Otázka pro fíru

Zdravím
a měl bych dotaz pro znalce strojů ř.749/751 apod. Již dvě hodiny se "piplám" svařováním a montážním dolaďováním nosné konstrukce brzdiče BS 2 pro pult výše uvedených strojů. A protože je tam ještě jeden prvek,který bude třeba na pult "připevnit",chtěl jsem optat,co že to vůbec je a především - k čemu že to slouží ... .:rolleyes:

Bude-li se dnes dílo dařit,další snímky bych večer dodal do vlákna o pultech a jejich výrobě.;)

[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: http://simtrains.eu/trate/davca/davca/obrazky/zahada.jpg

Předem děkuji za upřesnění.

David
 
Děkuji za odpovědi a se svolením autora cituji i jednu e-mailovou ... .

... "Je to pouze odvětrávací ventil alias doják či dojítko.
Slouží k dočasnému snížení tlaku vzduchu - odvětrání brzdových válců, je s válci propojen přímo.
Mašiny z ČKD mají povětšinou jeden, mašiny ze ZVIL dva - pro každý podvozek zvlášť podle uspořádání brzdové soustavy.

OL2 je s brzdovými válci propojena nepřímo, ovládá se elektricky a je to tlakové relé, jehož použití nelze "odpoužít" - snížení tlaku je trvalé krom rychlobrzdy a účinek nejde zmenšit, lze postupně pouze zvyšovat.
Ruší se až po úplném odbrzdění pomocí doplnění brzdového potrubí.

Doják odvětrává mechanicky, podle použitého brzdového rozvaděče po uvolnění tlak v brzdových válcích opět stoupne na předchozí nastavenou hodnotu (s omezením zásobní jímky).

Doják je povinné vybavení brzdových pneumatických systémů.
U vozů musí být přístupný bez lezení pod vůz - buď je u bočnice nebo častěji má táhlo.
U lokomotiv musí být ovladatelný přímo z místa strojvedoucího, bývá v blízkosti brzdičů, pod oknem, pod pultem a může/nemusí navíc mít i venkovní odvětrání jako u vozu."

David
 
Len trocha opravím, ten doják, čo je pod vozňom, odvetráva komplet celý rozvádzač a všetky jeho časti. Na rušňoch je to tiež, ale je to súčasť rozvádzača, ktorý je v strojovni. Táto páčka len surovo vypúšťa vzduch z brzdového valca, s tým súhlasím.
 
Dráčik napsal:
Len trocha opravím, ten doják, čo je pod vozňom, odvetráva komplet celý rozvádzač a všetky jeho časti. Na rušňoch je to tiež, ale je to súčasť rozvádzača, ktorý je v strojovni. Táto páčka len surovo vypúšťa vzduch z brzdového valca, s tým súhlasím.
Rozbalte kliknutím...

Opět se svolením autora cituji ...

Ještě bych ale v tomto případě rád reagoval na Dráčikovu odpověď.

Má pravdu, tak, jak píše, ale už asi není provozním pamětníkem starých vozů, kde se dojítkem skutečně odcucávaly jen válce.

U jednokomorových rozvaděčů to stačilo, protože přes ty válce se dojítkem zcela vypustila i zásobní jímka, která byla oproti dnešním "nevyčerpatelným" o dost menší.

To samozřejmě v poloze vypnutého rozvaděče.

...

David
 
Dobrý den,
asi jsem to myslel dobře, že slouží k odvětrání válců na mašině. Například u přímočinné brzdy, když pomalu odbržďuje? OL2 je něco jiného. Děkuji Bobovi57 za vyvedení z mystifikace. Viz. citace Davida.

Tom.
 
Presne tak, keď sa chcem pohnuť skôr, tak pri odbrzdení toto pomáha. OL2 by v tomto prípade nemala nijaký účinok, tá pomáha pri priebežnom brzdení.
 
Luky: výkon trakčních motorů lze do jisté míry taky zvyšovat, závisí v podstatě jen na dimenzování jejich chlazení. Trakční motory ČKD jsou navíc použité ve všech vozidlech prakticky stejné (TE005 jsou například jak v 753 s výkonem pro trakci 1200 kW, tak ve starších sériích 742 s výkonem 780 kW, novější TE015 mají prakticky shodné parametry), takže "výkon pro trakci" je obvykle daný buď výkonem trakčního dynama/generátoru (který se stejně dává nový), chlazením, ochrannými prvky atd.. Například u "sokolovských čmeláků" řady 774.7 se výkon trakčních motorů (TE006) zvyšoval z původních cca. 6x130 kW na cca. 6x230 kW, což je asi nejvíc co se zatím dělalo.
 
Luky napsal:
Ahoj. Rád bych se zeptal, proč se některým dieslovým nákladním lokomotivám (bez el. topení) montují výkonné dieslové motory např. o výkonu 1300KW, když celkový výkon trakčních motorů na lokomotivě je např. 880KW? Není potom tak výkonný dieslový agregát zbytečný a nestačil by méně výkonný dieslový motor?
Rozbalte kliknutím...

Zdravím,
jestli se nepletu,spalovací motor "neživí" jen trakční motory /generátor,měniče apod./,ale musí pohánět i kompresory apod. Tudíž je pak třeba odečítat výkon nutný k pohonu těchto zařízení.

Možná mě Ondra J.upřesní,ale tuším že např. u stroje 742 701 je řeba odečíst z výkonu spalovacího motoru cca.250 kW pro pomocné pohony apod.

David
 
David Hájek napsal:
Zdravím,
jestli se nepletu,spalovací motor "neživí" jen trakční motory /generátor,měniče apod./,ale musí pohánět i kompresory apod. Tudíž je pak třeba odečítat výkon nutný k pohonu těchto zařízení.

Možná mě Ondra J.upřesní,ale tuším že např. u stroje 742 701 je řeba odečíst z výkonu spalovacího motoru cca.250 kW pro pomocné pohony apod.

David
Rozbalte kliknutím...

Uf, no to snad zase ne ;) Kdyby nám čtvrtinu výkonu motoru "sežrala" hydraulika a my jen kvůli tomu zvyšovali výkon SM, asi by ta rekonstrukce moc smysl nedávala... ale je pravda že i tak je to docela dost, něco přes 100 kW to bude (bohužel - ale proč to tak je, je na delší debatu, u které bych se tu nerad rozvášnil ;) ). Ale zrovna 742.7 je stavěná v podstatě tak, že má podobné výkonové parametry jako původní stroj (na druhou stranu, chování by mělo být o něco lepší, minimálně kvůli lepší regulaci a protiskluzu) - proč je výkon zrovna 1000 kW je prostě dáno tím, že 800 je málo a zrovna 883 Caterpillar nedělá :D .
Zde význam rekonstrukce je v jiných parametrech než ve zvyšování výkonu (viz výše + spotřeba, životnost, pracovní prostředí atd.). Nejlepším příkladem možnosti zvýšit výkon i "elektricky" je ten čmelák, kterého jsem uvedl v předchozím příspěvku.
 
Luky, do které třídy chodíš? Jestli jste brali součinitel tření, je to obdobné. Adhezní síla T je síla přenesená mezi obvodem kola (se svislým zatížením Q) a kolejnicí v podélném směru při otáčení kola, nikoliv smýkání.
T = Q*mí, kde mí je součinitel adheze. Jsou-li koleje suché a čisté, dá se dosáhnout součinitele adheze až 0,35; součinitel adheze s rostoucí rychlostí klesá (výzkum Curtius - Kniffler)
ve většině případů (98%) součinitel neklesá pod 0,15, což je max. hodnota, se kterou se uvažuje při návrhu brzdy, jinými slovy, pokud by všechny vlaky brzdily s max. učinkem,
2% z nich se dostanou do skluzu.
U Regionovy při jízdě řidícím vozem vpřed, první tři nápravy očistí kolej a zadní náprava hnacího vozu je vlivem tažné síly, případně setrvačné síly skříně vozu, přitížená, tedy v pohodě.
Při opačném směru jízdy je hnací náprava v čele vlaku, vymetá listí, bahno a ještě je odlehčená (viz změny kolových sil vlivem tažné síly), takže naprostá katastrofa.
Poměřovat nějaký součinitel na základě stupně oslintanosti kolejnic by asi nebylo použitelné.
 
Tak musím říct, že takto jsem se ještě nezasmál.
Ten začátek Pawlikovy odpovědi mě přivedl k záchvatu smíchu.
Ne kvůli tomu, co píše, ale jak...:D:D:D
Příteli, také jsem měl fyziku, ale o tom, co tady píšeš a těchto vzorcích jsem neslyšel ani na základní škole, ani na gymnáziu, o VŠ nemluvím.
Ne všichni tady ví to, co Ty si zde popsal.
Takže ten komentář na začátku k Lukyho "vzdělanosti" je opravdu luxus.
 
Pro psaní příspěvků je nutné se přihlásit či zaregistrovat.
Back
Nahoře