Co vše ovlivňuje rychlost zobrazování v MSTS
K tomuto článku mne přiměla proběhnuvší diskuse na těchto stránkách a některé dotazy které jsem dostal.
Toto téma lze rozdělit na několik podtémat:
1) Technika na níž je simulátor provozován.
2) Nastavení parametrů kabiny.
3) Nastavení parametrů simulátoru.
4) To jak je ta která trať vytvořena.
K bodu 1 se dá mnoho diskutovat. Je jasné že samotný výkon procesoru není samospasitelný. Pokud není počítač vyvážen jako celek tak výkon jednoho prvku je k ničemu pokud je na jiném místě úzké hrdlo.
Takže kromě výkonu procesoru je nutné také brát v potaz velikost operační paměti ale také je nutné brát zřetel i na grafickou kartu a její paměť. Obecně lze říci že větší paměti pomůžou více než pár procent výkonu na procesoru. Obojí doporučuji co největší.
Mně osobně například jen výměna grafické karty MX440 s 64 Mb za Radeon 9200 s 256 Mb zvedla počet snímků na skoro dvojnásobek. Je nutné si uvědomit následující věc. Pokud má grafická karta dostatečnou svou vlastní paměť do které může ukládat například textury objektů v nekomprimovaném tvaru a nemusí je tahat z hlavní paměti tak je zobrazení objektů mnohem rychlejší a odlehčuje to zase prostor pro další úkony spojené s výpočtem pohybu souprav a dalších objektů. Zrovna tak ale supervýkoná grafika bez odpovídajícího procesoru také nic neřeší.
Jinými slovy pokud není technika vzájemně vyvážena a dobře pracující tak vše ostatní lze sice ladit jak koho napadne ale MSTS bude vždy narážek vzhledem ke svému enginu na její výkon a nevyždímete z něj ani kapku navíc.
K bodu 2 mám pro uživatele jednu málo potěšitelnou informaci. Bohužel většina autorů kabiny ignoruje řádek vyskytující se v „cvf“ souboru 3x který má dost podstatný vliv na počet snímků za vteřinu. Jedná se o:
CabViewWindow ( 0 0 640 480 )
Pokud najdete v cvf souboru tento řádek i s těmato hodnotama a okna nesahají ke všem čtyřem krajům tak máte šanci si částečně zvýšit výkon při pohledu z kabiny. Bohužel toto doladění budete dělat za autora kabiny. Význam jednotlivých hodnot je následující.
Jedná se o zobrazovanou a počítačem zpracovávanou velikost obrazu jehož rozměry jsou bohužel uvedeny jen v základním rozlišení. Parametry jsou v následujícím pořadí ( levý okraj, horní okraj, pravý okraj, spodní okraj) a níže uvedený příklad ukazuje pohled již upravené kabiny pro 742 přední pohled.
CabViewWindow ( 380 0 640 400 )
Pokud tedy máte potřebu alespoň částečně zvýšit počet zobrazovaných snímků tak můžete začít tyto parametry upravovat tak až se začne zobrazovat okraj již nezpracovávané části obrazu v oknech. Pak zvětšením/zmenšením těchto parametrů posunete tento okraj za okraj oken aby nerušil.
Toto vše je nutné absolvovat celkem 3x neboť poprvé je tento řádek platný pro přední pohled a podruhé a potřetí je tento řádek platný pro boční pohledy.
K bodu 3 – nastavení parametrů simulátoru.
Popis se odvolává na můj zatím pracovní překlad knihoven MSTS na který je na těchto stránkách uveden odkaz. Toto je část, kterou mají skoro plně až na jeden parametr ve své moci uživatelé.
Na záložce parametrů „ZOBRAZENÍ“ nastavujete rozlišení a předdefinované komplexní nastavení voleb ze záložky „DETAILY GRAFIKY“. Moje osobní zkušenost je taková že od určitého výkonu počítače již nehraje tak významnou roli rozlišení jako některé další parametry. Při nízkém rozlišení jsem mněl skoro stejný počet snímků jako při maximálním rozlišení.
K záložce „DETAILY GRAFIKY“ bych se zaměřil na dva z těchto parametrů.
Prvním z nich je „VIDITELNOST“ – zde je možné nastavit vzdálenost do jaké se zpracovávají objekty k zobrazení. Pokud toto nastavíte například na 500 tak výrazně zvýšíte počet snímků neboť se MSTS zabývá pouze objekty které jsou blíže než 500 metrů. Pokud naopak máte tuto hodnotu až na 2000 tisících tak nutíte simulátor k tomu aby se zaobíral objekty až do vzdálenosti 2 km což je mnohdy zbytečné.
Druhý z podstatných parametrů, kterému bych se chtěl o kousek níže věnovat více, je možná trochu nepřesně nazvaný „MNOŽSTVÍ OBJEKTŮ V TERÉNU”. Možná že ho časem přejmenuji na „ZOBRAZOVACÍ ÚROVEŇ“ tak jak to je v editoru tratě. Tento parametr v závislosti na tom, jak autor trati nadefinoval objekty, určuje který z objektů je zobrazován a který již není zobrazován. Podrobněji toto popíši níže.
Další parametry jsou snad jasné vzhledem k zobrazované nápovědě na spodní části obrazovky. Pokud není někomu něco jasné rád zodpovím případné dotazy.
K bodu 4 – co mohou ovlivnit tvůrci tratí
Po položení objektu do terénu či jeho označení lze kliknutím pravým tlačítkem myši vyvolat obrazovku s parametry objektu kde jedna z možných záložek vypadá takto:
[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: http://www.volny.cz/ppoollll/MSTSdiskuse/ZobrUrov.jpg
Zde v okénku „Zobrazovací úroveň“ je číselně v rozsahu od 0 do 10 možné definovat při jakém nastavení této proměné bude či nebude tento konkrétní objekt zobrazován. Při hodnotě 0 je objekt zobrazován vždy. Při hodnotě 10 je objekt zobrazován až při tomto maximálním nastavení. Jinými slovy pokud má objekt nastavenu tuto hodnotu na 5 tak bude zobrazován při nastavení 10 – 5 a při nastavení 4 – 0 již zobrazován nebude. Pokud má tuto hodnotu nastavenu na 10 tak je zobrazován akorát při nastavení této proměné na 10. Při nižším nastavení již není zobrazován.
Pomíjím zde ještě parametry týkající se stínování neboť kromě dynamického stínování, kdy je simulátor zatěžován výpočtem tvaru stínu, jsou již jednotlivé základní tvary stínů předdefinované a tolik simulátor nezatěžují.
Jelikož ale každý z autorů má (či spíše nemá) jiné představy o tom co kdy zobrazovat či nezobrazovat tak bych byl velmi rád kdyby se k tomuto bodu vyjádřili samotní uživatelé a udělali tak jasno i autorům tratí. Jako orientační sem přikládám seznam toho co mne napadlo při psaní tohoto článku od nejvíce postradatelných objektů až po nejméně postradatelné objekty. Umísťuji zde pouze objekty do 10 a do nuly. Objekty mezi těmito dvěma extrémy umisťujte sami do diskusních příspěvků. Zrovna tak budu rád pokud tam doplníte jakékoliv další kategorie objektů.
Takže úroveň 10 bych použil asi u těchto objektů:
Lokomotivy, vagony a automobily nahrazující nepohyblivé soupravy v misích či auta u přejezdů kde není definován provoz.
Další úrovně (jen orientačně – jsou věcí diskuse):
Vzdálená vegetace
Vzdálené budovy a jiné stavby
Blízká vegetace
Blízké budovy a stavby
Nádražní stavby – sklady, nádražní budovy a všechny další stavby související přímo s vlakama jako jsou různá nakládková zařízení
Stožáry pro trolej
Úroveň 0 by asi byla vhodná pro:
Mosty
Terénní objekty jako náspy či zářezy
Značky
Návěstidla
Tento seznam je POUZE orientační a budu (a doufám že nejen já) rád za jeho případné doplnění a roztřídění do jednotlivých úrovní. Pro přehlednost pro tvůrce tratí pište své požadované pořadí zobrazování objektů do tématu "Jaké objekty a kdy je u tratě zobrazovat nebo nezobrazovat"
K tomuto článku mne přiměla proběhnuvší diskuse na těchto stránkách a některé dotazy které jsem dostal.
Toto téma lze rozdělit na několik podtémat:
1) Technika na níž je simulátor provozován.
2) Nastavení parametrů kabiny.
3) Nastavení parametrů simulátoru.
4) To jak je ta která trať vytvořena.
K bodu 1 se dá mnoho diskutovat. Je jasné že samotný výkon procesoru není samospasitelný. Pokud není počítač vyvážen jako celek tak výkon jednoho prvku je k ničemu pokud je na jiném místě úzké hrdlo.
Takže kromě výkonu procesoru je nutné také brát v potaz velikost operační paměti ale také je nutné brát zřetel i na grafickou kartu a její paměť. Obecně lze říci že větší paměti pomůžou více než pár procent výkonu na procesoru. Obojí doporučuji co největší.
Mně osobně například jen výměna grafické karty MX440 s 64 Mb za Radeon 9200 s 256 Mb zvedla počet snímků na skoro dvojnásobek. Je nutné si uvědomit následující věc. Pokud má grafická karta dostatečnou svou vlastní paměť do které může ukládat například textury objektů v nekomprimovaném tvaru a nemusí je tahat z hlavní paměti tak je zobrazení objektů mnohem rychlejší a odlehčuje to zase prostor pro další úkony spojené s výpočtem pohybu souprav a dalších objektů. Zrovna tak ale supervýkoná grafika bez odpovídajícího procesoru také nic neřeší.
Jinými slovy pokud není technika vzájemně vyvážena a dobře pracující tak vše ostatní lze sice ladit jak koho napadne ale MSTS bude vždy narážek vzhledem ke svému enginu na její výkon a nevyždímete z něj ani kapku navíc.
K bodu 2 mám pro uživatele jednu málo potěšitelnou informaci. Bohužel většina autorů kabiny ignoruje řádek vyskytující se v „cvf“ souboru 3x který má dost podstatný vliv na počet snímků za vteřinu. Jedná se o:
CabViewWindow ( 0 0 640 480 )
Pokud najdete v cvf souboru tento řádek i s těmato hodnotama a okna nesahají ke všem čtyřem krajům tak máte šanci si částečně zvýšit výkon při pohledu z kabiny. Bohužel toto doladění budete dělat za autora kabiny. Význam jednotlivých hodnot je následující.
Jedná se o zobrazovanou a počítačem zpracovávanou velikost obrazu jehož rozměry jsou bohužel uvedeny jen v základním rozlišení. Parametry jsou v následujícím pořadí ( levý okraj, horní okraj, pravý okraj, spodní okraj) a níže uvedený příklad ukazuje pohled již upravené kabiny pro 742 přední pohled.
CabViewWindow ( 380 0 640 400 )
Pokud tedy máte potřebu alespoň částečně zvýšit počet zobrazovaných snímků tak můžete začít tyto parametry upravovat tak až se začne zobrazovat okraj již nezpracovávané části obrazu v oknech. Pak zvětšením/zmenšením těchto parametrů posunete tento okraj za okraj oken aby nerušil.
Toto vše je nutné absolvovat celkem 3x neboť poprvé je tento řádek platný pro přední pohled a podruhé a potřetí je tento řádek platný pro boční pohledy.
K bodu 3 – nastavení parametrů simulátoru.
Popis se odvolává na můj zatím pracovní překlad knihoven MSTS na který je na těchto stránkách uveden odkaz. Toto je část, kterou mají skoro plně až na jeden parametr ve své moci uživatelé.
Na záložce parametrů „ZOBRAZENÍ“ nastavujete rozlišení a předdefinované komplexní nastavení voleb ze záložky „DETAILY GRAFIKY“. Moje osobní zkušenost je taková že od určitého výkonu počítače již nehraje tak významnou roli rozlišení jako některé další parametry. Při nízkém rozlišení jsem mněl skoro stejný počet snímků jako při maximálním rozlišení.
K záložce „DETAILY GRAFIKY“ bych se zaměřil na dva z těchto parametrů.
Prvním z nich je „VIDITELNOST“ – zde je možné nastavit vzdálenost do jaké se zpracovávají objekty k zobrazení. Pokud toto nastavíte například na 500 tak výrazně zvýšíte počet snímků neboť se MSTS zabývá pouze objekty které jsou blíže než 500 metrů. Pokud naopak máte tuto hodnotu až na 2000 tisících tak nutíte simulátor k tomu aby se zaobíral objekty až do vzdálenosti 2 km což je mnohdy zbytečné.
Druhý z podstatných parametrů, kterému bych se chtěl o kousek níže věnovat více, je možná trochu nepřesně nazvaný „MNOŽSTVÍ OBJEKTŮ V TERÉNU”. Možná že ho časem přejmenuji na „ZOBRAZOVACÍ ÚROVEŇ“ tak jak to je v editoru tratě. Tento parametr v závislosti na tom, jak autor trati nadefinoval objekty, určuje který z objektů je zobrazován a který již není zobrazován. Podrobněji toto popíši níže.
Další parametry jsou snad jasné vzhledem k zobrazované nápovědě na spodní části obrazovky. Pokud není někomu něco jasné rád zodpovím případné dotazy.
K bodu 4 – co mohou ovlivnit tvůrci tratí
Po položení objektu do terénu či jeho označení lze kliknutím pravým tlačítkem myši vyvolat obrazovku s parametry objektu kde jedna z možných záložek vypadá takto:
[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: http://www.volny.cz/ppoollll/MSTSdiskuse/ZobrUrov.jpg
Zde v okénku „Zobrazovací úroveň“ je číselně v rozsahu od 0 do 10 možné definovat při jakém nastavení této proměné bude či nebude tento konkrétní objekt zobrazován. Při hodnotě 0 je objekt zobrazován vždy. Při hodnotě 10 je objekt zobrazován až při tomto maximálním nastavení. Jinými slovy pokud má objekt nastavenu tuto hodnotu na 5 tak bude zobrazován při nastavení 10 – 5 a při nastavení 4 – 0 již zobrazován nebude. Pokud má tuto hodnotu nastavenu na 10 tak je zobrazován akorát při nastavení této proměné na 10. Při nižším nastavení již není zobrazován.
Pomíjím zde ještě parametry týkající se stínování neboť kromě dynamického stínování, kdy je simulátor zatěžován výpočtem tvaru stínu, jsou již jednotlivé základní tvary stínů předdefinované a tolik simulátor nezatěžují.
Jelikož ale každý z autorů má (či spíše nemá) jiné představy o tom co kdy zobrazovat či nezobrazovat tak bych byl velmi rád kdyby se k tomuto bodu vyjádřili samotní uživatelé a udělali tak jasno i autorům tratí. Jako orientační sem přikládám seznam toho co mne napadlo při psaní tohoto článku od nejvíce postradatelných objektů až po nejméně postradatelné objekty. Umísťuji zde pouze objekty do 10 a do nuly. Objekty mezi těmito dvěma extrémy umisťujte sami do diskusních příspěvků. Zrovna tak budu rád pokud tam doplníte jakékoliv další kategorie objektů.
Takže úroveň 10 bych použil asi u těchto objektů:
Lokomotivy, vagony a automobily nahrazující nepohyblivé soupravy v misích či auta u přejezdů kde není definován provoz.
Další úrovně (jen orientačně – jsou věcí diskuse):
Vzdálená vegetace
Vzdálené budovy a jiné stavby
Blízká vegetace
Blízké budovy a stavby
Nádražní stavby – sklady, nádražní budovy a všechny další stavby související přímo s vlakama jako jsou různá nakládková zařízení
Stožáry pro trolej
Úroveň 0 by asi byla vhodná pro:
Mosty
Terénní objekty jako náspy či zářezy
Značky
Návěstidla
Tento seznam je POUZE orientační a budu (a doufám že nejen já) rád za jeho případné doplnění a roztřídění do jednotlivých úrovní. Pro přehlednost pro tvůrce tratí pište své požadované pořadí zobrazování objektů do tématu "Jaké objekty a kdy je u tratě zobrazovat nebo nezobrazovat"
To už radši odstranit msts...