Otázka pro fíru

Praxe? Plzeň co jsem ještě sloužil, většina fírů si zkoušela učinkování brzd na zhlaví na výhybkách, což mělo dvě negativní věci, tlak na výhybky a za druhé jsme museli čekat se stavěním ještě o to dýl, než nám vlak uvolnil zhlaví. Někdy to dalo i dvě minuty, hlavně když to fíra škrábnul trochu víc než sám chtěl.
 
V praxi je to samozřejmě kravina. Když se budu trefovat s 620 m vlakem na 650 m kolej, tak začnu brzdit 30 m před návěstidlem? Asi ne, že.
 
Je otázka, jestli ten článek v předpisu nemá nějaký historický význam z dob, kdy nárazníky měly menší poloměr desky (větší příčné síly při kontaktu) a neměly tlumení, i konstrukce výhybek mohla být subtilnější.
Při zkoušce vozů se zkouší jejich chování při jízdě normální i S-obloukem, kdy jsou z obou stran silně stlačovány lokomotivami (simulace sunutí na vlečce)
a při tom dochází k zdvihnutí vnitřního kola nad temeno kolejnice až o 50 mm (bezpečný stav), aniž by to vykolejilo, takže to vydrží opravdu hodně.
 
Tak tohle je pro mě novinka. Buď jsem ve škole nedával pozor, ale nepamatuji se, že by nějaký fíra přemýšlel, že teď nemůže brzdit, protože jede do odbočky přes výhybky. Je sice logické, pokud pojedu přes zhlaví 40, tak to nechám kutálet a brzdím až před peronem, ale je spousta stanic, kde se k peronu, který je hned za výhybkami odbočkou vjíždí , tak fíra prostě jízdou do odbočky brzdit musí.
Ale nařízení možná vymyslel nějaký teoretik, který vlakem v životě nejel.
 
Zbyňku, ale on ten článek 368 nezakazuje brždění při jízdě do odbočky. Zakazuje pouze změnu (zvýšení brzdicího účinku).
Dráčik napsal:
Povedal by som, že tento článok nieje moc starý.
Rozbalte kliknutím...
Miro, to, jestli ten článek je nebo není starý posoudit neumím, ale přesně ve stejném smyslu byl uveden článek v příručce pro strojvedoucí parních lokomotiv, kde se popisovala technologie vedení vlaku.
 
Martens napsal:
Zbyňku, ale on ten článek 368 nezakazuje brždění při jízdě do odbočky. Zakazuje pouze změnu (zvýšení brzdicího účinku).
...
Rozbalte kliknutím...
Když se budu kutálet 40 a hned za výhybkou do odbočky je peron tak, že musím začít brzdit na té výhybce, tak na ní prostě zvyšovat brzdící účinek musím. Například Praskačka od Hradce, pokud mne vezmou k výpravní budově. (tak se to tam za mých časů praktikovalo, aby výpravčí nemusel chodit moc daleko). Nebo Předměřice za Hradcem Královým od Smiřic, se jako rovně jede do šedesátkové výměny odbočkou, kam se vjíždí od návěstidla výběhem a na té výhybce se začíná brzdit do stanice. A tak dál.
 
Dráčik: Tak to vysvětluje mou původní domněnku, že nařízení vymyslel nějaký teoretik, který v provozu nikdy nebyl. Už jen je třeba vydat další článek, že stanice, kde z důvodu nutného zvyšování brzdícího účinku ve výměnách při zastavování vlaků se budou projíždět nebo rovnou zruší. :D
Nezapomenu, jak se kdysi vjíždělo do Prahy hlavního nádraží od Vítkova. Tam to je pěkně z kopce, rychlost nízká, tak se stále kvedlalo s brzdou, aby se tam udržela třicítka, dříve desítka. A jak to kolikrát ve vlaku škubalo, když nabíhala brzda výměna nevýměna.
 
Ono veľa teoretikov vymýšľa predpisy. U ČDC platí, že prvých 5 vozňov pri ťažkom vlaku v režime P, je povinne režim G. Príde to k nám a u nás je takáto zostava zakázaná. Tak to musím prekopať.
 
Nejenom u ČDC, ale u všech dopravců v ČR, Německu, Holandsku a možná i jinde.
Ovšem šestinápravové kontejneráky se berou v Německu jako dva vozy a v Holandsku jako jeden, takže v pohraniční stanici taky překopávám.
 
Dobrý deň, chcel by som sa spýtať, že či je na zriaďovacom návestidle (väčšinou 2 svetlá-biela a modrá) aj iná farba, konkrétne červená. Ide o návestidlo od podniku Šaľa-Duslo, keď sa vchádza do železničnej stanice Trnovec nad Váhom. Ďakujem za odpoveď.
 
Naposledy som tade šiel autom, a pred Trnovcom sa ide cez priecestie. Takže je tam vchodové s tromi svetlami. Ďakujem veľmi pekne. ;)
 
Pro psaní příspěvků je nutné se přihlásit či zaregistrovat.
Back
Nahoře