Taky se vyjádřím. Prvopočátek stavby trati už někdy v roce 2003. Beru to jako mimino, které jsem musel nechat přes 10 let na pustém ostrově díky přehodnocení životních priorit a pracovních povinností.
Návratem k projektu zkouším dodělat tento
"Hřích mládí" a díky programu
TSRE5 zkouším využívat především "malování" detailů krajiny. Navíc je můj projekt již dnes historií tratě 090, neboť jsem nechal některé části trati v podobě před celkovým koridorem, tj. pař. žst. Ústí nad Labem je v podobě do roku 2005, v podstatě je to tak celá trať. Pořád také ověřuji možnosti nových prvků pro celkové vylepšení chodu trati.
S projektem váženého pana Zbyňka Šemory či Martina Stavitele to nehodlám srovnávat, více než 10-ti leté přerušení činnosti je velmi znát. Kdysi dávno v začátcích tvoření reálných staveb jsme defacto všichni i navzájem spolupracovali, každý jsme měli tzv. "
dvorní modeláře" objektů. Ty tedy mimo jiné jsou dnes tím, co dělají danou trať tratí. Tenkrát bylo ale bez typických objektů použít dostupné objekty do tratí tak, aby to alespoň připomínalo tvarem ty nejbližší objekty tratě. Nikdo jsme tenkrát netušili, jaká je budoucnost celého simulátoru, protože prvotní zvěsti nástupce
MSTS 2 hrozilo, že nebude kompaktibilní s MSTS. Nakonec nástupce nebyl ani vydán a navzdory mega problémům a omezením původního simulátoru s omezeným počtem objektů na čtverec světa (
soubory složky WORLD ) a nestabilita systémů např.
Win 98, Millenium a několika dalším všem stavitelům přinášelo mnoho "Infarktových situací". Všichni stavitelé jistě rádi potvrdí, protože to jsou nezapomenutelné zážitky ztráty práce, která přišla
do kopru. Obnova zničeného díla by se dala přirovnat obnově po válce, ale díky fintám a zálohování už následky nebyly tak drastické. Díky stabilnímu systému tehdy nastupujícímu Win XP přispěla i k malé chybovosti a problémům simulátoru.
Postupem času jsme všichni přicházeli na způsoby, jak pracovat při stavbě, jak nejlépe zálohovat a dělat další opatření. Taky to vlastně byl i jeden z důvodů, kdy se začaly dělat setkání, kde jsem si navzájem vyměňovali poznatky nejen se stavbou tratí. Funguje to dodnes. Tímto díky všem organizátorům seancí i účastníkům.
Ale zájem o klasický simulátor zeslábl, byť je průkopníkem mezi simulátory. Ladění programu MSTS tedy v dnešní podobě OR či mutaci OR-CZSK je přiblíženo více k realitě, skoro se dá říci k použití jakožto trenažéru. Viděti je možno na vlákně se setkání v podobě funkčního pultu loko 163/363, kde je ovládání přeneseno do simulátoru. Mít takovýchto pultů pro více typů loko, tak by se dalo vytvořit
výcvikové středisko.
Rozložením MSTS na TSRE5 a OR díky další nepodpoře od samotného vývojáře a nevydání MSTS 2 to byla jediná cesta zachování původního tvaru a funkce MSTS včetně kompaktibility tratí vytvořených včetně všech vytvořených modelů loko i vozů.
Teď jen chybí modelářská podpora jak pro objekty tak i pro novější produkty kolejových vozidel. Spousta lidiček tu byla např. z důvodu studování VŠ se zaměřením na dopravu či techniku a konstrukci. Bez jejich nadšení k dráze by spousta modelů ani nebyla. Taky jim patří hluboká poklona a dík.
Tak proto i já chci dovést do stádia určité dospělosti i to
"moje mimino 090",l které už konečně přechází ze školky do ZŠ. Těším se, že dojde i do SŠ a odmaturuje.

. Svoje cíle by měl člověk dotahovat do zdárného konce. Tím nemám ale na mysli žádné negativní plány a to především v životě osobním. Někdy se nedaří a někdy se objeví i nečekané překážky, leč to nejsou důvody k tzv. "složení funkce". Kdysi nám někdo někde říkával, že účast je povinná, omlouvá jen smrt.
Takhle drasticky to neberu, ale chci být především sám k sobě aspoň trochu odpovědný. Ale především mě to baví, rád kolem toho konstruktivně diskutuji a především mi to krátí dlouhé chvíle při mé náplni práce. Jen doplním, že malé děti malé starosti velké děti velké starosti. Platí to i o jakémkoli projektu a nejen tom virtuálním. Z praxe to je vidět všude okolo nás.
Toliko souhrn k dotazu.