Sice out-to-date ale v kostce.
El. lokomotivy jezdí pod trakčním vedením (TV). /* vím, nic nového, žejo

*/ . To se skládá z nosného lana a trolejového drátu, (TD). Nosné lano zde nehraje roli, takže měděný TD má pro hlavní dopravní koleje u DC 150 mm2 a u AC 100 mm2, pro vedlejší koleje DC 100 mm2 a AC 80 mm2. To ovlivňuje hmotnost TD, takže se nastavuje přítlak sběrače podle AC/DC systému a podle hmotnosti TD (nastavení přítlaku) se projektuje celá sestava TV, navíc TV musí mít nějakou pružnost. Zvedne-li se sběrač v 0 km/h, dojde k nadzvednutí TD o cca 10cm, jede-li loko na zadní sběrač, zdvih TD se skoro nemění. Problém nastává u jízdy na přední a na oba sběrače. U obou zvednutých sběračů se TD v závislosti na délkách poli mezi trakčnímy podpěrami /* stožáry*/ zvedá cca do 15cm. Limitní výška sestavy /* myšlena volná vzdálenost mezi bočákem TD a TD je 15 - 20 cm. Při jízdě na přední sberač dochází k progresivnímu zvyšování přítlaku spodním proudem vzduchu . Nad 70 - 80 km/h už je přítlak tak velký že už sestava ztrácí pružnost. Při jízdě na oba sběrače platí to stejné jak pro přední + přítlak na zadním sběrači = ztráta pružnosti TV nastává už okolo cca 40 km/h. Co se teda děje s TD při vyšších rychlostech. U každého bočáku vzniká tvrdé místo kde dochází ke zvýšenému opotřebení TD, rázu na lyžinu sběrače a vzniku vlny u TD. U mezilehlé /* TD mezi TP*/v oblouku vlivem rozkmitu může dojít k překročení vzdálenosti TD na lyžině sběrače, drát se tak dostane pod ucho a už začne trhat lanička, dojede k bočáku a serve se sběrač. Něco podobného, ale na rovném úseku hrozí zase v mechanickém dělení /* místo kde končí a začíná nový kotevní úsek */. Těch kritických faktorů je víc, ale to by bylo dlouhé psaní
Proč se teda jezdí na přední nebo oba sběrače ?
Jízda na přední zběrač. - závada na zadním sběrači, sběrnici nebo odpojovači jemu náležící, kamarádské gesto kolegovi na vlakové, jsme li na přípřeži/*zatavené pecky z uhlíku a mědi ve skle + uhlíkový prach není moc příjemný a dílna taky není moc nadšená */ přeprava dle RIV, přední HKV u dvojčat, které nejsou uzpůsobeny na jednočlenné řízení/ovládání, ...atd.
Jízda na oba sběrače - zde je doporučená max. rychlost 40 -50 km/h v přímém směru jede li se do odbočky, křížením, dělením nebo jiným prvkem v sestavě TV zvážit jízdu na oba smetáky a nepřekračovat 40 km/h
Hlavní důvody: rozdělit odběr trakčního proudu ( např při předtápění souprav hnacím vozidlem ) a omezit vzniku lokálního oteplení TV /* např napěťová ztráta přechodu C - Cu je cca 1.2 V, rozjezdový proud dle HKV, nepřekračuje 2.800 A na DC, u AC 600 A. Malý příklad dle zjednodušeného vzorečku Pz = U*I* cos Fí ( Fí - pouze u AC a je okolo 0,8 ) ...1.2 * 2800 = 3360 W a to vzniká na max 20cm2. Vtip je však ten, že to platí pro čistou trolej bez nánosu ledu, šmíru z nezávislé trakce /* začleněno i sazomety */ , elektráren, stavební a výlukové činnosti, ...atd
Při nepříznívých podmínkách je přechodový odpor několikanásobně vyšší. Hrozí přepálení TD, Proto přední sběrač se použije na očištění TD, sám sníma trakční proud od cca 30 % , zadní už má po několika metrech účinnost od 70 % . Po dosažení určité rychlosti už nehrozí přepáleni TD a vzrůstá riziko poškození TV, se přechází na jeden sběrač.
P.S. pokud jsem na něco zapoměl nebo vyrobil pravopisnou hrubku/y, tak mě laskavě omluvte.