PAja26
Pokladník
V posledních dnech tu přišlo na přetřes opět zajímavé téma protihlukových stěn u železničních tratí. Uznal jsem za vhodné napsat pár řádků a celou situaci trochu osvětlit.
Takže s protihlukovými opatřeními a a českou legislativou se to má takto.
Limitní hladiny hluku, jspou u náz dány legislativně a to zákonem 258/2000 Sb. a jsou tedy závazné a tudíž vymahatelné! Dále je vše podrobněji rozepsáno v nařízení vlády 272/2011 (nebo dle staršího 148/2006 jehož platnost zkončila 31.10.2011) Kdo bude chtít může nastudovat.
Zde jsou popsány limitní hladiny hluku pro jednotlivé zroje a případy a dále rozdělení na jednotlivé denní doby
Pro zjednodušení uděláme rychlý přehled pojmů. a poté to vztáhneme k železniční doprave která lehce složitější, než ostatní zdroje hluku (silniční doprava, letecká doprava a stacionární zdroje - výrobní procesy, jednotlivá stacionární zařízení).
Vše posuzeje oblastní hygienická stanice (KHS), která dohlíží na všechny projekty a prověřuje případné stížnosti.
Legislativa vymezuje tzv chráněný prostor, který je nutné prověřovat během běžného provozu (to pouze na udání nějakého podmětu - stížnosti) projektových fází při všech stupních projektové dokumentace (měření a hlukové studie) a po provedení stavby se měří zda jsou limitní hodnoty jednotlivých protihlukových opatření dostatečná či jsou splněny předpoklady hlukových studií.
Chráněný venkovní prostor - prostor určený k rekreaci, sportoviště, zahrady (besprostředně sousedící s obytným objektem. a dál mě teď nic nenapadá)
Chráněný venkovní prostor staveb - je pomyslný prostor do vzdálenosti 2m od fasády okolo obytných oběktů, ubytovacích zařízení, škol, nemocnic ..... (nás v tuto chvíli budou zajímat asi obytné objekty a nemocnice kde celá věc nejostřeji sledována)
Chráněný vnitřní prostor staveb - je prostor uvnitř objektů kde jsou vypsány dle spůsobu využití samostané hygienické limitní hodnoty (obytné a pobytové místnosti, ostaní nejsou asi zajímavá a byly by matoucí)
Podotýkám že legislativa požaduje přednostně chránit venkovní prostor a pouze v případě že to není technicky možné (příkladem může být komunikace ve městě na kterou navazuje chodník a a hned dům) se navrhují opatření zajišťující dodržení vnitřních limitních hladin hluku = výměna oken. Vše ovšem po konzultaci s příslušným úředem KHS. Výměněné okno není dle legislativy protihlukové opatření!
Jednotkou hladin hluku je decibel (dB). Jedná se o logaritmické "zjednodušení". Jedná se totiž o jednotky tlaku spůsobené zvukovou vlnou. a rozpětí řádů zaznamenatelných hodnot tlaku je obrovské (v řádu desítek milionů) a bylo by značně nepřehledné. pro názornost a představu zdvojnásobení hluku respektive akustického tlaku představuje nárůst o tři decibely. Nárůst o 6 dB je čtyřnásobek akustického tlaku.....
Dále je stanovena doba a jednotlivé limitní hodnoty. Vstaženo na železniční dopravu, tak známe den (6:00 - 22:00) a noc (22:00 - 6:00). Chystá se (již po několik let) novela celé legislativy kde bude tak jako v EU denní doba rozdělena ještě na podvečer (18:00-22:00) Toto zatím neplatí.
Limitní hladiny hluku jsou pro železnici:
- v ochranném pásmu dráhu
den = 60 dB
noc = 55 dB
- mimo ochranné pásmo dráhy
den = 55 dB
noc = 50 dB
Toto přináší celkem komické situace kdy u regionálních tratí s nízkou intenzitou dopravy mohou být limity u zástavby do 60m od osy koleje dodrženy a u vzdálenějších jak 60 m dodrženy nejsou.
rozdíl vzdáleností dvou objetů třeba jen 5m znamená veliký skok 5 dB a nutnost tyto vzdálenější objekty chránit! Jak???
dále je používána korekce na tzv. starou hlukovou zátěž:
- pro železnice pak platí
den = 70 dB
noc = 65 dB
tento sympatický limit platí pouze pro stávající stav, pro rekonstrukce na železničních tratích toto užít nelze neboť tento limit je vázán určitými podmínkami. (nedochází ke výrazným změnám intezit či skladbě dopravnímu proudu u silnic, změnám vedení trasy komunikace či dráhy, navyšování rychlostí na silnici či železnici, případně zvýšení počtu jízdních pruhů či počtu kolejí a hluk z posuzovaného zdroje prokazatelně vznikl již před 31.12 2000) (jedná se zrychlenou definici)
- u tohoto jsem byl svědkem komické situace kdy příslušný zástupce hygieny při údržbě trati viděl jak podbíječka prokazatelně mění trasu kolej (asi 0 7,5 cm směru a 5 cm výšky) a již nechtěl uzna benevolentnější limit neboť byla změněn prostorový průběh trasy (chudáček, bylo mu to vysvětleno, ale nevěřil)
Takže na toto je projektanty šit projekt Koridorizace. stavějí se protihlukové stěny, aby všude byly popsané limity dodrženy. U železnic je problém v tom, že aby byly penízky z EU, tak se uvažuje s nárůstem dopravy (ponejvíce jen na papíře - i když na některých modernizovaných tratích došlo skutečně k nárůstu dopravy) a rychlostí. To znamená přísnější limity a dál si to domyslíte.
Nyní se řeší žst. Český Těšín kde na karvinském zhlaví je trať silnice a hned čtyřpatrové baráky z obou stran. Limity máte dané zákonem a tak se snažte. Jediné řešení je asi tunel. Jináč to široké kolejičtě před čtyřpatrovou budovou stěnou neochráníte. Beze stěn to nejde neboť projekrojekt nesplňuje legislativní požadavky a stavět se nebude.
Divím se že SŽDC nestanoví podmínky s jakými vozidly mouhou dopravci jezdit. Koleje sami o sobě hluk nedělají. Hlučná vozidla jednotlivých dopravců by poté platily dražší paušály a přispívala tak na drahá protihluková opatření.
Jedna cestička z této pakárny je. A to že legislativa obsahuje pojem jakési "rozumě dosažitelné míry nákladů". dále jak by se toto mělo stanovovat mlčí.
Takže na modelovém příkladě, je třeba chránit jeden objekt stěnou o délce minimálně 150m. Cena domku bude cca 2 mil korun a stěna 2,25 mil korun. (1mb stěny o výšce 3,5m stojí cca 12 000 - 15 000,-Kč) Teď je na zváženou jestli jsou toto rozumě vynaložené náklady.
Pěknou metodiku má švýcarsko. Tam se do vzorce zadá účinnost protihlukového opatření, počet chráněných osob, cena a výjde vám indexové číslo které porsoudíte s tabulkou. Prostě je dáno rozmzí kdy vyjde jo toto postavíme má to cenu, nebo je to na zváženou (třeba zde referendum) a nebo ani náhodou toto je blbost)
Věřím že 75 % stěn bude dle této metodiky blbost. Ale o tom musí u nás rozhodnout hygienik na základě okamžitého pocitu což dobře asi není. Změna již několi let v nedohlednu.
Uf mám toho dost. Kdyby něco nebylo jasné tak je to jasné neboť toto je jenom nástin dané problematiky. Podrobnosti najdete v legislative na stránkách národní referenční laboratoře (NRL) atd. Nebo od blba jako jsem já a hodinu tu něco nesrozumitelného smolím.
Takže s protihlukovými opatřeními a a českou legislativou se to má takto.
Limitní hladiny hluku, jspou u náz dány legislativně a to zákonem 258/2000 Sb. a jsou tedy závazné a tudíž vymahatelné! Dále je vše podrobněji rozepsáno v nařízení vlády 272/2011 (nebo dle staršího 148/2006 jehož platnost zkončila 31.10.2011) Kdo bude chtít může nastudovat.
Zde jsou popsány limitní hladiny hluku pro jednotlivé zroje a případy a dále rozdělení na jednotlivé denní doby
Pro zjednodušení uděláme rychlý přehled pojmů. a poté to vztáhneme k železniční doprave která lehce složitější, než ostatní zdroje hluku (silniční doprava, letecká doprava a stacionární zdroje - výrobní procesy, jednotlivá stacionární zařízení).
Vše posuzeje oblastní hygienická stanice (KHS), která dohlíží na všechny projekty a prověřuje případné stížnosti.
Legislativa vymezuje tzv chráněný prostor, který je nutné prověřovat během běžného provozu (to pouze na udání nějakého podmětu - stížnosti) projektových fází při všech stupních projektové dokumentace (měření a hlukové studie) a po provedení stavby se měří zda jsou limitní hodnoty jednotlivých protihlukových opatření dostatečná či jsou splněny předpoklady hlukových studií.
Chráněný venkovní prostor - prostor určený k rekreaci, sportoviště, zahrady (besprostředně sousedící s obytným objektem. a dál mě teď nic nenapadá)
Chráněný venkovní prostor staveb - je pomyslný prostor do vzdálenosti 2m od fasády okolo obytných oběktů, ubytovacích zařízení, škol, nemocnic ..... (nás v tuto chvíli budou zajímat asi obytné objekty a nemocnice kde celá věc nejostřeji sledována)
Chráněný vnitřní prostor staveb - je prostor uvnitř objektů kde jsou vypsány dle spůsobu využití samostané hygienické limitní hodnoty (obytné a pobytové místnosti, ostaní nejsou asi zajímavá a byly by matoucí)
Podotýkám že legislativa požaduje přednostně chránit venkovní prostor a pouze v případě že to není technicky možné (příkladem může být komunikace ve městě na kterou navazuje chodník a a hned dům) se navrhují opatření zajišťující dodržení vnitřních limitních hladin hluku = výměna oken. Vše ovšem po konzultaci s příslušným úředem KHS. Výměněné okno není dle legislativy protihlukové opatření!
Jednotkou hladin hluku je decibel (dB). Jedná se o logaritmické "zjednodušení". Jedná se totiž o jednotky tlaku spůsobené zvukovou vlnou. a rozpětí řádů zaznamenatelných hodnot tlaku je obrovské (v řádu desítek milionů) a bylo by značně nepřehledné. pro názornost a představu zdvojnásobení hluku respektive akustického tlaku představuje nárůst o tři decibely. Nárůst o 6 dB je čtyřnásobek akustického tlaku.....
Dále je stanovena doba a jednotlivé limitní hodnoty. Vstaženo na železniční dopravu, tak známe den (6:00 - 22:00) a noc (22:00 - 6:00). Chystá se (již po několik let) novela celé legislativy kde bude tak jako v EU denní doba rozdělena ještě na podvečer (18:00-22:00) Toto zatím neplatí.
Limitní hladiny hluku jsou pro železnici:
- v ochranném pásmu dráhu
den = 60 dB
noc = 55 dB
- mimo ochranné pásmo dráhy
den = 55 dB
noc = 50 dB
Toto přináší celkem komické situace kdy u regionálních tratí s nízkou intenzitou dopravy mohou být limity u zástavby do 60m od osy koleje dodrženy a u vzdálenějších jak 60 m dodrženy nejsou.
rozdíl vzdáleností dvou objetů třeba jen 5m znamená veliký skok 5 dB a nutnost tyto vzdálenější objekty chránit! Jak???
dále je používána korekce na tzv. starou hlukovou zátěž:
- pro železnice pak platí
den = 70 dB
noc = 65 dB
tento sympatický limit platí pouze pro stávající stav, pro rekonstrukce na železničních tratích toto užít nelze neboť tento limit je vázán určitými podmínkami. (nedochází ke výrazným změnám intezit či skladbě dopravnímu proudu u silnic, změnám vedení trasy komunikace či dráhy, navyšování rychlostí na silnici či železnici, případně zvýšení počtu jízdních pruhů či počtu kolejí a hluk z posuzovaného zdroje prokazatelně vznikl již před 31.12 2000) (jedná se zrychlenou definici)
- u tohoto jsem byl svědkem komické situace kdy příslušný zástupce hygieny při údržbě trati viděl jak podbíječka prokazatelně mění trasu kolej (asi 0 7,5 cm směru a 5 cm výšky) a již nechtěl uzna benevolentnější limit neboť byla změněn prostorový průběh trasy (chudáček, bylo mu to vysvětleno, ale nevěřil)
Takže na toto je projektanty šit projekt Koridorizace. stavějí se protihlukové stěny, aby všude byly popsané limity dodrženy. U železnic je problém v tom, že aby byly penízky z EU, tak se uvažuje s nárůstem dopravy (ponejvíce jen na papíře - i když na některých modernizovaných tratích došlo skutečně k nárůstu dopravy) a rychlostí. To znamená přísnější limity a dál si to domyslíte.
Nyní se řeší žst. Český Těšín kde na karvinském zhlaví je trať silnice a hned čtyřpatrové baráky z obou stran. Limity máte dané zákonem a tak se snažte. Jediné řešení je asi tunel. Jináč to široké kolejičtě před čtyřpatrovou budovou stěnou neochráníte. Beze stěn to nejde neboť projekrojekt nesplňuje legislativní požadavky a stavět se nebude.
Divím se že SŽDC nestanoví podmínky s jakými vozidly mouhou dopravci jezdit. Koleje sami o sobě hluk nedělají. Hlučná vozidla jednotlivých dopravců by poté platily dražší paušály a přispívala tak na drahá protihluková opatření.
Jedna cestička z této pakárny je. A to že legislativa obsahuje pojem jakési "rozumě dosažitelné míry nákladů". dále jak by se toto mělo stanovovat mlčí.
Takže na modelovém příkladě, je třeba chránit jeden objekt stěnou o délce minimálně 150m. Cena domku bude cca 2 mil korun a stěna 2,25 mil korun. (1mb stěny o výšce 3,5m stojí cca 12 000 - 15 000,-Kč) Teď je na zváženou jestli jsou toto rozumě vynaložené náklady.
Pěknou metodiku má švýcarsko. Tam se do vzorce zadá účinnost protihlukového opatření, počet chráněných osob, cena a výjde vám indexové číslo které porsoudíte s tabulkou. Prostě je dáno rozmzí kdy vyjde jo toto postavíme má to cenu, nebo je to na zváženou (třeba zde referendum) a nebo ani náhodou toto je blbost)
Věřím že 75 % stěn bude dle této metodiky blbost. Ale o tom musí u nás rozhodnout hygienik na základě okamžitého pocitu což dobře asi není. Změna již několi let v nedohlednu.
Uf mám toho dost. Kdyby něco nebylo jasné tak je to jasné neboť toto je jenom nástin dané problematiky. Podrobnosti najdete v legislative na stránkách národní referenční laboratoře (NRL) atd. Nebo od blba jako jsem já a hodinu tu něco nesrozumitelného smolím.
