jako stanice. Jako zastávky jsou vedené pouze Pňovany zast. a Sulislav. Zvýšení propustnosti této trati (jako součásto tehdejšího II. hlavního tahu) bylo řešeno tímto způsobem, neboť terén se jevil pro přestavbu na dvoukolejku značně nepříznivý. Proto zde bylo poprvé u nás poprvé použito dálkové ovládání a mám pocit, že i první čtyřznakový autoblok. (Nevím jak je to teď ale pamatuji si že za bolševika byly stejně ve všech stanicích "červené čepice" i když jen sledovali jízdu vlaků a do výpravy a řízení jízdy vlaků nezasahovali. Ono dálkové zab. zař. dle sovětského vzoru prý nebylo zcela spolehlivé a tak v případě poruch se stanice měli předávat do místní obsluhy)
Ten rekord v délce nákladního vlaku je myslím v té publikaci opravdu uveden ale tuším že pan Bek ve svém Atlasu lokomotiv uvádí jiný vlak někde na Moravě. Ale to nemusí být směrodatné protože v jeho Atlasu je uvedeno množství nesmyslů - tím ale nechci v žádném případe jeho práci nikterak degradovat.