Ahoj,
predminuly tyden jsem byl jezdit v Polsku na parnich masinach, kde jsem si krome skvele zabavy overoval i chovani parnich lokomotiv v praxi. Sepsal jsem z toho par postrehu pro virtualni strojvedouci a privezl par nametu na dalsi vylepsovani engu parnich lokomotiv.
Dve hlavni zpravy z cesty:
1) I kdyz jsem parni masinu v zivote ridil jen na pocitaci, tak kdyz jsem si poprve sedl na "kozlik, vedel jsem ihned k cemu co slouzi a co by to melo dela (samozrejme jsem se musel ucit realne vule, trat atp.)
2) Se simulaci nejsme "mimo" - realna parni masina se chova velice podobne jako v MSTS. Par odlisnosti a postrehu ale mam (viz nize)
Zde to tedy je, jak jsme tyto masiny ridili a topili:
Rizeni parni lokomotivy PKP Pt47/Ol49 (loko 150t + 3 4-napravove vagony 75t = total cca. 225t) :
1) Rozjezd a jizda (a posun)
- vytocit plneni (v MSTS reverser) blizko maximu (60-65%)
- Regulator otevrit do cca. 60-70%, hlidat, aby tlak v soupatkove komore nepresahl 10 baru, aby nenastal smyk
- Pri smyku nepiskovat (aby nedostavalo tycovi razy), ale bud ubrat regulator a znovu pridat nebo si pribrzdit kola lokomotivni brzdou
- postupne ubirat plneni v cca. 10% (tedy 50-40-30), v cca. 30 az 40kmh jiz na 30%
- do kopce plneni mirne pridat nebo mirne pridat regulator
- ve stanici (posun, rozjezd od vjezdoveho navestidla a dojezd od stanice) vzdy jizda s plne vytoceny plnenim, lokomotiva se ridi regulatorem
- odvodnovaci vetily (cocks) se pouziji jen pokud se stoji dele jak cca. 5-10 minut) nebo pro fotografy
2) Zastaveni (brzda Knorr, poloha brzdice ovlada pouze rychlost vypousteni hlavniho potrubi)
- u znacky zastavka zavrit regulator (pri rychlosti cca. 80-90kmh, rovina)
- vytocit plneni blizko maximu, aby bylo pripravene pro rozjezd
- stanice v dohledu tak 300m lehce pribrzdit (brzdic do polhy tak 20% na 1 az 2 vteriny, zpet do pridrzne polohy na cca. 2-3 vteriny a odbrzdit zcela tak aby ->
- rychlost u zacatku peronu byla cca. 40 kmh
- pribrzdit vic (brzdic tak do 30-40% na 1 az 2 s) a zase odbrzdit
- konec peronu tak 50 - 70m pred lokomotivou - brzdic tak 50% na 2s a odbrzdit
- vlak zastavi, pokud se jen mirne pohybuje - lokomotivni brzda
- lide nastupuji/vystupuji a pritom se do brzdoveho potrubi jenom kmihnutim brzdice tam a zpet pusti vysoky tlak (svih), aby se vlak odrzdil zcela
3) Topeni a voda (rost 4-4,5m2
- pri jizde 80-90kmh cca. kazdych 5-10 minut nalozit cca. 20 lopat
- Udrzuje se cca. 20-30cm uhli (cerne) po celem rostu
- pri zavrenem regulatoru vzdy otevrit dmychavku
- pri stani otevrit vzdy dmychavku
- vodu nejdrive napustit pomalicku do injektoru (cca. 10%) - cca. 5-10s, pak prudce otevrit naplno (90-100%)
- doplnovani vody slouzi zaroven pro ochlazovani kotle, kdyz z nej neni odebiran vykon (regulator na nule)
- voda se pousti hlavne pred stanici, ve stanici a pri posunu
- injektro zavru vzdy pres rozjezdem a necham zavreny cca. 50% casu jizdy mezi zastavkami (osobni vlak)
- pri rychle jizde se jede se stale otevrenem injektoru, aby neklesala hladina vody v kotli
- pouziva se jen injektor na zivou paru (tedy ten vlevo u topice), injektor na vyfukovou paru (vpravo u strojvedouciho) se nepouziva
- injektor je schopen vzdy ve stanici snizit tlak kotle pokud se blizi k maximu
- kotel se nenechava rvat (spusteni ventilu kotle pri pretlaku), pokud je to mozne (tlak snizuje dopoustenim vody nebo tlakovym odkalovanim rostu)
- ventily kotle drzi minimalne 0,5 az 1 bar nad maximalni hodnotu tlaku kotle
- mnozstvi vody v kotli se podle topice drzi mezi 30 - 60% vodoznaku, ale nekteri davali 80-100% vodoznaku (tedy az nahoru, u MSTS odpovida hodnote 1,25)
Prakticke poznatky pro simulaci a planovane kroky pro jeji zlepseni:
1) Celkove simulace odpovida jak jizde tak topeni
2) Neodpovida snizovani tlaku v kotli pri zapnutem injektoru, coz vede v MSTS k castemu rvani ventilu (kotel stale generuje paru, ktera neni odebirana). To je dano tim, ze injektor v MSTS neochlazuje vodu v kotli, cimz v realu dochazi k poklesu tlaku
- reseni: zkusim nastavit spotrebu pary injektoru vlevo (na zivou paru), tak aby byl schopen odebirat vice pary, nez kolik lokomotiva generuje pri zavrenem regulatoru a 100% nakladce a teplote 1000 stupnu. To samozrejme povede k poklesu vykonu, takze za jizdy muzete pouzit injektor na vyfukovou paru, nicmene u nej se podivam na ucinnost a pravdepodobne ho nebude mozne pouzivat, pokud nebudete mit otevreny regulator a nebudete mit dostatcny tlak v soupatkove komore. Kazdopadne chci, aby bylo mozne lokomotivu uchladit, pokud stoji injektore. Musite ale volit spravnou techniku plneni vody, abyste meli kam vodu napoustet!
- pretlakove ventily kotle: zde zvysim toleranci (dnes davam max. tlak + 0.2 baru) na cca. 0,7 nebo 1 bar, jeste to zkontroluji v literature, ktere ma nastesti k tomuto zarizeni dostatek
3) Topeniste v realu chladne rychleji nez v MSTS. Odhaduji, ze bez dmychavky u stojici lokomotivy poklesne teplota z maxima (bily ohen) na svetle az stredne oranzove uhliky (odhaduji tak 600-700 stupnu) za cca. 2-5 minut. V MSTS kotel bohuzel drzi stale plnou teplotu a tudiz vyrabi strasne pary. Pri rozjezdu ale teplota behem 2 az 5 minut opet nabehne naplno (bily ohen), pokud se jede s regulatorem na 70% a plnenim 30%
- reseni: zatim neznam, v msts je parametr chladnuti ohne, ale kdyz jsem ho testoval, tak byl vykon strasne nestabilni, zda se mi, ze MSTS tady neni presny. Pokud byl regulator na 100% a plneni 30% tak pak teplota nechtela lezt nahoru. Podivam se ale na to jeste jednou, vim jak to ma vypadat.
4) Pretlakove ventily kotle maji vetsi toleranci
- reseni: zvysim, jednoduche. Radeji jeste overim v literature
passion napsal:
Ja som v pohode. Upozornil som na skreslenú informáciu obsiahnutú na tvojej stránke, Tom na to chybne reagoval, že informácia je napísaná správne. Snažím sa svojimi poznatkami dostať msts viac k dokonalosti. Nemám k tomu viac čo dodať. Toď vjso.
Stokry mely podle serioveho cisla bud jeden nebo dva kompresory, to jsem zapracoval.
ZSR
