Trať ČD 195 Rybník-Lipno
- Tvůrce vlákna Šnek
- Datum začátku
Matthis Janeba
Začátečník
Hmm to zní velmi zajímavě, tak doufám že se zadaří a že se něco postaví.Šnek napsal:
Šnek
Vlakvedoucí
Trochu historie místní trati Rybník – Lipno
Historie elektrické trati Rybník – Lipno spadá do počátku minulého století, kdy se doprava dřeva ze šumavských lesů do měst po silnici stala již neúnosnou.
Tehdejší opat cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě Bruno Pammer a majitel papírny v Loučovicích Arnošt Porák založili v roce 1910 spolek „Vyšebrodská elektrická místní dráha Zartlesdorf-Lippnerschwebe“.
Dráha začínala v zastávce u Lipenského zdvihu a přes Loučovice, kde je vlečka papírny, pokračovala kolem Čertovy stěny do Vyššího Brodu a k nákladišti Herbertov, kde byla klášterní vodní elektrárna. Odtud vedla přes Rožmberk nad Vltavou do Rybníka – dříve Certlova, kde byla napojena na trať České Budějovice – Linec.
Parametry trati – stoupání až 33 promile, oblouky o poloměru do 100 m a blízkost elektrárny – rozhodly o tom, že dráha byla již od počátku navržena jako elektrická. Stavbu provedla německá firma Siemens – Schuckert a provoz byl zahájen 17. 12. 1911. V padesátých letech minulého století byla celá trať v souvislosti s výstavbou lipenské přehrady rekonstruována. Původní napájení 1280 V ss bylo nahrazeno 1500 V ss. Dráha byla napojena na elektrickou síť prostřednictvím měníren ve stanicích Rybník a Vyšší Brod klášter.
Při rekonstrukci bylo rovněž vyměněno původní prosté nekompenzované trakční vedení za nové polokompenzované šikmé řetězovkové vedení, které sloužilo, bez vážnějších problémů, celých dalších 50 let.
Historie elektrické trati Rybník – Lipno spadá do počátku minulého století, kdy se doprava dřeva ze šumavských lesů do měst po silnici stala již neúnosnou.
Tehdejší opat cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě Bruno Pammer a majitel papírny v Loučovicích Arnošt Porák založili v roce 1910 spolek „Vyšebrodská elektrická místní dráha Zartlesdorf-Lippnerschwebe“.
Dráha začínala v zastávce u Lipenského zdvihu a přes Loučovice, kde je vlečka papírny, pokračovala kolem Čertovy stěny do Vyššího Brodu a k nákladišti Herbertov, kde byla klášterní vodní elektrárna. Odtud vedla přes Rožmberk nad Vltavou do Rybníka – dříve Certlova, kde byla napojena na trať České Budějovice – Linec.
Parametry trati – stoupání až 33 promile, oblouky o poloměru do 100 m a blízkost elektrárny – rozhodly o tom, že dráha byla již od počátku navržena jako elektrická. Stavbu provedla německá firma Siemens – Schuckert a provoz byl zahájen 17. 12. 1911. V padesátých letech minulého století byla celá trať v souvislosti s výstavbou lipenské přehrady rekonstruována. Původní napájení 1280 V ss bylo nahrazeno 1500 V ss. Dráha byla napojena na elektrickou síť prostřednictvím měníren ve stanicích Rybník a Vyšší Brod klášter.
Při rekonstrukci bylo rovněž vyměněno původní prosté nekompenzované trakční vedení za nové polokompenzované šikmé řetězovkové vedení, které sloužilo, bez vážnějších problémů, celých dalších 50 let.
bob57_cz
Učitel češtiny
A podaří se ti to sladit do jednoho celku i s Plzní ? Byla by nakonec další maxištreka z Furtu přes Plzeň, Nepomuk, Horažďovice, Nemanice, CB, Kaplice, Rybník do Lipna.Šnek napsal:
Pro začátek to nemusí být svázané, ale do budoucna počítat s geografickým rozložením čtverců, aby to šlo časem spojit.
Šnek
Vlakvedoucí
No prosím,další co se tam proháněla za 1.5KV.Trochu jsem přemýšlel udělat si výlet do ČB odtud EC 101 v čele s Taurusem,to by za to stálo se svézt,v Rybníku je krásný přestup na Lipno,nafilmovat,na Lipně něco nafotit zpátky do Loučovic a pěšky do Vyššího Brodu.Tak uvidím časově,ale koncem měsíce mám dovolenou,tak by to mohlo klapnout.
Kank
Provozní technik
Něco více o Lipence je k nalezení tady. A pro zajímavost něco z tabulek traťových poměrů:
Trať je zařazena do třídy C2. Nejsou zde přechodná ani jednoduše HV řady: 230, 240, 242, 710,7 53, 759. Omezení pro nákladní vozy - Vozy 3 nápravové, vozy 4 nápravové se vzdálen. otočných čepů nad 16m a vozy více než čtyřnápravové jsou vyloučeny. Dále platí zákaz dopravy čtyřnápravových vozů, které mají vzdálenost od otočných čepů ke konci čelníku větší než 2,5 m. Pro dvounápravové vozy s pevným rozvorem je dovolen největší rozvor 6,5 m. Přeprava vozů s pevným rozvorem větším než 6,5 m není dovolená, mimo výjimečné přepravy zásilek z cizích států do žst. Loučovice s podmínkou stanovenou ST na omezení rychlosti max. 10 km/hod. v obloucích o malých poloměrech, a zařazení vozu na konec vlaku s volně svěšenou šroubovkou.
Trať je zařazena do třídy C2. Nejsou zde přechodná ani jednoduše HV řady: 230, 240, 242, 710,7 53, 759. Omezení pro nákladní vozy - Vozy 3 nápravové, vozy 4 nápravové se vzdálen. otočných čepů nad 16m a vozy více než čtyřnápravové jsou vyloučeny. Dále platí zákaz dopravy čtyřnápravových vozů, které mají vzdálenost od otočných čepů ke konci čelníku větší než 2,5 m. Pro dvounápravové vozy s pevným rozvorem je dovolen největší rozvor 6,5 m. Přeprava vozů s pevným rozvorem větším než 6,5 m není dovolená, mimo výjimečné přepravy zásilek z cizích států do žst. Loučovice s podmínkou stanovenou ST na omezení rychlosti max. 10 km/hod. v obloucích o malých poloměrech, a zařazení vozu na konec vlaku s volně svěšenou šroubovkou.
Šnek
Vlakvedoucí
Asi při zahajovacím provozu byla udělena výjimka§
http://home.tiscali.cz/cz093182/vysebrodka/2005/DSCF1375.JPG
http://home.tiscali.cz/cz093182/vysebrodka/2005/DSCF1375.JPG
Naposled editoval moderátor:
H
Honza_prachatcký
Host
Tak jakpak to vypadá s touto tratí?
H
Honza_prachatcký
Host
Bohužel.Mám to trochu z ruky.
V
vaclavbart
Host
Ahoj,bydlím v Českých Budějovicích a dost se zajímám o železnici,chci být strojvedoucí,takže jestli chceš,tak nějak pomůžu.Zatim čau.
poison
Pomocník strojvedoucího
vaclavbart napsal:
Ahoj Václave:
S dokumentací tratě mám časovou tíseň a ještě k tomu je tam trochu válka při níž dochází k radikální změně trati samotné.Proto stále vyčkávám na tu správnou chvíli.Pokud máš čas a um,vytvoř některé objekty v okolí tratě a půjde to samo.