Přišla mi SZ, jestli bych se k tomu měření rychlosti taky nevyjádřil.
Chyba člověka, který drží v rukou stopky je dejme tomu +/- 0,5 s.
Pokud budete měřit interval dlouhý např. 1000 s, pak jste se dopustili relativní chyby 2*0,5/1000 = 0,001, to je 0,1 %, čili jste velmi přesní.
Pokud budete měřit interval dlouhý např. 3 s (~ten vlak na videu), vypadá to takto: 2*0,5/3 = 0,33, to je 33 %, čili zde o nějakém měření nemůže být vůbec řeč,
to je přesnější rychlost odhadnout od oka. Každé takové měření by pak mělo navíc být provedeno několikrát, aby mělo nějakou váhu. Kdyby si to ten dotyčný zkusil,
pak by mu vyšly rychlosti, třeba od 80ti do 120 s tím, že četnost výskytu hodnot rychlostí blízkých té, kterou vlak skutečně jede, by byla nejvyšší.
Podobně jako je ve třídě minimum žáků malého vzrůstu, nejvíce žáků vzrůstů průměrného a několik málo čahounů, nebo příklad s IQ, i takhle nějak by vypadal rozptyl mnoha naměřených časů:
http://www.google.cz/imgres?imgurl=...&sa=X&ei=1g0ZTLX_HOijOKqygfgF&ved=0CCkQ9QEwAw
Měří-li se např. odezva chování vozidla na nerovnosti trati, naměří se třeba v jednom traťovém úseku 500 průběhů, každý jiný. Velmi mnoho jich ale bude ležet opět v nějakém "středním" pásmu. můžu tedy prohlásit, že pro příště nemusím měřit 500, ale pouze jeden, protože existuje vysoká pravděpodobnost, že právě jeden průběh bude tím postačujícím reprezentativním vzorkem - ušetřím tím hromadu peněz a čas.
Ale to je ta bláznivá statistika, ještě na to mám půl roku, abych se to pořádně doučil.
