Můj dnešní příběh by vás mohl pobavit.Rodiný výlet vlakem na hrad Loket proběhl prohlídkou hradu a okolí a při návratu na nádraží,kdy do odjezdu zbývalo přes 40minut a rodina si stěžovala,že na nádraží nejsou lavičky jsem vyřešil,že jsme se usadili do vlaku,který tam už stál podezřele i nastartovaný.Aby mi to rychleji uteklo,využil jsem čas a šel si vyfotit do zásoby budovu nádraží ze všech stran.Když jsem fotil z ulice slyšel jsem jak zvuk motoráčku nabral na otáčkách,což mě trochu vyplašilo,tak jsem popošel ke kolejím a s hrůzou vidím,že opravdu ten můj odjíždí s rodinou,doklady i pěnezi.Já v ruce jenom foťák a mobil.Motoráček samoobslužný bez průvodčího,výpravčí venku taky nestál,tak jsem se zoufale rozeběhl za motoráčkem,aby na mě strojvedoucí viděl v zrcátku a mával jsem rukama.Vydržel jsem to bez úspěchu až na zhlaví.Pak se vrátil za výpravčím,zjistit,kam že mi ten vlak ujel.Naštěstí jel jenom tři kilometry do Nového Sedla,kde končil,tak už jsem počítal,jak v sandálích to stihnu za půl hodiny tam doběhnout,a tam usednout do toho správnýho.Štěstí mi přálo,jelikož ten vláček jel do toho Sedla,pak zase nazpátek do Lokte a opět vyjíždět jako ten můj správný do Chodova na přípoj na rychlík.V tu chvíli mi zvonil mobil od rodiny,kteří stačili zjistit od strojvedoucího to samý a uklidňovali mě,že se ke mně vrací.