Virtuální železniční dílny - OR nastavení pro modely

Ahoj, Pepo, prosím tě, kde stáhnu zvuky k ČSD T436.1613? Odkaz je do snddlok, ale ten soubor tam není.
 
Dalčí věc, stáhl jsem si Rosničku ČD 710.682-6, a:
1. Původní název u Pikka je ČSD T334 0682 a tvoje úprava nese název ČD 710.682
2. Chybí rv verze eng a tím vznikly z jedné mašiny dvě a to ČSD T334.0682 obrácená (původní eng) a ČD 710.682 (takže guláš)
3. To nejpodstatnější, ač jsem stáhl kabinu, tak nefunguje frightanim a jsem bez kapoty, u T436 ji mám v pořádku, ale Rosnička vypadá takto:
rosnickabezkapoty.jpg
4. Editor aktivit mi jen u rosničky, nikoliv u T436 vyhazuje chybu v řádku 600 a tím se nezobrazí žádná nabídka vlaků v AE.
Dan
 
Ahoj, Pepo, prosím tě, kde stáhnu zvuky k ČSD T436.1613? Odkaz je do snddlok, ale ten soubor tam není.
No Jacek tam ty zvuky ještě ve verzi z r. 2011 (soudím podle datumu .snd) měl a nebo je sestavil na zakázku (a já si je do sndDlok umístil). Už si to nepamatuji. Každopádně jsem už tohle opomenutí opravil a zvuky přidal do balíčku.

Pokud jde o rosničku, v engu byl v odkazu nesprávný název freightanimu kapot. I to jsem už opravil. Je tam přiložen i aktualizovaný návod, který už teď ke všem balíčkům standardně přikládám. Ten odlišný název je ovšem záměrný.
Na slezině jsem prakticky předvedl, že míchat v jedné složce prostě nelze. A já ani nechci autorům zasahovat do jejich původních složek pro MSTS. Návod je nastaven tak, aby se z nich použil pouze model a textury v nové složce s nastavením pro ORTS. Chápu i tvoje výhrady, protože s tím zase neumí pracovat původní sw pro MSTS (ConBuilder a Activity Editor), ale to musíme vyřešit jinak.

Aktuálně jsou pokyny k instalaci mých balíčků upraveny podle aktuálního chování ORTS. Je odstraněna možnost mít u modelu podsložku OpenRails a duální funkčnost – tj. pro MSTS i pro ORTS. ORTS při načítání do aktivity přednostně volí soubor .eng/.wag ze základní složky modelu a v podsložce OpenRails hledá pouze odkazované části. Aby duální funkčnost zůstala zachována, musela by základní složka modelu obsahovat dva soubory nastavení: jeden pro MSTS a druhý pro ORTS, samozřejmě odlišně pojmenovaných, aby nedošlo ke zmatkům a záměnám. Jediný (společný) soubor nastavení pro oba simulátory (kočkopes) nefunguje. Jak píšu výše, předvedl jsem to v praxi.

Podsložka OpenRails může nadále fungovat pro potřeby ORTS. Ten ji používá zejména pro své soubory „include“ a nebo častěji pro definice dynamického freightanimu. Členění zápisu parametrů nastavení v .eng souborech hojně používají autoři v Polsku či Maďarsku. Já osobně nikoliv. Zastávám názor, že soubory nastavení jsou obyčejné textové soubory s minimální velikostí. Pár desítek řádek tedy místo nezabere a výsledek je v textovém editoru přehledný bez otvírání dalších odkazovaných (include) souborů. Světlou výjimkou je pouze nastavení LED světel, kde se jedná o stovky řádek zapsaného kódu.
 
Ahoj, tak kapotu už mám, ale nefunguje dost podstatná věc k posunu a to výklon z okna kl. "Home" a "End". U T436,15 fungují normálně.
Proč mi T436.15 přečte AE MSTS a u T334.0 mi hodí tohle:
editor 600.jpg
Jde to nějak opravit.
 
Tak MSTS AE se nelíbí tento odstavec:
radek 600-t334.jpg
A smazání té závorky nepomáhé, když jsem smazal celý tenhle sloupec, mašina přestala vyhazovat chybu-
Ale nechápu, kde je chyba, že u T334 nefungují klávesy pro vyklon z okna kl.: "Home" a "End"?
 
Pěkné ráno, chyba je v přebytečném znaménku + za uvozovkami na konci posledního řádku. Smazat jej! Co se týká výklonu z okna, o pár řádků výš v tomtéž engu je řádek Comment ("HeadOut ( 1.6 3.3 0.0 )"), přepsat jej na HeadOut ( 1.6 3.3 0.0 ).
 
Stejně jako "Bobinky" nemohu rozjet "Pilštyk", teď jsem stáhnul T466.0286, dokopíroval do složky od Vrbama, CB ji načte, ale mašina vůbec neexistuje, je jen eng soubor a SV píše error.
 
Stejně jako "Bobinky" nemohu rozjet "Pilštyk", teď jsem stáhnul T466.0286, dokopíroval do složky od Vrbama, CB ji načte, ale mašina vůbec neexistuje, je jen eng soubor a SV píše error.
V tomhle jsem nevině. V návodu píšu, že se to má dělat přesně obráceně. Z původního originálu si vzít jen model a textury. Navíc ani nastavení, ani modely nemají nic společného s těmi u Vrbama. Kromě toho, že jde rovněž o Pilštyky.
 
Ono to vyjde nastejno, textury tam jsou a já se složky s origál modelem vymazal eng soubory a dodal ty tvoje + soubory k nim, takže se nic nepřepsalo a stejně je tam chyba. Proto jsem tu psal, že ty duplicity stojí za bačkoru. Prostě, kdo stahuje modely pro OR by měl stáhnout Pilštyk, dodat jej do složky modelu a nechat přepsat. Odkazy na textury + eng by měl být shodný, jak to má autor. Jinak z toho vzniká vysoká dívčí škola.
 
Ahoj Josefe, měl bych na Tebe prosím dotaz v ohledu na nastavení té nové 181.008 pro OR od Pikka. Při stavbě mise s 2.000-tunovým vlakem jsem vysledoval, že při 100% výkonu, tedy na 3. šuntu paralelu, dochází při zvyšující se rychlosti vlaku nad 70 km/h k nárůstu proudů a výkonu, namísto poklesu. Ametr i výkon prostě roste, namísto toho, aby křivka trakční charky klesala zvyšující se rychlostí. V tomto stavu je pak další abnormalitou krokování mezi stupni (100% a 9x%), kdy rozdíl proudů mezi jednotlivými "stupni" je v rychlosti 90 km/h i 400 A, což je nereálný proudový náraz. Evidentně důsledek problému nastavení u toho posledního šuntu. Jestli se v něčem mýlím, tak se předem omlouvám.
Současně jsem vysledoval u nastavení vozů CALMITZ řady UAC od Kanka vysokou hodnotu tření. V klidu 6tisíc kN a při jízdě kolem 4tisíců, čímž se mi odbržděná souprava samovolně nerozjede ani při sklonu 5 promile.
 
S tím nechoď na mě, ale k vývojářům na ET. Není mojí chybou, že se ORTS k pohonu chová jako jedinému ss. motoru, který je regulovaný reostatem. Máš možnost se podívat do nastavení, data z příslušného stupně nakopírovat do excelu, z tabulky udělat spojnicový graf a výslednou křivku porovnat s příslušným stupněm ve skutečném grafu trakčních charakteristik. Obvykle to dělám po odměření a zapsání dat do tabulky trakčních charakteristik, abych měl jistotu, že jsem se někde neupsal.
Nepíšeš nic o trati u sledovaných parametrů. Lokomotiva řady 181 má hodinovou rychlost 45km/h a při jízním odporu typu T (podle toho, že zmiňuješ vozy Uac) s nákladem 2000 t dá na 0‰-80km/h, 2‰-70km/h, 4‰-60km/h, 6‰-51km/h, 8‰-44km/h. Víc s takovým nákladem prostě nedá. Pokud budeš štavit 2000t těžký vlak nad 70km/h, těžko půjde při tom výkon dolů.

Pokud jde o vozy Uac, ukazuje mě souprava 181+27xUac á 71t v HUD u každého vozu 6842 N (6,842 kN). Z jízdy potom kolem 1300 N.
 
Tření závisí na aktuálním zatížení jednotlivých náprav a jejich ložisek. Na sklonu 5‰ se výše uvedená souprava, ovšem s prázdnými vozy, samovolně rozjede. Tření je u stojícího vozu Uac kolem 1550 N a u jedoucího opět kolem 1300 N.
 
Tření závisí na aktuálním zatížení jednotlivých náprav a jejich ložisek. Na sklonu 5‰ se výše uvedená souprava, ovšem s prázdnými vozy, samovolně rozjede.
Vzhledem k tomu, že vůz má ložiska válečková a ne třecí, musí se na spádu 5‰ rozjet velmi svižně právě ložená. Urychlující síla je součinem hmotnosti vozu a sin.úhlu spádu. U malých úhlů, jakými spády trati jsou, lze za sin. dosadit tg., což je přímo hodnota sklonu.
Není mojí chybou, že se ORTS k pohonu chová jako jedinému ss. motoru, který je regulovaný reostatem.
Není ani vůbec nutné, aby byl použit nějaký jiný model chování. Tebou proklamované a vyžadované řazení více motorů v serioparalelních kombinacích nemůže na charakteristice nic změnit. V důsledku je to pořád jenom a pouze nastavování vnějšího svorkového napětí na konkrétním jednom každém motoru v interakci s vnitřním indukovaným napětím kotvy (protielektromotorická síla E). Patrně jsi nečetl pozorně, co Acatus napsal:
Ametr i výkon prostě roste, namísto toho, aby křivka trakční charky klesala zvyšující se rychlostí.
To by ukazovalo na použití parametru celkového příjmu proudu u lokomotivy s asynchronním či synchronním pohonem.
 
Tak ještě by to mohl někdo sdělit programátorům. Oni rozlišují ložiska na kluzná, valivá a nízkoodporová. Ve výsledku je to stejně putna, protože v kódu je zabudován vztah, kdy s počtem náprav a hmotností roste valivý odpor. Pravda je, že jeho hodnota se mění podle použitých ložisek, ale nic to nemění na skutečnosti, že s hmotností roste. Prázdné vozy tedy na sklonu ujedou spíše než naložené. To jsem si ověřil i prakticky (v ORTS samozřejmě).

Pokud jde konkrétně o řadu 181, z hlediska výkonu je nastavena takto:
Kód:
Type ( Electric )
MaxVelocity ( 90km/h )
WheelRadius ( 0.625m )
Sanding ( 40km/h )
NumWheels ( 6 )
ORTSDriveWheelWeight ( 124.2t )
MaxForce ( 345kN )
MaxContinuousForce ( 213kN )
MaxPower ( 2820kW )
MaxCurrent ( 1000A )
plus trační křivky s hodnotami, podle grafu trakční charakteristiky. Nevím, čím dalším bych výkon ovlivnil.
 
Už jsem chybu u výkonu našel:
V nastavení chybí v parametru trakčních křivek ORTSMaxTractiveForceCurves poslední 44tý stupeň (100%), zatímco kontrolér jej má. Důsledkem je, že po najetí kontroléru na poslední stupeň, ORTS končí s řízením výkonu podle dodané trakční charakteristiky a poslední stupeň jede podle svého (samozřejmě špatně). Na druhou stranu by tato nechtěná chyba ukazovala, že se skutečně řídí předepsanými trakčními charakteristikami. Což by bylo zase jen dobře. Znamenalo by to však, že dobře nastavené vozidlo se prostě bez trakční charakteristiky neobejde.
 
Zatímco praktici provozní vědí, že reálně je tomu naopak.
Vzhledem ke skutečnosti, že kód ORTS nezměním, napadl mě jeden legendární citát:
"Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat... "
 
Znamenalo by to však, že dobře nastavené vozidlo se prostě bez trakční charakteristiky neobejde.
Jenže ta charakteristika musí být udělaná dále za hranice kresleného grafu, protože ten motor lokomotivy v reálu taky nezvadne, nezapíchne to a nezalomí na hodnotě Vmax. jako to je u msts.
 
Back
Nahoře