D
dswp
Host
prosim,mohl by mi sem napsat nebo dat odkaz na nejaky strucny navod,jak si vyrobit vlastni trat v editoru?bloumal jsem na foru,ale na nic jsem neprisel.dik za kazdou radu dopredu.
D
dswp
Host
mikulda:dik,ale asi by bylo lepsi,aby to bylo cesky.
D
dswp
Host
petr95:dik moc,pomohlo mi to,ale moc jsem se nedozvedel.
dswp napsal:
Ak ti nestačí to, čo je popísané tu na fóre v téme stavba tratí, riešenie je celkom jednoduché, obsiahnu ho nasledujúce tri body:
1) Prelúskaj sa tým tak, ako to urobili mnohí pred tebou ( Z. Šemora, Stavitelxx, Jene, Tygy, Šnek, J. Harkabus, Perinax, Tomáš Volejník, JiříkTK, Křupan, Tom Kanka, Mikulda, Duuso s Dráčikom a mnohí ďalší, na ktorých si v tejto chvíli nespomeniem ... )
2) Najmi si osobného inštruktora, ktorý ťa všetkým trpezlivo prevedie a poukazuje ti čo a ako.
3) Nerob nič, pretože bez poriadnej dávky trpezlivosti, snahy, sebazapretia a množstva strateného času z toho aj tak zrejme nič nebude.
Takých, čo išli s bubnom na zajace, vytrubujúc čo všetko postavia je viac než dosť - zbytky ich márnych pokusov ešte dodnes trčia ako výstraha všetkým, ktorí si myslia, že postaviť použiteľnú trať je hračka.
Ano, je to hračka pre toho kto vytrvá, koho nezlomí prvý, druhý, tretí ani stý problém, kto tomu obetuje svoj voľný čas čítajúci týždne, mesiace a nezriedka roky tvrdej práce ...
PS: to ovšem platí pre všetkých, ktorí sa pokúšajú niečo tvoriť, nielen staviteľov tratí - či už začínajúcich modelárov, skinárov, aktivitárov, zvukárov, kabínarov ...
D
dswp
Host
hm,neco na tom bude.
JiříkTK
Pomocník strojvedoucího
Přesný návod není ani možno vytvořit. To je jako když bychom napsali návod na malování olejovými barvami. Věděli bychom, jaké barvy použít, jak je míchat, jak je přizpůsobit určitým podkladovým materiálům, jak napodobit určité struktury, jak je nechat prolínat, jak ...... Ale to ještě neznamená, že namalujeme slušný obraz. Protože ten obraz a stejně tak trať vyžaduje ještě i něco jiného. A všimni si, jedeš po určité trati a ačkoli tam nenacházíš žádné technické chyby, není to tak nějak ono. A pak si vezmeš jinou trať a ono tam ty domky občas i nesedí, sem tam poletuje nějaký strom, ale má to šmrnc, má to život. Stavba tratě, to není jen znalost postupů a zkušenosti, ale také cit pro krajinu a pro detaily, .... s tím, že jsi omezen možnostmi MSTS.
D
dswp
Host
jasne,ale bylo by dobre udelat tramvajovou sit,kdyz uz je olomoucka, ostravska a plzenska ne?praha do toho dobre zapada.
p.s.to,ze stavim tramvajovou sit praha,delam to jen tak,ze proste chci,ne ze to je moje prace a ja beru slusny penize,takze to nedelam jen proto,aby to ,,zapadlo"
p.s.to,ze stavim tramvajovou sit praha,delam to jen tak,ze proste chci,ne ze to je moje prace a ja beru slusny penize,takze to nedelam jen proto,aby to ,,zapadlo"
Ad dswp:
Držím palce při stavbě v MSTS. Nic méně dovolil bych si (ve vší slušnosti) několik drobných upozornění.
Stavba kolejové sítě DP Praha je hezký záměr, leč skrývá v sobě některé problémy, které i prokročilejšího stavitele dokážou dovést na okraj zešílení končícího smazáním rozestavěné trati včetně programu MSTS.
První klíčový problém je kvalitní rozvaha stavby kolejové sítě tak, aby při pozdějších jízdách v této síti nedošlo k uzavření dráhy vozem projeté s drahou budoucí do kruhu. To MSTS nesnáší a vše končí totální pádem.
Z tohoto faktu vyplývá, že vlastní stavbě musí předcházet kvalitní rozvaha jak síť uspořádat, aby ji MSTS schroustal bez dalších problémů. Z tohoto totiž logicky vznikne stav kdy se stavitel bude muset odchýlit od reálné skutečnosti a mistrovství začíná tehdy, když toto učiní a běžný uživatel si toho téměř nevšimne. A to prosím hovořím o stávající "zdevastované" síti pražských tramvají. Stav sítě let 60. minulého století by byl tvrdým oříškem i pro takové stavitelské Mistry jako Z.Šemora, Stavitelxx, Mikulda, Tygy, PepaH ... mohl bych jmenovat daleko více ....
Druhý problém je počet objektů v kvadrantu. I přes velké vylepšení díky MSTS-BIN je hranice kolem 2200 už hranicí stability. Na první pohled se to zdá vysoké číslo. Pro trať volnou krajinou je to super. Pro trať v husté městské zástavbě je tomu už trochu jinak. Sám jsem si "za....." (zaneřádil) jeden kvadrant v centru města nad uvedenou hranici a teď nevím co s tím. Zahodit celé, začít znovu ? ? ? Věčná Hamletova otázka.
Vždyť i stavitel kvalitní ostravské tram sítě (tuším, že to byl Vlado), než se pustil do reálné Ostravy tak se vyučil na tram tratích fiktivního města.
Byl bych nerad, aby můj příspěvek byl vnímán jako pokus o odrazení stavitele od záměru stavby. Chraň Přírodo - vždyť sám budu mezi prvními kdo bude trpělivě čekat ve frontě na dokončení Vámi zamýšlené stavby ! ! ! Přál bych si aby jste se vyvaroval zbytečných zklamání, která by spěla k nezdaru projektu.
Můj malý soukromý tip jak začít by vypadal asi takto:
Vybral bych nějakou trochu provozně ucelenější část/čtvrť Prahy. Napadá mne třeba Praha 6 - v rozsahu Divoká Šárka - Kulaťák - Prašný most - Petřiny. Teréně je to zajímavé, ALE nejsou tam extra složité modely staveb nutné k modelování dle originálu - dalo by se vystačit s existujícími. V oblasti by již byla ucelená provozní linka (č. 2) a v tomto regionku by jste postupně získával potřebné další zkušenosti pro další výstavbu (najmě centra).
Závěrem tedy přeji hodně zdaru a věřím, že každý trochu zkušenější stavitel Vám bude při konkrétních dotazech nápomocen.
Držím palce při stavbě v MSTS. Nic méně dovolil bych si (ve vší slušnosti) několik drobných upozornění.
Stavba kolejové sítě DP Praha je hezký záměr, leč skrývá v sobě některé problémy, které i prokročilejšího stavitele dokážou dovést na okraj zešílení končícího smazáním rozestavěné trati včetně programu MSTS.
První klíčový problém je kvalitní rozvaha stavby kolejové sítě tak, aby při pozdějších jízdách v této síti nedošlo k uzavření dráhy vozem projeté s drahou budoucí do kruhu. To MSTS nesnáší a vše končí totální pádem.
Z tohoto faktu vyplývá, že vlastní stavbě musí předcházet kvalitní rozvaha jak síť uspořádat, aby ji MSTS schroustal bez dalších problémů. Z tohoto totiž logicky vznikne stav kdy se stavitel bude muset odchýlit od reálné skutečnosti a mistrovství začíná tehdy, když toto učiní a běžný uživatel si toho téměř nevšimne. A to prosím hovořím o stávající "zdevastované" síti pražských tramvají. Stav sítě let 60. minulého století by byl tvrdým oříškem i pro takové stavitelské Mistry jako Z.Šemora, Stavitelxx, Mikulda, Tygy, PepaH ... mohl bych jmenovat daleko více ....
Druhý problém je počet objektů v kvadrantu. I přes velké vylepšení díky MSTS-BIN je hranice kolem 2200 už hranicí stability. Na první pohled se to zdá vysoké číslo. Pro trať volnou krajinou je to super. Pro trať v husté městské zástavbě je tomu už trochu jinak. Sám jsem si "za....." (zaneřádil) jeden kvadrant v centru města nad uvedenou hranici a teď nevím co s tím. Zahodit celé, začít znovu ? ? ? Věčná Hamletova otázka.
Vždyť i stavitel kvalitní ostravské tram sítě (tuším, že to byl Vlado), než se pustil do reálné Ostravy tak se vyučil na tram tratích fiktivního města.
Byl bych nerad, aby můj příspěvek byl vnímán jako pokus o odrazení stavitele od záměru stavby. Chraň Přírodo - vždyť sám budu mezi prvními kdo bude trpělivě čekat ve frontě na dokončení Vámi zamýšlené stavby ! ! ! Přál bych si aby jste se vyvaroval zbytečných zklamání, která by spěla k nezdaru projektu.
Můj malý soukromý tip jak začít by vypadal asi takto:
Vybral bych nějakou trochu provozně ucelenější část/čtvrť Prahy. Napadá mne třeba Praha 6 - v rozsahu Divoká Šárka - Kulaťák - Prašný most - Petřiny. Teréně je to zajímavé, ALE nejsou tam extra složité modely staveb nutné k modelování dle originálu - dalo by se vystačit s existujícími. V oblasti by již byla ucelená provozní linka (č. 2) a v tomto regionku by jste postupně získával potřebné další zkušenosti pro další výstavbu (najmě centra).
Závěrem tedy přeji hodně zdaru a věřím, že každý trochu zkušenější stavitel Vám bude při konkrétních dotazech nápomocen.
D
dswp
Host
dekuji za rady a podporu ve stavbe,nicmene prinasim odpovedi na ty dve otazky:
1)se smyckama se chci vyporadat stejne jako jenda.ten ve smickach udelal vyhybky,ktere ovsem nikam nevedly,ale presto to funguje.jenom to neni tak hezke,ale lepsi neco nez nic.
2)budovy bych delal okolni(samozrejme),ale ctvrtina okoli,kde je trat jsou spis parky,a staci tam davat budovy stejne,tak aby se tam objevili treba za 3 minuty.normalni clovek si toho ani nevsimne.
jeste jednou diky a preji dobry vecer.
1)se smyckama se chci vyporadat stejne jako jenda.ten ve smickach udelal vyhybky,ktere ovsem nikam nevedly,ale presto to funguje.jenom to neni tak hezke,ale lepsi neco nez nic.
2)budovy bych delal okolni(samozrejme),ale ctvrtina okoli,kde je trat jsou spis parky,a staci tam davat budovy stejne,tak aby se tam objevili treba za 3 minuty.normalni clovek si toho ani nevsimne.
jeste jednou diky a preji dobry vecer.
Jenda
Skladník
Necelé dva roky zpět jsem v MSTS začínal, neuměl jsem vůbec nic - ani položit kolej, nic 
Základní informace mi řekl Vlado (autor MSTS Ostrava) a vše ostatní jsem vyčetl zde na foru, jsou tu bezvadný návody a rady. Na mnoho "vychytávek" jsem přišel postupně, takže i teď jsem si vědom mnoha "začátečnických" chyb v Olomouci. Díky obrovským ohlasům jsem se nakonec přeci jen rozhodl trať vydat a ti co ji mají jsou dle reakcí spokojeni - tímto jsem chtěl naznačit, že i když to teď může staviteli připadat beznadějné, opravdu to jde. Samozřejmě to obnáší přemíru trpělivosti a volného času. Hlavně v kolejové části je dobré si dát záležet, já už teď vím, že by Olomouc potřebovala kolejově hodně poupravit, ale to by znamenalo předělat hodně míst tratě a všechny aktivity... tak jsem od toho nakonec upustil a raděj se zabývám něčím novějším, kde využívám zkušenosti získané na Olomouci. Určitě byl dobrý nápad, že jsem se začal učit na tak malé kolejové síti.
Nuže, hlavně trpělivost a neházet flintu do žita když to hned nepůjde tak, jak si budeš přát, i když sis vzal těžký oříšek... Spíš než řešením aktivit na tvém webu bych se být tebou zabýval dokumentací tratě, pak jde stavba o hodně líp...
Základní informace mi řekl Vlado (autor MSTS Ostrava) a vše ostatní jsem vyčetl zde na foru, jsou tu bezvadný návody a rady. Na mnoho "vychytávek" jsem přišel postupně, takže i teď jsem si vědom mnoha "začátečnických" chyb v Olomouci. Díky obrovským ohlasům jsem se nakonec přeci jen rozhodl trať vydat a ti co ji mají jsou dle reakcí spokojeni - tímto jsem chtěl naznačit, že i když to teď může staviteli připadat beznadějné, opravdu to jde. Samozřejmě to obnáší přemíru trpělivosti a volného času. Hlavně v kolejové části je dobré si dát záležet, já už teď vím, že by Olomouc potřebovala kolejově hodně poupravit, ale to by znamenalo předělat hodně míst tratě a všechny aktivity... tak jsem od toho nakonec upustil a raděj se zabývám něčím novějším, kde využívám zkušenosti získané na Olomouci. Určitě byl dobrý nápad, že jsem se začal učit na tak malé kolejové síti. Nuže, hlavně trpělivost a neházet flintu do žita když to hned nepůjde tak, jak si budeš přát, i když sis vzal těžký oříšek... Spíš než řešením aktivit na tvém webu bych se být tebou zabýval dokumentací tratě, pak jde stavba o hodně líp...
JiříkTK
Pomocník strojvedoucího
Jako čtvrtou trať jsem se vrhnul do maličké tramvajové sítě, samozřejmě, jak už u mne bývá zvykem, posazené do let sedmdesátých. Celá síť má pouze 4 čtverce a přesto mi trvala 4 měsíce a v sychravé dny volna od nevidím do nevidím. Je to mnohem a mnohem těžší, než stavět železniční trať ve volné krajině. Tady je vše vidět, nic se nemůže odflinknout.
Pepeho návrh postavit pro začátek jen ucelenou část Prahy je velmi smysluplný. Pokračovat se dá kdykoli. A rozvaha předem a zkoušení na zelené ploše kvůli cyklení tras je nezbytně nutné. Popral jsem se s ním i v mém fiktivním Hradci. Nešlo vše udělat tak, jak jsem zamýšlel.
Pepeho návrh postavit pro začátek jen ucelenou část Prahy je velmi smysluplný. Pokračovat se dá kdykoli. A rozvaha předem a zkoušení na zelené ploše kvůli cyklení tras je nezbytně nutné. Popral jsem se s ním i v mém fiktivním Hradci. Nešlo vše udělat tak, jak jsem zamýšlel.
Já jsem se tedy snažil těmto výhybkám vyhnout, no uvidíme, zda a jak se zadařilo.dswp napsal:
V tak velkém městě se Ti budou budovy (zejména ty nevýrazné) muset opakovat mnohem častěji.dswp napsal:
Naposled editoval moderátor:
Doplněk:
Díky za odpověď - leč zatím nejlepší systém zabezpečení Tram systému jsem viděl u Vlada - Ostrava. Olomouc neznám a tak jen tuším z obsahu příspěvků, že je zabezpečena na smyčkách zmíněnými výhybkami "do nikam". Nic proti tomu je to plnohodnotně funkční ale pouze pro Aktivity. Lidé kteří z nějakých osobních důvodů dávají přednost režimu "Volná jízda" by ale v Olomouci moc neuspěli - resp. udělali by od každé linky jen jedno kolo ....
Proto se mi líbilo u Vlada, že měl na paměti i tyto "exoty" (mezi něž se s hrdostí řadím také) a po mnou vlastních opravdu drobných úpravách mohu jezdit volnou jízdou až do utahání mého PC ....
Celý vtip tohoto řešení spočívá v tom, že vybraná skupina konečných stanic (nemusí být nutně všechny má přerušený volný průjezd vyhybkou do šturciku .... a dále:
Pro "volno-jezdce" jsou zde dva základní způsoby řešení dalších úprav :
1)
pro dvoj- a více kolejné smyčky již v realu - s vyjímkou protisměrných
- z vnější koleje vede opačně orientovaná spojka na kolej vnitřní. Tato musí být ještě před zajišťovací odbočkou do "nikam" (do šturcu)
- vnitřní kolej má navíc jednu výhybku také do "nikam" - jejíž základní postavení je právě do toho "nikam" - je to směr ze kterého tram přijela
- provoz Volná jízdy pak probíhá tak, že se po vjezdu na vnější kolej se odbaví výstup P.T. obecenstva - po té se couvnutím přejede na vnitřní kolej a z ní dráha pokračuje dál na trať.
Tak můžeme jezdit volnou jízdu ..... a současně Aktivisté si mohou nerušeně tvořit Act bez problémů
2)
jednokolejná smyčka
smyčka je upravena tak, že je v ní vyroben navíc jakýsi vratný trojúhleník lidově zvaný triangl. Pokud si představím jednoduchou jednokolejnou smyčku a doplníme ji na kružnici nově vybudovaným spojovacím obloukem mezi výstupem a nástupem. Současně doplníme na opačné straně dvě nové výhybky do "nikam" - první jistí vjezd do výstupní zast. a druhá jistí couvání novým spojovacím obloukem, kdy se tramka obrací jako na trianglu. "Volno-jezdci" tedy z výstupní přecouvají do nástupní a Aktivitáři nejsou omezeni, prostě si toho nadbytečného oblouku nebudou všímat.
Tyto koleje a výhybky navíc lze pak trochu v MSTS zamaskovat nějakou travinou, malým roštím či jinou vegetací nebo i terénem
Jenže problém nemusí být jen díky smyčkám, ale i díky poměrně hodně členité síti kolejí ve vnitřním městě. Čím více se tratě v centru rozdělují a spojují - tím větší riziko uzavřeví dráhy do kruhu. A zde opět smekám před Vlado, anžto ostravská síť je přeci jen výrazně složitější než síť Olomouc a přes všechna úskalí se s nimy vypořádal výborně. I když pro mne bude zajímavé poznání až se k trati Olomouc někdy dostanu - jak se autor vypořádal s novostavbou tratě Tržnice - Hl. nádraží, kterou jsem v dobách svého mládí nezažil. Tam by mohl být také oříšek .....
Takže držím palce. I když vím, že stavba bude trvat nějaký čas - ani to mi nezabrání abych se na ni netěšil "jak malej harant" (nakonec proč jako, že ?)
P.S.
Asi jsem měl vyrobit nějaké obrázky. Ze slohových cvičení jsem míval nejčastěji trojku ....
Díky za odpověď - leč zatím nejlepší systém zabezpečení Tram systému jsem viděl u Vlada - Ostrava. Olomouc neznám a tak jen tuším z obsahu příspěvků, že je zabezpečena na smyčkách zmíněnými výhybkami "do nikam". Nic proti tomu je to plnohodnotně funkční ale pouze pro Aktivity. Lidé kteří z nějakých osobních důvodů dávají přednost režimu "Volná jízda" by ale v Olomouci moc neuspěli - resp. udělali by od každé linky jen jedno kolo ....
Proto se mi líbilo u Vlada, že měl na paměti i tyto "exoty" (mezi něž se s hrdostí řadím také) a po mnou vlastních opravdu drobných úpravách mohu jezdit volnou jízdou až do utahání mého PC ....
Celý vtip tohoto řešení spočívá v tom, že vybraná skupina konečných stanic (nemusí být nutně všechny má přerušený volný průjezd vyhybkou do šturciku .... a dále:
Pro "volno-jezdce" jsou zde dva základní způsoby řešení dalších úprav :
1)
pro dvoj- a více kolejné smyčky již v realu - s vyjímkou protisměrných
- z vnější koleje vede opačně orientovaná spojka na kolej vnitřní. Tato musí být ještě před zajišťovací odbočkou do "nikam" (do šturcu)
- vnitřní kolej má navíc jednu výhybku také do "nikam" - jejíž základní postavení je právě do toho "nikam" - je to směr ze kterého tram přijela
- provoz Volná jízdy pak probíhá tak, že se po vjezdu na vnější kolej se odbaví výstup P.T. obecenstva - po té se couvnutím přejede na vnitřní kolej a z ní dráha pokračuje dál na trať.
Tak můžeme jezdit volnou jízdu ..... a současně Aktivisté si mohou nerušeně tvořit Act bez problémů
2)
jednokolejná smyčka
smyčka je upravena tak, že je v ní vyroben navíc jakýsi vratný trojúhleník lidově zvaný triangl. Pokud si představím jednoduchou jednokolejnou smyčku a doplníme ji na kružnici nově vybudovaným spojovacím obloukem mezi výstupem a nástupem. Současně doplníme na opačné straně dvě nové výhybky do "nikam" - první jistí vjezd do výstupní zast. a druhá jistí couvání novým spojovacím obloukem, kdy se tramka obrací jako na trianglu. "Volno-jezdci" tedy z výstupní přecouvají do nástupní a Aktivitáři nejsou omezeni, prostě si toho nadbytečného oblouku nebudou všímat.
Tyto koleje a výhybky navíc lze pak trochu v MSTS zamaskovat nějakou travinou, malým roštím či jinou vegetací nebo i terénem
Jenže problém nemusí být jen díky smyčkám, ale i díky poměrně hodně členité síti kolejí ve vnitřním městě. Čím více se tratě v centru rozdělují a spojují - tím větší riziko uzavřeví dráhy do kruhu. A zde opět smekám před Vlado, anžto ostravská síť je přeci jen výrazně složitější než síť Olomouc a přes všechna úskalí se s nimy vypořádal výborně. I když pro mne bude zajímavé poznání až se k trati Olomouc někdy dostanu - jak se autor vypořádal s novostavbou tratě Tržnice - Hl. nádraží, kterou jsem v dobách svého mládí nezažil. Tam by mohl být také oříšek .....
Takže držím palce. I když vím, že stavba bude trvat nějaký čas - ani to mi nezabrání abych se na ni netěšil "jak malej harant" (nakonec proč jako, že ?)
P.S.
Asi jsem měl vyrobit nějaké obrázky. Ze slohových cvičení jsem míval nejčastěji trojku ....
Naposled editoval moderátor:
Jenda
Skladník
Jasně, v Ostravě je to určitě řešeno lépe to nezpochybňuji. I když pádů jsem zažil mnohopepeQ-2 napsal:
Ale chtěl bych vidět hráče, který bude jezdit 3 okruhy pořád dokola jednu linku bez okolního provozu i když každý má rád něco jiného, to je jasný. Olomouc se co do velikosti určitě nemůže s Ostravou srovnávat, taky proto, že jsem nic neuměl jsem začal s malým městem. Jiřík to v trati vyřešil velmi elegantně, ovšem to by mi v Olomouci takto bohužel nešlo. A trianglu jsem se chtěl vyvarovat. V read me je psané, co mají hráči dělat, aby jim volná jízda nespadla... jinak v aktivitě jsem udělal jednu zkušební linku a v pohodě jsem odjezdil 8 koleček z Fibichove do Neředína... Ostrava prostě bude a je pořád nejlepší tramvajová trať MSTS - já se aspoň snažil naši malinkou Olomouc propracovat v detailech Ad Mikulda:
Ano jako Velebudice - i když tam se nabízí i řešení s druhou kolejí - to jest přecouvání z vnější na vnitřní (nebo obráceně). Nutno říct, že provozně je přecouvání časově méně náročné než obracení na trianglu - pokud k tomu jsou vhodné stavební podmínky - t.j. vzájemná poloha výstupní a nástupní zastávky
Ad Jenda OL:
Předem se omlouvám pokud jsem se Vás nechtěně dotknul. Je to tím že Vaši trať znám jen z obrázků. Netvrdím že Ostrava je absolutně lepší - samozřejmě že jsou tam chyby, že mi to spadlo atd. Mě se líbilo a líbí že to Vlado měl a má dobře promyšlené. Mojím zvykem je klást důraz na věci dobré a k chybám být tolerantní (nejsou-li úmyslem).
Takže tímto se omlouvám a pokud to vyznělo, že Vaši trať jsem napadnul -
tak Přírodo-chraň ani náhodou. Podle screenu má Vaše trať perfektně zpracované okolí, domy a vůbec vše ostatní.
U Aktivit není problém udělat "službu" na 8 hodin s ostatním provozem - jen jsem komentoval omezené možnosti v režimu "Volná jízda"
Ano jako Velebudice - i když tam se nabízí i řešení s druhou kolejí - to jest přecouvání z vnější na vnitřní (nebo obráceně). Nutno říct, že provozně je přecouvání časově méně náročné než obracení na trianglu - pokud k tomu jsou vhodné stavební podmínky - t.j. vzájemná poloha výstupní a nástupní zastávky
Ad Jenda OL:
Předem se omlouvám pokud jsem se Vás nechtěně dotknul. Je to tím že Vaši trať znám jen z obrázků. Netvrdím že Ostrava je absolutně lepší - samozřejmě že jsou tam chyby, že mi to spadlo atd. Mě se líbilo a líbí že to Vlado měl a má dobře promyšlené. Mojím zvykem je klást důraz na věci dobré a k chybám být tolerantní (nejsou-li úmyslem).
Takže tímto se omlouvám a pokud to vyznělo, že Vaši trať jsem napadnul -
tak Přírodo-chraň ani náhodou. Podle screenu má Vaše trať perfektně zpracované okolí, domy a vůbec vše ostatní.
U Aktivit není problém udělat "službu" na 8 hodin s ostatním provozem - jen jsem komentoval omezené možnosti v režimu "Volná jízda"
Takže doufám, že Jenda OL moji omluvu přijme.
A vrátíme se k tématu příslušné k tomuto vláknu - které se v budoucnu bude jmenovat třeba Tram DP Praha.
Vzdálil jsem se a připravil dva screeny z AE jako vzorky hotových smyček s úpravami jak pro Activity tak i pro Volné jízdy:
smyčka 1
Na této smyčce určené pouze pro linku č. 6 byl reálný provoz po vnější koleji. Pouze při mimořádných událostech nebo pro zatažení do vozovny se používala i vnitřní kolej.
Pro tvorbu Aktivit by neměl být problém - smyčka je proti zacyklení jištěna přímou výhybkou do štrucu.
Pro "Volná jízda" se po výstupu cestujících popojede vpřed a couváním se přejede na vnitřní kolej. Nástup se pak odehrává na nástupišti příslušné koleje.
Pro úplnou dokonalost bych měl dodělat na místě opačně orientované spojky ještě křížmo spojku pro stejný směr jízdy - aby mohla být Aktivita používat vnitřní kolej bez souvání, ALE musel bych výjezd z vnitřní koleje zabezpečit podobným způsobem jako vnější kolej.
smyčka 2
Na této smyčce všechny zde ukončené linky (2,10,11) potřebovaly zajištění protože smyčky na opačných stranách jsou volně průjezdné.
Pro Aktivity je důležitým zabezpečovacím prvkem přímá výhybka z krátké předjízdné (vnitřní) koleje do šturcu.
Pro režim "Volná jízda" se z krátké předjízdné (vnitřní) koleje zacouvá v reálu neexistujícím obloukem.
Vím, že je to asi zbytečné, leč přeci jen pro úplné začátečníky připomenu, že ony trasy do "nikam" musí být stanoveny základní polohou zvolené výhybky.
... takže jsem se krásně ztrapnil - neumím vložit obrázek
- tak toho raději nechám, než zase někoho naštvu.
A vrátíme se k tématu příslušné k tomuto vláknu - které se v budoucnu bude jmenovat třeba Tram DP Praha.
Vzdálil jsem se a připravil dva screeny z AE jako vzorky hotových smyček s úpravami jak pro Activity tak i pro Volné jízdy:
smyčka 1
Na této smyčce určené pouze pro linku č. 6 byl reálný provoz po vnější koleji. Pouze při mimořádných událostech nebo pro zatažení do vozovny se používala i vnitřní kolej.
Pro tvorbu Aktivit by neměl být problém - smyčka je proti zacyklení jištěna přímou výhybkou do štrucu.
Pro "Volná jízda" se po výstupu cestujících popojede vpřed a couváním se přejede na vnitřní kolej. Nástup se pak odehrává na nástupišti příslušné koleje.
Pro úplnou dokonalost bych měl dodělat na místě opačně orientované spojky ještě křížmo spojku pro stejný směr jízdy - aby mohla být Aktivita používat vnitřní kolej bez souvání, ALE musel bych výjezd z vnitřní koleje zabezpečit podobným způsobem jako vnější kolej.
smyčka 2
Na této smyčce všechny zde ukončené linky (2,10,11) potřebovaly zajištění protože smyčky na opačných stranách jsou volně průjezdné.
Pro Aktivity je důležitým zabezpečovacím prvkem přímá výhybka z krátké předjízdné (vnitřní) koleje do šturcu.
Pro režim "Volná jízda" se z krátké předjízdné (vnitřní) koleje zacouvá v reálu neexistujícím obloukem.
Vím, že je to asi zbytečné, leč přeci jen pro úplné začátečníky připomenu, že ony trasy do "nikam" musí být stanoveny základní polohou zvolené výhybky.
... takže jsem se krásně ztrapnil - neumím vložit obrázek
- tak toho raději nechám, než zase někoho naštvu.
Naposled editoval moderátor: