ANKETA - stupňovitě odbrzďovatelná brzda vs. přímočinná brzda

Co je pro vás důležitější?


  • Hlasovalo členů
    66
  • Ukončená anketa .
Pajavlaky, odborník nejsi a o brzdách víš kulový.
Tvoje příspěvky a pojetí fyzikálních zákonů (ať už se to týká mechanické či pneumatické části brzdy) to jenom dokazují.
Sežeň si někde V15, či jak se to jmenovalo a důkladně prostuduj, aby jsi se nemusel ptát na takové hovadiny
typu "za jak dlouho reagují rozvaděče" a pod.
Zjisti si pořádně, co je to brzdící procento, brzdící váha (a proč to všechno vzniklo, k čemu je to dobré a jak se to nastavuje), zábrzdná dráha, proměnlivý součinitel adheze a tření pak tady kritizuj ostatní, kteří vložilo do ladění vozidel mnoho času. Mám pocit, že sice ladíš, ale ani nevíš co.
b57 měl znalosti, ty máš jenom ta nevymáchaná ústa.

Jestli dobře rozumím tvému příspěvku 114, tak stupňovitá odbrzditelnost už není prioritou? Prioritou se stala nevyčerpatelnost brzdy?
 
Honza: S troškou otevřenosti k mé práci bych mezi ty lidi mohl patřit také, ale pravděpodobně na to nejsem dostatečně důvěryhodný. Skrze chování vozidel si opravdu již nelze udělat "jméno", běžného uživatele mnohem více zajímá povrch ( model ) než vnitřek.

Zbyněk: Popisované řešení s BS2 není na úkor ničeho jiného. A přináší částečný pokrok ve formě - reálných brzdých vah vozů při rychločinném brzdění, průběžném doplňování pomocných vzduchojemů na vozech ( nevyčerpatelnosti ). Toť můj názor. :)

Pawlik: Napsal jsem to jasně, v jakém smyslu jsem to s tím odborníkem myslel a stojím si za tím. V15 mám přečtený a opravdu věci jako proměnlivý součinitel adheze ( nevím, k čemu mi u MSTS bude, když jej stejně ignoruje ), brzdící procento apod. znám velmi dobře.

Někdy si skutečně nejsem jist reálným vzorem, tak se zeptám. A když se zeptám, tak ty mi to podobně jako teď vpálíš, že se ptám na hovadiny a vim o tom kulový. Teď máš nevymáchaná ústa zase ty. Si koukám vymodeloval odbočku Skály a všechno už víš nejlíp. Tak proč neladíš ty, když si takovej mazák! I ostatní? Což jsou vám vaše reálné zkušenosti s brzdami platné, když je nezužitkujete. Já mám alespoň snahu a čerpám z toho, co jsem kdy u fírů viděl/neviděl, co si ze svého řízení pamatuju/nepamatuju. A je to o desítkách hodin práce, podobně jako u modelování apod., a taky mám od roku 2004, když jsem s tím začínal experimentovat, za sebou hezkou řádku "proladěných" nocí. A užitek? Pro tebe asi žádný, ale já jsem si dokázal vozidla přizpůsobit svým požadavkům a svýmu pohledu na realitu. "Když se ti něco nelíbí, změň si to, ale pak se nediv atd....", nebo jak se to tady říká. Já to udělal, možná jako jeden z mála! Takže říkám všem začátečníkům, nedoprošujte se změn a pronikejte do toho sami, ať nejste co se týče obsahu engů závislí na tom, co vám kdo naordinuje. Více hlav víc rozumu, třeba se jednou podaří dospět k dalším zlepšením.

Od samého začátku bylo prioritou, aby se s vlakem nějak rozumně dalo zastavovat "k praporku" ( s ledovým klidem a třeba stokrát za sebou, nikoliv, že náhodou se to povede ), což zaručuje jak stupňovitá odbrzďovatelnost, tak i "pouhá" její nevyčerpatelnost.
 
Pajavlaky napsal:
....Teď máš nevymáchaná ústa zase ty. Si koukám vymodeloval odbočku Skály a všechno už víš nejlíp. Tak proč neladíš ty, když si takovej mazák! I ostatní?....
Navrhoval bych, aby se udělal seznam aktivních lidí do MSTS a u každého seznam jeho prací, aby i začátečníci měli základní znalosti s kým tady na fóru komunikují.
 
Pajavlaky napsal:
Skrze chování vozidel si opravdu již nelze udělat "jméno", běžného uživatele mnohem více zajímá povrch ( model ) než vnitřek.
Mýlíš se, chce to jen slušné jednání. Ty jsi bohužel hned začnal poněkud "zbrkle" a tím si celou svoji snahu odstřelil.

Pajavlaky napsal:
...součinitel adheze ( nevím, k čemu mi u MSTS bude, když jej stejně ignoruje )
A to je právě ta potíž, snažíš se tu o velkou realitu, ale jak říkám, správný brzdící účinek je možné v MSTS nastavit jenom pro brzdění z konkrétní rychlosti do zastavení pro plný brzdící účinek a bez manipulace s brzdičem. Všechny ostatní případy budou fikce.
Snad kromě vozů s kotoučovou brzdou, tam by to mohlo +/- vycházet.

Pajavlaky napsal:
Někdy si skutečně nejsem jist reálným vzorem, tak se zeptám. A když se zeptám, tak ty mi to podobně jako teď vpálíš, že se ptám na hovadiny a vim o tom kulový.
Tedy uznáváš, že trošku skromnější postup, když jsi nejsem jist reálným vzorem (a ne hned označování lidí s jiným názorem za ignoranty), by neuškodil? Nepočítej, že s tebou bude někdo, po tom, jak jsi vystupoval, jednat v rukavičkách. Nicméně snaha se cení, ale řešení nesmí být polovičaté.

Pajavlaky napsal:
Teď máš nevymáchaná ústa zase ty. Si koukám vymodeloval odbočku Skály a všechno už víš nejlíp. Tak proč neladíš ty, když si takovej mazák!
Asi bych se měl jít někam zakopat, protože zrovna odbočka Skály není nejlepší model. :D
Neladím proto, protože se zabývám něčím jiným a hlavně se nepovažuju za odborníka v brzdách, abych si troufnul se v tom do hloubky vrtat. On to i ten b57 věděl, že s tím nejde moc dělat a taky se v tom moc nevrtal.

Jinak tě můžu uklidnit, že za posledních 5 let jsem taky zažil mnoho probdělých nocí a nejen kvůli MSTS.

Jen pro informaci, by mě zajímalo, proč má vůz brzděný v nákladním režimu menší brzdící váhu, než v osobním (co si pod tím představit, tlačí to na kola míň nebo víc, nebo jak to je)? Čím se od sebe liší polohy osobní/nákladní a osobní/rychlík. A hlavně, protože to opravdu nevím; vůz má napsánu brzdící váhu na skříni třeba 20 t. Kam a jak se toto zapíše do wagu? Dík
 
Pajavlaky napsal:
Při poloze "minimální brzdění" se totiž stejně jako při poloze "jízda" doplňuje zásobní jímka lokomotivy.
Zásobní jímka lokomotivy je hlavní, pomocný, nebo řídicí vzduchojem?
Pajavlaky napsal:
Vůbec ti třeba nedošlo, že u esa z BP ti nebrzdí EDB,
Mě to došlo, ale nevadí mi to. To je rozdíl.
A na kolejích nejezdí jenom esa.
Pajavlaky napsal:
jezdit v reálu je oproti jezdění v MSTS se standardním laděním sranda!
I na podzim po ránu?
Pajavlaky napsal:
Jestli máte MSTS jen na to občas se projet a jen se pokochat krajinou, budiž, je to fajn, nikdo vám to nebere.
To jsem rád, že mi to ředitel MSTS dovolí.
 
Pawlik: Polohy P a G se liší plnícími a vyprazdňovacími dobami brzdových válců. U dlouhých souprav se tím eliminují dynamické podélné rázy. Nastavují se přestavením přestavného kohoutu v rozvaděči vozu. Polohy P a R se liší tím, že poloha P má max tlak ve válci 1,9 Baru, kdežto poloha R má 3,8 Bar, avšak takového tlaku automaticky využívá pouze při vyšších rychlostech ( asi nad 85 km/h se to chytá a drží to do 50 km/h, kde to zas padá na 1,9 Baru, hlídá to odstředivý regulátor ), je to kvůli tomu, že tření je ve vyšších rychlostech menší. Pak se ještě používají na nákladních vozech přestavovače prázdný-ložený, u prázdnýho se dosahuje nižší brzdný váhy snížením max tlaku ve válci.

Má-li vůz na skříni 20t zapíše to jako MaxBrakeForce ( 20 kN ). Ovšem musíš mít správně vyladěné i ostatní parametry, sama o sobě nic neřeší. O tom, kolik se do válců napustí rozhoduje ve standardním nastavení parametr TripleValveRatio, určující poměr změn tlaků mezi potrubím a válcem. Pro P režim odpovídá TripleValveRatio ( 1.24 ), pro R režim odpovídá TripleValveRatio ( 2.48 ). Následně tomu však musíš přizpůsobit parametr BrakeCylinderPressureForMaxBrakeForce, což je tlak, při kterém je dosaženo maximální brzdné síly. Pro TVR 1.24 odpovídá 35 psi, pro TVR 2.48 odpovídá 55 psi. Pak přicházejí na řadu hodnoty MaxApplicationRate a MaxReleaseRate, což jsou max. rychlosti napouštění resp. vypouštění válců v psi/s. MSTS je však poněkud znásobuje, takže se zadávají nižší hodnoty než reálné. Pak jsou tam další parametry týkající se změn tlaků, objemů, ty teď nejsou až tak podstatné.
 
No to byla doba, jsi byl na konzultaci? :)
P/G správně Ale, abych si odpověděl, režim G má nižší brzdící váhu, protože déle nabíhá tlak do válců a při stejném obrzdění kol a stejném ložení vozu má vyšší zábrzdnou dráhu oproti vozu s rozvaděčem v poloze P.

P/R už ne úplně. Jsou vozy s kotoučovou brzdou, kde se polohami P/R pouze nastavuje hodnota max. tlaku v brzdovém válci a ta se během brzdění v závislosti na rychlosti nemění. U vozů se špalíkovou brzdou, je to jak píšeš, jen doplním, že pro přechod z vysokého na nízký stupeň brzdění je rozhodující nejen rychlost ale i doba působení vysokého stupně brzdění. Tuším, že to je 10 s, z hlavy přesně nevím.
Vysoký stupeň brzdění musí odpadnout pro to, že brzdná síla na obvodu kol by při snížující se rychlosti velmi výrazně překročila možnosti adheze.
Jak vidíš, toto je v MSTS simulovat naprosto nemožné a přesto pro to máš s klidným svědomím hodnoty, které zadáváš do wagu.

K těm brzdícím vahám. 20 tun (ony totiž ty tuny je jen smluvní a dosti zavádějící označení) na skříni není totéž, co 20 kN, to by jsi sčítal litry a metry, že ano.
Ale dejme tomu, že to tam tak píšeš, že máš nějaké hodnoty, které zadáváš do wagů (co jak a kam se píše, v tom se opravdu nevyznám). Nejdůležitější věc - jak zjistíš, že ty zadané parametry ve vlastní simulaci jsou opravdu "správné"? Konkrétně u rychlíkové brzdy, kde je asi ta odchylka od reality nejvyšší nastavuješ nějakou "střední" hodnotu, není to samozřejmě nic špatného, jinak to v MSTS nejde. Plyne z toho ale jediné, ve vysokých rychlostech to brzdí přespříliš, v nizkých mizerně oproti reálu. Čili hyperrealita je rázem tutam.
 
Naposled editoval moderátor:
Pawlik: Dovolil jsem se naobědvat :). Díky za doplňění s těma kotoučovkama.

Jinak, kvůli tomu, že MSTS nezná proměnlivou adhezy nemá smysl zabývat se jakýmikoliv zlepšeními v oblasti brzd? Že to ve vysokých rychlostech brzdí přespříliš zcela nesouvisí s mým nastavením-bude to tady vždy, nedá se s tím nic dělat. Střední hodnoty se nedělají, nastavuje se tlak na 3.8 a skutečná MaxBrakeForce, je to nejlepší řešení ( v nízkých rychlostech je brzdná váha vozů R se špalíkovou brzdou větší než v reále, tím pádem se ten stoupající součinitel trochu simuluje ).

20 tun skutečně není 20kN, ale 200 kN ( gravitační konstantu zaokrouhluju z 9,81 na 10, ale dobře, klidně si tam dosaď 19.6 kN ). Jenomže MSTS tento převod nepřevádí správně 1 kg=10 N, nýbrž 1 kg=1 N.
 
Pawlik: Jenom doplním, že brzdicí váha a brzdicí procenta se počítají pro rychlobrzdu. Proto některé vozy v G mají menší brzdicí váhu (i když většina vozů má stejnou) než v P, přestože je v obou režimech v brzdovém válci stejný tlak.
Stejně tak vůz v režimu R+Mg má větší brzdicí váhu než v R, protože Mg brzda se aktivuje jen při rychločinném brzdění.

Pajavlaky: Jakou hodnotu nastavuješ do wag pro vozy s brzdou R+Mg?
 
Zapomeň jednou pro vždy na jednu věc.
Brzdící váha není váha, ani síla, je to číslo, které nemá žádný fyzikální význam.
Proto přepočítávat ho na sílu a nedejbože jí někam dosazovat nebo si myslet, že to je síla vyvozená na obvodu kol, která působí v podélném směru na vozidlo a tím ho brzdí, je naprostý nesmysl.
Důkaz je velmi jednoduchý.
Lokomotiva 122, hmotnost 85 t, brzdící váha v P 44 t (to by bylo 431 kN).
Dokonalá lokomotiva je teoreticky schopna při rychlosti blížící se nule, kdy je součinitel adheze mí nejvyšší (luxusně suchá kolej mí = 0,35), vyvodit max. sílu na obvodu kol:
F=m*g*mí=85*9,81*0,35 = 291,8 kN. Vidíš, že ona "brzdící síla" je o mnoho vyšší, než adhezní možnosti lokomotivy a ta by se dostala do skluzu.
Čili tebou uváděná maxbrakeforce, kterou dosazuješ přepočtem z brzdící váhy, žádná brzdná síla není a pokud ji MSTS bere jako max. brzdící sílu, kterou
je ochoten vyvinout, pak se tam nesmí ta přepočítáná hodnota z brzdící váhy dosadit, protože neodpovídá reálu, je mnohem vyšší.

Proto jsem se tě ptal na to, proč má vůz stejně ložený a stejně obrzděný jiné brzdící váhy (jak říkáš síly)
v režimu P nebo G. Max. brzdící síla je přeci pořád stejná, tak jak by mohly být jiné brzdící váhy (o kterých ty si myslíš, že to jsou ty síly). Zde je přeci rozpor, ne?

Dopouštíš se tedy hrubé chyby v tomto:
Nižší brzdící hmotnost v reálu zohledňuje delší dobu plnění brzdových válců, když nastoupá na těch 3,8 bar, tak vůz brzdí stejně,
ať je to v režimu P nebo G. Ty tuto skutečnost zohledňuješ hned dvakrát, jednak u wagu nastavíš pomalejší plnění válců a navíc k tomu zapíšeš do engu tu nižší brzdící silu.

Nevěřím, že u vozů s R brzdou je v MSTS ta brzdící síla vyšší v nízkých rychlostech. V MSTS je ta síla konstantní, to znamená, že by musela být vyšší v celém rozsahu rychlostí a tak to určitě nastavené nemáš.

Ale pořád nikde nevidím odpověď na to, jak ověříš, tebou zadaná data v tom blázinci MSTS, která tak sveřepě obhajuješ, jsou správná.
Přesně Mikuldo,
to je totiž způsob, jak se u nové konstrukce vozu zkouší brzdy pro různé polohy přestavovače prázdný ložený respektive P/G, P/R.
Změří se zábrzdné dráhy, sedne se ke grafu, odečte se brzdící procento, spočítá to číslo nazývané "brzdící váha" pro nejdelší dráhu, která během zkoušek nastala a napíše na skříň vagónu.
Viz: http://www.vukv.cz/zkuseb/okno_z/brzd_z.asf
 
Naposled editoval moderátor:
Pawlik: Odpovídá reálu, i v reálu se ti zablokujou kola, když zabrzdíš moc! A proč to neřekneš třeba zsrmu, Ppoolllovi a vůbec všem. Všichni ti dáva(jí/li) MaxBrakeForce podle brzdné váhy stejně jako já! Režim G simuluješ tak, že ponecháš MaxBrakeForce a protáhneš doby napouštění/vypouštění válců, je v tom nějaká věda? Ale bavíme se o kokotině, pro potřeby MSTS se stejně režimy neřeší a všechny vozidla mají navolen max. brzdný účinek, tak jako ve většině případů i v reále. Psal jsem někde, že dávám nižší brzdící sílu simuluji-li změnu brzdícího režimu z P na G? To sis odněkud vyvodil ty, chlape, já opravdu nejsem blbej!

Ano v MSTS je brzdná síla konstantní. Nikdy jsem netvrdil, že ne. Napsal jsem pouze, že se tím trochu simuluje, větší tření v nižších rychlostech. Jak? Haha, jednoduše, v reálu ti klesne tlak ve válci, ale vzhledem k většímu tření se to stále chová tak, jakoby byl válec plný neměnilo by se tření-situace MSTS. Samozřejmě to úplně neodpovídá, ale alespoň to jde tím správným směrem. Kdežto s nějakou tvojí střední hodnotou by to při vyšších rychlostech sice brzdilo méně, ale stejná změna by nastala i u nižších rychlostí. To by šlo opačným směrem-problém nízkých rychlostí by se o to více prohloubil.

Krom toho vycházím v těchto tebou problematizovaných věcech převážně z nastavení zsrho, Ppooollla, boba57_cz a dalších odborníků! Stěžuj si jim. Troufnul by sis? A proč si to předtím neřešil ( a žes na to měl hodně let ), ti to nevadilo? Spíš si podlehl bezmezné důvěře ve jméno. Aneb nedělal to Pajavlaky, tak to bude správně, dělal to Pajavlaky, tak to bude určitě všechno špatně. A honem vycucat chyby z prstu. Tak mi všichní připadáte!

mikulda: Jednoduše. Nastavím MaxBrakeForce bez Mg a upravím TVR a BrakeCylinderPressureForMaxBrakeForce tak, aby při 5 Barech vzrostla MBF na hodnotu brzdné váhy s Mg. Tomu pak upravím MRR a MAR, případně další parametry. Jak prosté...
 
Samozřejmě neodpovídá,
nikde se nestalo, aby se na suché koleji ve vyšších rychlostech zablokovala vlaku kola při maximálním brzdném účinku.
Jen pro tvou informaci, brzdy se konstruují tak, že se počítá se součinitelem adheze 0,15.
Takže obout kolo při vyšších rychlostech na suché koleji je nemožné.
To co ty obhajuješ znamená, že jakékoliv vozidlo při navození plného účinku brzd na suché koleji by šlo okamžitě do smyku.
Dokázal jsem ti to svým výpočtem, který byl natolik seriózní, že uvažoval královské adhezní podmínky, které v reálu ani nastat nemohou a přesto se to sklouzlo.
Jestli to nevidíš, tak jsi slepej a jestli si myslíš, že to tak funguje v reálu, tak jsi naivní.

Když sis o to řekl, tak dobře, jsi blbej.
Psal jsi, že zadáváš do wagu hodnotu brzdící váhy na voze. Logicky tedy člověk předpokládá, že tam zadáváš pro dané nastavení režimu brzdy
odpovídající brzdící váhu. Přečti si znova, jak se v praxi ta brzdící váha (nikoliv brzdící síla!) určuje ještě jednou, pokud jsi to vůbec četl
a pochopíš, že mícháš jabka s hruškama.

S těmi hodnotami méně/více to máš nějaký pomotaný, už ti vůbec nerozumím.
Na obrázku máš grafy pro brzdu v P, G a pro brzdu v R. Kam by podle tebe měla být umístěna ta hodnota
konstantní max. brzdící síly v MSTS, aby se to tomu reálu blížilo nejvíc:
[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: http://img413.imageshack.us/img413/1858/brzda.jpg

Abych tě uklidnil, s bobem jsem na toto téma nehovořil, ale nemám strach, že když napíšu nějakou hovadinu, tak se mi neozve.
S ppooolllem jsem to také neřešil a s zsr jsme na toto téma ještě ve spolupráci s Ondrajem sáhodlouze debatovali.
Pokud mám nějaký názor, o jehož správnosti jsem přesvědčen, řeknu ho klidně i tomu padesátníkovi, slušně, což ty neumíš. Nikdo není bůh, ani já ani oni, tak proč bych si netroufnul A budu snad i radši, protože on bude jistě moudřejší než kdejaký puberťák.
Co jsem dělal v předchozích letech? Modeloval jsem odbočku Skály!

Jen mě mrzí, že moje vysvětlení v předchozích příspěvcích nepadlo na úrodnou půdu a byla to tedy jen ztráta času, který jsou mohl věnovat jiné osobě.

A na závěr se opět zeptám: Jak ověříš, že tebou nastavené hodnoty opravdu vykazují správné chování brzděného vozu
 
Jedinej, kdo tady míchá hrušky s jablkama seš ty. Grafy jsou krásný, ale jestli si myslíš, že tohle se dá do MSTS nějak vpravit, tak naivní seš taky jenom ty.

Jo a zadávám brzdící váhy, co jsou na voze, ale jak dnes již podruhý zdůrazňuju, vždy vycházím z té, která se vztahuje k nejvyššímu stupni brzdnícího režimu. Čili pro R MBF je 60 kN, pro P dám logicky ( 3,8/1,9=2 ) 30 kN a upravim rychlosti napouštění/vypouštění válců. U přechodu P na G? Tam s váhou samozřejmě vůbec nehejbám a upravím jen ty rychosti. Raději přečti tento odstavec znovu, potřetí už to vysvětlovat nebudu.

A jednoduchá odpověď na tvou věčnou otázku. Sedí mi zábrzdné dráhy. Ano, dosadím do MaxBrakeForce hodnotu z kapoty mašiny, spočítám brzdící procenta a zábrzdná dráha v MSTS se shoduje s tím, co ukazuje tabulka předpisu V15. Ještě nějaké dotazy?

Jo, a to že ty něco nechápeš, neznamená, že je to blbě, taky nejsi pánbůh. A uvědom si, že mé chování odráží nejen tvůj despekt vůči mé "puberťácké" práci. Jinými slovy, najít se pár lidí, kteří mou práci trochu ocení, chovám se jinak. Ale takhle? Jsem sám proti všem a musím být proto razantnější. Nedovolím, aby ze mě kdokoliv dělal blbce.

Chcete abych se choval slušně? Neschazujte mojí práci samoúčelnými argumenty, které nesouvisí s předmětem mé práce, k čemuž dochází zejména z těchto důvodů

1) chuť se zviditelnit
2) prdelolezectví vůči tamním "jménům"
3) jistý druh xenofobie
4) nedostatek inteligence
5) zpátečníctví
6) despekt vůči mé osobě
7) lenivost
8) upřednostňování arkádového způsobu hry
 
Samozřejmě se to do MSTS vpravit nedá, to víme snad oba, že brzdící síla v MSTS je konstantní, tak tady neplácej nic o naivitě. Dá se tam vpravit ta vodorovná brzdící čára pod označením 1 až 4.
A to je ta střední hodnota, o které jsem mluvil (a ty jsi řekl, že to je nesmysl), která při zavedení rychločinného brzdění z max. rychlosti až do zastavení vykáže stejnou zábrzdnou dráhu jako skutečný vůz. Ale jen pro tento případ, pro brzdění z rychlosti nižší to samozřejmě bude vykazovat oproti reálu odchylky.
Pokud ti vychází zábrzdná dráha, tak je to v pořádku, to je totiž to, co jsem chtěl už několikrát slyšet (a co z tebe bohužel nevypadlo) a to je také jediný možný kompromis.
Správný postup by měl být totiž ten, že se zavede RB, změří dráha a upravuje hodnota maxbrakeforce, dokud to nevyjde v souladu s V15.
Ne dosazování jablek do hrušek/10.
Doufám, že už se shodnem na tom, že ve vyšších rychlostech nám brzdí MSTS více, v nižších méně oproti reálu.
Moje argumenty nejsou neúčelné, jsou podložené fakty a výpočty narozdíl od tvých.

Nicméně trvám na tom, že nemáš anung o souvislostech brzd a ani chuť zjistit, co je brzdící váha (že to není žádná síla) a že ty jabka s hruškama mícháš.
Naměříš-li v reálu u vozu zábrzdnou dráhu v režimu P (jabka) a pak půjdeš do grafu režimu G (hrušky), z toho vypočítáš brzdící váhu (která vyjde větší) a napíšeš jí na vůz, pak jsi se dopustil fatální chyby (smícháním jablek s hruškama), která bude mít tragické následky.

Můj despekt k tvé osobě (bod 6) se nejen u mě a nebyl jsem ani první (což je obojí velmi zajímavé) nevyvinul díky tvému věku, který neznám (jen předpokládám, což není takový problém), ale kvůli tvému chování řeznického psa.

K ostatním bodům:
1) chuť se zviditelnit přiznávám, jsem exhibicionista
2) prdelolezectví vůči tamním "jménům" jménům?
3) jistý druh xenofobie ano jsem ten největší xenofob
4) nedostatek inteligence naprostý souhlas, jakej vůl by byl schopen se tady s tebou ještě bavit a ztrácet čas
5) zpátečníctví také souhlas, zítra se chystám do našeho hlavního města, aby rozuměli, do Vídně
6) despekt vůči mé osobě dostatečně vysvětleno výše
7) lenivost určitě ne, viz bod 4
8) upřednostňování arkádového způsobu hry nikoliv, upřednostňování jedné nepřesnosti hry před jinou a jiné priority
Mimochodem, kdyby sis přečetl pořádně, na co jsem se tě u těch grafů ptal, nemusel jsi psát bláboly o tom
co všechno v MSTS nejde.
 
Naposled editoval moderátor:
Pawlik: Vím co je brzdící váha. A proč jí říkám brzdící síla? Protože tak zní překlad BrakeForce. A vzhledem k tomu, že v MSTS odpovídají zabrzdné dráhy při brzdá váha(t)=MaxBrakeForce(kN), zvykl jsem si tento termín užívat v souvislosti s MSTS. V reále je samozřejmě brzdící síla něco zcela jiného, toho jsem si plně vědom. A proč nám to brzdí ve velkých rychlostech více? Podívej se do toho grafu, bude ti to hned jasný. Tu střední hodnotu, po který prahneš, tam de facto už máme ( ty zábrzdný dráhy vycházejí, kdybych MBF snížil, tak už by nevycházeli-proto jsem řekl nesmysl, ok?! ). Ještě něco máš na srdci?
 
Toto jsi mi napsal:
Pajavlaky napsal:
Kdežto s nějakou tvojí střední hodnotou by to při vyšších rychlostech sice brzdilo méně, ale stejná změna by nastala i u nižších rychlostí. To by šlo opačným směrem-problém nízkých rychlostí by se o to více prohloubil.

A toto píšeš teď:
Pajavlaky napsal:
A proč nám to brzdí ve velkých rychlostech více? Podívej se do toho grafu, bude ti to hned jasný. Tu střední hodnotu, po který prahneš, tam de facto už máme

Vidíš, vidíš, ten graf reagoval na tvou první citaci, ale jak koukám v té druhé už si protiřečíš a souhlasíš s mým názorem.

Pajavlaky napsal:
Vím co je brzdící váha. A proč jí říkám brzdící síla? Protože tak zní překlad BrakeForce. A vzhledem k tomu, že v MSTS odpovídají zabrzdné dráhy při brzdá váha(t)=MaxBrakeForce(kN), zvykl jsem si tento termín užívat v souvislosti s MSTS. V reále je samozřejmě brzdící síla něco zcela jiného, toho jsem si plně vědom.

Měli jsme bábu, ale ze zvyku jí všichni říkali dědku a kdo ten zvyk neznal, tak nechápavě koukal.
No tak sláva, já ti tedy věřím, že už jsi to pochopil, i když jsi mě celé odpoledne přesvědčoval o opaku.

Na srdci? Na srdci mám jizvu, to mi věř a pěkně velkou.
 
Pawlik: K prvnímu odstavečku-střední hodnota v tvém podání automaticky vyzněla jako změna MaxBrakeForce směrem DOLŮ, což by zareagovalo tak, jak píšu. Proto jsem to zavrh, byť jsem se vyjádřil blbě. V MSTS bába=dědek, kdo to neví, ještě do toho neproniknul :).
 
Pro jistotu píši jiště jednou, kdyby to někdo v té haldě příspěvků přehlíd.

V reále je DAKO BS2 nevyčerpatelná. V MSTS zatím nikoliv. Kdo má zájem o zreálnění MSTS v podobě nevyčerpatelnosti tohoto brzdiče a schopnosti maximální intenzity brzdného účinku při rychločinném brzdění s účinkem při provozním zabrzdění, nechť mi napíše vzkaz, zašlu mu zkušební soupravu.
Tato změna není na úkor ničeho jiného, nenese žádná omezení, všechny funkce simulátoru včetně přímočinné brzdy jsou plně zachovány.
 
On to, mikuldo, určitě všechno ví, jen nám to zase nechce říct dřív, než to vysvětlíme my jemu. :)
 
Back
Nahoře