Kdo, kde a co (koho) (ne)řídil....

742.041

Pokladník
Jo pánové,múžeme už jen vzpomínat.Když já ještě tenkrát na prumce v bývalé ŽOS-ce špk. si zajezdil na Borůvce 749 a pak i následně v Olomouci ještě na 111 to bylo ale tehdejši politika vzdělávání si žádal jiného tak jsem změnil školu a co bych za to dal dnes se svést i třeba na Bertě a co teprve na 163-ce. :(
 

Tomes

Hradlař
Ve 3. a 4. ročníku SPŠŽ Česká Třebová jsem si vyjednal v depu Praha - střed povolení ke vstupu na stanoviště lokomotiv tohoto depa. Projezdil jsem republiku od Plzně, č.Budějovic, Děčína, ale podíval jsem se i do Bratislavy, Žiliny, Košic a 2x dokonce i do Čierné nad Tisou. Vždy jsem se v pátek po škole sbalil, vyrazil na Slovensko (slovenští rušňovodiči byli perfektní a nechali mě i kamaráda řídit celou šichtu - párkrát byl s námi i cvičnej). Tímto jsem perfektně poznal řady 130, 140, 141, 150, 163, 350 a 363. Až jednou, po maturitním večírku, přesně si pamatuju, byl to vlak R 606 jsem ve 4 hodiny ráno zaklepal na dveře lokomotivy v ČT a všem Vám známý z této diskuze mi průkazku sebral, ža je naplatná a odevzdá ji v depu. Co jsem si o něm myslel, nemusím asi psát. Naštěstí jsem ještě ten samý den navštívil nádraří v Pardubicích, kam přijel rychlík se známým fírou, tomu jsem to řekl, odpověděl nastup a jeď. Po příjezdu do Holešovic zavolal do depa a střídající fíra mi průkazku za hodinu přivezl zpět. Takto jsem jezdil ještě vydávající se za studenta do roku 1996 (i po rozdělení republiky). Teď už to jsou pouze krásné vzpomínky, mám si ce natočené nějaké video, ale díky MSTS se můžu znovu projet...
 
C

CybGate

Host
Jo opravdu můžu potvrdit, poprvé a naposled jsem jako malý kluk se nějakým zázrakem dostal na Sergeje s pár vagony. Byl to si nějaký zvláštní manipulační vlak.
No zážitek s toho mám do dnes. Hrozně příjemná vůne stroje.... 8)
Do nynějška děkuji tomu fírovi, že mě svezl, sice jen asi 5 kilometrů, domů jsem šel pak pěšky, ale fakt parádní zážitek.... mohl jsem si přidat volantem a i za brzdu zatáhnout...
Jo dneska už to není co bývalo... :(
 

ES 499.0001

Cestující
Odpoveď

No nevím s těmi dioptriemi, teď jsme s klukama byly kvůli praxím u speciálního drážního očaře a můžu říct že je to pěkná makačka...nedivím se těm fírům kteří se bojí chodit na pravidelné kontroly..
 

ES 499.0001

Cestující
Zpráva

Mimochodem jsem ten kluk z průmyslovky co tu včera psal své zážitky z 350 001-4 atd...
Jak jsem se vůbec dostal k tomuto zájmu....když jsem býval ještě na nádraží v Hrušovanech nad Jevišovkou, jezdíval můj strejda na manipulácích ze Znojma a celé odpoledne jsem s ním trávil na 742 nebo občas na 721. Vždycky jsme šibovali po nádraží. Vždy mi vyprávěl jeho zážitky když začínal...jak tahali se štokrem 1000 tun z Valtic do toho krpálu na Břeclav nebo pozdějš se sergejemi...jeho nejobíbenější byla T679.1023 deponovaná v Břeclavi....nedokážu si představit že bych dělal jinou profesi než tuto!
 

Pajavlaky

Signalista
Já to stejně nechápu. Když má člověk brýle a vidí s nimi dobře, tak proč mu prostě nenapíšou, že je musí při jízdě mít. Pak je přeci jedno jestli má oči jako orel nebo 4 D, protože uvidí úplně stejně. Takhle se tam nedostane spousta lidí, který by si to zasloužili :(
 

ES 499.0001

Cestující
Zpráva

Znám taky spoustu kluků kteří kvůli očím dělaji obor "doprava" a to chtěli být strojvedoucí. Taky to s těmi brýlemi nechápu...
 

Martens

Strojvedoucí
Správce
Pajavlaky napsal:
Jde mi o to, jestli se toleruje vada zhruba do 1 D... :(
KDyž jsem šel k na vyšetření před průmyslovkou a i před výškou, než jsem začal dělat ZabZař, tak byla nulová tolerance......
Pravda říkali mi, že sice obor studovat jít můžu, ale skončím nanejvýš někde v depu nebo v dílnách.....na trať v žádném případě.....tam musí být smyslovka 1.....tzn. 100%.....
 

Pajavlaky

Signalista
Je nějaká naděje, že se to změní? Mimochodem, to, s tou tolerancí 2 D, jsem četl na http://www.atlaslokomotiv.cz
Proč to je takhle blbě? Měli by být rádi, že jim strojvedoucí chtějí dělat lidi, kteří mají k železnici vztah a ne se jim v tom snažit zabránit :(
 
Naposled editoval moderátor:

Martens

Strojvedoucí
Správce
Pajavlaky napsal:
Je nějaká naděje, že se to změní? Mimochodem, to, s tou tolerancí 2 D, jsem četl na http://www.atlaslokomotiv.cz
Proč to je takhle blbě? Měli by být rádi, že jim strojvedoucí chtějí dělat lidi, kteří mají k železnici vztah a ne se jim v tom snažit zabránit :(
To máš tak.....když uděláš nějaký průser a zjistí se, že to bylo těmi tolerovanými 2D, tak to vžádném případě nebude omluva, že máš k železnici vztah.....takže se zase až tak není co divit....

No největší prdel je ta, že s těmi brejlemi mám už 13 let pilotní licenci..:D
 
Naposled editoval moderátor:

Pajavlaky

Signalista
No ale vždyť bych jezdil výhradně s brýlemi... A navíc mám pouhých 0,5 D. A nehodlám udělat žádný průser :D
 

Ronoath

Posunovač
Nech to koňovi... Osobně se mi opravdu zbořil svět. Zamračená mi ujela navždy, já to jen tak nepřenesl a dodnes prožívám depky nad MSTS (jen minimálně, ale přece...)
Jenže, kdybych nešel na zemědělku, neotevřel by se pro mě nový a úžasný svět, který jsem do té doby neznal. Rozhodně to nebyl život "pilota" Zetoru, ale něco jiného.... Kdo se někdy obrátil, ví o čem mluvím. Jen díky víře jsem překonal krizové období a dnes jsem opět "jen" fanda... Akorát mám jiné sny, trochu jiný život a věci tehdá pro mě důležité již tak důležité nejsou...
 

David Hájek

Pomocník strojvedoucího
Jak tak koukám,pěkně jste se tu všichni "rozesnili". :D
Snad i já můžu přidat nějakou tu vzpomínku na dětství,kdy jsem chtěl být ...,no jasně,strojvůdcem.Můj děda jezdil v první polovině osmdesátých let na M 152 /dnes 810/ z Bohumína do Petrovic u Karviné a protože měl železnicí nadšeného pětiletého vnuka,téměř každou sobotu mne babi zavedla na bohumínské nádraží a "předala" dědovi do kabiny.Dodnes si pamatuji,jak mě děda jednou nechal rozjet motorák.Jako správný fíra jsem si samozřejmě počkal na výpravčího a jeho pokyn k odjezdu.Zprvu sice nevěřícně hleděl kdo že to ten motor řídí,ale děda stál vedle mne a vše mu z okénka vysvětlil.Potom mi přepnul volič směru a já se mohl pohybem řídící páky rozjet.Jenomže se mi podařilo s pákou pohnout dost prudce a s motorákem to potom pořádně trhlo_Oba jsme pak s dědou a s vlakvedoucím čekali,zda někdo z cestujících nepřiběhne s rozbitým nosem.Jízdu do Dětmarovic mi děda zpestřoval mým ukrýváním pod pult vždy,když jel proti nám nějaký vlak.Holt,člověk nikdy nevěděl,zda ho náhodou neřídí nějaký "bonzo".
V pětaosmdesátém roce děda dostal přímo na "svém" motoráku infarkt a hned ho poslali do důchodu.Já tak sice přišel ve svých šesti letech o možnost snadného svezení se v kabině lokomotivy,ale několikrát se mi to ještě podařilo.Na konci osmdesátých let se mi poštěstilo posunovat na valašskomeziříčském pahrbku,kde žehličku dálkově ovládali přímo pánové na "kopci".Fíra si tedy při tom mohl číst noviny a popíjet kávu.Já pak vždy sám najížděl na další soupravu a přivážel ji pod pahrbek,kde se vysunul pomocný sběrač,přepnul přepínač dálkového ovládání a zase se vegetilo s nohama na pultu.S dieselových lokomotiv se mi zadařilo řídit 730 622,která patřila tehdejší TSS Olomouc.Strojvůdcem jsem se ale nikdy nestal.V deseti letech mi zjistili cukrovku a už v té době mi bylo jasné,že nikdy nebudu moci dělat to,co jsem vždy dělat chtěl.V mém případě /a nejen v mém/ totiž platí,že vzhledem ke zdravotnímu stavu nemůžu dostat ani vstup do kolejiště a to je u železnice bezpochyby důležitá maličkost. :D
Ale proč smutnit.Jak mi tak poslední dobou mí známí ajznboňáci hlásí,mám být rád že u dráhy nedělám a nemusím být svědkem množství nepříjemných událostí.A hlavně,máme tady MSTS,partu lidí kteří se mu věnují a tak si stačí pustit počítač,modlit se při načítání nějaké té aktivity a pak nám už nic nebrání v tom,abychom se vydali jako strojvůdci vstříc svému cíli.
Zdraví
David
 

Ronoath

Posunovač
Jak tak vidím, sešli se tady zajímaví lidé, jejiž životní zážitky mě opravdu něco sdělily...
MSTS je sice kvalitka, ale je to pořád jen náhrada. Nepřestanu asi nikdy snít o malé staničcce, zapomenuté, kde už žádný železniční provoz není.... Kromě mě v popojíždějícím prasátku...
 

VáclavS

Průvodčí
Já bych spíš bral větší stanici na středně frekventované trati(bral bych Mnichovo Hradiště).
 

Ronoath

Posunovač
Jasně, akorát tam ta šance, že se zastaví provoz abys mohl načerno krosit, je dost malá. Navíc jsem spíš příznivec lokálek a ve městě se necítím úplně nejjistěji :)
 

Petr Šimral

Posunovač
Tak já taky: u nás v rodině nebyl nikdo železničářem. Poprvé jsem rodičům na nádraží utekl ve třech letech. Nádraží bylo 3 km od bydliště. Pak se to stupňovalo, při každoletní návštěvě babičky v Černošicích mě prakticky neviděla, protože jsem neustále jezdil mezi Prahou a Berounem, občas i dál. Po základce chtěl táta mít doma soustružníka, takže mi vyjednal učnák. Já musel pobláznit mámu, že jinak uteču z baráku a nakonec jsem se na trakci mohl přihlásit a s obrovským štěstím jí i dodělal (telecí léta jsou telecí léta). Praxí na mašině bylo naprosté minimum, ale dostali jsme takový cyklostilovaný lísteček s datumem na jeden den. Ten jsem jako ztratil, přesně na datumu propálil, datum odborně upravil na dva roky a s tímto jezdil. Víkendové cesty bývaly typu Plzeň - Košice - Chodov, Plzeň - Štůrovo - Chodov. K tomu občasné jízdy domů Plzeň - Nové Sedlo, občasné výlety Plzeň - Cheb, Plzeň - Budějice - Jihlava. Tramvajáci půjčovali prakticky všichni bez potíží, stačilo, že jsem z průmky a už jsem jezdil. Byli i typy, kteří po prvním zabrzdění řekli: "shoď to, já jdu dozadu spát, vzbuď mě v Plzni". Po škole jsem nastoupil napřed na dílnu do depa v Sokolově, po třech měsících mě vytáhli z dílny do kanclu jako technika a po sedmi měsících jsem jim utekl z kanclu na mašinu jako pomocník. Přišla vojna (ještě dvouletá), po vojně zákonité a samostatné ježdění v Sokolově. To bylo 8 let (1990 - 1998) a přechod k Viamontu. Zde napřed jako vedoucí střediska, pak jako strojvedoucí. Od roku 2001 jsem si zkusil strojařinu, pak finančnictví a protože ve finančnictví se dařilo, v roce 2003 jsem si koupil s kolegou první mašinu a teď podnikáme na své triko. Mašin máme 6 a zatím se daří. A co se mi vše podařilo samostatně řídit?
110,111,121,122,123,130,131,140,141,150,162,163,181,182,183 na to ale nemám papíry
209, 210, 230,240,242,263 na ty mám papíry
350,363 na ty taky nemám papíry
451,452,460 na ty nemám papíry
700,701,702,703,704,710,714,716,720,721,725,726,730,731,735,740,742,745,749,750,751,752,753,754,770,771,781,
801,810,815,820,830,831,853,
890 ten z M 240, 892 ten z M 152
dále specialitky typu Regiosprinter 1, Desiro, Ragulin, různé německé posunovačky, německé MUVky, přestavěné akumulátorové vozy na dieselové, chystám se na Taurusa a jeho nákladní klon :)
Dnes je mi 38 a baví mě to snad víc a víc.
A pokud někdo z vás umí dobře německy, bavilo by ho lítat s vlakem po Evropě a je zdráv, případně už vlastní průkaz způsobilosti, může se přihlásit.
Petr Šimral
 

Dráčik

Signalista
Ale ste sa rozkecali, o mnohých už máme iný obraz :D . Tak pridám aj ja svoje trampoty: Môj otec "dráčik starší" je tiež "majster", jazdí na R a EC Štúrovo-Břeclav. Od svojich 10 rokoch som sa s ním ako správny syn samozrejme vozieval na 350, 363, 240, čo mi aj dával "do ruky". Keď som mu povedal, že chcem byť rušňovodič, tak mi skoro dolámal ruky :D . Ale nemal šancu. Vyštudoval som dopravnú priemyslovku a po škole v auguste 97 som nastúpil do depa ako posunovač. Po lekárskej prehliadke mi prišli na to, že som trošičku krátkozraký a dostal som zmyslovku 2, vtedy sa mi tiež začal rúcať svet, ale po opätovnej prehliadke mi povedali, že je to v norme a začal som "kandidovať". Po vojne v októbri 99 sa mi podarilo prestúpiť do RD Bratislava hlavné, kde sa mi v roku 2003 splnil detský sen a stal som sa "majster". Najprv posun so 710 a 199 po depe, potom 1.záloha na Bahl na 742. Po našom "premyslenom" rozdelení minulý rok som sa dostal do ZSSK, kde ma na "rozjazdenie" dali do turnusu na 263 006-9 a osobné vláčiky do Kútov a Štúrova. Momentálne som "letmo", chodím skoro všade (Břeclav, Štúrovo, Žilina, Zvolen) na všetkých kategóriách vlakov (osobnej dopravy). Všetko má ale negatívne stránky ako naznačil Bob57_cz a momentálna situácia je taká, že každý nadšenec, ktorý sa dostal jazdiť, začína zvažovať prevahu pozitív a negatív. Za seba poviem tolko, že keď sedím za kontrolérom a vezem rýchlik, tak som vo svojom živle, ale tie negatíva začínajú značne prevažovať a zvažujem svoje ďalšie pôsobenie na železnici. Hold naši nadriadený nemajú záujem na tom, aby im niekto toto povolanie robil...

P.S. Fotka pod menom je 362 001 pomlčka volačo a R604 pri odchode zo Žiliny, urobil mi ju jeden nadšenec, ktorý ma poprosil, či ho neodvezem.
 
Nahoře