PF 2026

Sice nemám obrázek, ale nezapomenu, když na Štědrý den vyšla šichta z Prahy do Hradce rychlík Bohemia do Varšavy. Vozívali jsme to s bobinou. To už bylo nějak po 18. hodině a když jsme vyjížděli z Prahy, tak bylo vidět do oken činžáků kolem. jak jsou všude nachystané štědrovečerní stoly, svítily vánoční stromky a my měli jen nasmažené kapry s sebou z domova a vyjížděli do dálek. Ale byl to takový kouzelný pohled s vědomím, že jsou vánoce.
Jezdíval jsem s takovým fírou, bývalým lampasákem a ten se pojídáním kapra nijak nepiplal. Zatímco já opatrně vyhledával každou kůstku, kolega stál v bočním otevřeném okénku, kapra pojídal jako chleba a kosti plival s okna. Jen poznamenal "vy mladí neumíte jíst kapra" :)
Veselé vánoce všem.
 
Stejně jako Zbyněk ani já nemám obrázek, ale taky zkusím přidat jednu vánoční směnu. Už si rok přesně nepamatuji, může to být tak plus mínus 15 let. Měl jsem na Štědrý den kvůli různým omezení tak zvláštně poskládanou "spací Prahu" ,že jsem dokonce dostal papírek s podrobným popisem průběhu směny. Přesně podle návodu jsem kolem 19.hodiny zamkl eso, se kterým jsem přijel, klíče dal k peron. výpravčímu a šel očekávat rychlík z Plzně, od kterého jsem měl vzít mašinu a tu soupravu odvézt na Smíchov. Návod ale zklamal. Plzeňský kolega mi řekl, že mi žádnou mašinu nedá, protože má tu soupravu odvézt on a potom pojede i s vlakovou četou strojově (pro ty co neznají- se samotnou lokomotivou) zpátky do Plzně. Volal jsem tedy dispečerovi ,co tedy bude dál a on mi asi za 10 minut volal zpátky, Že povezu na "odstavné" "Plečnika" (EC 100 z Lublaně a Č. Budějovic). Což bylo asi za tři čtvrtě hodiny. Zavolal jsem tedy přítelkyní, chodil přitom po peroně sem a tam a povídali jsme si. Jednu chvíli jsem se rozhlédl a uviděl něco, co jsem nikdy předtím ani potom neviděl. Pražské hlavní nádraží, aspoň u peronů bylo úplně prázdné. Bylo takové zvláštní ticho dokreslené náhodně padajícími vločkami. Možná tamní to výpravčí zažívají v nočních hodinách často, ale pro mě to byla opravdu až magická chvíle navíc naplněná i sílou Štědrého večera.
Chtěl bych i já všem popřát klidné a pohodové svátky a v novém roce hodné zdraví štěstí i radosti a aby jste i vy zažili občas nějaké podobné zvláštní chvíle, které život obohacují.
 
Pražské hlavní nádraží, aspoň u peronů bylo úplně prázdné.
Tak to na Štědrý večer bývalo všude. Jednou na Štědrý večer někdy už před půlnocí jsme měli jet z Hradce Králového poté, co jsem tam přivezli osobák od Týniště, strojově do Chlumce nad Cidlinou. V Hradci bylo už pusto a prázdno, ale motala se tam nějaká poblázněná asi bezdomovkyně. Výpravčí se jí chtěl zbavit a nasměroval jí do našeho vlaku. Ta si tam hned rozbalila grilované kuře a kosti házela po zemi. Ale co s ní. To si má zařídit výpravčí, aby pro ní poslal třeba VB. (tenkrát) Tak jsme čekali na odjezd a až výpravčí zvedl plácačku, tak fíra otevřel dveře a já milou paní vyprovodil ze dveří na peron, zavřeli jsme dveře a hurá do Chlumce a na pár hodin se vyspat na sedačkách ve voze. Ale fakáče jsme na výpravčího bohužel neukázali. Tenkrát za Bolševika jsme to ještě neznali. :) Ale babču jsme si přehazovali jak ping pong. :)
Ale v tom Chlumci jsme mívali i večeři. A když jsem jezdil s tím bývalým lampasákem, on měl takový velký pupek. (strojovnou ještě prošel) A jednou do nádražní jídelny zabloudili nějací opilci a měli blbé kecy na parťáka tlustého fíry. A on normálně vstal od jídla odměřil si ty drzouny pohledem jak Bud Spencer "tak pojď " . A pupkem je vystrkal ven. To jsem čuměl. A drzouni raději utekli.
 
Tak mi napadá, že současný Štědrý večer na lokomotivě asi už nebývá tak slavnostní. Mívá někdo ze současných strojvedoucích alespoň stromeček?
Vyhrabal jsem jednu starou fotku ze Štědrého večera na EM 475.1. To mohlo být tak nějak v roce 1982 nebo 3.
Vánoční stromeček, dokonce i dárky. Tipuji, že to byla kniha oprav a pěkně zabalené měděné vysokonapěťové palce od kontroleru. Jednou jsem dostal i litinovou brzdovou zdrž také pěkně zabalenou do vánočního papíru. A když jsme pak odjížděli z Hradce do Pardubic, tak jsme zapalovali celou cestu i prskavky. S tímto parťákem jsme se nadělali srandy. Ztřeštěné nápady každý den, ale nikdy jsme neměli neschopnost vozidla. Vše jsme si dokázali opravit sami a vždy dojeli i když se to zdálo kolikrát nemožné. Tento parťák pak odešel od dráhy kvůli nemocným zádům. A mě krátce na to převelili z Masaryčky na ONJ. Od té doby jsme se neviděli.
A letos na konci léta přijde do mé prodejny nečekaně takový šedivý pán a představí se. Pak mi to v hlavě nějakou sekundu přepočítávalo a skutečně je to on. Přes 30 let jsme se neviděli. Byli s manželkou na dovolené na elektrokolech v Lednici, tak se jen zastavili cestou kolem. Škoda, že nedal vědět předem, tak to bylo jen takové rychlé pozdravení, manželka čekala za dveřmi, tak mi bylo jasné, že dostal jen vyměřený čas.
vanoceEM4751.jpg
 
Zbyňku, když jsi tu vytasil retro fotku, která vyjadřuje vzpomínky na dobu tenkrát, tak jednu vytasím také. Na fotečce se píše datum
30.12. 1991 ( přesně 34 jařin, kurňa to letí ). S parťákem Čestmírem vjíždíme do Majlontu s Pn z Kutné Hory. Fotografii jsem našel náhodou před mnoha lety na webu https://www.zelpage.cz/ ,autor BBvk. Vzpomínky na tu dobu jsou krásné, ba dojemné, neboť Česťa už dávno " tlačí mraky ".

Hoši, v roce 2026 přeji hlavně pevné zdraví a ať se daří. Tomazo + Česťa Majlont1991.jpg
 
Do nového roku 2026 Vám přeji klid na duši, zdraví v těle a radost v každém dni. Ať Vás provází dobré nápady, inspirativní lidé a pocit, že přesně tady a teď je Vaše místo. Ať se Vám daří přetavit sny ve skutečnost, překážky v zkušenosti a obyčejné chvíle v nezapomenutelné. PF 2026 – ať je to rok, na který budete rádi vzpomínat.

PF2026.jpg
 
Back
Nahoře