Ladeni 750/753/754

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna zsr
  • Datum začátku Datum začátku
Bobe,

zakladem jeho tvrzeni je popis tzv CEMF - nasel jsem prima definici na Wiki:

Counter-electromotive force
From Wikipedia, the free encyclopedia

The counter-electromotive force (abbreviated counter emf, or CEMF ) [1] is the voltage, or electromotive force, that pushes against the current which induces it, is caused by a changing electromagnetic field. It's represented by Lenz's Law of electromagnetism. Back electromotive force is a voltage that occurs in electric motors where there is relative motion between the armature of the motor and the external magnetic field. Counter emf is a voltage developed in an inductor network by a pulsating current or an alternating current. [2] The voltage's polarity is at every moment the reverse of the input voltage [3] [4]

In a generator using a rotating armature and, in the presence of a magnetic flux, the conductors cut the magnetic field lines as they rotate. The changing field strength produces a voltage in the coil; the motor is acting like a generator.. (Faraday's law of induction.) This voltage opposes the original applied voltage; therefore, it is called "counter-electromotive force". (by Lenz's law.) With a lower overall voltage across the armature, the current flowing into the motor coils is reduced. [5]

If it is assumed that a motor is 100% efficient with no friction or windage losses, the speed of the armature will increase until the back electromotive force is equal to the applied electromotive force, i.e. there will be no net electromotive force, no current flow and hence, no net force. The armature will spin at a constant rate, of its own accord.


Ve zkratce, pokud se kotva otaci v poli, vyviji se v ni napeti pusobici proti proudu, ktery do ni pousti zdroj. Toto napeti je zavisle na otackach kladne. Jinymi slovy pokud chceme na vystupu stroje udrzovat konstatni vykon pri rostouci rychlosti otaceni (hperbola), musime zvysovat vykon zdroje o cast, ktera pokryje prave tuto ztratu.
Nebo opacne, pokud ma zdroj konstatni vykon, vykon na vystupu stroje klesa prave o ztraty zpusobene touto silou (CEMF - counter electromotive force)
Odvolavaji se na Lenzuv zakon.

Priznam se, ze jsem studoval pred vice nez 20 lety, takze bych se doma musel podivat,ale na prvni pohled se mi to zda docela konzistentni s tim co vidime v charkateristikach.
 
Ahoj! vyzkoušel jsem hodnoty, které na předchozí straně udává Bob57_cz a zjišťuji, že do rychlosti 30km/h to celkem sedí, ale potom je mašina zase líná. Výkon jsem nastavil na 1200kW.
 
bob57_cz napsal:
Čouda napsal:
Ahoj! vyzkoušel jsem hodnoty, které na předchozí straně udává Bob57_cz a zjišťuji, že do rychlosti 30km/h to celkem sedí, ale potom je mašina zase líná. Výkon jsem nastavil na 1200kW.
To není elektrika se silným zdrojem, prostě na víc výkonově nemá, takové jsou všechny DE.

já to chápu, ale nejde mi do hlavy, jaktože jsme v reálu pelášili na 6. stupeň stovkou se třeba byméčkama. Rozhodně ta mašina nebyla takhle líná
 
I pro ostatni:

Udelal jsem maly vypocet, aby bylo jasne proc je lokomotiva s vykonem okolo 2MW na obvodu kol ve vyssich rychlostech pomalejsi. Uvazuji soupravu 5xB=205t.
Zrychleni z 80 na 100kmh, protoze sila klesa, beru prumernou,tedy v rychlosti 90kmh.
Loko ma hmotnost 73t.
Pri 1000kW @ 90kmh je sila na obvodu kol 40kN, na haku 31kN
Odpor soupravy je cca. 10kN
Zrychlujici sila je 31-10=21kN
Souprava ma hmotnost 278t.
zrychleni = F/m = 21/278 = 0,076m/s2
Zrychleni na 100, tedy delta v=20kmh, hledame cas:
t= delta v/ a = (20/3,6)/ 0,076 = 74s
Loko tedy na plny plny zrychly z 80 na 100kmh za 1minutu a 14s, coz je dost pomale

Pri vykonu 1100kW, bude sila na haku cca. 41kN a zrychleni z 80 na 100 bude 64s, ziskate tedy 10s (sila na haku je v 90kmh 34kN)
To neni podstatny rozdil a vic nez 1100kW proste nastavit nelze, to je teoreticky vykon trakcnich motoru.
Nenechte se mast treba pershingem. Dame li 3000kW jako x6x, sila na na haku je 110kN a tento vlak zrychli z 80 na 100 za cca. 16 vterin...

Ty diesely jsou holt slabe.
A v MSTS newtonovska mechanika funguje.

ZSR
 
To Bob57:

Ja uz nedelam v oboru, tak si to musim ozivovat :-)))
Kazdopadne kdyz to pripomenes, budu jen rad.
Pamatuji si, ze ve stejnosmernem motoru se otacenim rotoru indukuje odpor, na kterem pri danem vykonu zdroje roste napeti a tim padem klesa tekouci proud. To zpusobuje hyperbolicky prubeh sily na otackach.
Na tuhle protisilu si nemuzu vzpomenour, asi to bude ono.

ZSR
 
Je sice pravda že brejlovec není pershing, ale když porovnám eng pro 753 (který by mohl i odpovídat realitě) a 754 tak ta je hodně slabá. Když jsem to zkoušel na 25promile stoupání do tak Rapotic v reále se 6ti vozovou soupravou jezdí 754ky něco málo přes 40km/hod. a 750ky slabě pod 40km/hod. V MSTS jela 750ka kolem těch 40km/hod a 754ka sotva 30km/hod.
 
takže já shrnu svoje připomínky k ladění:

žsrmu jsem řekl,že loko do stoupání 14 promile utáhne vlak ve složení D+4xBG rychlostí 60 km/h, popřípadě 70 pokud je stoupání delší. žsr provedl výpočty a zjistil, že to sedí, jenže v simulátoru tomu tak není z čehož usuzuji, že džordž binem snížil výkon motor loko a neb je snížený už od základu simu. proto by to o rozdíl mezi skutečným výkonem a výkonem v simu chtělo zvýšit onen výkon s engu. Jinak proudová charakteristika sedí. Toto je asi jedna jediná chyba, který by chtěla odstranit.
 
zdravím, možno považovať súčasné ladenie strojov za final ? Mám dilemu, aké engy použiť pre jeden pripravovaný skin.
 
Mal by som dotaz. Uz sa to tu trochu preberalo. Ako aj Roba, tiez ma zaujima, aky eng pouzit pre skin? Veriza 0.7 sa mi nepozdava. 754+4bdtmee dosiahne 100 km/h skoro po piatich minutach. Testoval som v useku ZSR 130 Senec - BA. Tak slaba by asi nemala byt ani so zapnutym kurenim .
 
Tak tak máš pravdu. Ta mašina je prostě živá a troufal bych si říct, že i přes vyšší instalovaný výkon jede 754 líněji než 750/753. Je to poznatek z praxe (zkušenosti fírů)
 
Ak je dobre nastavený výkon na 754 a 750, rozdiel takmer nevidno. Môžete mi veriť, mám pár rokov odrobených na vodnom odpore s týmito mašinkami.

Mimochodom, maximálna ťažná sila 754 je 180kN, trvalá pri 30km/h dokonca len 120kN. Pri 754083ke od Roba je 225kN, 754085 má 215kN, 754050ka od Jonáša má dokonca 1370kN. Potom to ide ako štyri gorily....
 
passion: Musíš uznať, že eng, ktorý som použil pre 4083 by sedel na 4069, keď prišla k vám :lol:
 
Naposled editoval moderátor:
u Jonášových 750tek sedí chování celkem pěkně. horší to je když jedu s 25 wapkama s 2x750 a to se dostanu i k 70 a možná i výš což se mi zdá nereálné já nevím. na nákladu jsem na tom nikdy nejel.

Co je ale faktem je to, že ladění žsr je sice dobré, ale mašina je slabá. moc slabá
 
passion: To máš pravdu, ale keď som na nej išiel niekedy tuším vo februári s Manovým fotríkom, moc sa jej do stovky so 4. vozňami v úseku Martin - Teplice nechcelo :lol: .
 
,reakce na pana šemoru z jiného vlákna. Možná tady ve třebový se 40 jezdilo, ale taky je tady kopec a s osmi vozama.... ono to ladění celkem sedí, ale při vyšších rychlostech okolo 70tky stoupá rychlost pomalu. Já to v pátek projedu a uvidím. Kdyžtak se to dá trošku poupravit
 
Já si nejsem zcela jistý s výkonem 753.Jde o stroj ZSSK 753.255 kde by eng měl být už aktuální.Stavím MN aktivitu na ZSR 150 a jedu ve složení 22 různých vozů - 964,5 tuny a v mírném stoupání mezi stanicemi Kozárovce a Hronský Beňadik se nedostanu na rychlost vyšší než 33 km/h. Mašinu neženu naplno - jedu na předposlední stupeň.Ale připadá mi to že by měla mít navíc.
 
Tady je zkreslení mezi reálem a sezením u PC. Pokud jste na lokomotivě, cítíte ten výkon. Pokud sedíte u PC, tak se Vám jen zdá, že se nic neděje. Já tohle testoval jednou v EC, kdy jsem jel souběžně na notebooku v MSTS. Zatímco ve voze se zdá, že vlak jede rychle, v MSTS, když jsem srovnal synchronizaci s reálem, tak se MSTS zdálo strašně pomalé.
Stačí se podívat na rychloměr. Brejlovci dříve měli s vlakem odpich jako solo elektrická lokomotiva.
Pokud má kdokoli pochybnosti, je vhodné si vlézt na určitou soupravu a stpnout si čas, za jak dlouho se vlak rozjede na 100km/h i jiné rychlosti. A pak to samé porovnat v MSTS. Jinak je to jen dohadování. Ale myslím, že s 22 vozy za brejlovcem je rychlost 33 velmi slušný výkon. Pochybuji, že by reál byl rychlejší.
 
Tommy66 napsal:
Já si nejsem zcela jistý s výkonem 753.Jde o stroj ZSSK 753.255 kde by eng měl být už aktuální.Stavím MN aktivitu na ZSR 150 a jedu ve složení 22 různých vozů - 964,5 tuny a v mírném stoupání mezi stanicemi Kozárovce a Hronský Beňadik se nedostanu na rychlost vyšší než 33 km/h. Mašinu neženu naplno - jedu na předposlední stupeň.Ale připadá mi to že by měla mít navíc.
Raz som sa zviezol na 750 - stúpanie 15 promile, 4 osobné vozy, predposledný stupeň a rýchlosť 70km/h. Takže ten výkon 753 s 22 vozmy sa mi nezdá až tak slabý, aj keď tam iste nie je také stúpanie. Ani 775 sa s 6 vozmy na 10 promilovom sklone a predposlednom stupni nedostala cez 70km/h.
 
Nedávno som mal šichtu na 750 a nestačil som sa čudovať. Ťahal som pantograf, čo je 5 vozov + niečo a viac ako 80 som s toho nedostal. Potom prišiel rýchlik s 9 vozmi + nečinný peršing a do kopca som išiel závratných 50km/h. A to som nekúril.
 
Back
Nahoře