Projekt Open Rails

paashi napsal:
Důvod tam je - setrvačnost rotující hmoty nápravy a trakčního motoru.
To je pravda, jenže ta rotující hmota už není ničím "živená", takže ať chceš nebo ne, tak ten prokluz musí po nějaké době pominout. A ta doba bude s největší pravděpodobností závislá na tření v řetězci kolejnice-kolo-převodovka-motor. Kdyby to tak nebylo, tak bychom tu měli perpetum mobile. ;)
 
Naposled editoval moderátor:
Je to tak, sjetím z výkonu se prokluzující náprava velice rychle zastaví sama. Důvodem je právě ono tření mezi kolejnicí a prokluzující nápravou. A ty setrvačné hmoty zase nejsou až tak velké....
 
Naposled editoval moderátor:
Miran napsal:
...sjetím z výkonu se prokluzující náprava velice rychle zastaví sama.
Pokud se skluz nerozvine do nebezpečných výšin, tak ano. Třecí síly jsou velké, nějaká ta síla je přenášena, takže vlak zrychluje a náprava má tendenci sama zpomalit a vrátit se do stabilní pracovní oblasti skluzové charakteristiky. Diskuse ale vznikla ze situace, kdy při 100% výkonu vyletěla otáčivá rychlost nápravy nad maximální rychlost vlaku. To je situace, kdy (aspoň podle teorie) je tření mezi kolem a kolejnicí minimální. Druhá věc je ta, že při tomto stavu by v reálu došlo k opotřebení kolejnice, zvýšení třecí plochy, atd. Jinými slovy, destruktivní stav.
Miran napsal:
A ty setrvačné hmoty zase nejsou až tak velké....
Samotná náprava nemá až tak velkou setrvačnost, zvláště nápravy s loukotěmi. Pokud je to náprava s trakčním motorem, je jeho setrvačnost - přepočteno přes převod - několikrát větší než setrvačnost samotné nápravy. Uvádí se, že v rotujících hmotách lokomotiv je "uloženo" 10 až 30 % celkové kinetické energie lokomotivy. Pokud jste někdy viděli následky nárazu vlaku např. v 100 km/h, tak z 10 až 30% k tomu přispěla setrvačnost rotujících hmot.
 
Naposled editoval moderátor:
Neodolal jsem a stáhnul jsem si poslední verzi.Instalace bez problémů na XP.
Pak jsem pokračoval na okruhu TT s párou a nestačil jsem se divit.To co funguje bez problémů pod Binem,pod Open Rail nefunguje.Spotřeba páry je úplně někde jinde,hází to nesmyslná 5ti místná čísla.Naproti tomu výroba páry je tak malá,že okamžitě jde tlak v kotli dolů až na cca 50% jmenovitého tlaku.Teprve po snížení plnění pod 28% se kotel chová jak takž rozumně.Co mi nejvíce vadí,není vidět aktuální stav uhlí a vody,tj.nevím kolik se spotřebovalo a kolik ještě je k dispozici.Automatický topič nefunguje a tudíž celé nastavení kotle je rozházené.Musí se hlídat spotřeba vody a uhlí.Spotřeba vody je úplně mimo mísu,po ujetí cca 4-5km je v kotli max 50% vody.Takhle bychom nedojeli ani do 100 km.Pokud se zapomene doplňovat vodu,úplně dojde a vlak jede dál,jen se generuje záporná hodnota vývinu páry.Správně by mělo dojít k explozi kotle a ukončení jízdy.Zatím tedy není možné použít nastavení pod Binem,bude se muset nejspíš nastavovat jinak.
 
Naposled editoval moderátor:
Pokročilý model parního stroje se teprve chystá. Podle prvních zkušebních modelů se bude jednat o velice dobře propracovaný model. Na nastavení ale bude pravděpodobně nutné použít další konfigurační soubor, protože ENG svou strukturou nevyhovuje a k tomu bude k dispozici konfirgurační program. Podobně to bude např. i s některými složitějšími modely elektrických a motorových lokomotiv... V současné době je to ale stále na úrovni přibližování se k původním vlastnostem MSTS (které zejména u parních lokomotiv) nemusí být přesné.
 
Naposled editoval moderátor:
aaa chcem sa spýtat ako to bude z Jendovou Olomouckou tratou čo vlastnosti električiek,?? je aj natoto nejaké riešenie alebo sa nad tým ešte nezamýšlalo?? dakujem
 
Naposled editoval moderátor:
To CANDY:
není žádný problém. OpenRails je skutečně OPEN. Stačí si stáhnout zdrojové kódy, domluvit se a dát se do díla. Tramvaje mohou být klidně tvoje parketa....:P:P
 
Naposled editoval moderátor:
Díky za ujasnění.Z toho však vyplývá,že pod Open Rail bude jiný trainset než pod Binem.Hodně lidí to asi odradí.Ladění engů už nebude tak jednoduché jako dříve a překonvertovat tu spoustu modelů,které jsou nyní k dispozici bude časově hodně náročné.Chtělo by to tedy udělat nějaký návod,jak tu transformaci provést,aby bylo vůbec čím jezdit.
 
Naposled editoval moderátor:
Cílem je zachování kompatibility s modely z MSTS, ale zároveň rozšířit simulaci o nové možnosti. Nemluvím jen o fyzice a grafice, v budoucnu by se mohlo jednat i o multiplayer, traťové dispečery, posun na spádovišti, atd. Pokud máte zájem participovat a máte přiměřené zkušenosti s programováním, mrkněte na http://elvastower.com/.
 
Naposled editoval moderátor:
paashi napsal:
Cílem je zachování kompatibility s modely z MSTS, ale zároveň rozšířit simulaci o nové možnosti. Nemluvím jen o fyzice a grafice, v budoucnu by se mohlo jednat i o multiplayer, traťové dispečery, posun na spádovišti, atd. Pokud máte zájem participovat a máte přiměřené zkušenosti s programováním, mrkněte na http://elvastower.com/.
Nechci být pesimista, ale nechcete toho po "stařičkém" MSTS nějak moc? Troufám si tvrdit, že to stejně nepůjde (tím myslím multiplayer, traťové dispečery,...). Fyzika a graifika asi nějak ještě půjde a to je tak asi všechno.
 
Naposled editoval moderátor:
Kuba napsal:
Nechci být pesimista, ale nechcete toho po "stařičkém" MSTS nějak moc?
Pokud bychom se bavili o BINu, tak samozřejmě, ale toto je zcela nová aplikace. Proto si myslím, že je životaschopnější než BIN, má mnohem širší vývojářskou základnu a spolupracuje s několika univerzitami. Hlavní výhodou je, že každý přispěvatel od ORTS zároveň něco i očekává a tedy věnuje tomu veškeré úsilí. Např. já na ORTS stavím trenažér lokomotivy řady 240, jejíž kompletní pult máme u nás na univerzitě v Žilině. Momentálně mám hotovou kompletní fyziku lokomotivy (elektro-mechanicko-tepelné modely trakčních motorů, zjednodušený model soustavy transformátor-usměrňovač, pojezd s uvažováním klopných momentů, atd.) a pracuji na obousměrném interaktivním rozhraní, tj. nejen aby ORTS přijímal povely ovladačů, ale zároveň aby zobrazoval všechny veličiny na zobrazovačích na pultu. A řeknu vám, že s ORTS to JDE a že s MSTS by to nešlo.
 
Naposled editoval moderátor:
Nespolupracujete třeba s Univerzitou v Pardubicích?

Ještě další otázka. Bylo by ve vašich silách zapracovat systém, který by rozlišoval střídavou a stejnosměrnou trakci?

P.S.: Nepřemýšleli jste, že by sjte třeba počkali na simulátor RW 3, a začali upravovat ten? Myslím si, že by měl větší potencionál, než MSTS.
 
Naposled editoval moderátor:
paashi napsal:
Cílem je zachování kompatibility s modely z MSTS, ale zároveň rozšířit simulaci o nové možnosti. Nemluvím jen o fyzice a grafice, v budoucnu by se mohlo jednat i o multiplayer, traťové dispečery, posun na spádovišti, atd. Pokud máte zájem participovat a máte přiměřené zkušenosti s programováním, mrkněte na http://elvastower.com/.
Já si myslím, že největší úspěch bude, když tento projekt bude fungovat plnohodnotně jako MSTS na Binu. Až teprve potom bych plánoval co dál.
Jenomže pak požadavky budou z celého světa různé stejně jako ve své době na Džordže. Někdo hold potřebuje aby nastupovali cestující, ale já bych uvítal rozšířené chování lokomotiv, aby šlo ladit blíže reálu s méně kompromisy a u aktivit, kdyby šlo používat zvukové hlášky, aby hlášení během jízdy nedělaly pauzu ve hře. Však původní MSTS s tímto počítal. Samozřejmě by stálo za to rozšířit možnosti návěstidel, zde je hodně kompromisů, lepší trolejové vedení nebo vazby stahovaček na jízdu vlaku, či rozlišení změny napájecí soustavy.
Já si myslím, že tudy vede cesta, protože je nás hodně po celám světě, kteří jsme do tvorby věnovali kus života a začínat od píky v jiném projektu by se asi chtělo málokomu.
 
Naposled editoval moderátor:
To Zbyněk : Jak psal paashi, jde o zcela nově napsaný simulátor, který se snaží napsat tak, aby byl maximálně variabilní. Takže toto je cesta - ostatně jako více věcí - v okamžiku první beta verze ORTS, která bude vykazovat lepší výsledky bude i MSTS Bin překonán a skončí v propadlišti dějin jako jedna úspěšná epocha ....

A proč bys měl začínat v jiném projektu? Nebylo snad už stokrát vyřčeno, že cílem ORTS je zachování kompatibility s MSTS? Ještě sis to i odcitoval....

Edie: Počkat na RW3? Nějak jsi to nepochopil - ORTS není úprava MSTS, ale fungl nový simulátor ...... IMHO - toto by byla stejná cesta jako upravovat MSTS do Binu - pokud nemáš možnost mít zdrojáky a nebo alespoň řešení s otevřeným a dokumentovaným rozhraním, tak je to značně omezující faktor - viz Bin.
 
Naposled editoval moderátor:
Martens: Tak to máš pravdu, asi jsem to špatně pochopil. Myslel jsem, že to je něco na způsob Binu. V tom případě se omlouvám.
 
Naposled editoval moderátor:
paashi napsal:
Pokud se skluz nerozvine do nebezpečných výšin, tak ano. Třecí síly jsou velké, nějaká ta síla je přenášena, takže vlak zrychluje a náprava má tendenci sama zpomalit a vrátit se do stabilní pracovní oblasti skluzové charakteristiky. Diskuse ale vznikla ze situace, kdy při 100% výkonu vyletěla otáčivá rychlost nápravy nad maximální rychlost vlaku. To je situace, kdy (aspoň podle teorie) je tření mezi kolem a kolejnicí minimální. Druhá věc je ta, že při tomto stavu by v reálu došlo k opotřebení kolejnice, zvýšení třecí plochy, atd. Jinými slovy, destruktivní stav.
Jo tohle je OK a s tím nelze než souhlasit. Já jsem měl právě na mysli situaci kdy k prokluzu dojde jen těsně nad hranicí adheze.
 
Naposled editoval moderátor:
Může mi někdo poradit,jak nastavit kameru pod klávesou 2? Když jedu s párou,kamera sedí na kotli někde u pojistných ventilů a neumím ji posunout dozadu jako u starého msts.Je někde návod v češtině na ovládání kamer?Děkuji za rady.
 
Naposled editoval moderátor:
Petr Novák napsal:
Může mi někdo poradit,jak nastavit kameru pod klávesou 2? Když jedu s párou,kamera sedí na kotli někde u pojistných ventilů a neumím ji posunout dozadu jako u starého msts.Je někde návod v češtině na ovládání kamer?Děkuji za rady.

Zkus to s PgUp a PgDown, to u mě funguje. Jinak je to v nápovědě pod F1. chtěl jsem to odtamtud dosta nějak do textu, ale nevím jak na to.
 
Naposled editoval moderátor:
Tak díky i dalším,kteří mi poslali soukromý mail a problém byl vyřešen.
Když už jsem zprovoznil kamery,dal jsem se do testování OR trošku do hloubky.O párách už jsem tady psal,narazil jsem na další problém u dieslů.Kyklop 499.0 má dvojitý výfuk,ale kouř jde jen z pravého ve směru jízdy,zatímco v msts fungují oba.Dále pak množství kouře při běhu naprázdno odpovídá spíše běhu na plný výkon.Takže se vůbec nedá vizuálně poznat,jestli jede mašina na nějaký výkon či je na volnoběhu.Tohle se týká všech motorů.U páry jde z komína pouze pára,nikdy černý kouř.Msts umí různé barvy kouře podle přiložení a výkonu a jízdu čí stání se zavřeným regulátorem.Tohle OR zatím neumí.Dále mi chybí ukazovatel stavu paliva v nádrži.Buď tam někde je a já ho nenašel.Rád bych s tím pomohl,jenže neumím programovat,takže můj přínos bude jen v rovině testů.
 
Naposled editoval moderátor:
Abych předešel dalším výčitkám, připíšu sem současný stav "fyziky" lokomotiv ORTS a stručný nástin budoucnosti:

Parní lokomotivy:
V současné době je model napodobeninou modelu MSTS, avšak pochází z doby, kdy ještě např. kouřové efekty byly v nedohlednu. Dodělávaly se až později a to v době, kdy autor tohoto modelu už pro ORTS nepracoval. Nyní se ve Francii chystá nový termodynamický model parního kotle, který generuje barvy i množství dýmu i páry, je možné ho provozovat i v režimu "zatápění kotle", má poměrně realistické chování, na podrobnosti si počkejte (ochutnávka byla hodně zajímavá), doufejme že do vánoc.

Motorové lokomotivy:
Momentálně je specifikum motorových lokomotiv jen ve zvuku spalovacího motoru, ostatní záležitosti prozatím nejsou vůbec uvažovány a používá se matematický model (dá-li se to tak nazvat) společný pro motorové i elektrické lokomotivy. Jedná se o jednoduchý model konstantního výkonu P = F * v s omezením na maximální tažnou sílu a maximální rychlost. Nádrž u motorových lokomotiv zatím není zahrnuta, už jen vzhledem k předchozímu faktu. Ani od původního MSTS se nedá čekat, že by se jednalo o matematický model spalovacího motoru a že by spotřeba paliva odpovídala skutečnosti. Přesto se ale chystá alespoň přibližný a více editovatelný model lokomotivy. V případě dieselelektrických lokomotiv bude v budoucnu možné i konfigurovat trakční motory a trakční obvod (serioparalelní řazení TM, atd.). I u tohoto modelu předpokládám, že bude hotový do vánoc.

Elektrické lokomotivy:
Opět se jedná o velice jednoduchý model založený na P = F*v. Chystám podrobnější model, ale z důvodu pestrosti typů lokomotiv a jejich specifik to půjde velice pomalu. Každopádně by mělo jít o lokomotivy s odporovou regulací, s pulzní regulací a se střídavými motory, ve stejnosměrné, střídavé i vícesystémové verzi. Každý z těchto typů má svá specifika a musíme vymyslet, jak je jednoduše sestavit a umožnit jejich konfiguraci i méně odborné veřejnosti.

Buďte trpěliví, OR team usilovně na všech vylepšeních pracuje.
 
Naposled editoval moderátor:
Back
Nahoře