Brzdový model v Open Rails

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Icik
  • Datum začátku Datum začátku

Icik

Pomocník strojvedoucího
Měli bychom se pokusit vytvořit model brzd, který bude jednotný pro Open Rails. Zkouším ladit a chápat různé parametry i ty nové co OR nabízí.

Jeden z nejdůležitějších parametrů co se musí nastavit a mít ho všichni stejný je "Rychlost plnění brzdového potrubí (PSI/s). Od něho se odvíjí potom téměř všechny poměry.

Víte někdo z vás zkušených techniků, kolik je v reálu tento parametr pro naše končiny? Klidně mi to sem napísněte v PSI/s nebo i v Bar/s. Přiznám se, že strejda Google mi nic nedává a nebo nevím kam se podívat.
 
To nebude tak snadné, podle mě záleží na nastavení brzdiče. O žádné dané hodnotě nevím.
 
Já nevím. Z fyzikálního hlediska si myslím, že vzduch z hlavního zásobníku do pomocných vzduchojemů proudí všude stejně, konstantní rychlostí. Kdyžtak mě opravte.
Brzdiče mají různé velikosti ventilů a škrťáků v cestě.

Ale taky možná kecám nesmysly. Když naplním nádobu větším tlakem a pak ji budu upouštět, dostanu ten vzduch s větší intenzitou taky ven. Tzn. z hlavního zásobníku se musí ten vypuštěný vzduch regulovat na určitou hodnotu - a to je právě jaká?
 
Naposled editoval moderátor:
Ano to proudí všude stejně, ale ted nevím jestli oba myslíme to samé. "plnění brzdového potrubí" -> plnění potrubí vzduchem který jde z hlavního vzduchojemu přes ventily brzdiče / samotný brzdič do brzdového potrubí na hodnotu max 5bar v poloze "odbrzděno".A při odbrzdění vzduch z brzdového potrubí do pomocného vzduchojemu je přepouštěný přes brzdový rozvaděč který vypustí brzdové válce to je zase "doba odbrzdění" a ta je definovaná předpisem V15 a daná režimem brzdění.
 
Myslím tím rychlost plnění brzdového potrubí z hlavního zásobníku. Tvůrci uvádějí 21 PSI/s jako takový standart. Mají pravdu?
 
Asi ano, ale záleží jaký je tam brzdič. Nekteré plní rychleji některé pomaleji. Beru to jako z praxe v používání nikoliv jejich údržbě nebo konstrukci.
 
O jakou loko se jedná ? Tohle se nedá definovat plošně, každá loko je jinak velká a má jinou zásobu vzduchu.
 
Nechci se bavit o typu lokomotivy, jde mi právě o tu rychlost plnění potrubí. Na 21PSI/s to odbržďuje strašně dlouho. V reálu by to měl mít nafoukaný do 20s.
Ostatníma poměrama to není - tam můžu dát třeba 50x víc a bude to stejné. Tím ovlivňuju jen velikost průřezu ventilu.

Pokud to dám na 200PSI/s tako to vypadá tokto:
 
Ted mě to podle toho videa taky napadlo. Na videu je to hodně pomalé, nehlede na to že na mašině to ukazuje tlak v brzdovém potrubí který je na loko, když ale ukazuje 5barů pro odbrzdění tak to neznamená že je už 5barů i na konci soupravy. Při odbrzdění z nějakých 3,5baru na 5baru vyleze ručička za nějakých 5sec. S tím že poslední vůz povolí na 10vozové soupravě za nějakých cca 15sec od počátku odbrzďování. To vše je vysledováno na loko 162 a soupravě 10 vozů v R+Mg.

AD: #11: však to ale píšu - záleží jaký je brzdič. Určitě BSE má jiný průtok než BS2.
 
Souprava zabrzdí do 6s a odbrzdí do 20s. Manometry na lokomotivě ukazují napouštění a vypouštění za velice podobnou dobu jako zde:

 
Ano, a porovnej to s brzdičem BS2 nebo jinou lokomotivou. Určitě bude rozdíl. Zde je BSE.

PS: je rozdíl mezi souprava a lokomotiva. To "odbrzdění" není odbrzdění ale vyprázdnění převodníku. Podle tohoto videa doba odbrzdění = doba plnění.
 
Ano, to vím. Manometry na loko by měly ukazovat jen měřený tlak v lokomotivě a né odbrždění celého vlaku.
Tzn., že reálná hodnota musí být někde u 200 PSI/s ? Dá se to v nějak potvrdit z literatury nebo zkušenosti ?
 
Více méně co vidíš na videu je správně. A souprava 10 vozů v "R" by měla do 20sec povolit. Tak by se to mělo nějak naladit. V dokumentaci co mám k dispozici jsem žádnou hodnotu "průtoku" nenašel.
 
Doplním ještě, že u osobních vozů z videa mám stejné shodné parametry jako u výpisu z lokomotivy. Kromě objemu potrubí, kde mám hodnotu 0.705 kubických stop.
 
Icik: "Tzn., že reálná hodnota musí být někde u 200 PSI/s ? Dá se to v nějak potvrdit z literatury nebo zkušenosti ?"

Potíž je v těch hloupých anglosaských jednotkách (21.století!).
Není z nich jasné, zda se jedná o objemové množství nebo o nárůst tlaku.
V soustavě SI je to naprosto jednoznačné i s používanými pomocnými jednotkami.
 
Jen pár poznámek:
  1. Plnění celého systému není s konstantní rychlostí, nýbrž je závislé na rozdílu tlaku. Dojem z konstantní rychlosti plnění dávají ventily omezující tlak do HP.
  2. Rychlost plnění a rychlost odbrzdění je něco jiného. Zatímco HP může být už plné, regulace tlaku v BV ještě může probíhat, nemluvě o vlastním pohybu zdrží.
  3. Reakční dobu brzdy stanovuje předpis pro různé typy brzdy. Navíc je ovlivněna dalšími prvky, např. rozvaděče DAKO-R obsahovaly urychlující ventil, tj. tlak se šířil jakoby rychleji. Naopak u nákladních vlaků je odezva na pokles tlaku schválně pomalejší.
  4. Rychlost šíření vzduchového impulzu je cca 150 m/s. K tomu se ale připočítává zpoždění regulace vzduchu v brzdových válcích. Další zpoždění je pak na dosednutí zdrží na plochu kola (disku).
  5. Účinek brzdy je nelineární - s rostoucí rychlostí klesá. Kotoučové brzdy mají tuto nelinearitu příznivější, ale klasické brzdy jsou v tomto ohledu výrazně horší - u brzd R se používalo zvyšování tlaku v BV při rychlostech okolo cca 80 km/h. Každý vůz to měl trošku jinak, aby vlak nezačal brzdit skokově jiným účinkem. Další nelinearitu pak způsobuje oteplení a změna součinitele tření. Na závěr do účinku vstupuje adheze a případný protismyk. Ostatně nová vozidla schvalovaná dle TSi nesmí mít brzdný účinek větší než odpovídá adhezi 0.15.
  6. ORTS neobsahuje to, co je uvedeno výše. Básník tím chtěl říci, že jakékoliv porovnání skutečnosti a simulace bude vždy subjektivní a můžeme okolo toho diskutovat donekonečna. A vzhledem k mizernému modelu brzd v ORTS to bude debata věčná.
  7. Brzdový systém v ORTS se musí přepracovat (nejlépe naskriptovat v JSONu). Do té doby to bude "jen jako" a značně nepřesné. Přizpůsobte tedy tomu své úsilí...
 
Back
Nahoře