Otázka pro fíru

prolam napsal:
Zdravím. Neví tu někdo náhodou jak probíhala služba fíry esa na obratu 443/442 v GVD 2013 (kde a kdy začínal, kde a kdy končil...)? 
Díky!
Prolam

Praha-Bohumín/Bohumín-Humenné-Bohumín/Bohumín-Praha
 
matseb napsal:
prolam napsal:
Zdravím. Neví tu někdo náhodou jak probíhala služba fíry esa na obratu 443/442 v GVD 2013 (kde a kdy začínal, kde a kdy končil...)? 
Díky!
Prolam

Praha-Bohumín/Bohumín-Humenné-Bohumín/Bohumín-Praha

Chápu to správně, že se nad ránem v Bohumíně na esu fírové točili?
 
Pěkný den,
od kdy mají posunovači psychotesty? Docela mne po třech hodinkách bolí hlavička... Jen se bojím, když jsem dal u otázky (celkem 300) Díváte se rádi do ohně - Souhlasím..., že mám sklony k pyromanství. Aby ve finále k tomu nebylo tak i přihlíženo... :D
 
Luky napsal:
Pěkný večer,

rád bych se zeptal, jakou maximální tažnou sílu vydrží spřáhla na lokomotivách, kterými jsou osazeny např. těžké 195 tunové, americké, šestinápravové lokomotivy, obzvlášť, když jezdí spřaženy ve 4 lokomotivách? Podle mě, spřáhla musí vydržet sílu minimálně 2500 KN. Další otázka, z jakého materiálu jsou spřáhla lokomotiv vyrobena, když vydrží takový extrémní tah a obyčejná šroubovka na našich lokomotivách pouze 400 KN?

Docela by se hodilo, kdyby se na naše lokomotivy a nákladní vagony, pokud to samozřejmě lze vyrobit dělaly šroubovky, které by vydržely tah o dost více, než 400 KN kvůli těžkým nákladním vlakům tažených např. dvojčetem Tauruse zejména na sklonově náročných tratích.

Díky za odpovědi.

podle typu spřáhla, i v USA mají několik druhu ale např MCBA/ AAR je určen pro soupravy do 32 000 tun, Ft je omezena na cca 1550kN - zaokrouhleno při převodu z US jednotek, při obyč oceli, vysokopevnostní ocel jde zatížit až na 3000 kN. ale jinak pevnost šroubovky není pro vozbu dlouhých souprav nepřekonatelným limitem /* dá se použít šroubovka na 750kN */
 
E499_2002 napsal:
Jen se bojím, když jsem dal u otázky (celkem 300) Díváte se rádi do ohně - Souhlasím..., že mám sklony k pyromanství. Aby ve finále k tomu nebylo tak i přihlíženo... :D

A jejda, on tě nikdo nevaroval? Tady zásadně dávat ne  :D.
 
Zdravím! Neví někdo, co se dnes v podvečer dělo v Radotíně? Na 2.SK stála žehlička s jedním Bdtn-em a hydrou 007 s rozsvícenými koncovkami a na 3.SK nastartovaná 749.253. Díky za info!
 
Dobrý večer,
rád bych se zeptal, jaká je správná technika jízdy při sjíždějí dlouhých klesání.
Brzdí se krátce a přerušovaně nebo se nastaví "nějaký" rozumný brzdný účinek a brzdí se víceméně trvale /nehrozí přehřátí obručí a brzd/?
Např. Jablunkov nebo Tišnovka, případně klesání do Kutné Hory /a mnoho jiných úseků - třeba Slavičín - Pitín/.
Díky.
 
Je to na zvážení... Se špalíkama se pokoušim moc dlouho trvale nebrzdit takže chvíli udržuju rychlost, pak si to přibrzdim víc a na chvíli povolim. S kotoučema si dovolim trvale brzdit o něco dýl.
 
Díky, takže v MSTS sice brzdy neuvařím, ale při sjíždění Tišnovky se mám v brejlovci co nakvedlat :-)
 
Brejlovec a Zamráča jsou v MSTS naprosto mizerné, co se týče vlastností brzdiče. Pomalu nabíhá, účinek je slabý, pomalu povoluje a brzdy celého vlaku mají extrémní sklony k vyčerpání. Bohužel něco podobného panuje i na 854 a tyto problémy nejsou u elektrik. Zatím jsem tenhle komplexní problém neměl čas nějak řešit a tak na MSTS doporučuju spíše mírně nabrzdit a pokud je brzdný účinek odpovídající, držet to co nejdéle to půjde. Trochu si odbrzdit můžeme OL-2 neboli pomlčkou, trochu přibrzdit ťuknutím do polohy B. Korektnost této technologie je tragická, ale taktéž tragické je chování simulátorových brzd, které postrádají stupňovité odbrzďování a jakkoliv se chovají potrefeně.:confused:
 
Chování brzd, to se nedá takto všeobecně hodnotit. Každá mašinka může být jinak naladěná, tedy jeden brejlovec se může chovat jinak jako jiný brejlovec. Ladičů se tady vystřídalo hodně a každý to má trochu jinak. A co verze BIN, to jiné chování nejen brzd. Jel jsem žabotlamou v OR a chová se také jinak než v MSTS.
Ale v reálu se každá lokomotiva také chová jinak. Jedna souprava brzdí mizerně, jiná zase dobře. Zkrátka i v MSTS si fíra na každou mašinku a brzdu v ní musí nejprve zvyknout. Za další, v MSTS nelze nadefinovat 100% reálné chování. Vždy to bude něco za něco. Ale nic nebrání tomu, že si v tomto virtuálním světě můžeme pěkně pohrát.
 
Zbyňku, to máte pravdu. Ale mně připadá, že u těch Brejlí a Bardot je to nějak rodové. Tam se mi nestalo, že by mi jakýkoliv vlak brzdil dobře. Když tu samou soupravu zavěsím na Dvojku nebo Eso, tak to brzdí dobře. Hlavním problémem bych viděl velkou prodlevu mezi odbrzděním a naplněním HP, kdy se v mezidobí brzda chová jako vyčerpaná.
Čili v mezidobí musím snížit tlak v HP o tolik víc, kolik se ho zatím nestačilo doplnit do hodnoty 73.00 psi v diagnostickém okně. (či jak se tomu hubuje) Toto mezidobí je ale zvláště u 749 a 754 značně dlouhé, takže lokálkové lochnesky, případně přesné dobrzdění do zastávek pro mně osobně na těchto řadách je utrpení, často končící projetím zastávek a překročením rychlosti.
Nevím, třeba dělám něco blbě já. Kdyžtak mě někdo kopněte. Ale nejraději bych se dostal k dobře naladěnému chování, alespoň nějak trochu v mezích průměrného chování brzd na reálných vozidlech.;)
 
Ahoj! Koukám se na zelpage na řazení podle nového GVD a co nevidím: http://www.zelpage.cz/razeni/15/vlaky/cd-573 . Nejdřív na to "zírám jak vejr" protože TurboESo bych na tomto výkonu tak nějak nečekal. Ještě více mne ale mate poznámka "362.166". Chápu, že to znamená, že je na tento výkon přednostně nasazována právě již avizovaná 166. Má otázka tedy je, zda někdo neví, čím se tato mašina liší od ostatních. Díky moc a hezký zbytek týdne!
Prolam
 
Back
Nahoře