Trať Bratislava - Brno - Č.Třebová - Kolín - Praha archiv #12

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Miran
  • Datum začátku Datum začátku
Stav
nelze přidat další příspěvky.
Není to reálné. I na to nejmírnějším sklonu se dá do pohybu každý sebelehčí vůz. Tohle mne právě první praštilo do očí. Kochal jsem se v TS asi 2014 jízdou z České Třebové směr Pardubice, nějaká pracovní verze. Rozjedu se, sjedu z výkonu a očekával jsem, jak se mi vlak z kopce směr Dlouhá Třebová rozkutálí. A on začal zpomalovat. A tohle je dost podstatná věc u dynamiky vlaku a techniky jízdy. Na rovinách se to ani tak nepozná.
 
Zkuste si v MSTS vzít samotnou loko a třeba i s jedním vagónem Falls tj. váha vlaku něco málo přes 100 tun. MSTS nerozjede tento vlak ani na klesání 3 promile. To stejné OR. Vlak dokonce brzdí. Asi odpor tření je větší než hybná síla gravitace. Až 5 promile rozjíždí pomalu soupravu.

To je taky špatně? Nevím kde je pravda. Asi je tam určitý kompromis.
 
Právě hodně vozidel v MSTS se takto neodlepí. Asi je něco nesprávně zapsáno. Já jen vím o žabotlamách, krakenovi a nyní Railjet. Bohužel, když se testovala vozidla, tohle vyzkoušet nikoho nenapadlo. Možná na slezině někdo bude vědět, kde je problém. Když to někde jde, mělo by to jít i jinde.
 
Není to reálné. I na to nejmírnějším sklonu se dá do pohybu každý sebelehčí vůz.

Úplná pravda to není. Ono taky záleží dost např. na poloměru oblouku. Ale už i na přímé koleji na 6 promilovém spádu mi vozy zůstaly stát a to i menší skupina vozů. Samozřejmě je to tak 5 % případů. U 1 - 2 vozů je to ale dost časté. Na druhou stranu jsem zažil i menší spád a vozy se tam rozjížděly dost zprudka. Pravdou nicméně je, že MSTS to správně nesimuluje, znám úseky, kde se jezdí čistě výběhem a v MSTS to musím rozjíždět kolikrát i na 50 % tah a to je sklon v MSTS postaven správně.
 
Ono taky zalezi na typu vozu. Kdyz jsem delal v zelezarnach tak jsme meli dve pristavovaci koleje. Na kazdou se veslo cca 12 vozu, vetsinou Eas s rudou, ktere se pomoci vratku posunovaly k vyklopnikum. Koleje byly rovne, az za vratkem zacal sklon. Jednou se stalo ze posunovac zapomnel zajistit vozy a samozrejme se rozjely zpatky k serazovacimu nadrazi. Prvne udajne jely opravdu pomalu ale vaha je rozjela uz na slusnou rychlost. Pak je druhy extrem a to polskem eams, ktere nejely ani odbrzedene z kopce.
 
Otázka, v čem je problém. V popisovaných vozidlech (správných coby 451, Railjet a nesprávných coby Eas, Falls) není technologický rozdíl v nastavení sekce Friction - všechna vozidla využívají záporný exponent E_1 v MSTS rovnici jízdního odporu, tedy jízdní odpor v nule zprava limituje k nekonečnu... Samozřejmě v důsledku by to mělo znamenat jakoukoliv nemožnost se s vozidlem vůbec rozjet, tak to prakticky naštěstí není. Jestli budu mít čas, provedu nějaké testy a kouknu na to blíže.
 
Chvilku sleduju co tady řešíte. Ale to, že se do pohybu na sklonu dá cokoliv, je podle mého nesprávné tvrzení. Proč se na dráze uvádí název rozhodný spád? A co fyzikální vlastnosti a zákony? Myslím tím třeba tíhu předmětu, odpor vzduchu, valivý odpor (kolo-kolejnice, ložiska v ložiskové skříni apod.), odpor oblouku atd. Stačí si rozpomenout na kapitolu "Pohyb na nakloněné rovině" v hodinách fyziky na ZŠ. Ne na každém spádu musí něco zrychlovat. Jsou 3 možnosti: 1) je-li součet odporů menší než součet sil působících na pohyb = předmět zrychluje 2) jsou-li si rovny pak pŕedmět stojí, nebo se pohybuje konstantní rychlostí 3) je-li součet větší, tak se pohyb zpomaluje.
 
Promiňte, že jsem vstupuju. Dělám v podniku s vlastní vlečkou a podstupuju taky nějaké školení. To zde provádí člověk, taky člen drážní inspekce. A z toho si pamatuju tohle. Nezabržděný prázdný vagón na rovině může uvést do pohybu větrná zátěž o rychlosti 28km/h.
Sem tam si potřebuju vagón posunout z různých důvodů. Prázdný vagón si posunu tak, že se do něj opřu a zatlačím. A věřte tomu, že vůbec nepotřebuju nějak velikou sílu. Jede to úplně samo. F.
 
Ale to, že se do pohybu na sklonu dá cokoliv, je podle mého nesprávné tvrzení. Proč se na dráze uvádí název rozhodný spád? A co fyzikální vlastnosti a zákony? Myslím tím třeba tíhu předmětu, odpor vzduchu, valivý odpor (kolo-kolejnice, ložiska v ložiskové skříni apod.), odpor oblouku atd.
Souhlasím, jak jsem psal, ten oblouk je hodně podstatný. Ale třeba i ten zmiňovaný protivítr. Stačí jak víc zafučí a skupina vozů stojí. Občas stačí počkat až se vítr zklidní a ručně si vozy potlačit. A jinak mám zkušenosti i s tím, co píše zbynda. U těch oblouků je to hodně o délce vozu, protože nám na spádovišti nejčastěji "zdechnou" v oblouku plošiňáky a jiné dlouhé vozy a to se brzdař na stavědle ani nedotkl ovládacího pultu brzd. Spád 6 promile a nejen, že se vozy samy nehýbou, ony díky traťovým odporům (oblouk) ještě zpomalujou, spolehlivé brzdy jsou taky opornice. Ale už mi vozy zůstaly stát i na přímé koleji.
 
Nechápu, co tady stále řešíte. Každý kdo seděl někdy na lokomotivě ví, že jakmile odbrzdí i v mírném sklonu, jakmile odpadnou zdrže, vlak se pomalu sám dává do pohybu. Nepamatuji si, že by to bylo někdy jinak i když foukal vítr. Pokud to nepovolilo, tak se dala páka do brzdiče do švihu nebo nouzově se kolečkem na rukojeti BS2 trochu zvýšil tlak v potrubí, ale pak bylo nutné ve stanici, kde na to byl čas celou soupravu po zavření brzdy ručně ocucat. Když se ladí vozidla, určitě se nebere jako základní stav, že bude foukat venku vichřice, která bude vlak držet v klidu na sklonu trati. Takže zkrátka každá souprava v MSTS i jinde by se měla chovat jako se v MSTS chovají 451/452, Kraken či Railjet. Určitě i nějaké další. Který je tohle zápis v engu, přiznám se nevím. Pokud to zjistím, udělám si čas a opravím to všude v TBP.
 
Zbyňku, svätá pravda. Aj na zdanlivo úplne rovnom povrchu sa to časom začína gúľať. V depe sa mi tak podarilo nezabrzdenou mašinou "otvoriť" bránu :(
 
Byl požadavek, že z Chocně směr Litomyšl nemůže odjet traffic, kvůli krátkému ukončení této lokálky. Takže jako bokovka tato lokálka je kolejově prodloužena asi na 6. kilometr a ukončeno návěstidlem, takže traffic už bezpečně odjede a zmizí za horizontem. Bylo ale nutné postavit jednu fabriku, vlečky a hlavně srovnat terén, čímž jsem si způsobil několik závalů na trati z Chocně do Zámrsku (občas ujede pole, kde se vyhlazuje terén). Také jsem tam dogeneroval chybějící terén, aby kousek za tratí nejvíce u Dobříkova nebyla bílá tma. Nyní musím ještě zakončit lokálky ze Suchdolu, kam by také asi traffic nemohl odjíždět.
61chocen1.JPG 61chocen2.JPG
 
Hrubá silniční šablona by byla a mohu začít budovat Ostravu. Uvidíme, co to udělá. Po osazení budov silniční díly dál od kolejí nebo v uličkách smažu. Zatím jsem tady na 1250 objektech na čtverec.
151ostrava.JPG
 
Nemá někdo plánek ŽST Chalupki ? Jak pokládám silniční sítě kolem Bohumína a trati tímto směrem, asi by byla škoda nechat konec trati u vjezdu do stanice Chalupki. Sice zdejší okolí bude až na příště, ale kolejově, proč si tam nezajet nebo na trianglu neotočit. A byla by to první polská stanice, kam bych se s kolejemi dostal. Takže by se hodila doplnit i nějaká návěstidla. :) Ale to jen tak na okraj. Jen se ptám.
 
Ahoj Zbyňku, nezapomeň na tramvajovou a trolejbusovou točnu před hlavním, pokud to nebude pro MSTS problém, je to výrazná dominanta OV hl.n. :-)
ovhln.jpg
Dan
 
Dane, to vím, že je to výrazná dominanta. Nezapomenu, jak jsem přijel loni v červnu na poslední koncert, potkali jsme se už ve vlaku s jednou houslistkou a čekali povídajíc na lavičce před nádražím, až bude vhodné odjet tramvají na UAN odkud jede autobus na místo akce. Ale až nastala hodina H, minuta M, kolegyně si usmyslela, že musí na záchod a nechala tam housle i s kufrem. Jenomže zrovna přijížděla tramvaj, poslední, kterou se dá stihnout přípoj 81 z UAN nebo Karoliny na místo akce. Do toho mne otravovalo nějaké cikáně, jestli nemám 5 korun. Opakovaně jsem jej posílal někam kam se neposílá. Nervozita stoupala, protože tramvaj právě přijela pro nástup cestujících. Tak jsem violoncellem zablokoval nástupní dveře a konečně uviděl, jak houslistka utíká z východu nádraží směrem k tramvaji. Naštěstí vše dobře dopadlo. Autobus z UAN, který jezdí dvakrát za hodinu nám neujel a stihli jsme rozehrávku před koncertem.
Kvůli i dalším podobným zážitkům za poslední 3 roky jsem do pokládky kolejí do Bohumína šel. Jinak by mě takové bláznovství s tímto železničním uzlem nikdy nenapadlo. :) Takže tu točnu, když někdo vymodeluje, udělá nejen mě radost i když z vlaku to vidět nebude.
 
Nazdar Zbyňku,
kdysi nám pro projekt "Trať 310" poskytl Psob a TomSka parádní, tehdy ještě neveřejné modely návěstidel PLK (PKP) verze 3.0. Jak tak ale koukám na patřičné weby ( http://www.trainsim.republika.pl/sygnalizacja.html ) modely stále zveřejněny nejsou. Skripty nám se svolením autorů modelů dělal Jirka Polák. Dnes by tak zřejmě činil Deterio.
Poptám se tedy Piotra i Toma, jestli by nám modely pro BP neposkytli.

David
 
Stav
nelze přidat další příspěvky.
Back
Nahoře