CZSK verze 1.9

[Icik]

Dekuji za odpoved Iciku, ruzne konfigurace u 742 jsou urcite dobry napad, ale prosim, at Vas ladic vyzkousi v provozu 742 026 a 742 341 zda opravdu neprokluzuji az moc. Jinak 742 026 se mi moc libi, co se tyka barvy laku.

Ano, uvědomili jsme si, že ladění probíhalo ještě v době, kdy bangle neměly EP a proměnný koeficient kvality tratě také snad jětě nebyl. Budou se revidovat.

 

[nytek23]

Zdravím, po dnešním update nejde spustit nic. Ani aktivita, ani volná jízda.

 

[751001M.S.]

ani v další aktualizaci to nejde... a furt to vyhazuje tuto chybu

 

[Icik]

Aha, hrátky s EP... Už by to mělo jít.

 

[Icik]

A reálné jsou které? Je to porovnatelné?

 

[MERIDIAN]

Těch věcí, které ovlivňují reálné jízdní doby je spousta. Mezi lokomotivami 754 byly velké rozdíly. Např. 754.023 jela se 7 vozy do Rapotic 30km/h (1000ot), tak 754.044 nebo754.045 jely i přes 40km/h při stejných otáčkách. Třeba 754.062 byla do Rapotic průměr, ale když jsem s ní jel jednou v zimě odklonem přes H. Brod, dokázala jet do Žďáru n. S. 100km/h i s topením.
Další věcí například je i obsazenost vlaku, kdy rozdíl mezi prázdným a přeplněným vozem může být í přes 6t. Na soupravě o 7 vozech tak to může udělat i "vůz" navíc.
Vliv má i způsob jízdy - pokud jste na plný výkon začali najíždět až na začátku stoupání, než se rozeběhl motor a následně nabudil el. obvod, spadla rychlost na 40km/h, Když jste ale začali dřív a na začátku kopce byl stroj v plném výkonu, ten pokles rychlosti byl výrazně pomalejší a možná to mohlo udělat i jízdu o minutu kratší.
Proto i když jsem na nich jezdil (na přelomu tisíciletí), netroufnul bych si tvrdit, jaká je reálná jízdní doba i s danou lokomotivou.

 

[Howky]

Luky: Ještě by to chtělo napsat, na které trati jsi testoval těch 240 je více, a jedna je trochu natažená.

 

[Icik]

Iciku, nešlo by u některých Vašich rychlíkových vozů a vozů za 810 udělat i verzi, kde by byla v popisku uvedena hmotnost s cestujícími např. při obsazenosti 60 - 70% vozu? Konkrétně, 1 verze by byla prázdný vůz o hmotnosti např. 40 tun a druhá verze by byla obsazený vůz s hmotností např. 45 tun.

V tomto nevidím důvod. Od toho je zaveden systém cestujících - paxů. Ti mají každý svou hmotnost a tedy funguje dynamický "náklad". To má reálný vliv na chování soupravy.

 

[ML636]

Reálné jízdní doby nevím, ale třeba kdo na 754kách jezdil si myslím, že bude vědět. Nejlepší pro porovnání by byla jízdní doba u 6 a 7 vozového rychlíku. Ano, kdyby do Rapotic jezdila 754ka na plný, nebo téměř plný výkon tj. 1100 otáček při dobré adhezi, tak by jízdní doby byly ještě rychlejší, ale, jak tady na fóru někdo psal, tak se v reálu jezdilo na cca 1000 otáček, pokud se nemýlím.

Myslím, že jsem to psal já, turnusoví fírové nesnesli, když jim to leťáci vytáčeli moc. Ale je to jen z vyprávění, u nás řada 754 nebyla.

Ale v simulátoru to je potřeba rvát na plný výkon, protože ty 754 jsou dle mého názoru a i co jsem konzultoval s kamarádem z Plzně, který na nich jezdí - dost podmotorované a prostě... slabé.

 

[ML636]

Zeptám se asi trošku špatně, nerozumím tomu, ale je to pouze můj postřeh. Nelze si nevšimnout, že tady na fóru se psalo nejednou, že "754ky jsou podmotorované" a některé, "že jezdily dost svižně", ale lidem, kteří tomu rozumí by možná pomohly výše uvedené obrázky z mého testu na trati 240, kdy je v různých rychlostech "různý tažný výkon", třeba tam může být příčina "jiného nastavení" a "podmotorovaného brejlovce", jak se tady psalo. Jasně, každý motor má svůj nejvyšší optimální výkon v určitém konkrétním bodě, rychlosti. Ale to je věc ladičů, kteří lokomotivu ladí a testují, do toho jim mluvit nebudu, ale třeba jim obrázky s daty pomohou.

Já vycházím ze zkušeností a z toho, že Brejlovci tahali i mnohavozové rychlíky, zatímco s těmi "našimi" začíná být problém se s pětivozovou soupravou Béček na rovině dostat na 100 km/h s topením. A když mi kámoš posílal fotky, jak s topením a 4 vozy mazal nahoru na Hojsovu stráž plnou traťovou rychlostí s vlakem plným lyžařů a Brejlovcem o kterém prohlásil, že ještě jede blbě... Zatímco já tam musím vypínat topení, abych udržel v tom samém úseku 54 km/h s tou samou zátěží, tak je to už holt vypovídající. Nechci aby to vyznělo jako kopací kritika, ale od začátku co Brejlovce máme, je problém s jejich výkonem. Přitom verze MSV mi přijde lépe odladěná a dravějšj, ale na Hojsovku jsem ji ještě netahal, rád jezdím klasiku.

 

[MERIDIAN]

pred vjezdem do Rapotic je pro ni docela na hranici sil, kdyz ma 350 tun zatez a to nemam zapnute vytapeni vlaku.

Omlouvám se, ale trochu bych se ohradil proti výrazu "na hranici sil". Asi je to způsobeno porovnáváním s jízdou auta s mechanickou převodovkou, které má jinou "trakční" charakteristiku (pokud rychlost na "jedničku" při jízdě do prudkého kopce stále klesá hrozí, že nevyjedeme). Ale u většiny lokomotiv je trak. charakteristika podobná hyperbole - největší tažnou sílu má při rozjezdu, nejmenší při max. rychlosti. To znamená, že pokud vezeme třeba vlak do Rapotic, v důsledku stoupání rychlost klesá, ale tím narůstá tažná síla. Až se potřebná síla vyrovná síle lokomotivy, rychlost se ustálí a tou pak jedeme až na kopec. ( Snažil jsem se o velmi zjednodušené vysvětlení. )
Co se vlakového topení týká, také to není žádný strašák. Pokud najedete na nevytopenou soupravu a začnete topit, topí všechny vozy
(1 vůz asi 10A takže 7mi vozový vlak 70A). Když je souprava vytopená, začnou termostaty ve vozech topení vypínat a při běžné zimě na tomto vlaku topíte v průměru tak 3 vozy (některé právě vypnuly, některé znovu začaly topit, někdy topíte i jen 1 vůz). Už si to přesně nepamatuji, ale mám takový dojem, že topení do 3 vozů ještě neubíralo výkon trakci a lokomotiva jela stejně jako s topením vypnutým.

 

[paashi]

Každý s alespoň nějakou základní zručností v MS Excel (a ekvivalentech) si dokáže udělat test sám doma. Stačí si v OR nastavit "logování fyziky" a buď nechat log spustit automaticky, nebo použít klávesu F12. Po spuštění simulace a logu se vytvoří CSV soubor, ze kterého se dá vytáhnout "skutečné ladění", tzn. přibližně to, co byste získali měřením lokomotivy na okruhu s dynamometrickým vozem (dej mu pánbůh věčnou slávu po nehodě na VUŽ). Snad jen síla v oblasti rozjezdu by se dala změřit lépe, pokud by šlo o metodu kvazidynamického zpomalení.
Takový test jsem provedl na svém slabém notebooku s lokomotivami 754.067 (MSV) a 754.047 (klasika), obě z webu msts-rw.cz. Výsledek lze "přiložit" k trakční charakteristice z ČKD.
754.067 (MSV) - červená čárkovaná
754.047 (klasika) - modrá
Obě charakteristiky byly měřeny stejným způsobem - rozjezdem se soupravou 5xB (ladění msts-rw.cz). V případě 754.047 je síla poněkud zvlněná, ale to bylo způsobeno pádem FPS na cca 15. Pro porovnání je to ale irelevantní. Za mě jsou obě ladění v souladu s původní charakteristikou a nevidím v tom žádné "podmotorování" ani "přemotorování". Pokud vám to někde "nejede", ověřte si:
a) ladění vozů,
b) shodu parametrů modelu tratě se skutečností.

Další vlivy mohou být:
1) protivítr (s tím souvisí, jak dobře je naladěný koeficient odporu vzduchu)
2) zapnuté/vypnuté topení, a to jak na lokomotivě, tak i u vozů, a jejich aktuální stav (studený/teplý vůz)
3) FPS - při nižších FPS (pod 20) dochází k rozkmitání modelu adheze a může dojít k poklesu přenesené tažné síly.


Poznámka na okraj: ORCZSK je více simulátorem než hrou. Pokud má ale simulace sedět s realitou, musí být použité správné modely. Team ORCZSK se snaží vám poskytovat modely s dosažitelnou přesností. Pokud z nějakého důvodu používáte staré modely z MSTS, nelze to považovat za chybu ORCZSK. Icik se sice snaží překrýt chybné parametry defaultními přímo v kódu, ne vždy se to ale musí podařit. Pokud skutečně chcete přesné modely, přiložte ruku k dílu a po vzoru ladění z msts-rw.cz můžete ladění vašich vozů upravovat a zveřejňovat (postačí eng/wag soubory, nebo jejich inc ekvivalenty). Počet našich rukou je omezený.

 

[Icik]

K těm 560 na VŽD...
Nemusí se dávat postrk. Obě HV vyvíjí trakční sílu.

 

[Dan J.]

A zkus uložit ne volnou jízdu, ale aktivitu a nahrát. Nechápu, ale prostě čelní vůz přestane "jakoby bručet", shodím smeták zvednu a zvedne se jen přední. Při startu aktivity, když jsem nezadal postrk, fakt jsem měl zadní vůz bez výkonu. Natočím video, jedu s najbrtem a 4 vložáky.

 

[Dan J.]

Tak po update už super, chyběla mi ještě jedna aktualizace, ale po save a load se to chová divně.
Po spuštění aktivity vše OK, jen nevím proč, stále visí řádek vlevo dole o pantografech.


Po Load, celá jednotka zticha, shodil jsem smetáky, zvednul a zpráva o poškození mašiny:

 

[Dan J.]

Load 2, stahnul jsem smetáky, přepnul manuálně napětí Alt+S na 25KW a po zvědnutí už poškození nehlásí, jen nejede ten "bruml".

 

[Icik]

jen nejede ten "bruml"

Protože smyčku trafa startuje na stav, kdy se hlavní vypínač teprve uzavírá tzn. přechodový děj trigger 151. Proč to nemá aktivované až po uzavření hlavního vypínače trigger 152, netuším.

 

[Dan J.]

Jasně, na zvuky psal Josef, že koukne. Chlapi, jiný problém, dojel jsem do Brna, ale:
Z nějakého důvodu mi přestalo po nějaké chcvíli při jízdě v aktivitě fungovad EDB pod klávesou "A, D". Když chci začít brzdit, napíše mi sestavování a po chvíli vypnuto, do brždění mne vůbec nepustí.

 

[ML636]

A jak tedy tyhle modely rozjíždíte v ORCZ/SK? Já to zkoušel a bylo to zcela nejezditelné, tak jsem zakládal v začátečnících vlákno, tam to usnulo... Chybí mi na trať 042 motory 854 a 843 a ty Tornáda a Žabotlamy by byly fajn, kdyby se hýbaly. Pokročilá simulace nebude, ale dalo by se rozhýbat je tak, jak se hýbaly v MSTS? Ten Žabák byl zrovna hodně dobře naladěný, i když neměl ještě doplněný stupeň 3 EDB, který dostaly snad až v 90. letech.

 

[Martin S.]

Vždyť obzvlášť Žabák nebo Tornádo jsou ovladatelné úplně stejně, jako dřív - v klasickém OR. A pro usnadnění si spusť hru již s nahozenou jednotkou, ať máš pospojované káble, apod.