851Nemizím
Cestující
Howky, jak ti to tedy fungovalo, mám po ruce jednu OBE 1.
Pulty - aky sa da zohnat, ako by sa dali ev. vyrobit, ...
- Tvůrce vlákna Miloslav Vlček
- Datum začátku
paashi
Posunovač
Nemáte někdo doma RailDriver (http://raildriver.com/)? Potřeboval bych zjistit PID a VID, pod kterým se hlásí RailDriver do počítače. Pracujeme na "emulátoru" s procesorem Freescale K60. V konečném důsledku to bude řešení stavěné na více binárních i analogových vstupů a výstupů, ušité na míru našim lokomotivám...
David Hájek
Pomocník strojvedoucího
Howky napsal:Tak 5ks pokeys objednáno
Zdravím,
tak jestli platí rovnice 5 x PoKeys 56U = 5 x loko-pult , bylo by to super.
Kdyby jste někdo chtěl s něčím poradit či přímo na pultech strojů 742 či 749 skouknout nějaká řešení, stále platí má nabídka pomoci.
Tak ať se všem výzkumníkům a "pultařům" práce daří.
David
Naposled editoval moderátor:
smekac
Cestující
Howky napsal:
No v aby se neřeklo že se v Praze nic neděje, i když to přímo nesouvisí s pokeys. Tady je malá ukázka jak funguje Mirel v03 při přenosu návěstí z PC.
https://www.youtube.com/watch?v=PB89axyOAnI&list=UU25-4xd_bismxCn0TUppGyw&index=2
Mám zpracováno i počáteční nastavení po zapnutí, tj nastavení režimu, stanovené rychlosti. Ale o tom jindy
. Až bude přenos dat z PC tak bude i hlídat rychlost takže to nebude jen nějaká pasivní okrasa 
David Hájek
Pomocník strojvedoucího
smekac napsal:... Až bude přenos dat z PC tak bude i hlídat rychlost takže to nebude jen nějaká pasivní okrasa
Zdravím,
vypadá to zajímavě.
Ta zmínka o přenosu dat z PC naznačuje nějakou práci na řešení tohoto dosud neřešeného (neřešitelného) zádrhelu nebo je to také jen zbožné přání ?
David
Naposled editoval moderátor:
smekac
Cestující
Zbožné přání určitě ne, na řešení se pracuje, ve výrobě je "kabina" která bude v podstatě jen šedý proužek, kde budou vypisovány údaje od rychlosti, přes tlak a jiné blbinky, ty budou čteny programem v PC a posílány přes seriový port na můj "CRC" který bude rozesílat informace pro další jednotky jako rychloměr, NO, barometry aj. V podstatě je to už vymyšlené ale bohužel realizace už je pomalejší, ale nadějná ...
který bude rozesílat informace pro další jednotky jako rychloměr, NO, barometry aj. V podstatě je to už vymyšlené ale bohužel realizace už je pomalejší, ale nadějná ...
David Hájek
Pomocník strojvedoucího
smekac napsal:... a bude toho umět trochu víc
Zdravím,
co se týče skutečného rychloměru, bude se problematika jeho "rozpohybování" řešit se vším všudy (software, převodník, pohon) ?
Jestliže ano, v každém případě nebude to řešení pohonu žádná sranda. Je totiž třeba hned na začátku řešení poblemantiky pohonu rychloměru zvážit, zda se použije originální selsyn (zde se ale musí uvažovat o napětích 24,48 či 60 V) nebo to řešit motorem krokovým (dají se sehnat tuším na 12 nebo 24 V) což by bylo bezpochyby přijatelnější. Osobně jsem ale ve "výzkumu" pohonu rychloměru dále nepokročil netušíce jaký výkon motorku by bylo zapotřebí. "Naslepo" ale žádné krokové motorky kupovat nemohu, protože by to bylo finančně likvidační.
Ohledně selsynů, k dispozici jsou v drtivé většině jen ty pro napětí 60V, které se použivaly na likvidovaných motorových lokomotivách. V Žilině pánové zkoušeli pohon s originálním selsynem a prý se dílo dařilo. Použil se ale selsyn pro 24V, který se používá např. u rychloměrů vozů ř.810. Sehnat takovýto selsyn je ale prý velká "haluz".
Jestliže by se tedy "v Praze" našlo nějaké softwarové a převodníkové řešení pohonu rychloměru (ať již pro originální selsyn 60V nebo motory krokové), rád pomohu s hardwarem (soustruh a Ferona jsou k dispozici).
David
smekac
Cestující
Ono u mě to bude v podstatě snadnější, jelikož se uplně nedostává originálních dílů pro kabinu řady 162 po vzoru RJ, tak se ubírám cestou vlastní výroby. Takže nejsem nijak omezen konstrukcí reálného rychloměru. Bude se jednat o ovládání přes servo a procesory PICAXE, kde je ovládání serva jedním příkazem. V případě rychloměru bude tedy základní poloha serva na 0km/h, picka přijme data z pultu, převede to na stupně odpovídající dané rychlosti, a pohne se servem, a je vyřešeno.
paashi
Posunovač
Pokud by vás zajímalo, co by stálo řešení na originálním selsynu, tak je to následující (naše řešení - vedl jsem diplomanta):
- rychloměr z 810 (nebo jiného vozidla s napětím baterie 24V)
- trojfázový střídač + řídící deska (složené ze systému Freescale Tower): cca 300,- dolarů (včetně BLDC motoru - lze použít jako náhrada originálního selsynu)
- zdroj 24 VDC / 4 A
- cca týden programování
Střídač se dá samozřejmě postavit i na vyšší napětí a hlavně z integrovaných nebo diskrétních součástek výrazně levněji, ale i s plošným spojem to pod 100,- EUR (2500,- Kč) nepůjde. Záleží na tom, jaké kdo má možnosti. Pokud krokový motor, tak řešení může být výrazně níže (odhad 30,- EUR i s řízením a výrobou), i řízení je jednoduché a dá se pochopit a naprogramovat za chvilku. Jen tím přijdete o to milé cvakání. Takže pokud krokáč, to už bych se ohlížel po výrobě makety nových rychloměrů - tam jsou krokové motory i v originálu.
Jen poznámka: pracujeme na řešení pro OpenRails, kde je možné vytáhnout si z programu cokoliv, a tvoříme pult loko řady 240. Řešení je postaveno na modulárním systému Freescale Tower, který je poměrně dobře zpracován i pro trvalé nasazení a nestojí "tolik". Uvažujeme zatím, že i s jednou vstupně-výstupní deskou by se hardware elektroniky vešel pod 120,-EUR, s pohonem rychloměru cca 150 - 250,- EUR. Program a pult by si každý postavil vlastní. Výsledkem by mohl být funkční ovládací pult (8 nebo 16 světelných indikátorů, 22 nebo 44 bin. vstupů, 4 nebo 8 analogových výstupů, ovládání a indikace brzdy = dva brzdiče a 3 tlakoměry, rychloměr). Doufám, že je to ideální pro školy, protože celkově (i s pultem) by to mohlo vyjít pod 1000,- EUR, což je zlomek proti tomu, co je vidět ve světě za plnohodnotné simulátory a mohlo by to být pod úřední hranicí, která komplikuje nákup dražších zákaznických řešení.
- rychloměr z 810 (nebo jiného vozidla s napětím baterie 24V)
- trojfázový střídač + řídící deska (složené ze systému Freescale Tower): cca 300,- dolarů (včetně BLDC motoru - lze použít jako náhrada originálního selsynu)
- zdroj 24 VDC / 4 A
- cca týden programování
Střídač se dá samozřejmě postavit i na vyšší napětí a hlavně z integrovaných nebo diskrétních součástek výrazně levněji, ale i s plošným spojem to pod 100,- EUR (2500,- Kč) nepůjde. Záleží na tom, jaké kdo má možnosti. Pokud krokový motor, tak řešení může být výrazně níže (odhad 30,- EUR i s řízením a výrobou), i řízení je jednoduché a dá se pochopit a naprogramovat za chvilku. Jen tím přijdete o to milé cvakání. Takže pokud krokáč, to už bych se ohlížel po výrobě makety nových rychloměrů - tam jsou krokové motory i v originálu.
Jen poznámka: pracujeme na řešení pro OpenRails, kde je možné vytáhnout si z programu cokoliv, a tvoříme pult loko řady 240. Řešení je postaveno na modulárním systému Freescale Tower, který je poměrně dobře zpracován i pro trvalé nasazení a nestojí "tolik". Uvažujeme zatím, že i s jednou vstupně-výstupní deskou by se hardware elektroniky vešel pod 120,-EUR, s pohonem rychloměru cca 150 - 250,- EUR. Program a pult by si každý postavil vlastní. Výsledkem by mohl být funkční ovládací pult (8 nebo 16 světelných indikátorů, 22 nebo 44 bin. vstupů, 4 nebo 8 analogových výstupů, ovládání a indikace brzdy = dva brzdiče a 3 tlakoměry, rychloměr). Doufám, že je to ideální pro školy, protože celkově (i s pultem) by to mohlo vyjít pod 1000,- EUR, což je zlomek proti tomu, co je vidět ve světě za plnohodnotné simulátory a mohlo by to být pod úřední hranicí, která komplikuje nákup dražších zákaznických řešení.
David Hájek
Pomocník strojvedoucího
paashi napsal:
Zdravím
a děkuji za informace. Jak tak čtu, bude třeba začít šetřit.
S krokovými motory žádné zkušenosti nemám, tak bych "nadhodil" zatím čistě teoretické řešení.
Doma jsem laboroval s stejnosměrným motorkem pohonů stěračů os.automobilu a problém byl v tom, že bylo zapotřebí překonat velký mechanický odpor mechanismu rychloměru k tomu, aby se mechanismus vůbec "rozjel". Vyzkoušena i regulace pulsní s nevyhovujícím výsledkem. Co jsem ale vysledoval, vždy po zastavení motorku rychloměr ještě cca.3 sekundy "cvakal" a rafika indikovala rychlost. Jestliže by se tedy použil motor krokový, mohlo by se jeho řízení nastavit tak, aby jeho otáčky (krokování) odpovídaly rozsahu otáčkám původního selsynu ? Jak tak koukám na kocouří rychloměr, na štítku je uvedeno, že max. indikovatelná rychlost 150 km/h odpovídá 800 otáčkám selsynu.
Jestliže jsem vše pochopil správně, je v případě pultu pro OpenRails možné použít i kombinaci PoKeys (mé pulty) + Vámi vyvíjený samostatný pohon skutečného rychloměru (uvažuji zde o řešení s krokovým motorem) ?
A dotaz poslední - jaký výkon musí mít motor (např. Vámi použitý BDLC), aby byl schopen plynule pohánět rychloměr ? Na původních selsynech takový parametr nikde uveden není.
Abych pravdu napsal, pohyb rafik manometrů apod. klidně (zatím) oželím, ale ten funkční rychloměr hodně chybí.
Předem děkuji za případné odpovědi.
David
David Hájek
Pomocník strojvedoucího
Když ratolesti i mamka , taťka se může po nocích věnovat .
Výsledkem jsou zatím další dvě verze optických snímačů otáček (enkoderů) OSO 3 a 4. Vzhledem k tomu, že jednička či dvojka (viz. příspěvek č.709) je použitelná jen pro kontrolery u kterých jsou clonky od sebe relativně daleko, bylo ještě třeba něco vyšpekulovat pro brzdič BS 2, kde jsou clonky (drážky) v kotoučku dost „na husto“. Stále byla také snaha nahradit již běžně nedostupné IR tranzistory (dva v jednom pouzdře) používané v PC myších.
Opět tedy byly použity vysílací IR diody L-NP-13C1 a přijímací IR tranzistory L-NP-3C1 s tím, že pro OSO 4 byla po úpravě (zvětšení) desky spojů zvolena alternativní vysílací dioda L-7104F3C. Všechny uvedené součástky jsou dostupné např. u firmy GME.
Zatímco u verze OSO 1 a OSO 2 jsou diody k sobě přilepeny svými "vrcholy" a hrany clonky, která pak prerušuje IR záření, mohou být vůči diodě a tranzistorům umístěny přímo svisle, u verzí OSO 3 a OSO 4 jsou přijímací oblasti tranzistorů umístěny přímo nad sebou (a za sebou) a hrany clonky tak musí být vůči diodě a tranzistorům vytvořeny pod vhodně zvoleným úhlem. U optických enkoderů obecně jde totiž o to, že při pohybu clonky se musí "zastínit" vždy jeden přijímací IR tranzistor dříve než druhý. V níže uvedeném případě se tak při pohybu clonky doleva zastíní dříve tranzistor "B" a poté "A". Když by se clonka vracela zpět, dříve by se zastínil tranzistor "A" a až potom "B". Oba impulsy "A" a "B" pak PoKeys po námi zadaném nastavení zpracuje a do PC pak budou odeslány „stisky“ patřičných kláves pro brždění nebo odbrždění průběžné brzdy.
Výše uvedené je možné považovat také jako základ pro případný další výzkum a vývoj. Bude-li mít někdo zájem o obrazce spojů, stačí si o ně napsat.
David
Výsledkem jsou zatím další dvě verze optických snímačů otáček (enkoderů) OSO 3 a 4. Vzhledem k tomu, že jednička či dvojka (viz. příspěvek č.709) je použitelná jen pro kontrolery u kterých jsou clonky od sebe relativně daleko, bylo ještě třeba něco vyšpekulovat pro brzdič BS 2, kde jsou clonky (drážky) v kotoučku dost „na husto“. Stále byla také snaha nahradit již běžně nedostupné IR tranzistory (dva v jednom pouzdře) používané v PC myších.
Opět tedy byly použity vysílací IR diody L-NP-13C1 a přijímací IR tranzistory L-NP-3C1 s tím, že pro OSO 4 byla po úpravě (zvětšení) desky spojů zvolena alternativní vysílací dioda L-7104F3C. Všechny uvedené součástky jsou dostupné např. u firmy GME.
Zatímco u verze OSO 1 a OSO 2 jsou diody k sobě přilepeny svými "vrcholy" a hrany clonky, která pak prerušuje IR záření, mohou být vůči diodě a tranzistorům umístěny přímo svisle, u verzí OSO 3 a OSO 4 jsou přijímací oblasti tranzistorů umístěny přímo nad sebou (a za sebou) a hrany clonky tak musí být vůči diodě a tranzistorům vytvořeny pod vhodně zvoleným úhlem. U optických enkoderů obecně jde totiž o to, že při pohybu clonky se musí "zastínit" vždy jeden přijímací IR tranzistor dříve než druhý. V níže uvedeném případě se tak při pohybu clonky doleva zastíní dříve tranzistor "B" a poté "A". Když by se clonka vracela zpět, dříve by se zastínil tranzistor "A" a až potom "B". Oba impulsy "A" a "B" pak PoKeys po námi zadaném nastavení zpracuje a do PC pak budou odeslány „stisky“ patřičných kláves pro brždění nebo odbrždění průběžné brzdy.
Výše uvedené je možné považovat také jako základ pro případný další výzkum a vývoj.
Bude-li mít někdo zájem o obrazce spojů, stačí si o ně napsat.David
Naposled editoval moderátor:
