CZSK verze 1.9

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Dodo
  • Datum začátku Datum začátku
A měl bych skromný dotaz, až se bude dělat aktualizace řady 742 a psalo se tady někde na fóru, pokud se nepletu, že se s nimi nedoporučovalo jezdit na 8. stupeň výkonu, šlo by řadu 742 nastavit tak, že by třeba na 8. stupeň výkonu dokázala jet max. 5 minut a potom by třeba došlo k poruše motoru?

A ještě 2 technické dotazy, když vezmu řadu 754 a 750 mají při plném výkonu motoru v provozu shodné otáčky motoru tj. 1100 otáček za minutu, nebo řada 750 má při plném výkonu motoru více otáček, než je 1100 otáček motoru za minutu u řady 754?

Hele, jestli jezdíš na Brejlích na 1100 otáček, tak nech osmý stupeň na 742 osmým stupněm a žádné minuty k němu. :D :D :D Prostě je tenhle stroj v perfektním stavu, tak jako na tebe turnusový fíra tvé 754 vezoucí se náhodou ve vlaku vedeným tebou, nevlítne až do boudy, že on jezdí max. na 900 otáček a ty že mu odděláš motor.:p
 
Na "Brejlích" jezdím na 1000 otáček, ale se 7 vozy do Rapotic raději 1050 otáček:D a za velmi hustého deště stoupání do Rapotic se 7 vozy na rychlíku s "Brejlovcem" - zátěž 325 tun nevyjedu a nemohu přeci používat celé stoupání pískování.
U skutečné železnice nebyl nejhorší hustý déšť, ale podzimní padání listí doplněné mrholením. Na druhé místo nejhorší adheze bych dal mrholení po delším období bez deště, kdy je na kolejích mikrovrstvička prachu a pylu a nebo listí za sucha. Pokud vlaky listí rozjezdily, bylo to jako by někdo potřel povrch kolejí olejem a pokud jste v takovém úseku brzdili špalíkovou brzdou, která tuto látku začala "vypalovat" z jízdní plochy kola, cítili jste podobnou "vůni" jako když křesáte dvěma křemeny o sebe. Pro takový úsek byl přímo požehnáním provoz dlouhých nákladních vlaků, které zde musely brzdit.
Naopak nejlepší podmínky byly za sucha po větších deštích. Hustý déšť totiž kolejnici krásně umyl. Proto i za hustého deště se jezdilo jen o trochu hůř než za sucha. A ještě taková zajímavost, pokud byla ledovka, která na silnicích dělá asi největší problém, tak na kolejnicích žádný větší problém nebyl. Vrstvička ledu většinou "ustřelila" a pod ní byla kolej téměř suchá.
 
No, tohle já mám trošičku zacheatováno, navzdory doporučení nastavit v simulaci adhezi na 100%, mám ji empiricky vyzkoušenou na 110%, i tak kloužu, někdy i při slušném počasí při proudech nad 700A u x5x. Takže o slušný prokluz nezůstávám ochuzen. Což je dejme tomu průmyslový spad a mazlavější úseky. V reálu takové Ostravsko, Karviná, Dětmarovice, okolí elektrárny Chvaletice atd.
 
V ORCZ, když je počasí léto, nebo podzim a průtrž mračen, tak s řadou 754 a váhou 325 tun Rapotice nemám šanci vyjet, šíleně to klouže, ono i se soupravou o 40 tun lehčí si myslím, že bych kopec do Rapotic s řadou 754 nevyjel, jen bych dojel o trochu dál, ale rozhodně 8,5 km dlouhé stoupání s minimálním sklonem 21 promile (poté se stoupání zvyšuje na 24 a ke konci na 26 promile před Rapoticemi) bych v trati BP nevyjel. Samotného mě to překvapilo, takové prokluzy bych čekal na listí, jak píšete. Takže, jakmile je průtrž mračen, tak v úseku Zastávka u Brna - Náměšť nad Oslavou je zavedena v ORCZ náhradní autobusová doprava;).

V trati BP v úseku Zastávka u Brna - Rapotice se nejlépe vyzkouší/prověří dieselová lokomotiva, nebo motorový vůz ideálně s normativem hmotnosti při počasí léto jasno, nebo léto/podzim průtrž mračen.
V simulátoru mám koeficient adheze za hustého deště právě jen o trochu nižší, než za sucha. Všiml si toho někdo? Naopak při jemném deštíku nebo na úsecích na podzim to klouže o dost více. Je to vidět v diagnostice vozu.
 
Ano všimnul, hlavně u šichty s M 131, když mám dynamické počasí. Už jsem to tady i někde psal. Každá jízda aktivitou, když ji jedu podruhé, potřetí... se liší, právě díky změnám počasí, které je vždy jiné.
 
No na sněhuláka hrozí u nás přehřátí motoru, ale myslím jen, pokud je chladící systém v nedobré kondici. Dělat další past na náhodné zničení (vyletění ojnice z agregátu) se mi moc nezamlouvá. Jedině, že by se kontroloval stav oleje v motoru a kompresorech. :)
To asi bude lepší vůbec nedělat. Už stačí jen to, že když dáš u Bangle kontrolér z maxima na 0 hodně rychle, tak se motor přetočí a ochrana ho stopne.
U skutečné železnice nebyl nejhorší hustý déšť, ale podzimní padání listí doplněné mrholením. Na druhé místo nejhorší adheze bych dal mrholení po delším období bez deště, kdy je na kolejích mikrovrstvička prachu a pylu a nebo listí za sucha. Pokud vlaky listí rozjezdily, bylo to jako by někdo potřel povrch kolejí olejem a pokud jste v takovém úseku brzdili špalíkovou brzdou, která tuto látku začala "vypalovat" z jízdní plochy kola, cítili jste podobnou "vůni" jako když křesáte dvěma křemeny o sebe. Pro takový úsek byl přímo požehnáním provoz dlouhých nákladních vlaků, které zde musely brzdit.
Naopak nejlepší podmínky byly za sucha po větších deštích. Hustý déšť totiž kolejnici krásně umyl. Proto i za hustého deště se jezdilo jen o trochu hůř než za sucha. A ještě taková zajímavost, pokud byla ledovka, která na silnicích dělá asi největší problém, tak na kolejnicích žádný větší problém nebyl. Vrstvička ledu většinou "ustřelila" a pod ní byla kolej téměř suchá.
To s tím ledem. Mám taky dojem, že vůz/loko led na kolejnici určitě rozdrtil kvůli své váze.
V ORCZ, když je počasí léto, nebo podzim a průtrž mračen, tak s řadou 754 a váhou 325 tun Rapotice nemám šanci vyjet, šíleně to klouže, ono i se soupravou o 40 tun lehčí si myslím, že bych kopec do Rapotic s řadou 754 nevyjel, jen bych dojel o trochu dál, ale rozhodně 8,5 km dlouhé stoupání s minimálním sklonem 21 promile (poté se stoupání zvyšuje na 24 a ke konci na 26 promile před Rapoticemi) bych v trati BP nevyjel. Samotného mě to překvapilo, takové prokluzy bych čekal na listí, jak píšete. Takže, jakmile je průtrž mračen, tak v úseku Zastávka u Brna - Náměšť nad Oslavou je zavedena v ORCZ náhradní autobusová doprava;).

V trati BP v úseku Zastávka u Brna - Rapotice se nejlépe vyzkouší/prověří dieselová lokomotiva, nebo motorový vůz ideálně s normativem hmotnosti při počasí léto jasno, nebo léto/podzim průtrž mračen.
Nejsi sám, kdo má s tím hrabáním/klouzáním problémy. Já se třeba snažím rozjet ze stanice s vlakem s dvojsilovým pohonem, kde mám za Brejlovcem vypnutou elektriku. Je léto, neprší, stanice na rovině, a jakmile Brejlovec přidá při rozjezdu na svůj plný výkon (většinou používám v Brejlovci ARR) tak začne hrabat. Buď se musím rozjíždět se sníženým výkonem, nebo během rozjezdu pískovat.
 
Zkusil jsem si ty Rapotice s brejlí a ano, bez písku ani ránu a je to až moc zvláštně uklouzané. Přehodnotil jsem koeficienty kvality tratě, které byly nejspíš příliš přísné, a trochu jsem jim ubral. Nyní bych řekl, že je to už ok. ;)
 
Zdravím všechny a přeji všem krásný úterní večer,

chtěl bych se zeptat zejména @Icik popřípadě i @Dodo zda by šlo u všech X6X doplnit ovládání tahu EDB pomocí přepínače poměrného tahu... Modelový příklad, jedu na ruku, a chtěl bych si před stahovačkou vypnout EDB když vím že už před stažením sběrače chci brzit vzduchem a vím, že mi mašinka naběhne do EDB což já nechci abych si ochranou nevypl hlavní vypínač.... Také by pomoci tohoto přepínače mělo jít omezit brzdný účinek EDB právě přepnutím do polohy od 2 do 7.

Účinek EDB při poloze 1-7 na přepínači PT při ručním řízení :

1 - EDB vypnuta, rozpojen obvod elektronického řízení EDB
2 - 16,5 % EDB
3 - 33 % EDB
4- 49,5 % EDB
5 - 66 % EDB
6 - 82,5 % EDB
7 - 99 % - 100% EDB


Chtěl bych se zeptat @Icik zdali by toto šlo ošetřit jen kódem, nebo by musel @Dodo s týmem tuto vlastnost zapsat do .Eng souboru.
Zejména to vypnutí v případě stahovačky by se hodilo... Moc děkuji a předem díky za odpověď... S přáním hezkého večera Macis
 
Pravou provozní zkušenost z reálu zrovna na téhle trati má např. Meridian, ale z těch mých pár situací můžu říct, že mašinka celkem držela. Opakovaně to rádo klouzalo okolo Rosic směr Střelice, kde se po rozbité trati letělo 80.
Každopádně jedna věc je mez adheze, kterou v reálu strojvedoucí nevidí (je silně proměnlivá a v provozu neměřitelná), a druhá věc je nastavení indikace skluzu a případně i zásah ochrany. V OR (i v původním) byla indikace ve výchozím stavu nastavena někde okolo 75% meze adheze a ukazovala "varování" žlutě. Po prekročení meze adheze (tj. 100% aktuálního limitu) se varování změnilo na "chybu" a červené zbarvení. Pak už záleží na dynamice rozjezdu, zda "stihne" udržet nápravu "na dosah", anebo se tato roztočí do nebes. Varování i zásah ochrany (pokud je povolena) lze nastavit v ENG.
No a jaká je návaznost na reál? Na starých mašinkách bývalo napěťové relé např. se dvěma kotvičkami natažené někde mezi dvě kotvy trakčních motorů (podle jejich vzájemného zapojení). Na dílně měli předpis, jak kotvičky nastavit, aby reagovaly při určitém rozdílu indukovaného napětí na kotvách trakčních motorů, což, všichni víme, odpovídá otáčkám. Jedna kotvička relé přitahovala na "varování", druhá (ne vždy použitá) zasahovala do trakčního obvodu. Kdyby někdo měl ten nastavovací předpis, dala by se indikace v OR nastavit podle reálu. Mohlo se ale stát, že indikace na stanovišti byla už za mezí adheze.
Další věc je, že častokrát není první známkou skluzu rozsvícený indikátor, ale typický zvuk (vibrace) "jako když šoupe židli" (liší se od drsnosti povrchu jízdní plochy kol) - platí hlavně v nízkých rychlostech. V 80km/h na rozbité trati máte jiné starosti (např
nevylít si na sebe kafe). Toto by se dalo taky do ORCZSK dodělat - stačilo by mít zvuk a Icik by určitě dokázal vytvořit proměnnou a trigry pro takové zvukové efekty. Co vám ale neudělá, je cítění podélných sil a dalších "prdelních" pocitů, které tvoří důležitou pomůcku pro strojvedoucí.
 
Další věc je, že častokrát není první známkou skluzu rozsvícený indikátor, ale typický zvuk (vibrace) "jako když šoupe židli" (liší se od drsnosti povrchu jízdní plochy kol) - platí hlavně v nízkých rychlostech. V 80km/h na rozbité trati máte jiné starosti (např
nevylít si na sebe kafe). Toto by se dalo taky do ORCZSK dodělat - stačilo by mít zvuk a Icik by určitě dokázal vytvořit proměnnou a trigry pro takové zvukové efekty. Co vám ale neudělá, je cítění podélných sil a dalších "prdelních" pocitů, které tvoří důležitou pomůcku pro strojvedoucí.
Trigger máme, jen ten zvuk je takové kovové šoupání a nejspíš není reálný. :)
 
Zdravím všechny a přeji všem krásný úterní večer,

chtěl bych se zeptat zejména @Icik popřípadě i @Dodo zda by šlo u všech X6X doplnit ovládání tahu EDB pomocí přepínače poměrného tahu... Modelový příklad, jedu na ruku, a chtěl bych si před stahovačkou vypnout EDB když vím že už před stažením sběrače chci brzit vzduchem a vím, že mi mašinka naběhne do EDB což já nechci abych si ochranou nevypl hlavní vypínač.... Také by pomoci tohoto přepínače mělo jít omezit brzdný účinek EDB právě přepnutím do polohy od 2 do 7.

Účinek EDB při poloze 1-7 na přepínači PT při ručním řízení :

1 - EDB vypnuta, rozpojen obvod elektronického řízení EDB
2 - 16,5 % EDB
3 - 33 % EDB
4- 49,5 % EDB
5 - 66 % EDB
6 - 82,5 % EDB
7 - 99 % - 100% EDB


Chtěl bych se zeptat @Icik zdali by toto šlo ošetřit jen kódem, nebo by musel @Dodo s týmem tuto vlastnost zapsat do .Eng souboru.
Zejména to vypnutí v případě stahovačky by se hodilo... Moc děkuji a předem díky za odpověď... S přáním hezkého večera Macis
Udělat jde všechno, ale toto se mi nezdá reálné. Přeci když vidím návěst stáhni sběrač nebo vím o tom úseku, jakože strojvedoucí určitě mají seznání, tak se na to také řádně připraví. Ta příprava je pro ně nejspíš už obyčejná rutina a provedou ji zcela automaticky a rychle. :)
 
Udělat jde všechno, ale toto se mi nezdá reálné. Přeci když vidím návěst stáhni sběrač nebo vím o tom úseku, jakože strojvedoucí určitě mají seznání, tak se na to také řádně připraví. Ta příprava je pro ně nejspíš už obyčejná rutina a provedou ji zcela automaticky a rychle. :)
Ano ano, to samozřejmě, každopádně tu jde o to, že před zastávkou například mám stahovačku a chci brzdit už dříve, nechci hned stahovat sběrač, když tam dám vzduch, mašina začne brzit EDB, zatím co když bych si třeba že 140 začal nabrždovat dříve, než bych sáhl na brzdič, tak si vypnu EDB přepínačem PT do 1, mašinka začne brzdit místo elektricky vzduchem jak sebe samotnou tak taky vozy a já v klidu vypínám kompresory s topením a stahuji sběrač... Navíc se toho využívá také při zhoršených adhezních podmínkách kdy si snížím tah EDB třeba na 4 a nebudu tak čelit skulzu náprav lokomotivy... Bylo by fajn tu funkci tam mít k dispozici. Ale pokud vám to přijde jako nepodstatné, tak nevadí... Jen jsem napsal jak to je, jak to někteří využívají a i já osobně bych to použil... Také se funkce vypnutí EDB používá při ověření brzdného účinku soupravy... @Icik, když budeš chtít, já osobně budu rád za implementaci této funkce...moc děkuji.
 
Zde je popsána funkce toho omezení výkonu EDB:


A tady úplné "vypnutí" EDB v praxi z důvodu následného brždení se staženým sběračem:
 
Jen ještě doplním, že tato samotná funkce omezení nebo "vypnutí" EDB neplatí jen pro ovládání ovladačem samočinné brzdy OBE ale také pro ovládání ovladačem EDB umístěného vedle ovladače jízdy...
 
Na skutečných X6X se dalo EDB ze stanoviště vypnout nejen přepínačem poměrného tahu ale i přibrzděním přídavnou brzdou a nebo přepnutím přepínače nouzové jízdy do polohy "druhá nula" a tím k vypnutí napájení "Centrálního řídícího členu", který porovnává mimo jiné i požadavky z ARR nebo ručního řízení a výstupu z převodníku brzdy. Ale myslím si, že pokud stáhnu sběrač trochu dřív, abych nemusel brzdit hned na začátku příliš intenzivně, tak dojde k přechodu z EDB na brzdění vzduchem bez zbytečných škubanců. A tento způsob se bere asi jako provozní, protože původně při této situaci došlo k zablokování EDB a po zvednutí sběrače zůstala EDB zablokovaná ( například u stahovačky na dlouhém spádu ). Toto zablokování se dalo zrušit krátkodobým vypnutím CŘČ pomocí "druhé nuly". Později tohle blokování bylo na všech lokomotivách upraveno tak, že po obnovení napětí lok. opět přešla do režimu EDB.
A ještě, jestli můžu, k adhezi. Velký vliv má i tech. stav lokomotivy. Třeba špatná, nebo špatně nastavená tryska mazání nákolků, která stříká mazivo přímo na jízdní plochu kola a nebo i způsob řízení strojvedoucích. Jednou jsem měl turnusovou "leštěnku" 242 a na suchu místo při až 1300A trakčního proudu už začala "hrabat" při 750A. Bylo to tím, že při brzdění vlaku pomocí OL 2 vůbec nebrzdili lokomotivou a jízdní plocha kol byla silně znečištěna. Stačilo párkrát zabrzdit z vyšších rychlostí i mašinou (někdy se i od špalků kouřilo) a adhezní vlastnosti se vrátily. Samozřejmě jsem OL 2 používal i já, protože špalky vydržely podstatně déle, ale občas bylo potřeba kola očistit. Těch věcí je víc, třeba i rozvážení náprav, kdy vlivem asi únavy pružin dojde k tomu, že některá náprava pak jde náchylnější ke skluzu. Už jsem se zase rozkecal a přitom jsem chtěl jen říct, že při stejných podmínkách se i vozidla stejné řady chovají někdy i dost odlišně. A dokonce i ta samá lokomotiva ( třeba kvůli tryskám mazáni nákolků )
 
Na skutečných X6X se dalo EDB ze stanoviště vypnout nejen přepínačem poměrného tahu ale i přibrzděním přídavnou brzdou a nebo přepnutím přepínače nouzové jízdy do polohy "druhá nula" a tím k vypnutí napájení "Centrálního řídícího členu", který porovnává mimo jiné i požadavky z ARR nebo ručního řízení a výstupu z převodníku brzdy. Ale myslím si, že pokud stáhnu sběrač trochu dřív, abych nemusel brzdit hned na začátku příliš intenzivně, tak dojde k přechodu z EDB na brzdění vzduchem bez zbytečných škubanců. A tento způsob se bere asi jako provozní, protože původně při této situaci došlo k zablokování EDB a po zvednutí sběrače zůstala EDB zablokovaná ( například u stahovačky na dlouhém spádu ). Toto zablokování se dalo zrušit krátkodobým vypnutím CŘČ pomocí "druhé nuly". Později tohle blokování bylo na všech lokomotivách upraveno tak, že po obnovení napětí lok. opět přešla do režimu EDB.
A ještě, jestli můžu, k adhezi. Velký vliv má i tech. stav lokomotivy. Třeba špatná, nebo špatně nastavená tryska mazání nákolků, která stříká mazivo přímo na jízdní plochu kola a nebo i způsob řízení strojvedoucích. Jednou jsem měl turnusovou "leštěnku" 242 a na suchu místo při až 1300A trakčního proudu už začala "hrabat" při 750A. Bylo to tím, že při brzdění vlaku pomocí OL 2 vůbec nebrzdili lokomotivou a jízdní plocha kol byla silně znečištěna. Stačilo párkrát zabrzdit z vyšších rychlostí i mašinou (někdy se i od špalků kouřilo) a adhezní vlastnosti se vrátily. Samozřejmě jsem OL 2 používal i já, protože špalky vydržely podstatně déle, ale občas bylo potřeba kola očistit. Těch věcí je víc, třeba i rozvážení náprav, kdy vlivem asi únavy pružin dojde k tomu, že některá náprava pak jde náchylnější ke skluzu. Už jsem se zase rozkecal a přitom jsem chtěl jen říct, že při stejných podmínkách se i vozidla stejné řady chovají někdy i dost odlišně. A dokonce i ta samá lokomotiva ( třeba kvůli tryskám mazáni nákolků )
Děkuji za přidání se do diskuse, samozřejmě že vypnutí EDB se dělalo i přepnutím "malé" nuly na voliči NJ, ale ten v OR není zprovozněn... Vím že spousta strojvedoucích tohoto využívá třeba při světelných stahovačkách když neví, jestli svítí nebo nesvítí... Dají si na přepínači PT polohu 1 a klidně mohou dojet bez EDB k nástupišti... Osobně mi přišlo, že když jsem toho v Train Simulátoru častokrát využil, tato funkce by se mi hodila i tady v OR, každopádně je to na uvážení mistra kódu @Icik zda bych měl zájem a chtěl by toto naprogramovat... Já osobně bych byl moc rád... Každopádně všem moc děkuji za rozebrání tohoto tématu...

Všem přeji krásné středeční ráno a pěkný den

Macis
 
Ach joooo... Test před vydáním...
@Icik , ač mám v soupravě M152+Blm+M131 po přestupu do M152 z Hurvínka zadáno u M131 připojit postrk, Hurvajs mi vůbec nepomáhá a jede to jak zdechlina, jedu 40, tím po 2 hodinách odehrabého testu končím :( , poněvač jsem mimo jízdní řád. Je to ten přestup na AI, co jsme testovali.
810+M131_001.jpg810+M131_002.jpg
 
Back
Nahoře