Jacek
Průvodčí
Čoudo, to by ses divil. O tom bych mohl napsat román. Nevím jak to je dnes a co je jak přísné, ale za mě vždy měli nadřízení své období, kdy jim někdo zhora šlápl na kuří oko a vybíjeli si to na zaměstnancích zvýšenými kontrolami. Pokaždé se zaměřili na nějakou věc a tu vyžadovali tak dlouho dokud každému tu stovku nevzali, pak vymysleli něco jiného. Chybějící podpis v odevzdávce, co na tom, že přebírající zaměstnanec jsem byl ráno zase já, protože v noci se nesloužilo. V záznamníku napsáno klakson místo houkačka, takže za sto. Chybějící čepice na hlavě, za sto. V každé stanici přednostové vedli tzv. buzerknihu, ve které si všichni museli přečíst, kdo co "spáchal" a museli to podepsat.
Bohnicemi pak zaváněly různé případy, kdy jsem dostal za sto kvůli tomu, že jsem v 20 stupňovém mrazu neměl předepsané oranžové tričko, bylo mi řečeno, že si mám příště obléct bundu a na ni to tričko, ale že ho musím mít. Stejně tak vestu, kterou jsem musel mít při pohybu v kolejišti, přesto že (logicky) do mého obvodu nic nemohlo vjet, když jsem venku, tudíž tomu nepostavím návěstidla. Ale co kdyby ujely vozy a nebudete mít vestu?
Nezapomenutelný byl kontrolor na přepravu, který do závad napsal, že v lednu v květináčích nejsou květiny. Výsledkem bylo, že přednosta pak všem zaměstnancům bez ohledu na profesi vzal 300 Kč. V létě přijel znovu a napsal, že latriny u staniční budovy jsou plné až po vrch. Opět všichni o tři stovky chudší, plus kázání, že to v pauze nevybrali a někam neodvezli. :bms:
To byl tzv. zákon padajícího ho..., když oni dostali, tak všichni. Ale náprava žádná.
K tomu "trestáno velmi přísně", ne že by stovka byla moc, ale při opakovaných přestupcích to někteří dotáhli na žlutou kartu. A dnes bych to nechtěl vidět, koho z kolegů potkám, tak od všech slyším, že dnes se s nimi jedná jak s kusem hadru.
Ta hovorová kázeň je kapitola sama pro sebe. Nainstalovalo se záznamové zařízení a šéfové neměli co dělat, pouštěli si to každý den od začátku až do konce a k výplatnici byl pak jen přicvaklý lísteček o kolik méně
Jinak i zde platilo a stále platí, že jiný kraj, jiný mrav. Ve stanicích, kde jsem sloužil se bazírovalo na čepicích, ústrojové kázni. Stačilo se projet po jiné trati a neviděl jsem na žádném hradle nikoho v mundúru, ne tak ještě s čepicí.
Bohnicemi pak zaváněly různé případy, kdy jsem dostal za sto kvůli tomu, že jsem v 20 stupňovém mrazu neměl předepsané oranžové tričko, bylo mi řečeno, že si mám příště obléct bundu a na ni to tričko, ale že ho musím mít. Stejně tak vestu, kterou jsem musel mít při pohybu v kolejišti, přesto že (logicky) do mého obvodu nic nemohlo vjet, když jsem venku, tudíž tomu nepostavím návěstidla. Ale co kdyby ujely vozy a nebudete mít vestu?
Nezapomenutelný byl kontrolor na přepravu, který do závad napsal, že v lednu v květináčích nejsou květiny. Výsledkem bylo, že přednosta pak všem zaměstnancům bez ohledu na profesi vzal 300 Kč. V létě přijel znovu a napsal, že latriny u staniční budovy jsou plné až po vrch. Opět všichni o tři stovky chudší, plus kázání, že to v pauze nevybrali a někam neodvezli. :bms:
To byl tzv. zákon padajícího ho..., když oni dostali, tak všichni. Ale náprava žádná.
K tomu "trestáno velmi přísně", ne že by stovka byla moc, ale při opakovaných přestupcích to někteří dotáhli na žlutou kartu. A dnes bych to nechtěl vidět, koho z kolegů potkám, tak od všech slyším, že dnes se s nimi jedná jak s kusem hadru.
Ta hovorová kázeň je kapitola sama pro sebe. Nainstalovalo se záznamové zařízení a šéfové neměli co dělat, pouštěli si to každý den od začátku až do konce a k výplatnici byl pak jen přicvaklý lísteček o kolik méně
Jinak i zde platilo a stále platí, že jiný kraj, jiný mrav. Ve stanicích, kde jsem sloužil se bazírovalo na čepicích, ústrojové kázni. Stačilo se projet po jiné trati a neviděl jsem na žádném hradle nikoho v mundúru, ne tak ještě s čepicí.