Ahoj! Jsem úplný laik v oblasti železniční zab. techniky a chci se zeptat, co to znamená ovládání ŽZZ na principu "volné páky" a jaký je rozdíl mezi "volnou pákou" a "pevnou pákou". Pokud to už na tomto foru je někde vysvětlené, tak se omlouvám, ale při vyhledávání jsem nenašel žádný příspěvek ohledně mého dotazu. Díky ...
Princip "volné páky"
- Tvůrce vlákna rurys
- Datum začátku
rurys napsal:
Pevná páka - ZZ je bedýnka, u bedýnky stojí modrý človíček a hejbe pákou, mačká čudlík či otáčí kolečkem a točí klikou, v bedýnce jsou různá hejlbata a šoupadla
Tedy zařízení se vždy obsluhuje přímo. (klíčový průmysl, mechanika, elektromechanika, elektrodynamika)
Volná páka - ZZ je bedýnka, u bedýnky buď stojí človíček a mačká čudlíky, nebo je taky třeba v sousední stanici, v bedýnce jsou jenom součástky a změť drátů.
Zařízení se ovládá nepřímo přes ovládací pult nebo počítač. (Reléovka, elektronická stavědla)
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Ahoj,rurys napsal:
no tak, kdybych Ti to mohl nakreslit na pivní tácek, tak je by Ti to bylo jasné dřív, než by nám obsluha přinesla další pivečko. Ale takhle? No pokusím se.
Takže první rozdíl je v tom, že , jak už z názvu vyplývá, s volnou pákou se dá hýbat bez vlivu na zab zař, zatímco s pevnou ne. Ono je tam dost důležité to, že ta páka ovládá kladku (jednoduše řečeno) drátovodu. Pevná páka je k této kladce pevně připojena - tzn., že kladka se otáčí o 180°. Kdežto páka volná se s kladkou spojí až po vyklesnutí západky, a s kladkou otáčí o 180° jedním nebo druhým směrem, podle toho, jestli zabírá v dolní nebo horní poloze - tudíž kladka se otáčí o 360°.
Konkrétní příklad: Máme výměnu, jejíž přestavník je ovládán pevnou pákou "A" a závorník téže výměny ovládaný volnou pákou "B". Výměna je uzávorovaná v poloze + - obě páky jsou dole, "A" je zapevněna, s pákou "B" lze hýbat. Přestavíme a uzávorujeme výměnu v poloze - :
1. U páky "B" v dolní poloze vyklesneme západku (čímž se z ní v podstatě stane pevná páka) a přestavíme jí - po zaklesnutí západky v horní poloze je výměna odzávorovaná (s pákou lze opět volně hýbat), kladka závorníku se přetočila o 180°.
2. U páky "A" v dolní poloze vyklesneme západku (jinak s ní nehneme
) a přestavíme jí - po zaklesnutí západky v horní poloze je výměna přestavěna (s pákou nelze opět hýbat), kladka přestavníku se přetočila o 180°.3. Páku "B" volně (bez vyklesnutí západky) přestavíme do dolní polohy a v té vyklesneme západku, čímž se z ní opět stane pevná páka, kterou přestavíme nahoru, čímž otočíme kladku o dalších 180° a po zaklesnutí západky v horní poloze, je výměna uzávorovaná v poloze -.
Samozřejmě tato obsluha je popsána jen jako příklad, nejsou vzaty v úvahu další závislosti zab. zař.
Tak snad to bude k pochopení
PS: Koukám, že než jsem to sesmolil, tak mě předběhl Mikulda. A teď si nejsem jistý, jestli jsem správně pochopil zadání úkolu?
Naposled editoval moderátor:
Tom Kanka napsal:No, nechci se mikuldy nijak dotknout, ale jsem toho názoru, že o jeho výkladu dané problematiky by se dalo s úspěchem pochybovat.
Nechci se dotknout Toma Kanky, ale jsem toho názoru, že odpovídal na něco jiného, než se rurys ptal
Co je na mém výkladu k zpochybnění? Dotyčný psal, že je úplný laik, a dostal odpovídající odpověď.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
mikulda napsal:Nechci se dotknout Toma Kanky, ale jsem toho názoru, že odpovídal na něco jiného, než se rurys ptal
Co je na mém výkladu k zpochybnění? Dotyčný psal, že je úplný laik, a dostal odpovídající odpověď.
Tak už jsem to nestihl!
Mikuldo omlouvám se Ti, je to tak, psal jsem o něčem jiném. Snad mi budiž omluvou to, že během více než dvacetiletého působení na dráze jsem s tímto teoretickým pojmem nepřišel do styku. A jsem přesvědčen, že kdybych řekl některému kolegovi, že na JOPce pracuje na principu volné páky, bude si klepat na čelo. No, jo, no. Koukám, že jsem zralý na přezkoušky.
Takže ještě jednou, sorry!
Naposled editoval moderátor:
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
Tak to jsem rád, že nejsem sám, kdo po 19 letech práce na dráze o nějaké volné páce nikdy neslyšel. Proto jsem raději mlčel a raději nereagoval.Tom Kanka napsal:.... Snad mi budiž omluvou to, že během více než dvacetiletého působení na dráze jsem s tímto teoretickým pojmem nepřišel do styku. A jsem přesvědčen, že kdybych řekl některému kolegovi, že na JOPce pracuje na principu volné páky, bude si klepat na čelo. No, jo, no. Koukám, že jsem zralý na přezkoušky.
Takže ještě jednou, sorry!
Naposled editoval moderátor:
Tom Kanka napsal:
No to každopádně. Neboť na principu volné páky pracuje ESA, K-2002 atd.
JOP je pouze definice uživatelského rozhraní, ne?
Zbyněk Šemora napsal:
A stejně tak spousta nádražáků zase nikdy neslyšela o trojtlakovém principu
Naposled editoval moderátor:
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Ale jasně, to už jde ale o slovíčkaření a používání teoretických pouček. V praxi nikdo neřekne že dělá na padesátnulanulasedmičce, Ranku, nebo Ese. Buď na elektromechanice, reléovce, testu nebo jopce. A nikdo se ani nebude zabývat nějakou imaginární volnou pákou. Já jsem tento termín objevil až v jedné publikaci krátce poté, co jsem napsal ten můj osudový "rýpanec", a nešlo mi stále do hlavy, že bys napsal takovou kravinu - tak jsem začal lovit v knihovně. A potom jsem zijistil, že ten nesmyslný termín existuje, a že kravinu jsem napsal já.mikulda napsal:No to každopádně. Neboť na principu volné páky pracuje ESA, K-2002 atd.
JOP je pouze definice uživatelského rozhraní, ne?
Prostě jsem toto rozdělení zab zař. nikdy za své praxe ke své práci nepotřeboval, nepotřebuji a potřebovat nebudu - tedy pokud si na mě nějaký školař techniky nebude chtít léčit své kompexy méněcennosti.
Naposled editoval moderátor:
Hele, byl tam smajlík.Tom Kanka napsal:
Stejně jako praktik také nepotřebuje znát trojtlakový princip, stačí že ten vagón zabrzdí a odbrzdí.Tom Kanka napsal:Prostě jsem toto rozdělení zab zař. nikdy za své praxe ke své práci nepotřeboval, nepotřebuji a potřebovat nebudu - tedy pokud si na mě nějaký školař techniky nebude chtít léčit své kompexy méněcennosti.
Jacek
Průvodčí
Prosím, zapomeň na ten výraz "princip volné páky". Těžko říct co tím básník chtěl říct, ale tento pojem je naprostý nesmysl.
Připomnělo mi to nějakou knihu Encyklopedie světových železnic, která byla plná podobných odborných výrazů, vzniklých zřejmě doslovným překladem. V nějakém popisu parní lokomotivy bylo např. "lokomotiva je vybavena jedným zevním válcem, ve kterém se vaří voda a ta putuje do vnitřího válce, který pohání páky"
Zkrátka laik žasne, odborník se diví
Připomnělo mi to nějakou knihu Encyklopedie světových železnic, která byla plná podobných odborných výrazů, vzniklých zřejmě doslovným překladem. V nějakém popisu parní lokomotivy bylo např. "lokomotiva je vybavena jedným zevním válcem, ve kterém se vaří voda a ta putuje do vnitřího válce, který pohání páky"
Zkrátka laik žasne, odborník se diví
Jacek napsal:
No úplný nesmysl to není. Když jsem byl loni na školení JOP v Brně, viz zde: Trenažér Signal Projekt, tak ředitel společnosti, p. ing. Trnka, v úvodním proslovu princip pevné a volné páky vcelku detailně rozebíral....:!: Nicméně pro běžnou diskuzi a zab. zař. se bez tohoto zařazení určitě obejdu....
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Ahoj,rurys napsal:Princip volné páky není nesmysl. Nalezl jsem to nedávno v několika skriptech, které vznikly ještě před vznikem AŽD
trochu mi sice uniká souvislost, ale částečně máš pravdu. Já jsem nakonec tuto teorii objevil v jakési publikaci o reléových zabezpečovacích zařízeních z šedesátých let. O jejím smyslu, či nesmyslu se tady toho už napsalo dost. Takže pokud nějaký smysl má (o čemž já osobně silně pochybuji), tak pouze teoretický pro výrobce zab. zař. nebo tvůrce skript. V běžném provozu při obsluze zabezpečovacího zařízení JE ZCELA NA HOVNO!!!
Abych to uvedl do správného úhlu pohledu. Já nejsem operátor ŽZZ, pouze studuji. Lidé, kteří jsou zaměstnáni jako obsluha ŽZZ, možná vědome neznají tento pojem, protože se možná při výkonu své práce nesetkali se staršími ŽZZ na principu pevné páky. A klidně ať se ostatní přidají do diskuze o smyslu či nesmyslu. Co je či není na hovno, mi je jedno Mě to nebolí
Mě to nebolí