Nastavení eng souboru - "trakční charakteristika"

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Bob
  • Datum začátku Datum začátku

Bob

Posunovač
Arwy napsal:
Ešte k tým stupňov, veď aj reáli sa predsa radením stupňou udáva v podstate percento výkonu (napr. na gorile pri zjednodušení povedané percento vyradenia predradného odporu). Nie?

No, v reálu snad ano, ale v MSTS ne. Průběh tažné síly na mašince je v podstatě ve tvaru hyperboly, která je v nejvyšších hodnotách limitována mezí adheze. Čili přidáváš po tuto mez a neměl bys ji překročit. Tažná síla samozřejmě klesá a ty opět přidáš, ale zase jen po mez adheze a tak furt pryč, až už nemáš co přidávat.

Chování MSTS mi ani trochu trakční hyperbolu nepřipomíná. Na Gorile jsem si vypnul protiskluz a poupravil chování blíže k realitě. Přesto, když jsem tam narval 100%, tak do rychlosti cca 20 km/hod nic, potom skluz ..... Ne, takto se Gorila nechová a to jsem se na ní něco najezdil. S desetivozovým "Štúrovákem" si ta mrcha :wink: při lehkém mrholení "hrábla" i při 80 km/hod a to už jsem tam kvedlal nějaký 42.-44. stupeň na serioparaleru. Prostě se obávám, že žádná úprava .eng souboru nezmění to, jak je obecně nadefinováno chování E loko v MSTS. Škoda.
 
Skoková regulace výkonu

Takže vážení

co se týče nelineárního zvyšování výkonu tak je věc zcela prostá. Vysvětlím na následujícím příkladu:
Throttle ( 0 1 0.025 0
NumNotches ( 9
Notch ( 0 0 Dummy )
Notch ( 0.65 0 Dummy )
Notch ( 0.70 0 Dummy )
Notch ( 0.75 0 Dummy )
Notch ( 0.80 0 Dummy )
Notch ( 0.85 0 Dummy )
Notch ( 0.90 0 Dummy )
Notch ( 0.95 0 Dummy )
Notch ( 1 0 Dummy )
)
)
Tohle jsou parametry určující definici stupňů výkonu. První řádek udává chování pro lineární přidávání kde jsou 4 parametry s tímto významem:
1 pozice - počáteční hodnota
2 pozice - konečná hodnota
3 pozice - velikost kroku
4 pozice - výchozí nastavení při spuštění MSTS
Dále v případě že je pod tímto uveden následující řádek
NumNotches ( 0 )
tak pak opravdu platí to co zde bylo řečeno - výkon se zvyšuje lineárně.
Teď ale to hlavní o co zde jde - pokud tam místo předchozího řádku je uveden celý zde uvedený odstavec tak pak definujete jednotlivé hodnoty pro jednotlivé kroky. Je ale nutné dodržet tyto pravidla:
NumNotches - zde uvést počet definovaných stupňů
Notch - zde jsou tři parametry
1 - požadovaná hodnota (zde výkon) pro daný krok
2 - musí být 0 což znamená že přechod mezi předešlou a touto hodnotou je skokový. Pokud by zde byla 1 tak přechod je plynulý :!:
3 - zde v případě výkonu pouze "Dummy" což znamená že to neovlivňuje či nevyvolává nic jiného. V případě brzd zde jsou další parametry.
Takže v uvedeném příkladu máte výkon u první polohy 0, u druhé polohy pak 65% z celkového výkonu, u třetí polohy pak 70% atd. bez toho aby jste dostali nastavení výkonu mezi tyto hodnoty. Pokud by ale byla na druhém místě 1 tak to máte i s plynulým přechodem mezi předešlým řádkem a tímto. Toť celé kouzlo co se týče eng souboru a nelineárního zvyšování/snižování výkonu či jiných ovládaných veličin.
V cvf souboru pak musí být odpovídajícím způsobem nadefinovaná animace. To znamená pro každý zde definovaný krok (Notch) musí být definovaný obrázek z animace. Celá animace se přitom může skládat třeba jen ze 3 obrázků neboť pro jednotlivé kroky se mohou použít odpovídající obrázky opakovaně. Doufám ale že toto již popisovat nemusím neboť kdo začne šťourat do definice ovládání mašiny již takto odborně tak by definici cvf a vlastní animaci měl mít již v malíčku.
 
Arwy napsal:
Ešte k tým stupňov, veď aj reáli sa predsa radením stupňou udáva v podstate percento výkonu (napr. na gorile pri zjednodušení povedané percento vyradenia predradného odporu). Nie?

To je samozřejmě pravda, ale každému stupni odpovídá určitá rychlost, při které je výkon motorů maximální (neboli výkon, při kterém je tažná síla lokomitivy na mezi adheze). Vzhledem k tomu, že tažná síla se odvíjí od výkonu motoru, budu dále mluvit jen o tažné síle. Z trakční charakteristiky vyplývá asi toto: pokud při 12km/h zařadíš 14st, budeš na mezi adheze - tažná síla cca 210kN = maximum při této rychlosti (čili budeš jakoby na 100% výkonu, protože další jeho zvýšení přidáním stupně by nemělo smysl, neboť bys klouzal). Pokud tento 14st zařadíš při 50km/h, budeš mít na háku tažnou sílu cca 45kN (nevím, kolik % výkonu to je, ale je to fuk). Pokud při těch 50 budeš chtít mít max tažnou sílu (výkon), tak zařadíš 28st = 1. shunt. Nebo bys už možná mohl teoreticky přejít na serioparalel a zařadit 36st, ale to sem radši nebudu plést. A to je to, čeho v msts prostě nedosáhneš (serioparalel teď pomíjim). Pokud při uvažovaných 12km/h zařadíš 14st, tak budeš mít na motorech cca 30% výkonu, čemuž odpovídá nevím jaká tažná síla, ale vím, že je hrozně malá na rozumný rozjezd. V reálu bys tam měl maximum co podmínky dovolí. Při 50km/h a 28st bys měl v msts 70% výkonu, v reálu opět jakoby 100% - přesněji řečeno maximum, co dovolí podmínky.

Uvedené hodnoty jsou pouze teoretické, v reálu se to může v rámci možností odlišovat, ale na vysvětlení to stačí.

Pokud jsem pochopil to, co tu napsal Ppoollll, tak můžeš např. pro 2st nastavit třeba těch 65% výkonu, což už na rozjezd jako tako stačí. Jenže pokud tento 2st zařadíš při např. 60km/h, tak tam budeš mít zas těch 65%, což je v reálu opět nesmysl (měl bys tam tažnou sílu, která by stačila možná tak na překonání jízdního odporu vlaku).

Ale všechny elektrické loko mají v msts jeden problém, který už tu naznačil Bob. Jen bych upřesnil, že pokud při 0 km/h dáte 100% výkonu, tak hodnota tažné síly má velikost údaje v MaxContinuousForce (trvalá t. s.). Pak s přibývající rychlostí roste a při cca 22km/h se skokově zvýší na hodnotu MaxForce (nebo na nižší hodnotu omezenou adhezí). Tato hodnota síly se udržuje až do určité rychlosti, která se počítá asi z výkonu a možná i nějak z rozdílu hodnot MaxForce a MaxContinuousForce. (u ř. 150 je to nějak kolem 40km/h). Při této rychlosti hodnota tažné síly skokově spadne na hodnotu MaxContinuousForce. Se zvyšující se rychlostí zůstává konst. a při další určité rychlosti skokově spadne na nějakou hodnotu a už pak trvale klesá (u 150 něco mezi 70 a 80km/h).

Pokud se ale hodnoty MaxForce a MaxContinuousForce zadají stejné (např. tabulková max. tažná síla loko; nebavme se teď o tom, že z technického hlediska je to nesmysl), tak se uvedené skoky částečně omezí a loko se chová nějak takto: už od nuly má t. s. na hodnotě MaxForce (nebo na hodnotě omezené adhezí), tato je do určité rychlosti konst. a při této rychlosti (u 150 cca 60km/h) spadne na nějakou hodnotu a pak trvale klesá s rychlostí. Trakční charakteristika takto nastavené loko je mnohem plynulejší a mnohem více odpovídá reálu. Při vyšších rychlostech dává vyšší tažnou sílu, takže se dá lépe rozjet s těžším vlakem na vyšší rychlost a loko je mnohem čilejší (vím, že si tu lidi stěžovali, že loko je oproti reálu strašně líná; např. rozjezd s Vindobonou na 160). Pokud je navíc síla omezená adhezí (koef. 2.0 defaultně), tak je charakteristika téměř plynulá a docela blízká realitě.

Tímto bych chtěl apelovat na lidi, kteří připravují trainset podle výsledků sleziny a upravují jízdní vlastnosti (myslím, že se o to stará Ppoollll), zda by nebylo vhodnější elektrické lokomotivy nastavit podle výše uvedeného kvůli reálnějšímu chování. Údaje v eng bych klidně přepsal, předpokládám, že by se do toho nikomu nechtělo.
Jak jsem už napsal, z technického hlediska je to nesmysl, ale imho není nutné do engu bezhlavě přepisovat tabulkové údaje lokomotiv, ale spíš tyto údaje upravit tak, aby chování loko bylo co nejreálnější (stejně jako imho bezpředmětné dohady, zda u loko s dieselelektrickým přenosem zapisovat výkon spalovacího motoru nebo trakčního dynama - rozdíl v tom je malý a když už tak se nižším výkonem dynama jízdní vlastnosi jedině zbytečně zhorší ... ale v tomto případě mě to vůbec netlačí, narozdíl od popsaného jevu u elektrik)

Fuj to jsem se zase rozkecal :eek: , no snad se Vám to bude chtít číst...
 
Naposled editoval moderátor:
To Dejv

Tady nelze nic než souhlasit, sám jsem řešil problém na BP v aktivitě zs_02_uzelCT. Všechno by jaksi bylo OK, až když jsem se vracel z UO, Bobina nechtěla jíít do tahu a nakonec jsem dojel do CT s práskajícím hlavním kontrolérem. Po prozkoumání byla nalezena příčina:
MaxForce ( 234kN )
MaxContinuousForce ( 80kN )

což je nesmysl, a odpovídá přesně tomu co tady Dejv píše. (Měl jsem na tohle téma připravenou podobnou řeč, ale Dejv byl rychlejší :cry: ale i přesnější. :!: )

opravil jsem to na hodnoty
MaxForce ( 234kN )
MaxContinuousForce ( 180kN )

a chování Bobiny se diametrálně zlepšilo.

Jinak, dostal se mi do ruky předpis ČD D2/1 Doplněk s technickými údaji k Dopravním předpisům. Je to taková docela malá knížka o 273 stranách :o . Někdo to tady sháněl, pokud bude zájem, dejte mi trochu času, pokusím se něco z toho naskenovat a někde vyvěsit.
 
Dejv

Schválně jestli jsem to dobře pochopil co jsi napsal.

Pro zjednodušení teď neberu v úvahu prokluz, mám výkon na 100% a ty rychlosti jsou přibližné a bavíme se jen o elektrikách.

0-22km/h = tažná síla podle MaxContinousForce
22-40km/h = tažná síla podle MaxForce čili skoková změna nahoru
40-75km/h = tažná síla podle MaxContinousForce čili opět skoková změna dolu
75 - a víc = opět skoková změna a pak postupné snižování z MaxForce

Z pohledu omezení těch skoků v tahu by jsi doporučoval aby oba parametry byly (skoro) totožné. Takže když vemu zde zmiňovanou Bobinu (140) která má reálné hodnoty MaxForce(212kN) a MaxContinousForce(110kN) co bys tam dal ty?
 
Ppoollll:
Pochopil jsi to správně, jen snad upřesnění ke 4. řádku:

75 - a víc = opět skoková změna dolů (z MaxContinuousForce na nějakou hodnotu - ta nevím, odkud se bere) a postupné snižování

Ostatně ty skoky jsou viditelné i při pohledu na ampérmetr. Čím jsou si hodnoty MaxForce a MaxContinuousForce bližší, tím jsou skoky menší, při shodných hodnotách je průběh nejplynulejší.

Takže bych doporučil zadávat hodnoty max. tažné síly do obou údajů, tj. shodné. Konkrétně v případě bobiny by to tedy bylo
MaxForce(212kN)
MaxContinousForce(212kN)

Zkusil jsem si to změřit pomocí TRACTION_BRAKING DIGITAL, a síla 110kN vyšla při rychlosti 74km/h. Jen tak mimochodem, nevíte někdo, jaká je trvalá rychlost při udávané trvalé tažné síle (110kN) řady 140? (pokud je to někde kolem těch 74, tak je to uplně super).

Pokud zadám MaxForce(212kN) a MaxContinousForce(110kN), tak 110kN končí někde na 67km/h a při této rychlosti skáče na nějakých 80kN, při 74km/h (pro porovnání s předchozím případem) je síla cca 74kN.

Myslím, že hodnoty MaxForce(212kN) a MaxContinousForce(212kN), tj. shodné, jsou prostě pro jízdu nejreálnější. Tímto způsobem to mám ve svém trainsetu u elektrik zavedeno. Samozřejmě u každé řady je údaj jiný (podle tabulkové max. tažné síly), ale MaxForce a MaxContinuousForce vždy shodné.
 
Ja by som mal taký návrh:
Vy, ktorí sa rozumiete lepšie ako ja do *.eng súborov napíšte všetky potrebné úpravy sem a bude na každom či si tieto zmeny vo svojich *.eng súboroch urobí alebo nie.
Čo vy na to :?:
 
Dejv: Trvalá rychlost odpovídající trvalé tažné síle je u 140 zhruba u těch 66 km/hod, viz http://elektricke.atlaslokomotiv.cz/140/index.html

Obecně je to dost problematické, trakční charakteristiku jsem "maloval" naposled na střední a to tu ještě vládla jedna strana a sešity si vzala voda v roce 1997. :cry: Lze říci, že nejvyšších tažných sil je dosahováno v nižších rychlostech a se stoupající rychlostí samozřejmě tažná síla klesá. Pro rychlost 0-22 by vyhovovala hodnota tažné síly shodná s maximální, pro rozmezí 40-75 už méně. Otázkou je, zda má na "skoky" tažných sil vliv i položka MaxVelocity, budu to muset otestovat.
 
Bob a ostatní:
ještě bych to upřesnil: po úpravě v engu na shodné údaje u maximální a trvalé tažné síly, je průběh následující (omezení adheze neuvažuju, výkon 100%):
0 - X km/h = tažná síla konstantní podle MaxForce
pří rychlosti X dojde k poklesu tažné síly F na hodnotu Y a síla dále už jen plynule klesá s rychlostí.

Rychlost X je rozdílná u jednotlivých řad a závisí na zadaném výkonu. Hodnota Y, na kterou při rychlosti X poklesne síla, se počítá nevím přesně z čeho, ale myslím platí, že čím je vyšší výkon, tím vyšší je rozdíl F - Y a tedy větší skok dolů.
A konkrétně:
řada 140 (P = 2032kW, F = 212kN): X = 43km/h, Y = skoro stejná jako F, skok je téměř zanedbatelný.
řada 363 (P = 3480kW, F = 260kN): X = 49km/h, Y = 230kN, skok o 30kN
řada 150 (P = 4000kW, F = 227kN): X = 65km/h, Y = 170kN, skok o 57kN

Nejde tady ani tak o to mít údaje uplně přesně podle charakteristiky, ale o to mít charakteristiku s rozumným průběhem a aspoň trochu se podobající realitě. U nastavení shodného údaje max. a trvalé tažné síly nedochází k poslednímu skoku (viz rychlost 75 a víc v předchozích příspěvcích) a proto dává při vyšších rychlostech větší (a reálnější) tažné síly.
Např. u zmiňovavé bobiny je sice před úpravou v 66km/h trvalá síla 110kN (tedy přesně podle tabulek), ale těsně potom dojde k naprosto nesmyslnému poklesu na nějakých 80kN, což je opravdu ptákovina a hlavně to hodně ovlivní rozjezd s těžším vlakem (rychlík, Nex, rychlejší náklad) na vyšší rychlost.

Pokud by byl zájem, tak v rámci možností můžu pro názornost vykreslit do grafu trakční char. u ř. 363 v msts při různých nastaveních MaxForce a MaxContinuousForce a porovnat se skutečnou. Bylo by to určitě názornější, než stránka takovýchto plků.
 
JANíčOK

Hezký návrh ale dost nereálný. Každá mašina/řada to má jinak a vše popisovat se rovná již polovině eng souboru. A zadruhé pokud si to bude dělat každý podle vlastního uvážení tak pak bude ((už je) problém při ježdění úkolů kde je to vyladěno na doraz a počítá to s konkrétním chováním. Typickým příkladem toho byla NS9 kde to někteří nemohli stíhat ať dělali cokoliv.
Doporučení - ještě pár dní vydrž. Mám jen dvě ruce a v současné době čekám mimo jiné na konkrétní věc/model od jednoho člověka. Mezitím dolaďuji i jiné drobnosti abych se k tomu nemusel neustále vracet.

Dejv

Pošli mi ten eng od 363 nebo/a 150 abych se podíval na zbylé parametry které do toho mohou kecat. Před dvěma týdny jsem se dostal k programu (prioritně určenému k ladění eng/wag souborů) kde vidím krásně například křivky zobrazující ztráty vyplývající ze ztrátového tření. Jde mi o to jestli se ti ty skoky nekrejí s tím třením. Tam jsou v určitých případech/nastaveních také skoky ale úpravou některých parametrů z toho lze dostat plynulou křivku.
 
EngMexx

http://www.hot-rainsim.de/

Narazil jsem na to náhodou když jsem hledal nějaké věci kolem konverze textur. Bohužel pro mne to je ale německy kterémužto jazyku nerozumím. Jen pár základních věcí a to pro pohodlnou práci s tímto programem nestačí. :cry:
Mimo jiné tam je i prográmek pro pohodlnou tvorbu návěstních scriptů. Podle tohoto prográmku ale vetšina scriptů včetně těch českých obsahuje chyby. Nějaké neukončené cykly nebo něco takového. Takže načtení scriptu z tratě BK se mi nepovedlo ani po 2 minutách držení klávesy odpovídající na neustále se přiblble opakující dotaz co dál s chybou.
 
Naposled editoval moderátor:
Ty poslední 3 příspěvky ( které už tady nejsou) byly jaksi zcela mimo mísu této diskuse a navíc jejich informační hodnota byla 0, tak jsem si je dovolil smazat.

Martens
 
Chtel jsem se tady zeptat kdyby se trebas u 140 nastavilo u maxforce a i u MaxContinousForce nastavilo misto 212kN 424kN a omezilo by se to adhezi tz. jeste jsem to nejak nepocital nebo jsem to nejak neskousel ze kdyz v kabine jsou ampermetry a maji hodnotu 0-800A coz znamena ze u tech 800A je 424kN by bylo u 400A 212kN a vice by se nemohlo protoze by to omezovala adheze?! Nevim jestli by pak pri nastaveni kontroleru na 100% by bylo pri 66km/h bylo 110kN ale podlemne by to za pokus stal.
 
122 030-0 napsal:
Chtel jsem se tady zeptat kdyby se trebas u 140 nastavilo u maxforce a i u MaxContinousForce nastavilo misto 212kN 424kN a omezilo by se to adhezi tz. jeste jsem to nejak nepocital nebo jsem to nejak neskousel ze kdyz v kabine jsou ampermetry a maji hodnotu 0-800A coz znamena ze u tech 800A je 424kN by bylo u 400A 212kN a vice by se nemohlo protoze by to omezovala adheze?! Nevim jestli by pak pri nastaveni kontroleru na 100% by bylo pri 66km/h bylo 110kN ale podlemne by to za pokus stal.
Podívej,snažíme se o maximální realitu,takže přepisovat tažné sily je jaksi špatné,např. 140 jak píšeš,má max.tažnou sílu 212kN,ale trvalou jen 110kN.Adheze souvisí s počtem hnaných náprav a hmotností lokomotivy a dalšími třemi koeficienty,které se musí spočítat podle skutečnosti.To co navrhuješ nemá s proudy motorů a adhezí nic společného,každý motor má povolený max proud,přes který nemůže jít.Lokomotiva není auto,kterému můžeš protočit kola pouhým razantním přidáním plynu při rozjezdu.Samozřejmě při 100% kontroleru máš mít max.tažnou sílu,ale tam jsi omezen proudem motorů,to by lépe vysvětlil Bob_57.Ale jaksi nechápu,o co ti vlastně jde,zvýšením tažné síly a omezením adheze jde loko zákonitě do skluzu,protože nebude schopna ten velký výkon jednoduše přenést z kol na koleje,protože jsi zmenšil adhezi a tím i sílu mezi kolem a kolejnicí.
 
Petr Novák napsal:
122 030-0 napsal:
Chtel jsem se tady zeptat kdyby se trebas u 140 nastavilo u maxforce a i u MaxContinousForce nastavilo misto 212kN 424kN a omezilo by se to adhezi tz. jeste jsem to nejak nepocital nebo jsem to nejak neskousel ze kdyz v kabine jsou ampermetry a maji hodnotu 0-800A coz znamena ze u tech 800A je 424kN by bylo u 400A 212kN a vice by se nemohlo protoze by to omezovala adheze?! Nevim jestli by pak pri nastaveni kontroleru na 100% by bylo pri 66km/h bylo 110kN ale podlemne by to za pokus stal.
Podívej,snažíme se o maximální realitu,takže přepisovat tažné sily je jaksi špatné,např. 140 jak píšeš,má max.tažnou sílu 212kN,ale trvalou jen 110kN.Adheze souvisí s počtem hnaných náprav a hmotností lokomotivy a dalšími třemi koeficienty,které se musí spočítat podle skutečnosti.To co navrhuješ nemá s proudy motorů a adhezí nic společného,každý motor má povolený max proud,přes který nemůže jít.Lokomotiva není auto,kterému můžeš protočit kola pouhým razantním přidáním plynu při rozjezdu.Samozřejmě při 100% kontroleru máš mít max.tažnou sílu,ale tam jsi omezen proudem motorů,to by lépe vysvětlil Bob_57.Ale jaksi nechápu,o co ti vlastně jde,zvýšením tažné síly a omezením adheze jde loko zákonitě do skluzu,protože nebude schopna ten velký výkon jednoduše přenést z kol na koleje,protože jsi zmenšil adhezi a tím i sílu mezi kolem a kolejnicí.
Takze kdyz se rozjizdi vlak tak se nerozjizdi na maximalni taznou silu? Nejsem znalec jo :) jen kdyz se rozjizdim treba v te aktivite uzol CT od kebarka tak se rozjizdim podle tech budiku ampermetru a rozjizdim se kolem tech 400A a ja jsem myslel ze tam by mela byt max. tazna sila tedy tech 212kN a podle mne tam neni takova sila tak jsem proto bral podle tach budiku. Mozna se mylim ale jen me to trochu zarazilo :D
 
Rozjížděj se podle citu,každá loko se chová jinak a také podle toho,co máš zavěšené za zadkem,jak říkají fírové.Pokud máš nízko nastavený výkon,aby nedošlo k prokluzu,tak se rozjíždíš na maximální v tu chvíli možný výkon,tj.loko je schopna přenést výkon z obvodu kol na koleje.140 je dost těžká na to,aby při rozjezdu nešla do prokluzu,pokud tam nenasypeš hned při startu vysoký výkon.Pokud chceš jezdit,tak tažné síly a max.proud neřeš,jezdi tak,aby loko nešla do skluzu a plynule se rozjela.Tu aktivitu jsem nejel,takže nemohu poradit.Obecně -pokud se rozjíždíš s těžkým vlakem,nezáleží na tom,zda je to rychlík či náklad,přidávat jízdní stupně pomalu,prostě chce to cit a poslouchat,co loko dělá.Žádný učený z nebe nespadl,chce to praxi.Něco jiného je pak 810,ta má jinak nastavený přenos výkonu,tam hned ze začátku musíš nasypat alespoň 70% výkonu,aby jsi se rozjel rozumnou rychlostí.Chce to jen zkoušet s citem a časem na to přijdeš sám. :lol:
 
Dejv napsal:
Ppoollll:
Pochopil jsi to správně, jen snad upřesnění ke 4. řádku:

75 - a víc = opět skoková změna dolů (z MaxContinuousForce na nějakou hodnotu - ta nevím, odkud se bere) a postupné snižování

Ostatně ty skoky jsou viditelné i při pohledu na ampérmetr. Čím jsou si hodnoty MaxForce a MaxContinuousForce bližší, tím jsou skoky menší, při shodných hodnotách je průběh nejplynulejší.

Takže bych doporučil zadávat hodnoty max. tažné síly do obou údajů, tj. shodné. Konkrétně v případě bobiny by to tedy bylo
MaxForce(212kN)
MaxContinousForce(212kN)

Zkusil jsem si to změřit pomocí TRACTION_BRAKING DIGITAL, a síla 110kN vyšla při rychlosti 74km/h. Jen tak mimochodem, nevíte někdo, jaká je trvalá rychlost při udávané trvalé tažné síle (110kN) řady 140? (pokud je to někde kolem těch 74, tak je to uplně super).

Pokud zadám MaxForce(212kN) a MaxContinousForce(110kN), tak 110kN končí někde na 67km/h a při této rychlosti skáče na nějakých 80kN, při 74km/h (pro porovnání s předchozím případem) je síla cca 74kN.

Myslím, že hodnoty MaxForce(212kN) a MaxContinousForce(212kN), tj. shodné, jsou prostě pro jízdu nejreálnější. Tímto způsobem to mám ve svém trainsetu u elektrik zavedeno. Samozřejmě u každé řady je údaj jiný (podle tabulkové max. tažné síly), ale MaxForce a MaxContinuousForce vždy shodné.
A jak jste udelal aby jste mohl merit pomoci TRACTION_BRAKING DIGITAL kde to mam hledat??
 
122 030-0 napsal:
Takze kdyz se rozjizdi vlak tak se nerozjizdi na maximalni taznou silu? Nejsem znalec jo :) jen kdyz se rozjizdim treba v te aktivite uzol CT od kebarka tak se rozjizdim podle tech budiku ampermetru a rozjizdim se kolem tech 400A a ja jsem myslel ze tam by mela byt max. tazna sila tedy tech 212kN a podle mne tam neni takova sila tak jsem proto bral podle tach budiku. Mozna se mylim ale jen me to trochu zarazilo :D

Každá mašinka se stejnosměrnými trakčními motory se teoreticky rozjíždí s maximálním momentem, je to dáno charakteristikou tohoto pohonu. Teoreticky je záběrový moment DC trakčního motoru v nulových otáčkách neomezený, ale to je jen teorie. V praxi je záběrový moment limitován právě pracovním proudem ve vinutí motoru (a nejen tam), tady funguje přímá úměra. Dokonce platí i to, že takovýto motor nelze bez omezení buzení ze záběru prudce odlehčit, mohlo by teoreticky dojít k nekontrolovanému nárůstu otáček motoru a jeho destrukci (berte mě s rezervou je to jen teorie, ale né nereálná). Proto je prokluz i z tohoto hlediska nebezpečný a vetšinou je ošetřený příslušnými prvky.
 
Back
Nahoře