Něco pro zasmání
- Tvůrce vlákna Edie
- Datum začátku
David Hájek
Pomocník strojvedoucího
Dráčik napsal:
Tak je to pravda ... http://www.novinky.cz/krimi/237598-nad-koleje-v-karlovych-varech-nekdo-zavesil-televizor.html .
David
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
Na včerejší procházce mne zaujala tato nabídková cedule jedné hospůdky. 
Naposled editoval moderátor:
F
FrantaVopička
Host
Ano, tak to bude. Tomu by odpovídala i cena toho meníčka.
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
Chudinka, takhle to rozmáznout. Tohle se může stát i bez alkoholu. Ale ta sankce je spíš k pláči.
Vlastně já měl na své padesátiny kliku. Ten samý případ. K večeři (k jídlu) jsem vypil sedmičku dobrého vína, jak se na Moravě sluší a je zde zvykem a na večerní procházku s pejskem si vzal kolo. Jenomže pejsek šel občurat svůj rajón a já při otáčce o 180 stupňů na chodníku buď ztratil balanc nebo se mi vzpříčila řídítka nebo to bylo tím, že na novém kole jsem měl moc nízko řídítka, ale zkrátka jsem to nezvládl a z nulové rychlosti si lehl na tvrdý chodník a padající kolo mi pedálem přerazilo vazivo na lýtku. Což jsem se později dozvěděl od pana chirurga. (naštěstí mám takového cyklozákazníka a po odbytí praktického lékaře jsem se měl na koho obrátit ) Naštěstí jsem dokončil procházku a bolesti přišly až v noci. Takže nebylo třeba příslušníků PaCH , dříve VB.
A to by tak scházelo. Nové kolo za 50 tisíc, pokuta za 50 tisíc a to vše k 50. narozeninám
Vlastně já měl na své padesátiny kliku. Ten samý případ. K večeři (k jídlu) jsem vypil sedmičku dobrého vína, jak se na Moravě sluší a je zde zvykem a na večerní procházku s pejskem si vzal kolo. Jenomže pejsek šel občurat svůj rajón a já při otáčce o 180 stupňů na chodníku buď ztratil balanc nebo se mi vzpříčila řídítka nebo to bylo tím, že na novém kole jsem měl moc nízko řídítka, ale zkrátka jsem to nezvládl a z nulové rychlosti si lehl na tvrdý chodník a padající kolo mi pedálem přerazilo vazivo na lýtku. Což jsem se později dozvěděl od pana chirurga. (naštěstí mám takového cyklozákazníka a po odbytí praktického lékaře jsem se měl na koho obrátit
) Naštěstí jsem dokončil procházku a bolesti přišly až v noci. Takže nebylo třeba příslušníků PaCH , dříve VB. A to by tak scházelo. Nové kolo za 50 tisíc, pokuta za 50 tisíc a to vše k 50. narozeninám
Edie
Průvodčí
Já jsem opačného názoru. Myslím si, že je to správně. Jednou jedete po silnici, tak pro vás platí silniční pravidla. Nebo by jste snad souhlasili s tím, že by měl být opilí řidič nepotrestaný? Prostě alkohol na silnici nepatří, a je jedno, jestli v autě, traktoru koloběžce nebo kole. Ono by vám asi nebylo příjemný, kdyby vám opilí cyklista vletěl pod kola auta, který řídíte.
Jacek
Průvodčí
Bohužel správně to není, tahle stupidnost už byla několikrát medializovaná, ale stále platí a nic se neděje. Nevztahuje se na opilé cyklisty (budiž), ale na cyklisty obecně. Jestli si vzpomínám, byl to nějaký případ, kdy chlapík sjel do škarpy a pádem se zranil. Byl střízlivý, nikoho neohrozil, prostě uklouzl na štěrku a letěl. Odvezli ho sanitkou a pak musel zaplatit pokutu za to, že způsobil nehodu se zraněním. Tak kde jsme ? Za chvíli budou chodci platit za to, že uklouzli na chodníku a zlomili si nohu... Postihovat takovými pokutami jízdu v obci stovkou, to ne. Ale trestat někoho, že sám sebe zraní, to je logičtější.
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
V dobách nedávných za bolševika, jsem se vracel z projížďky na kole domů. Vyjížděl jsem poslední kopeček od Velkých Němčic u Starovic a nahoře jsem to začal rozjíždět do cílové rovinky. Tenkrát ještě nebylo indexové řazení, tak jsem polohu koleček a přehazovačky kontroloval pohledem. A to sehnutí mi bylo osudné. Jak jsem se podíval opět dopředu za horizont kopce, předemnou bylo v krajnici zaparkované auto, jehož řidič si odskočil vyčůrat. A já ho chytil bokem řídítky a už jsem předváděl let plavmo s tvrdým přistáním na bradu na silnici.
Kolo neutrpělo žádnou újmu, ale auto jsem pěkně oškubal. Zadní světlo, zpětné zrcátko a myslím i autoanténa.
Nemocnice je naštěstí o 100m dál, kde mi bradu na počkání zašili. Chirurg byl takový vtipálek. Když jsem si lehl na sále, tak mne uklidňoval. "Nic se nebojte, budu vám dělat jen samé nepříjemné věci. Teď Vás píchu jehlou ! "
Pak už jsem dojel domů na kole a ještě musel na VB podepsat protokol a dostal jsem pokutu 150 korun za to, že jsem nepřizpůsobil rychlost a ještě zaplatit škodu, ale to šlo myslím z pojistky.
Ano, to beru, způsobil jsem škodu druhému, tak pokuta. Otázka ale byla, jestli tam ten řidič směl stát. Jenomže svědkové nebyli, on tvrdil, že stál až za krajnicí a já neměl náladu se dohadovat.
Jde jen o to, že pokuta má být přiměřená. Nějakých 50 tisíc nedostávají ani bourající řidiři, kteří způsobili škodu druhým.
Kolo neutrpělo žádnou újmu, ale auto jsem pěkně oškubal. Zadní světlo, zpětné zrcátko a myslím i autoanténa.
Nemocnice je naštěstí o 100m dál, kde mi bradu na počkání zašili. Chirurg byl takový vtipálek. Když jsem si lehl na sále, tak mne uklidňoval. "Nic se nebojte, budu vám dělat jen samé nepříjemné věci. Teď Vás píchu jehlou ! "
Pak už jsem dojel domů na kole a ještě musel na VB podepsat protokol a dostal jsem pokutu 150 korun za to, že jsem nepřizpůsobil rychlost a ještě zaplatit škodu, ale to šlo myslím z pojistky.
Ano, to beru, způsobil jsem škodu druhému, tak pokuta. Otázka ale byla, jestli tam ten řidič směl stát. Jenomže svědkové nebyli, on tvrdil, že stál až za krajnicí a já neměl náladu se dohadovat.
Jde jen o to, že pokuta má být přiměřená. Nějakých 50 tisíc nedostávají ani bourající řidiři, kteří způsobili škodu druhým.
JiříkTK
Pomocník strojvedoucího
Takovéto pokuty, když člověk zraní sebe samého, jsou absurdita. Ale všem ožralým (ne deckem pivka) by stálo za to nechat zaplatit to léčení. Jde na mol ožralý chlápek z hospody, spadne na hranu chodníku, utrpí zhmoždění mozku. A akorát zaplatí za jídlo v nemocnici a ještě dostane od pojišťovny odškodnění za to, že je do budoucna "práce neschopen".
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
A další paradox jsou u nás vinařské cyklostezky. Zde se přímo počítá s tím, že cyklisté budou jezdit od sklípku ke sklípku a všude se bude ochutnávat víno. Dokonce se na tohle téma pořádají i oficiální cykloakce.
Není to tak dávno a jezdili jsme Tour de Bier. Kde se po cestě na kolech v každé hospůdce na trase dalo jedno pivo. A také si neumím představit dát si na cyklovýletě oběd a nezapít pivkem. Je to bezpečnější než jet malátný a zmožený žízní. Ale co svět světem stojí, hodně štamgastů jezdí popíjet do hospody na kole. To nikdo nezmění a kdo to změnit chce, čeká ho boj s větrnými mlýny. A pokud někdo pojede na kole ve stavu jak zákon káže, maximálně několikrát spadne do škarpy jako ve filmu Slavnosti sněženek a mělo by se to řešit jako v tomto filmu, kdy policajt těmto provinilcům maximálně vyšroubuje ventilky, aby dál museli pěšky.
Není to tak dávno a jezdili jsme Tour de Bier. Kde se po cestě na kolech v každé hospůdce na trase dalo jedno pivo. A také si neumím představit dát si na cyklovýletě oběd a nezapít pivkem. Je to bezpečnější než jet malátný a zmožený žízní. Ale co svět světem stojí, hodně štamgastů jezdí popíjet do hospody na kole. To nikdo nezmění a kdo to změnit chce, čeká ho boj s větrnými mlýny. A pokud někdo pojede na kole ve stavu jak zákon káže, maximálně několikrát spadne do škarpy jako ve filmu Slavnosti sněženek a mělo by se to řešit jako v tomto filmu, kdy policajt těmto provinilcům maximálně vyšroubuje ventilky, aby dál museli pěšky.
Mikasi
Cestující
No, nejvíc se lidi smějou cizímu neštěstí - když jsme u těch cyklohistorek, tak si dovolím přidat taky jednu.
Bylo to někdy před třiceti lety, kdy jsem se vracel v neděli odpoledne z cyklovýletu kolem Kerska do Prahy. (V tamní Hájence ani jinde jsem si pivo fakt nedal
) Jenomže se zkazilo počasí, začalo hustě pršet, k tomu foukal nepříjemný vítr od západu, tak jsem zvolil nejkratší možnou trasu - po hlavní silnici. Tehdejší nedělní provoz byl proti dnešnímu nesrovnatelně slabší, ale i tak jsem jel raději po krajnici. Proti dešti jsem se chránil igelitovou pláštěnkou (marně) a kšiltovkou. Aby mi jí vítr nebral, musel jsem mít hodně skopenou hlavu, takže jsem většinu času sledoval jen bílou lajnu, po které jsem jel. A to byla chyba. Najednou jsem před sebou tak na metr uviděl zadní nárazník škodovky. 
Ani jsem pořádně nestačil zmáčknout brzdu a už jsem narazil do nárazníku.. Naštěstí jsem proti tomu větru jel jen takových 15-20 km/h, ale i tak to nebylo nic příjemného. Ale nepřeletěl jsem, nějak jsem se zastavil o řídítka (měl jsem pak v horní polovině paží pěkný modrý pruh a dobře dopadl i foťák Kijev, který mi i s objektivy vylétl vysokým obloučkem z bedýnky na zadním nosiči - naštěstí dopadl do travnaté škarpy vpravo, nikoliv na vozovku vlevo. Tomu řidiči bylo úplně jedno, jesli se mi něco nestalo, hlavně měl starost, jestli jsem mu neohnul blatník (no, neohnul). Údajně měl snad nějakou poruchu, ale proč si tam nedal výstražný trojúhelník, to mi nevysvětlil. Nicméně byla to hlavně moje nepozornost, z toho bych se asi nevyvlíkl.
Tak jsem posbíral foťák i s příslušenstvím, zkontroloval přední kolo, jestli nemá osmu či defekt (kupodivu nemělo !) a chtěl pokračovat v jízdě. Jenže jsem zjistil, že to jaksi nejde - kolo mi neustále zatáčelo doprava. Tím nárazem se totiž ohnula přední vidlice dozadu, takže přední kolo se tím pádem ocitlo za úrovní rámu.
Co teď?
Řidič, o jehož auto jsem tak nestandardně zastavil, mezitím raději odjel. Vlaky tehdy kola prakticky nebraly (ještě tak do hytláku, ale v nejbližší stanici, tj. ve Mstěticích rychlíky nikdy nestavěly). Opravny v té době taky skoro nebyly, resp. v neděli odpoledne nefungovaly ani náhodou. Takže jsem mohl a) zkusit stopovat auta (a kolo nechat v příkopu) nebo b) jít těch 20 km domů pěšky. Nakonec to ale dopadlo jinak.
:idea: V nouzi nejvyšší mi napadlo otočit tu vidlici o 180° - jen jsem musel odmontovat přední brzdu. Naštěstí jsem pak mohl brzdit ještě torpédem, takže jsem asi za necelé dvě hodiny domů nakonec šťastně dorazil po vlatní ose
Nejhorší na tom ale bylo, že jsem pak prakticky rok nemohl nikde sehnat náhradní přední vidlici, takže jsem měl tím pádem po ježdění. Ale to už jsou doby opravdu dávno minulé...
Bylo to někdy před třiceti lety, kdy jsem se vracel v neděli odpoledne z cyklovýletu kolem Kerska do Prahy. (V tamní Hájence ani jinde jsem si pivo fakt nedal
) Jenomže se zkazilo počasí, začalo hustě pršet, k tomu foukal nepříjemný vítr od západu, tak jsem zvolil nejkratší možnou trasu - po hlavní silnici. Tehdejší nedělní provoz byl proti dnešnímu nesrovnatelně slabší, ale i tak jsem jel raději po krajnici. Proti dešti jsem se chránil igelitovou pláštěnkou (marně) a kšiltovkou. Aby mi jí vítr nebral, musel jsem mít hodně skopenou hlavu, takže jsem většinu času sledoval jen bílou lajnu, po které jsem jel. A to byla chyba. Najednou jsem před sebou tak na metr uviděl zadní nárazník škodovky. Ani jsem pořádně nestačil zmáčknout brzdu a už jsem narazil do nárazníku.. Naštěstí jsem proti tomu větru jel jen takových 15-20 km/h, ale i tak to nebylo nic příjemného. Ale nepřeletěl jsem, nějak jsem se zastavil o řídítka (měl jsem pak v horní polovině paží pěkný modrý pruh a dobře dopadl i foťák Kijev, který mi i s objektivy vylétl vysokým obloučkem z bedýnky na zadním nosiči - naštěstí dopadl do travnaté škarpy vpravo, nikoliv na vozovku vlevo. Tomu řidiči bylo úplně jedno, jesli se mi něco nestalo, hlavně měl starost, jestli jsem mu neohnul blatník (no, neohnul). Údajně měl snad nějakou poruchu, ale proč si tam nedal výstražný trojúhelník, to mi nevysvětlil. Nicméně byla to hlavně moje nepozornost, z toho bych se asi nevyvlíkl. Tak jsem posbíral foťák i s příslušenstvím, zkontroloval přední kolo, jestli nemá osmu či defekt (kupodivu nemělo !) a chtěl pokračovat v jízdě. Jenže jsem zjistil, že to jaksi nejde - kolo mi neustále zatáčelo doprava. Tím nárazem se totiž ohnula přední vidlice dozadu, takže přední kolo se tím pádem ocitlo za úrovní rámu.
Co teď? Řidič, o jehož auto jsem tak nestandardně zastavil, mezitím raději odjel. Vlaky tehdy kola prakticky nebraly (ještě tak do hytláku, ale v nejbližší stanici, tj. ve Mstěticích rychlíky nikdy nestavěly). Opravny v té době taky skoro nebyly, resp. v neděli odpoledne nefungovaly ani náhodou. Takže jsem mohl a) zkusit stopovat auta (a kolo nechat v příkopu) nebo b) jít těch 20 km domů pěšky. Nakonec to ale dopadlo jinak.
:idea: V nouzi nejvyšší mi napadlo otočit tu vidlici o 180° - jen jsem musel odmontovat přední brzdu. Naštěstí jsem pak mohl brzdit ještě torpédem, takže jsem asi za necelé dvě hodiny domů nakonec šťastně dorazil po vlatní ose
Nejhorší na tom ale bylo, že jsem pak prakticky rok nemohl nikde sehnat náhradní přední vidlici, takže jsem měl tím pádem po ježdění. Ale to už jsou doby opravdu dávno minulé...
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
V Praze se vidlice sehnat daly. O mě se jednou na Pankráci otřel nějaký Rus v Ladě, když odbočoval vpravo k hotelu Panorama a já jel po hlavní silnici rovně. Ohnul mi přední osičku, ale o ní si vytrhl ventilek zadního kola. Ozvala se mohutná exploze jeho kola a on na to s prázdným kolem uháněl do parkoviště hotelu, jen se za ním prášilo. Já zázrakem ani nespadl z kola. Pak jsem si za 6 korun koupil novou osičku v nejbližším cykloobchodě. Přední vidlice také trochu dostala jiný tvar, ale na ONJ v hale na 210. koleji byl svěrák a podařilo se mi jí za pomocí pajsru, který jsem si půjčil v dílně, narovnat. Ale i tak jsem si koupil druhý den vidlici novou, protože dvoustopé jednostopé vozidlo, co z toho vzniklo, se mi moc nelíbilo.
K tomu bych připojil i svůj názor. Taky jsem se několikrát zůčastnil Tour de Knajp. I když v závěrečném součtu jsme každý v sobě měly cca 10 piv nikdy se nikomu nic nestalo. Já nepochopím jedinou debilovinu která se bohužel u nás nedá trestat. A to je že je vedle rušné cesty postavená cyklostezka ale najde se pár blbečků kteří místo toho aby ji využily tak kličkují mezi projíždějícími vozy a riskují své zdravý. Tohle skutečně nechápu
