Návod k obsluze: Automatická regulace rychlosti v Open Rails CZSK

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Howky
  • Datum začátku Datum začátku

Howky

Průvodčí
Přišlo mě pár dotazů, jak nastavit a používat ARR v open rails czsk. No nechtělo se mi moc návod dělat, ale nakonec mě jeden starší uživatel OR přesvědčil. takže zde je návod. Není to psáno jako pro profi strojvedoucí, ale snad někomu pomůže.

Návod v PDF ke stažení:
Návod k ARR
 
Zdravím
a prosím o informaci, zda je v OR nebo ORCZSK funkční ARR u loko cd_750714. Pokud ano, zda je někde návod k jízdě. Zmíněná loko mi jezdí jen v režimu " na ruku".
 
Ak máš ladenie pre 750.7 z verzie OR ARR, tak to v ORCZ ako tak ide. Ovláda sa podobne ako u x6x. Keďže je v príprave ladenie pre ORCZ, zatiaľ by som s tým počkal.
 
Ak máš ladenie pre 750.7 z verzie OR ARR, tak to v ORCZ ako tak ide. Ovláda sa podobne ako u x6x. Keďže je v príprave ladenie pre ORCZ, zatiaľ by som s tým počkal.
Zdravím
a prosím o info, odkud mám stáhnout ladění 750.7 OR ARR.
 
Při rozjedzdu do stoupání na ARR s brejlovcem 754074 ORCZ ze zastávky Vysoké Popovice do stanice Rapotice nepřesáhnu s čtyřma "B" (díky "továrnímu" nastavení ARR poměrného tahu do 30km/h 30%) rychlosti 29km/h i když mám nastavenou povolenou traťovou rychlost. Při rozjezdu "na ruku" se rychlost zvyšuje plynule až na maximální povolenou (aktivita se odehrává v létě bez topení). Mám dotaz, jestli tohle chování odpovídá realitě a strouvedoucí volí při rozjezdech do stoupání manuální regulací před automatickou?
 
Ano, měla by to být reálná situace. Ono na osobáku si nepamatuju, že by na této štrece někdo jezdil na automatiku, tím spíš zrovna v Popovicích. Na rychlíku si to občas někdo vyzkoušel (teda ještě v době, kdy řada 754 byla udržovaná v Jihlavě). Dokonce cviční pro jízdu na ARR tolerovali na proužku +5km/h. Zrovna úsek Okříšky - Zastávka se jezdil většinou s kopytem v okně anebo naopak s rukou na brzdiči (až na pár úseků, okolo Studence nebo Vladislavi).
Pokud se rozjíždím na manuál, neměl bych do ARR přepínat za jízdy, ale měl bych poslušně dojet na manuál do nejbližší stanice, kde se ARR chytí.
 
Brejle s ARR jsou opravdu spíše za trest, neznám reál, ale simulátorové, to je mazec. Holt to ČKD ještě zdaleka neumělo tak dobře, jako Škodovka na Esech a hlavně tomu chybí ta EDB, takže v klesání překročí-škrábne-podbrzdí-povolí-překročí-škrábne-podbrzdí... a furt dokola.

Ale po pravdě, už jsem si vyzkoušel i úspěšný přechod z NARRUKU ( :-D ) do ARR i za jízdy v tahu a jde to - zvyšovat navolenou Vp a současně OBE-1 držet v poloze provozní odbrzdění. A prochází mi to... To má Brejlák za tu ztřeštěnou brzdu a nastavování Vp. :D
 
No tak ono se to se vzduchovou brzdou dělá hodně špatně. I 854 mají ten samý problém. Obecně ARR u dieselů je "mizerná", protože k dispozici je relativně malý výkon, což přibližně od poloviny Vmax znamená, že přidám hodně "výkonu" a téměř nic to nepřinese. Kromě toho, než se soustrojí roztočí, tak už nemusí být výkon potřeba. Holt tramvaje jsou tramvaje - vezmeš za knipl a jedeš. Absence EDB je samozřejmě nevýhoda, ale i s tou musí u DC trakčních motorů strojvedoucí přemýšlet a včas řadit výběh, aby se přepojovač Jízda - Brzda nezbláznil.
ARR na 754 trpěla spíš na jinou věc - celé to bylo v analogu a tak se parametry měnily s teplotou, se stářím, atd. Ještě původní 470 to na okruhu měla v analogu, ale jak praví legenda, jedné noci během zkoušek to jeden chytrý pán naprogramoval do osmibiťáku a od té doby jsou všechna ARR digitální, spolehlivá a opakovatelná.
 
ARR je sice hezká hračička, ale pak hráče nezajímá jaký má sklon trati nebo jestli táhne něco přibrzděného. Ale to už pak není strojvedoucí, ale jenom řidič.
Ale už vidím strojvedoucího na rychlíku z Prahy do Brna nebo opačně přes Vysočinu jak pojede na ruku. To by musel být blázen....
 
Ale už vidím strojvedoucího na rychlíku z Prahy do Brna nebo opačně přes Vysočinu jak pojede na ruku. To by musel být blázen....
Tak to tĕ rychle vyvedu z omylu. Když jsem dĕlal aktivitu R1125 Gerlach GVD 1988/89 Praha - Košice, mĕl jsem poradce strojvedoucího co s tím jezdil a jezdil na ruku, žádné ARR. Loko ČSD 141.
 
Jestli ono to nebude tím, že řada 141 ARR nemá. :-)
Když jsme začali jezdit na Traxxu, tak jsem jezdil na ruku celou cestu ze všech nejdéle - 14 dní. Ostatní hnedka jezdili na AFB. Dneska si ho zapínám podle nálady buď po pěti minutách nebo po půlhodině. A i s AFB/ARR se dá dát výběh a zkoušet, jestli souprava jede dobře.
 
Ale už vidím strojvedoucího na rychlíku z Prahy do Brna nebo opačně přes Vysočinu jak pojede na ruku. To by musel být blázen....
Když jezdily mezinárodní rychlíky přes Horu, tak žádné ARR neexistovalo a mám pocit, že na 350 není dodnes. Co jsem dělal dokumentace, tak každý fíra na těchto mašinách kvedlal na ruku. Ale to nebyli blázni, ale strojvedoucí. :)

Pointa je ale jinde. Tady jsme v simulaci a kdyby se jezdilo na ARR, tak bych nemusel řešit malé sklony, jak to dělal Martin, protože v ARR nepoznáš jestli je trať mírně z kopce či do kopce. (však jsem to i testoval v ORCZSK) Já se naučil jezdit podle skloníků a funguje to. Když stojím na nejmenším sklonu, odbrzdím a vidím, že se vlak mírně hne, tak vím, že mi žádný vůz ve vlaku nezůstal přibrzděný. Tak se pomalu mohu rozjíždět. Ale když tam naperu ARR, tak potáhnu vlak natvrdo i s přibrzděným podvozkem a dokud obruče nezčervenají a nebude na mě křičet výpravčí následné stanice, tak nic nepoznám. Ale tak mne i školili starší fírové, když jsem byl přidělen do zácviku.
 
Když jezdily mezinárodní rychlíky přes Horu, tak žádné ARR neexistovalo a mám pocit, že na 350 není dodnes.
V 80-tych rokoch sa čosi testovalo na 350-002, ale trvalo to krátko lebo pri jazde dole kopcom to ubrzdilo a vzápätí pridalo atď dokolečka. Keďže sa na mašiny začali skúšobne montovať Wattmetre, zistilo sa, že tento "výdobytok" mal namiesto šetrenia skôr opačný efekt.
 
Když jezdily mezinárodní rychlíky přes Horu, tak žádné ARR neexistovalo a mám pocit, že na 350 není dodnes. Co jsem dělal dokumentace, tak každý fíra na těchto mašinách kvedlal na ruku. Ale to nebyli blázni, ale strojvedoucí. :)

Pointa je ale jinde. Tady jsme v simulaci a kdyby se jezdilo na ARR, tak bych nemusel řešit malé sklony, jak to dělal Martin, protože v ARR nepoznáš jestli je trať mírně z kopce či do kopce. (však jsem to i testoval v ORCZSK) Já se naučil jezdit podle skloníků a funguje to. Když stojím na nejmenším sklonu, odbrzdím a vidím, že se vlak mírně hne, tak vím, že mi žádný vůz ve vlaku nezůstal přibrzděný. Tak se pomalu mohu rozjíždět. Ale když tam naperu ARR, tak potáhnu vlak natvrdo i s přibrzděným podvozkem a dokud obruče nezčervenají a nebude na mě křičet výpravčí následné stanice, tak nic nepoznám. Ale tak mne i školili starší fírové, když jsem byl přidělen do zácviku.
Evidentně je ARR věc vkusu nebo aktuální nálady. Např. u x6x a u moderních strojů se dá ARR zapnout kdykoliv během jízdy, tzn. rozjezd se dá realizovat manuálně. Ostatně je to podobná pomůcka, jako tempomat v autě. Není to ani ultimátní nástroj pro každou situaci, ani zbytečnost. Tam, kde to má význam, to má odlehčit už tak dost dělenou pozornost strojvedoucího. A potom to byl jednoznačně klíčový mezikrok k AVV, který přináší prokazatelné úspory energie.
A jsou situace, kdy pomalý rozjezd není možný - pokud mám osobní vlak s těsným grafikonem nebo rychlík se zpožděním, tak to tam stejně musím naklopit, protože situace si to žádá. A tam většinou stojím ve stanici, kde jsou sklony menší jak 2 promile, což by nemělo s vlakem nic udělat. Navíc, u nových lokomotiv a jednotek - pokud se mi vlak rozjede bez jednoznačného povelu, musí se to vyhodnotit jako chyba a vlak automaticky zastaví. Je tam nějaké pásmo necitlivosti, ale tuším, že je to okolo 2km/h.
Myslím si ale, že argumentovat simulací zde nemá význam - ORTS není přesný simulátor. Má sice potenciál a je z hlediska fyziky neporovnatelně dál, než Railworks, apod., ale má spoustu nuancí, které se asi nikdy nepodaří vyřešit - od ovladačů, u kterých se musím promačkat z jedné polohy do druhé (v reálu často jeden rychlý pohyb), intuitivní ovládání "po hmatu" (bez Ctl/Alt/Shift), přes prostorové vnímání z kabiny, až po jemné změny pohybu v podélném směru, ze kterých se dá "odečíst" průjezd soupravy výměnami nebo odhadnout natažení soupravy. Nemluvě o chybějícím výpravčím, který by na mě v následné stanici křičel něco o hořících obručích...
 
Ale už vidím strojvedoucího na rychlíku z Prahy do Brna nebo opačně přes Vysočinu jak pojede na ruku. To by musel být blázen....
Patřím k těm pár bláznům, kteří jezdí na esech "na ruku". Automatika na těchto strojích je výborná, ale když dostaneš jízdu bez ní pod kůži, je to pro mě úplně jiný level. Nechci, aby to vyznělo jako machrování. Píšu to jen jako upozornění, že pár takových cvoků je i na skutečné železnici.
 
Ale už vidím strojvedoucího na rychlíku z Prahy do Brna nebo opačně přes Vysočinu jak pojede na ruku. To by musel být blázen....
Královna Vysočiny 350, nebo spíš dříve ES499.0 kromě těch pár pokusů s děrovanými proužky a traťovými body, nikdy žádné ARR neměla. Například. A královny tatransko-pražských velkoexpresů, E499.2, neboli vršovické "Dvojky", dnes "Banány" rozstrkané napůl v Bohumíně, napůl postupně na šroťáku, mají také posledních přes 10 let jen něco jako poloautomat. Samo vyjede na stupně v požadovaném proudu, samo ukončí v navolené rychlosti zrychlování, ale jinak je vše plně na ruku.

Ale abych byl spravedlivý, co jsem si sáhl v ORCZ/SK na esech na ARR, už s nimi taky nejezdím na ruku. A s Vectronem pokud už teda občas jedu, tak také na to jeho AFB.
Ale z mého pohledu třeba zrovna na té Vysočině je potřeba si hlídat i ARR před vypínačkami proudu, minimálně ty simulátorové vyhazují HV v EDB, a (nebo) v tu chvíli překročí rychlost. Což při potřebě více zesílit EDB, udělá i nenapájené skutečné Eso, protože co jsem pochopil, dovede si chvíli napájet filtr pro EDB, ale nedovede zvýšit její výkon. Takže v praxi se to před stahovačkou trochu podbrzdí, nebo přepínač PT na minimum, aby ARR při průjezdu bez napětí nezasahovala a zároveň se nepřekročila rychlost. Takže i v ARR je potřeba, aby fíra myslel na profil trati. :)
 
Back
Nahoře