Dráčik: Já nemyslel práva v Plzni
Dělal jsem průmku a to byla poctivá stará škola. Žádného blbce nepustili nejen k maturitě, ale třetinu z každé třídy vyházel jeden profesor z elektrotechniky a ještě dotyčným u tabule řekl že je blbej ja tágo a nebylo žáka, který by od něj nedostal pohlavek. Stěžovat jste si mohli jedině v lampárně. Tohoto člověka se bál i ředitel školy a přitom na komoše vůbec nevypadal, spíš jak nějaký kantor z protektorátu dosazený Němci. Když byl v náladě, tak na nás řval německy. Já osobně jsem u něj v druháku začal pěknou čtyřkou, na kterou jsem byl i hrdý a ve čtvrťáku jsem to dotáhl na jedničku.
A zkoušky na dráze v Praze? Dopravní dělal nějaký Lukeš a kdybych věděl jaký je to ras, tak jsem trémou propadl také. Z našeho depa jsme prošli jen dva. Já opět s pěknou čtyřkou
Tenkrát žádný blbec neprošel. A ne jak současně když se kontrolní orgán zeptá na lokomotivě mladého fíry před návěstidlem kde zelená svítí-nesvítí-svítí-nesvítí "co to znamená", odpověď byla "nevím". Problém byl ten, že to nebylo na trenažéru, ale ten fíra řídil skutečný spěšný vlak.
Plech: Nevím jak je to nyní, jestli je strojvedoucí jen řidič, ale za nás musel fíra umět lokomotivu vždy opravit. V služební aktovce měl každý schámata lokomotivy a ne jednou jsme to měli na pultě rozdělané, abychom zjistili příčinu, proč mašinka nejede. Ale většinou to byly známé situace, tak jsme věděli kam sáhnout. Jenomže pak po letech někdo přišel na to, že fíra nemá Padesátku a proto nesmí na elektrických zařízeních pracovat, takže se to dělalo víceméně načerno. Já jako mechanik už vůbec ne. Jenomže mě tento servis bavil. Mnohdy se muselo vybavit ochrany nebo něco ve strojovně přepnout na zadní neobsazené jednotce. A dost často jsem se takto naběhal a většinou se tyto úkony zvládly za jízdy, kdy vlak jel už jen setrvačností. Vždy to byla výzva. "Musím doběhnout dřív než vlak zastaví" Když byl vlak narvaný a já lezl přes cestující, tak jsem na ně volal "pusťte mne nebo nikam nedojedete"
Pak už to byl koncert. Vyhodil se hlavní vypínač, mašina odpojovači u stropu uzemnila, pak jde vytáhnout klíček z uzemňovače, kterým se odemknou další klíče od dveří do kobky (prostor, kde jsou vysokonapěťové stykače a kontroler), tam se taková páka musela přestavit na samostatnou jednotku. Ještě podle toho jestli je mašina řídící nebo řízená se muselo eventuelně přepnou pakeťák a pak v opačném pořadí vše uzamnout, odzemnit, zapnout jistič hlavního vypínače a mašinka už jela na výkonu. A cestující ani nepoznali, že byl nějaký problém, protože vlak jen během tohoto úkonu jen trochu zpomalil, ale nezastavil.
