Číslování TK, určení začátku a konce trati

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna zsbeer
  • Datum začátku Datum začátku
Pawlik napsal:
Ad Bob:

Já tedy nemám TTP, ale plánek Říčan s razítkem ČD.
Směr Benešov - Praha je z historického hlediska opravdu lichý - tomu odpovídá číslování kolejí, značení návěstidel a začátek trati.
Směr Benešov - Praha by "měl být" lichý, to ale platilo pro levostranný provoz.
Dneska vlaky jedou v druhé koleji a jsou sudé do Prahy a liché do Benešova, tedy nejsou značeny opačně.
Já mám obojí. V TTP se píše: Začátek trati Benešov u Prahy.
V plánku stanice: Jedu-li od Strančic, čili od začátku trati, jedu po sudých kolejích, mám sudý vlak a vidím návěstidla L, takže je to dobře, odpovídá to tomu, jak jsem to popsal.

Nevím, jaký na to má vliv historické hledisko, ale je to tak :!:
 
Ano, já s tebou souhlasím.

Jen říkám, že v dobách levostraného provozu jel vlak v lichém směru proti
návěstem L (tedy po levé koleji do Prahy), nebo sudé proti návěstem S po 2. koleji do Benešova. Proto tedy odpovídalo označení návěstidel L/S i číslu koleje, po které se v daném směru jezdilo.
Dneska jede z Benešova v sudém směru, ale stále proti návěstem s původním označením L jako v době levostranného provozu a naopak.
 
Pawlik napsal:
Ano, já s tebou souhlasím.

Jen říkám, že v dobách levostraného provozu jel vlak v lichém směru proti
návěstem L (tedy po levé koleji do Prahy), nebo sudé proti návěstem S po 2. koleji do Benešova. Proto tedy odpovídalo označení návěstidel L/S i číslu koleje, po které se v daném směru jezdilo.
Dneska jede z Benešova v sudém směru, ale stále proti návěstem s původním označením L jako v době levostranného provozu a naopak.
Teď tomu zase nerozumím já. Vlaky se číslují už léta páně tak, jak jsem popsal a zda jezdí vlevo nebo vpravo je jedno. Po celé Ferdinadce jede sudý vlak po lichých kolejích a stále vidí L a přesto je pořád :!: sudý. A i kdyby se zde jezdilo pravostranně, pořád bude sudý a pořád bude vidět návěstidla L a to až do té doby, než někdo řekne, že začátek je v Břeclavi a ne v Bohumíně. Což by ovšem znamenalo přeznačení celé štreky, přečíslování kolejí atd. a výsledný efekt by byl stejný.

Navíc mám pocit, že odkud kam se dráha stavěla, nemá z hlediska určení začátku/konce až takový vliv. Nebo na té 221 byl při kdysi levostraném provozu začátek v Praze a z Benešova tudíž jezdila lichá čísla?
 
Asi se nevyjadřuju dostatečně srozumitelně, ale opět s tím co jsi napsal souhlasím.
Tak na příkladu:
Postavím dvoukolejnou trasu s levostraným provozem z místa A do místa B.
Je logické že od začátku do konce povede 1. kolej, tedy i vlaky budou mít liché číslo a budou pro ně platit návěstidla s označením L jako "lichý" = lichý vlak. lichá kolej, liché návěstidlo.
Opačně tomu bude naopak.

Když se po 50ti letech rozhodnu změnit na části úseku na pravostranný provoz, vlaky dostanou místo lichých čísel sudá a samozřejmě naopak, aby jezdily v souhlasu v kolejích, jejichž číslování ani značení návěstidel se nezměnilo = sudý vlak, sudá kolej, L návěstidla.
Pak ale dorazím na úsek (třeba tu Ferdinandku), kde se jezdí pořád vlevo, číslo vlaku nezměním, ale pojedu jako za starých času po liché koleji, proti lichým návěstidlům = sudý vlak, lichá kolej, L návěstidla.
 
Pawlik napsal:
Asi se nevyjadřuju dostatečně srozumitelně, ale opět s tím co jsi napsal souhlasím.
Tak na příkladu:
Postavím dvoukolejnou trasu s levostraným provozem z místa A do místa B.
Je logické že od začátku do konce povede 1. kolej, tedy i vlaky budou mít liché číslo a budou pro ně platit návěstidla s označením L jako "lichý" = lichý vlak. lichá kolej, liché návěstidlo.
Opačně tomu bude naopak.

Když se po 50ti letech rozhodnu změnit na části úseku na pravostranný provoz, vlaky dostanou místo lichých čísel sudá a samozřejmě naopak, aby jezdily v souhlasu v kolejích, jejichž číslování ani značení návěstidel se nezměnilo = sudý vlak, sudá kolej, L návěstidla.
Pak ale dorazím na úsek (třeba tu Ferdinandku), kde se jezdí pořád vlevo, číslo vlaku nezměním, ale pojedu jako za starých času po liché koleji, proti lichým návěstidlům = sudý vlak, lichá kolej, L návěstidla.
Pawliku, ale změna provozu z levostranného na pravostranný nemá vliv na číslo vlaku, protože začátek trati se nemění.....a pokud banalizuji autoblok, tak i na vjezdu v lichém směru budu mít 2 vjezdové náv. L něco ...
 
Pawlik napsal:
.....Je logické že od začátku do konce povede 1. kolej, tedy i vlaky budou mít liché číslo.......
Ale nikoliv, vlaky jedoucí od začátku ke konci tratě mají čísla sudá. A je úplně jedno, zda je provoz pravo-středo-levostranný. Číslo vlaku je dáno tím, zda jede od začátku či od konce trati a ne po jaké koleji - liché nebo sudé. :idea:
 
Já už to vzdávám, myslíte to se mnou dobře, ale asi to necháme na další slezinu :)
Celé to vzniklo proto, že mi vrtalo hlavou, proč vlak lichý, jedoucí po liché koleji dnes jede (na drtivé většině území) nelogicky proti návěstidlům S a hledal jsem příčinu, proč tomu tak je. Jediné racionálnní vysvětlení je, že za France Josefa jel v tom samém směru se Sudým číslem, po Sudé koleji, proti návěstidlům S (aby to bylo všechno pěkně od S/L).
Ale to už jsem psal.

Jak jste napsali, na číslo vlaku namá vliv, po které koleji jede, ale v jakém směru. Je jasné, že pokud jedu z Olomouce do Ostravy, nebudu v Prosenicích měnit číslo vlaku, to beru. To je pár vyjímek v republice.
Já měl na mysli, že se měnila čísla, když se přecházelo hromadně na pravostranný provoz.
Představte si rok 1918. Jezdilo se vlevo. A když se kouknete sem: http://csd1918.wz.cz/ , tak zjistíte, že vlaky na dvojkolejkách měly opačná čísla než dnes.

Čili moje teorie o Trati A-B se jeví jako víc než pravděpodobná.
 
Naposled editoval moderátor:
Shlédl jsem tratě r. 1918 a narazil hned ze začátku na č. 19,20,21. Praha - Podmokly - Dresden. Podmokly ( dnes ne jinak než Děčín hl. n. ) je čtvrť v Děčíně. Toto označení se ještě používá, ale spíše jen v tisku a když je to slyšet tak od starší generace. Píšu pro ty co by si nebyly jisti názvem.
 
Začiatok a koniec

Začiatok a koniec trate je uvedený v TTP každej trate. Hneď na záhlaví tab. 1 každej trate. V odbočných staniciach sa väčšinou čísluje podľa najdôležitejšej trate. Keď si všimnete číslovanie výmen, výkoľajok a Se návestidiel začína od začiatku ku koncu trate. Väčšinou pri určovaní sa vychádza zo začiatkov pri stavaní trate zo stavebného projektu. A tie sa budovali v 19. prípadne 20. storočí.
Pokiaľ sa jedná o číslovanie vlakov, už sa to tak strikne nedodržuje. Hlavne preto , aby sa na rôznych tratiach kde sa otáča smer trasovania nemuseli čísla vlakov lomiť. Už začiatkom 70. rokov min. storočia napríklad rýchlik Polonia mal opačne stanovené čísla R 1 z PKP do Máv a R 2 z MÁv do PKP. Myslím, že to bol 1. prípad výnimky. A aj teraz už sa nechávajú jednotné čísla vlakov, najmä IC, EC Ex, R a u nákl. diaľkových vlakov, aby sa nemuseli prečíslovávať. To robí problémy najmä v IT. :idea:
 
Back
Nahoře