Co to jsou věžovitá stanoviště? (přesunuto z MSTS Bin-Jiří)

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Guest
  • Datum začátku Datum začátku
G

Guest

Host
Nějak sem nepochopil větu " přesunout se do jejich lokomotiv a to vše při plné ovladatelnosti lokomotiv a se zvuky jak pro dvoukabinová tak pro věžová stanoviště. "

Vysvětlete mi někdo od dráhy co znamená věžová stanoviště ?
 
Jiří napsal:
Nějak sem nepochopil větu " přesunout se do jejich lokomotiv a to vše při plné ovladatelnosti lokomotiv a se zvuky jak pro dvoukabinová tak pro věžová stanoviště. "

Vysvětlete mi někdo od dráhy co znamená věžová stanoviště ?
Věžové stanoviště je umístěno vyvýšeně nad kapotou.....třeba u řady 110, 111, 210, 714, 708, rosničky, karkulky atp....

Spíše jde o to, aby uměl přepínat stanoviště u asymetrický umístěných kabin (bojím se, aby to nebyl překlep).....
 
Jiří napsal:
Nějak sem nepochopil větu " přesunout se do jejich lokomotiv a to vše při plné ovladatelnosti lokomotiv a se zvuky jak pro dvoukabinová tak pro věžová stanoviště. "

Vysvětlete mi někdo od dráhy co znamená věžová stanoviště ?

Věžové stanoviště bývá obvykle ve věži. Většinou úplně nahoře, aby byl pěkný výhled. Do krajiny ... a teď vážně, dieselové a elektrické lokomotivy bývají (většinou podle účelu ke kterému jsou postaveny) se dvěma typy kabin. Jednak tzv. traťové lokomotivy se stanovišti na obou koncích ( E 499.0, E499.1 ...... E669.1 ..... T478.1 apod.) a jednak lokomotivy posunovací ( T334, T444.0 .... E458.0 ... ) Dají se poměrně snadno do sebe rozeznat, lokomotiva s kapotami má přibližně uprostřed budku ve které sedí strojvedoucí a může nerušeně koukat na obě strany. Zkus se podívat na nějakém nádraží, určitě tyto dva typy konstrukce od sebe rozeznáš. Pro přesnou odbornou terminologii doporučuji studium literatury, vynikající je cokoliv od prof. Pohla (dá se zakoupit v prodejně skript v ČVUT Praze v Dejvicích například). Spoustu materiálu o lokomotivách se dá najít i na Internetu popř. ve vydaných Atlasech lokomotiv.
 
Pikku napsal:
Jiří napsal:
Nějak sem nepochopil větu " přesunout se do jejich lokomotiv a to vše při plné ovladatelnosti lokomotiv a se zvuky jak pro dvoukabinová tak pro věžová stanoviště. "

Vysvětlete mi někdo od dráhy co znamená věžová stanoviště ?

Věžové stanoviště bývá obvykle ve věži. Většinou úplně nahoře, aby byl pěkný výhled. Do krajiny ... a teď vážně, dieselové a elektrické lokomotivy bývají (většinou podle účelu ke kterému jsou postaveny) se dvěma typy kabin. Jednak tzv. traťové lokomotivy se stanovišti na obou koncích ( E 499.0, E499.1 ...... E669.1 ..... T478.1 apod.) a jednak lokomotivy posunovací ( T334, T444.0 .... E458.0 ... ) Dají se poměrně snadno do sebe rozeznat, lokomotiva s kapotami má přibližně uprostřed budku ve které sedí strojvedoucí a může nerušeně koukat na obě strany. Zkus se podívat na nějakém nádraží, určitě tyto dva typy konstrukce od sebe rozeznáš. Pro přesnou odbornou terminologii doporučuji studium literatury, vynikající je cokoliv od prof. Pohla (dá se zakoupit v prodejně skript v ČVUT Praze v Dejvicích například). Spoustu materiálu o lokomotivách se dá najít i na Internetu popř. ve vydaných Atlasech lokomotiv.

A čo rušne 736, či 773 ? :lol: Je to traťovka s vežovitým typom kabíny. :lol:
 
Naposled editoval moderátor:
A čo rušne 736, či 773 ? :lol: Je to traťovka s vežovitým typom kabíny. :lol:[/quote] A z čeho 736 a 773 vznikly?Tak babo raď :eek:
 
Naposled editoval moderátor:
A čo rušne 736, či 773 ? :lol: Je to traťovka s vežovitým typom kabíny. :lol:
742.041 napsal:
A z čeho 736 a 773 vznikly?Tak babo raď :eek:
736 zo 735 ( ďalšia vežovitá) a 773 zo 771. Len čmeliaky sú extra trieda. U nás ( Stredné Slovensko) sa uplatnili hlavne ako traťovky.
 
Naposled editoval moderátor:
Robo napsal:
A čo rušne 736, či 773 ? :lol: Je to traťovka s vežovitým typom kabíny. :lol:
742.041 napsal:
A z čeho 736 a 773 vznikly?Tak babo raď :eek:
736 zo 735 ( ďalšia vežovitá) a 773 zo 771. Len čmeliaky sú extra trieda. U nás ( Stredné Slovensko) sa uplatnili hlavne ako traťovky.

T434, T435, T458 nebo T669 jsou diesely stavěné podle amerických vzorů, řekl bych že se vymykají běžné koncepci evropské dieslové lokomotivy - také byly používány jak v traťové,tak i posunovací službě.
 
Naposled editoval moderátor:
Rušne sa delia na skriňové a kapotové.
Skriňové majú kabínu na prednej alebo aj prednej aj zadnej časti pr.163.xxx , 183.xxx 240.xxx 350.xxx 754.xxx a pod.
Kapotové majú len jedno stanovište rušňovodiča, ako tomu hovoríte vy- vežovité príklad- 771.xxx 736.xxx a pod. :wink:
 
Erik napsal:
Rušne sa delia na skriňové a kapotové.
Skriňové majú kabínu na prednej alebo aj prednej aj zadnej časti pr.163.xxx , 183.xxx 240.xxx 350.xxx 754.xxx a pod.
Kapotové majú len jedno stanovište rušňovodiča, ako tomu hovoríte vy- vežovité príklad- 771.xxx 736.xxx a pod. :wink:
Vežovitá a kapotová - moc by som to nedával na jednu rovinu. Keď je už vežovitá, predpoklad je, že majster má z "veže" aj dobrý výhľad, čo sa o 742 a 770 povedať nedá.
 
No pokud se nepletu, tak jsou skříňové lokomotivy a kapotové lokomotivy. Věžové stanoviště mají snad jen "věžáky" - M 120.3, 4, M 130.3, M 11.0, M 140.1, kde je stanoviště nad střechou.
 
Robo napsal:
Erik napsal:
Rušne sa delia na skriňové a kapotové.
Skriňové majú kabínu na prednej alebo aj prednej aj zadnej časti pr.163.xxx , 183.xxx 240.xxx 350.xxx 754.xxx a pod.
Kapotové majú len jedno stanovište rušňovodiča, ako tomu hovoríte vy- vežovité príklad- 771.xxx 736.xxx a pod. :wink:
Vežovitá a kapotová - moc by som to nedával na jednu rovinu. Keď je už vežovitá, predpoklad je, že majster má z "veže" aj dobrý výhľad, čo sa o 742 a 770 povedať nedá.

Tak tak, u řad 74x, 77x a v podstatě i u hektora (pohled směrem k přední části loko) se o věži nedá ani mluvit - pouze asymetricky umístěné stanoviště......věžovité stanoviště je opravdu, ale opravdu vyvýšené nad úroveň kapoty......
 
Za čias socializmu rušne typu T 669.0,1 zabezpečovali posun vo Zvolene nákl.stanica.V tom období bola táto stanica preplnená.Stávalo sa,že pred vchodovým návestidlon zo smeru od Lučenca stál"sergej",pretože v stanici nebola voľná koľaj.Dneska je zvolenská nákl. síce elektrifikovaná,ale takmer prázdna.
 
Pokud vim tak treba rady 730 a 731 vznikly s 1 kabinou z duvodu jejich univerzalnosti, aby sly pouzit jak pro trat tak pro posun.


Martens napsal:
...... a v podstatě i u hektora (pohled směrem k přední části loko) se o věži nedá ani mluvit - pouze asymetricky umístěné stanoviště......věžovité stanoviště je opravdu, ale opravdu vyvýšené nad úroveň kapoty......
Hektor snad mel stanoviste jen jedno, stejne jako rad 715 (ex. T 426)
 
Vrbam napsal:
Pokud vim tak treba rady 730 a 731 vznikly s 1 kabinou z duvodu jejich univerzalnosti, aby sly pouzit jak pro trat tak pro posun.


Martens napsal:
...... a v podstatě i u hektora (pohled směrem k přední části loko) se o věži nedá ani mluvit - pouze asymetricky umístěné stanoviště......věžovité stanoviště je opravdu, ale opravdu vyvýšené nad úroveň kapoty......
Hektor snad mel stanoviste jen jedno, stejne jako rad 715 (ex. T 426)
To sice ano, ale pokud jedeš kapotou dopředu, tak vidíš max. velké kulové...pokud jedeš kabinou napřed, tak je výhled bez překážek....
 
Vrbam napsal:
Pokud vim tak treba rady 730 a 731 vznikly s 1 kabinou z duvodu jejich univerzalnosti, aby sly pouzit jak pro trat tak pro posun.


Martens napsal:
...... a v podstatě i u hektora (pohled směrem k přední části loko) se o věži nedá ani mluvit - pouze asymetricky umístěné stanoviště......věžovité stanoviště je opravdu, ale opravdu vyvýšené nad úroveň kapoty......
Hektor snad mel stanoviste jen jedno, stejne jako rad 715 (ex. T 426)

Když už jsi u té 715 (ex. T 426) tak ta měla dvě stanoviště, ale byla vlevo a vpravo směrem dopředu.

[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: http://www.volny.cz/mihor/715.jpg
 
Dá sa vôbec hovoriť o tom, že má kapotový stroj dve stanovištia ? Nie náhodou stanovište s dvoma pultmi ?
 
No a ja len doplním všetkých :
Jiří, keby si náhodou niekde počul o lokomotíve s excentrickým stanovišťom tak ver tomu, že máš dočinenia s mojou láskou - 770/771/ČME3.
 
Všeobecné rozdelenie rušňov podla usporiadania kabín:
kapotová s bočným stanovišťom - T 211.0....atď
kapotová so stredným stanovišťom - T 334.0/710....atď
Kapotová s excentrickým stanovišťom - T 669.0/770 , 771,742,721.....atď
Skriňová s dvoma stanovišťami - T 478.0, T 478.1.......atď.
Existujú aj skriňové s jedným stanovišťom, ale tie sú zas spriahnuté dve a nadáva sa im do dvojičiek.
Pozn.: Odborná literatúra Stanislav Antonický.
 
Back
Nahoře