Zajímavosti z tisku a webu

Největší průser spojený s rozbitím unitární železnice na správu vozidel a správu infrastruktury:
Poprvé v historii ztráta motivace řešit technické problémy rozhraní vozidlo-kolej (a dalších pevných součástí dráhy), protože ekonomické zájmy obou táborů jsou většinou zcela opačné a balík peněz, ze kterého se hradilo řešení problémů stejně jako z toho plynoucí úspory a zvýšení bezpečnosti již nejsou pod jednou střechou.
Infrastruktura se během několika málo let zejména v Německu, Rakousku a ostatních zemích s nižší technickou úrovní nenápadně mění (jiný profil kolejnic), což postupně začíná způsobovat problémy s jízdními vlastnostmi vozidel, která do té doby jezdila desítky let bez potíží.
Řešení problému se hodilo na výrobce a provozovatele vozidel. Na nově schvalovaná vozidla jsou kladeny velmi přísné nároky - přirovnal bych to požadavku na bezpečnou jízdu po dálnici s autem rychlostí 200 km/h s demontovanými tlumiči a prázdnými pneumatikami. Co se provozovaných vozidel týká, tam celá Evropa přivírá oči, jakoby se jich problém netýkal (ani jedno z nich by současnými zkouškami neprošlo). Dějí se pak takové legrácky jako PJ 160 km/h na VRT.

Průser spojený s liberalizací železnice:
Dráha potřebuje technicky vzdělané lidi, kterých je obecně nedostatek a těch kvalitních je kritický nedostatek. Co se stane, když parta odborníků pracovala pro jednoho dopravce a nejednou jsou dopravci 2, 3 nebo 50? Prostě těm dopravcům technicky vzdělaní lidé chybí, chybí jim značná část know-how a celá železnice se pomalu stává spolkem amatérů. To, že se zatím moc malérů na poli techniky neděje má podle mě jedinou příčinu - železnice se za téměř 200 let vývoje a práce našich předků stala velice robustní a blbuvzdornou záležitostí. Ale do budoucna tohle prostě nemůže fungovat.
 
Řekl bych, že pravda je někde na půl. Nechci se zastávat Bulharů, ale vypravčí dobré správy občas si taky umí přibarvit dost věcí. Ať teda Dú vytáhne záznamy z Redatu a řekne jak to bylo. Protože třeba na zlínsku jeden vypravčí prskal na Arrivu, že mu na simplexu neodpovídá a nedokázal pochopit, že na RDST Mesa si simplex nenaladíš ani kdyby jsi chtěl
 
na RDST Mesa si simplex nenaladíš ani kdyby jsi chtěl
Za mých mladých let tam simplex byl. Ovšem ve vlastním kmitočtovém pásmu. Nebylo to kompatibilní s "pravobřežkou" a severem na 150MHz.
Kvůli nekompatibilitám se přešlo na systém mobilů.
 
Za mých mladých let tam simplex byl. Ovšem ve vlastním kmitočtovém pásmu. Nebylo to kompatibilní s "pravobřežkou" a severem na 150MHz.
Kvůli nekompatibilitám se přešlo na systém mobilů.
Ten simplex tam je samozřejmě stále ale na RDST Mesa 23 nejde naladit. Respektivě na této RDST nejsou nahrány nové frekvence simplexových kanálů. A toto právě nejsou někteří vypravčí schopní pochopit. Obdobný problém jsem měl s vectronem a Mesou v Holubicích, kdy mě vypravčí kvůli absenci simplexu nechtěl nechat objet soupravu.
 
A pak je taky otázka, co je lepší. Zastavit v tunelu s počínajícím požárem podvozku nebo pokračovat další 4 kilometry a riskovat požár celého vlaku?
 
Při požáru u soupravy v tunelu pod kanálem La Manche se stalo, že zastavili a požár jim přepálil trolej a oni se tam odtud už nedostali. Zatímco kdyby to projeli, tak se ten plamen nerozšiřoval, tak rychle a navíc by na ně pak už čekali u portálu hasiči.

Vždy je to špatně neb nemáš informace o stavu.
 
Ono je to celé hodně nafouklé. Na uhašení stačil v tunelu fíra s vlakvedoucím. Když přijeli hasiči do tunelu, žádný požár už nebyl. Jenže se to vyhlásilo jako třetí stupeň nebezpečí. Na vedoucího zásahu se nebylo možno nijak dovolat, asi docela problém. Za další v Plzni byla připravena Regína na evakuaci cestujících, kterou si vedoucí zásahu nevyžádal a raději dva kilometry vedl cestující na konec tunelu na autobus. V 23 hodin byli všichni cestující evakuováni a přesto bylo povoleno jezdit druhým tubusem až kolem půl třetí ráno.
Překlenutí rychlobrzdy se nedalo použít z důvodu řazení dvou německých vozů, které nejsou tím vybaveny.
 
A pak je taky otázka, co je lepší. Zastavit v tunelu s počínajícím požárem podvozku nebo pokračovat další 4 kilometry a riskovat požár celého vlaku?
V každém případě nezastavovat v tunelu a vyjet ven. I za cenu mírného rozšíření požátu. Z tunelu by vyjeli za necelé 2 minuty. Zastavení v tunelu je nejhorší ze všech špatných variant. Viz Kaprun, co umí kouř v tunelu. Proto i v metru je nařízeno dojet do stanice za každou cenu. Tomuto požadavku právě odpovídá i přemostění záchranné brzdy (které je v metru zajištěno primárně úplnou absencí záchranné brzdy v salonech cestujících).
 
Vůbec, jak velkého rozsahu byl požár? Byl to nějaký velký fajer, nebo jen troška kouře od podvozku?
 
Back
Nahoře