Groza
Skladník
Poslal byste mi prosím konkrétní odkaz? Docela mě to zajímá, kdysi jsem to hledal a našel jsem pouze TTP, kde jsou jen zjednodušené sklony pro jednotlivé traťové úseky, což je na stavbu tratě k ničemu. Díky
ZÁPAD-polofikce
- Tvůrce vlákna Franta78
- Datum začátku
Groza
Skladník
Díky, ale teď už ta stránka ani neexistuje
Bohužel v současnosti se ke skutečným sklonům skutečně nelze běžně dostat. Dotazy u mnoha známých na dráze jsem zjistil, že ani oni k těmto údajům nemají přístup. A to byli strojvůdci, výpravčí aj.Díky, ale teď už ta stránka ani neexistuje
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Strojvedoucí, jakožto zaměstnanci dopravců skutečně k těmto údajům nemají přístup.
Ale výpravčí tu možnost mají, jenže většinu tyto údaje vůbec nezajímají a netuší kde je hledat.
paashi
Posunovač
A nejde náhodou (v případě těch výpravčích) jen o rozhodné sklony?
Údajně je velice komplikované dostat se ke skutečným sklonovým poměrům. Ale přístup se za těch 7 let mohl změnit. Tenkrát jsem jen přičichl k oné databázi SŽ, ale vytáhnout z toho údaje pro nějakou relaci, to chtělo kumšt a experta na databáze (programátora).
Každopádně já mám ještě papírovou databázi celé sítě ČSD z 80. let, která se používala pro trakční výpočty snad ještě na integrátoru Amsler, který tenkrát byl v Žilině. Pak to používali na VÚD pro návrhy GVD. Jedná se o redukované sklony, tzn. jsou uvedeny zvlášť pro každý směr. Ale házet to do PC je na hodně dlouhé zimní večery a kdo by to ocenil? Stavitelé by si z toho museli vyextrahovat odpory z oblouku a i tak jsou dnes některé tratě jinak.
Údajně je velice komplikované dostat se ke skutečným sklonovým poměrům. Ale přístup se za těch 7 let mohl změnit. Tenkrát jsem jen přičichl k oné databázi SŽ, ale vytáhnout z toho údaje pro nějakou relaci, to chtělo kumšt a experta na databáze (programátora).
Každopádně já mám ještě papírovou databázi celé sítě ČSD z 80. let, která se používala pro trakční výpočty snad ještě na integrátoru Amsler, který tenkrát byl v Žilině. Pak to používali na VÚD pro návrhy GVD. Jedná se o redukované sklony, tzn. jsou uvedeny zvlášť pro každý směr. Ale házet to do PC je na hodně dlouhé zimní večery a kdo by to ocenil? Stavitelé by si z toho museli vyextrahovat odpory z oblouku a i tak jsou dnes některé tratě jinak.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Jde to i bez programátorů, počítačových expertů a jakékoliv tabulkové databáze. Stačí se orientovat v Nákresných přehledech traťového svršku.
paashi
Posunovač
Tak to jsem k dispo neměl. Asi nejdetailnější podklady jsem měl, když jsem dělal simulace 2M62UM pro Lotyšsko. 2 tratě celkově o délce cca 500 km přepsat do tabulek a přepočítat odpory. PDF ve formátu A0, na každém cca 1km tratě. Bylo to výživné.Jde to i bez programátorů, počítačových expertů a jakékoliv tabulkové databáze. Stačí se orientovat v Nákresných přehledech traťového svršku.
No ale teď kde se dopracovat k těm nákresným přehledům pro SŽ? Tedy pokud neznám výpravčího, který by mě k tomu pustil.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Ale existujeDíky, ale teď už ta stránka ani neexistuje
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Budu se po několikáté opakovat.
Ale bohužel i při získání všech přesných dat nám to bude kolidovat. Protože OR, resp. MSTS používá "čtverce" které jsou opravdu čtverci, a z těch se jak známo koule (a já jsem přesvědčen že naše planeta kulatá je) skládá velmi těžko. Takže používat zároveň přesná skutečná data a mapy s terénem, které nám editor MSTS/OR vytvoří, nikdy nepovede ke shodě. Stačí si zadat souřadnice rohů čtverce z editoru do jakékoliv mapy, a zjistíme že vychází nějaký kosočtverec nebo spíš lichoběžník. A tak se třeba stane (vlastní zkušenost), že oblouk, který má ve skutečnosti poloměr 170m, má při pokládce na mapu 145m, takže originál se tam nevejde. A nebo ano, ale na úkor zkrácení délky předcházejících a následujících úseků, což zase logicky vede ke zkrácení celého úseku. A to samozřejmě funguje i opačně - tedy že naopak dojde k prodloužení.
Co s tím?
1) Stavět podle skutečných údajů a zapomenout na možnost použítí terénu a map.
Potom je teoreticky možné postavit trať opravdu přesně, ale je to řehole. S tím začal kdysi Zbyněk (určitě mě opraví nebo doplní)
A stejně to nikdy nemůže vyjít - protože u přechodnice nikdy nikdo netrefí tu parabolu přesně.
2) Stavět podle map a vygenerovaného terénu, což je celkem brnkačka, ale nebudou sedět vzdálenosti, poloměry a sklony.
3) Zvolit kompromis a snažit se porovnat obojí. To je to, co dělá Zbyněk několik let.
Je na každém, jakou cestou se vydá. Já mám třeba už několik let Posázavský Pacifik položený ve variantách 1 a 2. A rozdíl je neuvěřitelný. A teď kudy dál.
Buď bude jakž takž sedět geometrie trati, ale každý kopeček si budu složitě vyměřovat, vytvářet a vyhlazovat, což je pakárna, kterou by ani Ali nezaplatil. (V případě, že bych měl firmu, a vytvářel na zakázku simulaci pro výcvik a seznání strojvedoucích - budiž. Ale rozhodně bych to nedělal sám a Ali rozhodně by si asi musel vzít docela ostrou půjčku)
Nebo budu kašlat na přesnost, a budu obkreslovat mapy a terén s tím, že mě bude stavba bavit. Ale pak se najde nějaký chytrák, kterému bude vadit, že nesedí třeba poloměr nebo stoupání. A délky úseků, takže mu v aktivitách, nebudou sedět ani jízdní doby dle skutečných TJŘ.
Třetí varianta je kompromis obojího, a lišácky se k tomu postavil Franta78, který de facto reálnou trať uvádí jako fiktivní!
Vážím si opravdu upřímně všech, kteří cokoliv do tohoto simulátoru dělají. Takže si jich važme, a když můžeme, pomáhejme jim. Nikdo nežije jenom pro tuto zálibu - každý má i své starosti a povinnosti.
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
Já vím Bohumile, já vím. Těžký kompromis. 1km je 900 až 1100m, táhlý oblouk o poloměru například 400m. Začíná na nějakých 1000R a končí 200R. Tedy se musí dodržet poloměr podle tabulek, aby byl adekvátní pro traťovou rychlost, ale už jedu mimo trasu na mapě. Však jukněte na tratě kolem Jihlavy. Jak jsem musel maskovat v terénu deformovanou trasu namalovanou na mapě. Nebo stanice Mikulov mi vycházela o 100m kratší, tedy bylo nutné opět vyjet mimo mapu a napojit se v následném oblouku. A výškové rozdíly. Trať z Brna na Jihlavu. V Rapoticích za dodržení sklonů jsem byl oproti vygenerovanému na vysokém náspu. tedy korekce výšky terénu a zarovnání schodků v přechodech čtverců. Pak tady jsou řeky tekoucí přes hory.
Tedy je nutné vygenerovaný terén ručně upravit. Ale i tak mi tento kompromis připadá jednodušší než stavět, jak jsem stavěl celé desetiletí jen podle kompasu, naslepo a terén plácat ručně. Protože stejně byl problém se správně napojit paralelními tratěmi v uzlových stanicích. Když jedu podle vygenerovaného, tak se strefím vždy přesně, jen je třeba doladit sklony zaokrouhlením nahoru/dolů. Ale to už je legrace. Postaru bylo nutné dolaďovat i směr zaokrouhlováním poloměrů. A pak vycházely všelijaké natažené kilometry, aby to vycházelo. Nejhorší úsek mám mezi Brnem a Přerovem. Respektive od stanice Holubice. Tam jsem musel natahovat 1 km až na 1500m, možná i více. A myslel jsem. že to tam už vzdám. Tedy suma sumárum. Nejlepší kompromis je stavění tratí podle vygenerovaného terénu a načtených map. Ale poloměry oblouků je vždy nutné dodržet podle tabulek. tedy nedělat žádný šišojd, jak je namalován podle leteckých map.Poněkud odbočím od diskuse na téma SKLONY. Asi nejlepší varianta je pod bodem 3. Nicméně k trati patří i její okolí. Protože však běžné textury terénu v OR nemusí být vždy pro českou krajinu vhodné, dotvářím si některé z nich osobně. Pokud má někdo zájem, pošlu mu je.Budu se po několikáté opakovat.
Ale bohužel i při získání všech přesných dat nám to bude kolidovat. Protože OR, resp. MSTS používá "čtverce" které jsou opravdu čtverci, a z těch se jak známo koule (a já jsem přesvědčen že naše planeta kulatá je) skládá velmi těžko. Takže používat zároveň přesná skutečná data a mapy s terénem, které nám editor MSTS/OR vytvoří, nikdy nepovede ke shodě. Stačí si zadat souřadnice rohů čtverce z editoru do jakékoliv mapy, a zjistíme že vychází nějaký kosočtverec nebo spíš lichoběžník. A tak se třeba stane (vlastní zkušenost), že oblouk, který má ve skutečnosti poloměr 170m, má při pokládce na mapu 145m, takže originál se tam nevejde. A nebo ano, ale na úkor zkrácení délky předcházejících a následujících úseků, což zase logicky vede ke zkrácení celého úseku. A to samozřejmě funguje i opačně - tedy že naopak dojde k prodloužení.
Co s tím?
1) Stavět podle skutečných údajů a zapomenout na možnost použítí terénu a map.
Potom je teoreticky možné postavit trať opravdu přesně, ale je to řehole. S tím začal kdysi Zbyněk (určitě mě opraví nebo doplní)
A stejně to nikdy nemůže vyjít - protože u přechodnice nikdy nikdo netrefí tu parabolu přesně.
2) Stavět podle map a vygenerovaného terénu, což je celkem brnkačka, ale nebudou sedět vzdálenosti, poloměry a sklony.
3) Zvolit kompromis a snažit se porovnat obojí. To je to, co dělá Zbyněk několik let.
Je na každém, jakou cestou se vydá. Já mám třeba už několik let Posázavský Pacifik položený ve variantách 1 a 2. A rozdíl je neuvěřitelný. A teď kudy dál.
Buď bude jakž takž sedět geometrie trati, ale každý kopeček si budu složitě vyměřovat, vytvářet a vyhlazovat, což je pakárna, kterou by ani Ali nezaplatil. (V případě, že bych měl firmu, a vytvářel na zakázku simulaci pro výcvik a seznání strojvedoucích - budiž. Ale rozhodně bych to nedělal sám a Ali rozhodně by si asi musel vzít docela ostrou půjčku)
Nebo budu kašlat na přesnost, a budu obkreslovat mapy a terén s tím, že mě bude stavba bavit. Ale pak se najde nějaký chytrák, kterému bude vadit, že nesedí třeba poloměr nebo stoupání. A délky úseků, takže mu v aktivitách, nebudou sedět ani jízdní doby dle skutečných TJŘ.
Třetí varianta je kompromis obojího, a lišácky se k tomu postavil Franta78, který de facto reálnou trať uvádí jako fiktivní!
Vážím si opravdu upřímně všech, kteří cokoliv do tohoto simulátoru dělají. Takže si jich važme, a když můžeme, pomáhejme jim. Nikdo nežije jenom pro tuto zálibu - každý má i své starosti a povinnosti.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
To mne zajímá!
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
Textury pro české prostředí přece vyrobil asi před 20 lety Trunda. Udělal všelijaké výřezy přechodů z trávy do políček a podobně, jenomže také poslal textury na míru ke kolejišti a to pak byla bomba. Já šel nejprve cestou skládačky přechodů, ale vedle kolejí ty klikaté přechody se mi moc nelíbily, tak jsem pak používal celé plochy textury a pod koleje jako přechod jsem dával textury podloží z transfers. Pokud to tedy chci mít pěkné, asi je nejlepší si vyrábět si vlastní přechody ke konkrétní železnici nebo silnici. V mém případě například podle čtverců na fototextuře. Třeba na to jednou dojde. Protože ty fototextury jsou nejlepší šablona. Ale vše chce čas i chuť. Vše jsou zdlouhavé práce, tedy nedělat nějaké unáhlené nápady.
Já si vyrábím textury terénu přímo pro daný úsek trati v programu Corel Draw. Ten umožňuje pracovat s vrstvami a maskami. Takže mám staženou nějakou fototexturu příslušného materiálu jako zákkladní vrstvu. Do nadložní vrstvy si umístím screenprint čtverce s tratí a položenými kolejemi a silnicemi (ten by měl ve formátu bmp) a to je ve screen printu zelené (terrain) jednoduše vymažu. Program disponuje výbornými tvary gum štětců a pod.. Poté obě vrstvy sloučím a velikostně upravím na 512x512 pixelů a vyexportuji jako blm pro vytvoření ace souboru. Takto si mohu vytvářet libovolné textury. Pro fototextury si chodím na internet, kde je celá řada free fotografií různých vhodných materiálů (např. na adrese https://polyhaven.com/textures/terrain nebo https://freestocktextures.com/p ).
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
Tohle se dá aplikovat jenom u malých projektů. V mém případě je už velký vopruz jen komprimovat velké čtverce fototextur. To nemělo konce. A každý čtverec pak má mnoho těch malých čtverečků se kterými by se pak mělo pracovat. Tudy cesta nevede, tedy pokud by jenom na tomto nepracoval větší tým lidí.
Samozřejmě se to nedá aplikovat na celém území, tale jenom na důležitá místa, jinak asi mimo ně stačí Trundovy textury.
Zdravím všechny. Díky Tomovi Kankovi jsem do trati ZÁPAD-polofikce aplikoval správné sklony. To mi umonilo zároveň v kombinaci s plánky stanic relativně správně umisťovat návěstidla. V současnosti mám takto upraveny úseky Rudná - Beroun Závodí a Beroun-Závodí - Rakovník. Samořejmě není ještě vše dokonalé. Mám zde problém s nastavením výhybek (animace). Jako nádražní budovy jsou zatím použity co nejvíce podobné budovy. Protože ještě neumím vytvářet vastní modely budov, uvítám jakoukoliv spolupráci. Najde se někdo, kdo by vytvořil reálnou podobu budov nádraží na těchto úsecích ????
Zdravím všechny. Podařilo se mi nahrát video z části postavené trati v úseku Beroun-Závodí - Nižbor. Uvidíte v něm ještě mnoho chyb, především mi zatím nejde animace výhybek. Jako nádražní budovy jsem použil objekty, které se dle mého soudu nejvíce blíží skutečnosti (proto se m.j. jedná o polofikci). Znovu pakuji prosbu: najde se někdo, kdo by byl ochotný vytvořit alespoň nádražní budovy podle reálu ?
Video najdete od zítřka na You Tubu pod adresou:
Video najdete od zítřka na You Tubu pod adresou: