Kudy by tratě měly nebo neměly vést

Miran

Moderátor
Správce
Zbyněk Šemora napsal:
Včera jsem si z okna vlaku zkontroloval Přerov a okolí, manipulační koleje tam ještě nějaké zůstaly. :) ,jinak stavět to v MSTS v původním starém provedení, to je opět maturita. Ty krátké šturcy u peronů na pražské straně. To se tam vůbec nechtělo vejít mezi ostatní koleje. Musel jsem hodně šachovat s dynamickými kolejemi, abych tam vše vmístil. navíc ty šturcy jsou šikmo k ose peronů. Vše je tam takové atypické. A to jsem teprve v půlce osobního nádraží. Já tušil, proč se mi sem nechce. :)

Však co se divíš? Mám takový dojem (myslím že jsem to někde četl, ale za boha si nevzpomenu kde), že radní Přerova nějak zpočátku železnici ve městě odmítli, proto taky tah na Ostravu vede jenom kolem a odbočka do města se dělala až dodatečně, až když časem přišli na to jakou botu tenkrát udělali. No a podle toho to tam tak vypadá..:D:D
Možná by nám Howky mohl o tom něco povědět....

Z mé poznámky se vyvinula docela zajímavá diskuse, abychom ale nezasírali Zbyňkovo vlákno můžete pokračnovat tady.
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Mirane ono je to trošku jinak:
Nevybavuju si moc ty souvislosti, ale vím, že železnice nejdřív vedla z Břeclavi do Brna (1839), dále pokračování z Břeclavi do Olomouce (1841) a do Prahy (1845). Tehdy ještě neexistovalas Dluhonická spojka. Tudíž když jsi chtěl jet z Prahy do Ostravy, tak jsi jel nejdřív do Přerova, tam se otočila loko a pak pokračovala v jízdě do Ostravy.
A kvůli zrychlení dopravy byla postavena Dluhonická spojka, od té doby Dluhonice jsou bez vlakové zastávky. Takže dluhonická spojka byla uvedena do provozu tuším 1923-1924.
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Miran napsal:
Však co se divíš? Mám takový dojem (myslím že jsem to někde četl, ale za boha si nevzpomenu kde), že radní Přerova nějak zpočátku železnici ve městě odmítli, proto taky tah na Ostravu vede jenom kolem a odbočka do města se dělala až dodatečně...
Ahoj, to asi bude mýlka, poněvač právě přes Přerov vedla trať jak z Olomouce, tak z Ostravy směr Břeclav a objezd se musel dělat dodatečně. Tu je mapa sítě z roku 1959 a všechny spoje dle mapky musely právě přes Přerov.
[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: http://img845.imageshack.us/img845/2276/mapatrianglperov.jpg
Dan
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Přerov nebyl stranou kvůli městským činitelům, ale kvůli územním rezervám pro rozšiřování stanice v případě růstu přeprav (a s ním se počítalo). Tehdejší purkmistr města p. František Václav Neumann měl velmi velký zájem o nádraží v centru města. V roce postavení nádraží (1841) mělo nádraží koleje dlouhé 300 m (to bylo tehdy hodně) a 11 výhybek. Vystavěno bylo i depo. Ve směru na Olomouc/Ostravu byl jednokolejný dřevěný most a za ním odbočná výhybka (nic neobvyklého, stejně tehdy odbočovala i odbočka do Brna v Břeclavi). Už o rok později si provoz vyžádal instalaci distančních návěstidel (čtěte praporek na klacku). Jednokolejný most přes Bečvu rychle začal překážet a byl v roce 1854 nahrazen litinovým mostem Nevillovy konstrukce. Po dokončení tratě z Brna a zdoukolejnění hlavní trati mělo nádraží 11 kolejí a 2 výtopny (starou a novou). Dvoukolejný most však také rychle přestal vyhovovat a byl v roce 1881 ztrojkolejněn. V roce 1891 se dokončilo pravé přednádraží a v roce 1910 i levé. Tím bylo přerovské nádraží v podstatě hotové.
Dluhonice byly aktivovány jako dispoziční stanice 1.11.1923 včetně jednokolejné spojky Dluhonice - Prosenice. Status dispoziční stanice byl již 1.8.1925 změněn na výhybnu. Osobní vlaky tu zastavovaly pouze vybrané v roce 1946, jinak jen pro střídání zaměstnanců. Na spojce bylo zřízeno hradlo Předmostí, od 1956 už výhybnou. Spojka byla v letech 1973 - 1974 zdvoukolejněna (zprovozněna 29.11.1974 v 15:00).
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Ahoj, takže mezi Prosenicemi a Dluhonicemi byla přímá kolej? Já jsem právě na to koukal do té mapy a proč tam tedy není zakreslený triangl, v dalších mapách už je a tak jsem dle té mapy myslel, že vše muselo do Přerova.
Dan
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Ano, byla to dnešní spodní kolej, později správná směr Ostrava, dnes nevím.
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Kluci nebylo by lepší tu diskuzi přenést někam jinam? at neplevelíme tohle vlákno o trati.
No a ohledně toho Přerova , víte jak to je káždý říká a píše něco jiného.

Určo stojí za omrknutí stránky naše Přerováka ( Najdete tam jak fotky tak i nějaké dokumenty) Sekce doprava
http://www.rosmus.cz/

Doma sem pak prohlídl knihovnu se železnicí a našel jsem např. tyto tři knihy ve kterých se lze o Přerově též něco dočíst.

[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: [URL]http://www.q3.cz/images/88knihy_tn.jpg[/URL]

A jinak ještě kdo neviděl Plánek starého Přerova takobr.viz Našel by se aj nový přerov , ovšem ten byl ve více souborech, a spíš pro stavitele.

[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: [URL]http://www.q3.cz/images/83Planek_P_erova_tn.jpg[/URL]
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Jo, hoši díky všem za vysvětlení. Jak jsem psal, byl to opravdu jen a jen takový můj dávný dojem......:D:D:D:D
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Miran napsal:
Jo, hoši díky všem za vysvětlení. Jak jsem psal, byl to opravdu jen a jen takový můj dávný dojem......:D:D:D:D

Zdravím,
tak takový "dojem" přesně sedí na Bohumín, přesněji Starý Bohumín. Tamní farář a nějací ti radní si železnici na území města nepřáli (nádraží mělo být zde 49°54'47.358"N, 18°20'7.030"E s tím, že by na jeho severní zhlaví měla navazovat trať do dnes polských Chalupek - tehdejšího Pruska) a tak prý jeli za svou věc lobbovat až do Vídně. Nádraží se tedy nakonec v roce 1847 dostavělo na zasypaných bažinách o cca.4 km jižněji. Po deseti letech si svůj velký omyl radní Starého Bohumína uvědomili, ale to již bylo pozdě - kolem nádraží začalo vznikat město nové (dnešní Nový Bohumín) a tak bylo třeba za tento průšvih ve Starém Bohumíně někoho ztrestat. I pan farář byl tedy za "trest" odeslán na jižní Moravu. Starý Bohumín se ale na začátku 20-tého století s nádražím (Novým Bohumínem) propojil alespoň uzkokolejnou tramvajovou dráhou, na které se prý jako na jediné takové dráze v střední a východní Evropě vyštřídaly tři možné pohony - koňský, parní a elektrický. Právě tato trať byla také první úzkokolejkou na Ostravsku a až po ní se stavěly další tramvajové úseky.
Starý Bohumín již náskok Bohumína Nového v rozvoji průmyslu apod. nikdy nedohnal a když se znalec zdejší historie někdy ocitne na starobohumínském náměstí, nemůže se zbavit podivného dojmu týkajícího se zastavení času. Kdoví, jak by to tam vypadalo, kdyby dne 1.5.1847 přijel první vlak právě na pole a louku u statku Královce ... .;-)
Ale co, to by tam zase dnes nemohl mít známý autodílnu.;)

David
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

David Hájek napsal:
...I pan farář byl tedy za "trest" odeslán na jižní Moravu. ...
Tak to má on na svědomí, když se železnice Břeclav - Brno projektovala přes Hustopeče, tak byl proti, že by to poškodilo vinohrady a nakonec se hlavní trať musela vést odklonem přes Šakvice. Až když se přišlo na to, jaký to byl omyl, tak nějaký soukromník nám tady postavil lokálku Hustopeče - Šakvice. Jelikož to byl soukromník, tak nesměl s vlaky zajíždět do nádraží Šakvice, ale nádraží této místní dráhy bylo asi 50 metrů vedle, později tam byla hospoda, která je už současně zrušená.
 
RE: Trať Bratislava-Brno-Č.Třebová-Kolín-Praha

Zbyněk Šemora napsal:
David Hájek napsal:
...I pan farář byl tedy za "trest" odeslán na jižní Moravu. ...
Tak to má on na svědomí, když se železnice Břeclav - Brno projektovala přes Hustopeče...
Něco podobného bylo s lokálkou Moravské Budějovice - Jemnice. I tato trať měla vést až do Dačic, bohužel si sedláci nepřáli trať přes jejich pole - a výsledek ani nemusím připomínat :mad:
 
Naposled editoval moderátor:
Back
Nahoře