Otázka pro fíru

Nejen spolehlivost, ještě dořešit nějaké mouchy, ev. masařky. Má dost hrubou regulaci tažné síly ( se soupravou +1000t to dost cuká, co pak s IC/EC o 250 - 400t, nedotaženou součinnost EDB + vzduch (vlak bržděn náskokem brzdy a regulovat rychlost pak EDB), "nouzové režimy" jízdy, kdy si mašina ( čidlo ) postaví hlavu a nehce s prkotinou odjet, rychlost přepínání obrazovek, objem hlavních jímek, nechráněna čidla na spodku vozidla, stačí divočák a mašina je pomalu neschopná provozu, ukazatel zrychlení, nad ním museli ve škodovce bádat aspoň tak 5 let, kdyby se inspirovali ze 151, tak by to nemělo chybu anebo nacpat to buď k rychloměru alá Boeing 7x7NG nebo k tažné síle alá ICE. Je toho dost k vylepšení, ale to je spíše diskuze s Plzní. Za cenu všech 380 by se ČD vyplatilo nakoupit elektrické jednotky a nasmlouvané mašiny předat/ odprodat Cargu ( se změnou převodů na 100 - 120 km.h-1). ale to je jen můj názor :)
 
Ja som od JPP počul, že ZSSK plánuje dva kusy 380 so zníženou rýchlosťou na 160, pretože sme na to dostali dotáciu z EÚ na rozvoj regionálnej dopravy, takže mali byť nasadené na osobné vlaky na našom úžasnom koridore, kde je aj tak maximálka 120...
 
Taurus levnejsi? Pokud vim, tak v dobe zadani zakazky byl drazsi. Zlevneni prislo s padem kurzu eura. Druha vec byla, ze v dobe zadani zakazky byla 380 o generaci novejsi - splnovala nejnovejsi bezpecnostni normy (jako ze ve 100km/h narazu do cisternoveho vozu se firovi nic nestane atd.) Samozrejme, ze 380 ma moderni regulaci -> je uspornejsi, vyssi taznou silu a vykon je uplne jinde. Tim padem nevadi caste rozjezdy u Os. Ale taky si myslim, ze by mela byt na EC apod.
 
Taurusy také jezdí na osobácích, viz Wien - Břeclav, ale to jich není jako na prstech jedné ruky.
Takže pokud bude 8 lokomotiv, tak by to bylo opravdu sypání perel sviním. Pokud jich bude 200, tak mohou jezdit na všem.
Pokud vím, tak 380 jezdí už několik měsíců zkušebně na nákladech, tak jaké porodní mouchy po nasazení do pravidelného provozu? To bylo za bolševika, když přišly 363 a chcípala jedna za druhou než ve škodovce zjistili, kde soudruzi z NDR udělali chybu. I proto soudruzi z NDR tenkrát nechtěli do zakázky pro DR pulsní regulaci, ale osvědčenou odporovou. Tak vznikly Bastardi.
Dnes už žádní soudruzi z NDR, ale normální fabrika, tak by snad na výstupu bez zbytečných průtahů mohla vyjet kvalitní odskoušená lokomotiva.
 
Panstvo jezdil někdo z Vás na řadě 853? Jedná se mi o zařízení lidově zvané Kybernet. V podstatě to mělo fungovat jako ARR. Rád bych se podíval na nějaké fotky, protože na internetu nic není. Funkce mi byla už vysvětlena.
 
Zbyněk Šemora napsal:
Pokud vím, tak 380 jezdí už několik měsíců zkušebně na nákladech, tak jaké porodní mouchy po nasazení do pravidelného provozu? To bylo za bolševika, když přišly 363 a chcípala jedna za druhou než ve škodovce zjistili, kde soudruzi z NDR udělali chybu.
Rozbalte kliknutím...

1. na nákladech se nedají vyladit všechny aspekty provozu, jezdí už nějaký pátek a stejně má dost často problémy dané složitou konstrukcí
2. prototyp esa měl poskládaný puls. měnič matrošem od Philipse, jenže za devizové koruny, tak ČKD Polovodiče dostaly úkol je nahradit, pak už to tak nefungovalo. Kolem tý mašiny se ještě točilo pár lidi ze strany ČD, který se snažili z tý mašiny vymačkat maximum provozní spolehlivosti, ikdyž ve škodovce konstruktéři hlavně mechanické části to moc nezvládali. logika uspořádaní strojovny je toho důkazem. Přesnost výroby taky nic moc, což platí i o 380.
Pokud chce 380 ( Škodovka) prorazit, musí být mašina maximálně spolehlivá a servisně přátelská. Což Škodovka nikdy nedokázala ( světlá vyjímka řada 150 / 151 )
 
Myslíš Doplněk D2/1 a Tabulky hmotností tažených vozidel.

Ne nemám k dispozici, ale pokud by někdo měl, myslete prosím i na mě ;)
 
Luky napsal:
Nevíte prosím, kde sehnat předpis D2 se zátěžovými limity na všech napájecích systémech pro řadu 380 ČD, tedy pokud již existuje. Děkuji za odpověď.
Rozbalte kliknutím...
V D2/1 ještě 380 není. U Carga jezdí podle normativu řady 363.
 
Dobrý den bydlím kousek od toho na EC a IC jezdí 350 (gorily) i Taurusy
Na R jezdí 363-362 a na OS jezdí směr Brno 560 a směr Česká Třebová Regionovy.A změna trakce je u Svitav asi 100-150 před vjezdovým navěstidlěm.
 
A to je reakcia na ktorý príspevok, lebo takto bez citácie je to dosť mimo mísu. A si si istý že je to zmena trakcie a nie napájacieho systému?
 
Arctg (18/1000)=1,03°.
Brzdy to vydržet musí, všechny jsou konstruovány tak, aby zvládly sjezd z Gotthardu - nejnáročnější klesání v Evropě.
 
Luky napsal:
Chci se jen zeptat,

když mám stoupání 18 promile = 1,8% a ve stupních je to kolik?
Poslední věc, jakou brzdou fírové na řadách 230 a 242 brzdí osobáky a náklady na klesání jako je z Křižanova do Tišnova, když nemají EDB, přece nemůžou pořád používat vlakovou brzdu a udržet rychlost v rozmezí 90 až 100km/h musí být pořádný nápor na brzdy, které se taky zahřívají. Dík za odpovědi.
Rozbalte kliknutím...

Brzdí se vlakovou ( jakou jinou bys chtěl použít? ), při dlouhých vlacích vypneš mašinu OLkou. Většina nákladů má z velkých klesání sníženou rychlost kvůli brzdovým procentům. Dále při častých obloukách klidně můžeš odečíst 2°/°°. A ještě brzdíš pilově ( tzn. necháš snižit rychlost, podle trať. a vlak. poměru, např. o 20km/h a pak odbrzdíš, počkáš až se ti zase bude přibližovat rychlost k nějakému maximu a zase zabrzdíš. Ale včas, tak abys nepřekročil stanovenou rychlost. U osobáku je to trochu jine, je lehký, krátký, brzdí většinou rychleji a lépe. Nedochází k němu k tak velkému zahřátí brzd. Lze po určitou dobu ( dané rychlostí a sklonem, typem brzdové soustavy - kotouč/ litina) udržovat konstantní rychlost.
 
Však si to můžeš vyzkoušet. Rozjedu se ze stanice například na 60 a souprava se pomalu sama rozkutálí, 100 dosáhne přesně u tabule před zastávkou a tak celý proces zvládnu na jedno zabrzdění. U rychlíků, tak se hold jede, jak píše kolega výše. Přiškrábnu ze stovky například na 70, nechám kutálet, až dosáhnu 100, znovu přiškrábnu. Kdyby se nechal vlak trvale přibrzděný, hrozí vyhřátí obručí. Tak nás to alespoň školili.
 
K těm 380, vzhledem k jistým závadám, bych osobně moc na ty osobáky nespěchal. Pokud z Varů do Chomoutova mašina si 2x krát postaví hlavu a je z toho cca 15 - 20 min stání,... chce to ladit a nikam nespěchat. Jen si trhne ostudu. A vysvětlujte cestujícím, že nová mašina, za spoustu peněz, stojí u kdejaké vrby.
 
Luky napsal:
Zdravím Vás a chci se zeptat,

nedávno jsem v Břeclavi potkal Eso 362 111 a já si pamatuju, že jsem ho potkával v Horním Dvořišti, ČB a Jindřichově Hradci (ještě než přešlo pod DKV Brno) jako 363 111 v posprejovaném nátěru a ještě jinak zbarveném odstínu modré barvy na 1 . a 2. kabině, asi bylo po nehodě. A chci se zeptat, oni se opět nějaké 363ky předělávají na řadu 362 výměnou podvozků z řady 162? A nevíte kolik ks?
Rozbalte kliknutím...
Prodělávají zrychlování, ale obchází se to bez zpomalování řady 162.
 
Snad se nebudete zlobit, když to doplním Ondru.H. Zrychlení se dosahuje výměnou převodovek (nové kolečka), dosazením tlumičů vrtivého pohybu, přidáním zabezpečovače LS90, úpravou regulátoru, elektronickým rychloměrem a ještě možná něco dalšího.. Provádí se to v DPOV Přerov a co vím tak v DKV Brno je upraveno takto asi 6 lokomotiv, v Plzni vím o dvou lokomotivách.
 
Zdravím, tak bych se jako příležitostný fanoušek železnice rád zeptal na několik základů:-)

1. Proč jsou u nás vůbec dvě rozdílné trakce? V čem to má historii a je to vůbec ve světě běžná záležitost?

2. Jak je to na Slovensku? Moc totiž nechápu, proč Slováci při rozdělení shrábli veškeré vícesystémové gorily, zatímco naše banány (150-151) se v životě nepodívají např. do Brna

3. Jak vůbec vypadá přechod z jedné trakce na druhou z pohledu fíry? Musí se stáhnou sběrač, "restartovat" systém či whatever, nebo vše automaticky?
 
RE: Otázka pro fíru

Arian napsal:
.... proč Slováci při rozdělení shrábli veškeré vícesystémové gorily, ...
Rozbalte kliknutím...

Nikdo nic neshrábl, Gorily tam po rozdělení bývalého Československa prostě zůstaly, podobně jako Pomeranče nebo Dvojičky. U nás zase zůstaly např. motorové vozy 852 a 853

Arian napsal:
... zatímco naše banány (150-151) se v životě nepodívají např. do Brna ...
Rozbalte kliknutím...

Na této skutečnosti dislokace Goril nic nemění, podobně jako se např brněnské Laminy se v žvotě nepodívají např. do Ústí nad Labem!
 
Pro psaní příspěvků je nutné se přihlásit či zaregistrovat.
Back
Nahoře